Proč explodují japonské reaktory

Jeden za druhým demolují elektrárnu Fukušima I výbuchy. Za oběť jim padají lehké nástavby reaktorových budov.

Satelitní snímek zachycuje třetí blok jaderné elektrárny Fukušima tři minuty po výbuchu. foto: © DigitalGlobeČeská pozice

Satelitní snímek zachycuje třetí blok jaderné elektrárny Fukušima tři minuty po výbuchu.

Na příčiny výbuchů v japonské jaderné elekrárně Fukušima I se ČESKÁ POZICE ptala chemika v rouše radiačním, profesora Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Jana Johna. Ubezpečuje, že všechny zaznamenané exploze měly chemický původ, žádný neměl nic společného s jadernou reakcí. Přesto mohly rozptýlit do okolí elektrárenských bloků nebezpečné záření, protože uvolnily radioaktivní plyny odvětrané z ochranné obálky, takzvaného kontejnmentu, při nezbytném odpouštění příliš velkého tlaku.

Vodík – známý viník neznámého původu

Na to, abychom se dozvěděli, co se vůbec dělo a proč se to dělo, si budeme muset počkat. Ale jednou se to dozvíme.A co že to je za třaskavou směs? Vodík smíšený s atmosférickým kyslíkem. „O tom, že to je vodík, nikdo nepochybuje. Ale kde se tam vzal, je předmětem různých spekulací,“ říká John. „Jedni tvrdí, že se vyvinul v reaktoru při styku vody s částečně obnaženými palivovými proutky a byl jednoduše odvětrán při snižování tlaku v kontejnmentu. Druzí jsou skálopevně přesvědčeni, že unikl z vodíkového hospodářství reaktoru,“ vysvětluje profesor. Zároveň však doplňuje: „Aby došlo k přímému rozkladu vody, to by musely být v kontejnmentu docela jinačí teploty. Za probíhající rozklad může zirkonium, které je součástí slitiny užívané na palivové proutky. Katalyzuje rozklad vody a vznik vodíku,“ objasňuje profesor. A na to stačí v kontejnmentu tisíc stupňů Celsia.

Když v reaktoru šplouchá moře

České jaderné odborníky zarazilo, že Japonci na chlazení paliva v reaktoru použili mořskou vodu. „Takto chlazené zařízení už s největší pravděpodobností nikdy nebude moci být znovu uvedeno do provozu. Na chloridy jsou jaderná zařízení velice citlivá,“ zdůrazňuje John. U „vybuchující“ elektrárny Fukušima I by to ani nebyla tak velká ekonomická škoda, protože první projektovaný konec životnosti jejího reaktoru číslo jedna připadá na srpen letošního roku. Ostatní bloky jsou sice mladší, ale po chlazení mořskou vodou budou muset i ony končit.

„Na to, abychom se dozvěděli, co se to vůbec dělo a proč se to dělo, si budeme muset počkat. Ale jednou se to dozvíme,“ je si jist profesor John.

Pro elektrárnu Fukušima I má John k dispozici konkrétní porovnání projektových podmínek a skutečného zatížení při katastrofě. Budova byla projektována na 8,2 stupně Richterovy škály a ve skutečnosti jich bylo 8,9 stupně. U tsunami projekt počítal s 6,5metrovým vzedmutí hladiny a voda se vylila do sedmi metrů. Profesor John to komentuje: „Pokud je ta informace správná, pak pouhého půl metru rozhodlo o likvidaci primárních a sekundárních systémů na dochlazování reaktorů.“

Související články: