Proč by se prezidentovi hodil rudý „Hašek“

Průzkum ukázal, že příznivci komunistů jsou vládě Jiřího Rusnoka nakloněni podobně, možná i více, než sociální demokraté. 

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Že nás to nenapadlo dříve. Od chvíle, kdy vznikla „prezidentská“ vláda Jiřího Rusnoka, hloubají novináři, komentátoři a analytici nad otázkami, zda se Miloši Zemanovi podaří rozložit ČSSD, jestli předseda strany ustojí spory s prvním místopředsedou nebo který proud – haškovský či sobotkovský – nakonec ovládne sociální demokracii. Jenomže Miloš Zeman a jeho SPOZ prý v současnosti ubírají preference více KSČM než sociální demokracii. Nemohl by tedy prezident „pozlobit“ i komunisty?

Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Otázky Václava Moravce. Podle analýzy má ČSSD pevnější voličské jádro než KSČM (podle agentury 79 procent voličů, kteří v roce 2010 volili sociální demokracii, by dnes dalo hlas opět této straně; KSČM by dnes získala „jen“ 66 procent svých voličů z roku 2010; pro srovnání – ODS by dnes získala jen 31 procent voličů z roku 2010) a dle grafů by dnes více bývalých voličů komunistů podpořilo SPOZ.

Výzkum aktuálních politických nálad veřejnosti přinesl několik zajímavých údajů o tom, jak voliči KSČM vnímají Rusnokovu vládu a kroky Miloše Zemana:

  • V případě neúspěchu Rusnokovy vlády ve sněmovně preferují voliči KSČM druhý pokus opět pro Jiřího Rusnoka spíše než jmenování Bohuslava Sobotky premiérem.
  • Voliči KSČM více než ČSSD (72 procent ku 68 procent) souhlasí se Zemanovým požadavkem na 101 notářsky ověřených podpisů poslanců pravicových stran.
  • KSČM více než ČSSD podporuje změny ve vedení podniků ovládaných státem učiněných vládou, která však zatím nemá důvěru sněmovny.
  • „Určitě ano“ pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě je 74 procent voličů KSČM (oproti 53 procentům voličů ČSSD).
Výsadková taktika a la Hašek

Jistě, jde jen o jeden průzkum a bylo by troufalé ze získaných čísel činit tvrdé závěry. Přesto informace, že příznivci komunistů jsou vládě Jiřího Rusnoka nakloněni podobně a možná i více než sociální demokraté, stojí za zamyšlení se nad tím, jakým způsobem má Miloš Zeman přehled o situaci v této straně.V komunistické partaji by Zeman mohl uspět spíše u představitelů měkčího, liberálnějšího křídla kolem místopředsedy Jiřího Dolejše

Za současných preferencí by ČSSD bez podpory KSČM (s volebními vyhlídkami kolem 15 až 20 procent) levicovou vládu zřejmě nepostavila. Prezident je mocensky při chuti. K tomu, aby kolem Hradu budoval i nadále mocenský systém, bude po příštích volbách potřebovat mít vliv na dění nejen v sociální demokracii, ale pravděpodobně i u komunistů. Zeman by pro to mohl využít techniku, kterou aplikoval na ČSSD v případě prvního místopředsedy Michala Haška: vysadit do strany svého parašutistu, který bude zevnitř stranu nahlodávat tak, aby naplňovala prezidentovy požadavky a cíle.

V komunistické partaji by Zeman mohl uspět spíše u představitelů měkčího, liberálnějšího křídla kolem místopředsedy Jiřího Dolejše. Úkolem by například mohla být snaha stranu alespoň navenek přimět k určité sebereflexi či omluvě zločinů a hříchů napáchaných v dobách minulých (aby se sociálním demokratům snadněji vstupovalo do koalice).

To by v takto zatuhlé straně velmi pravděpodobně spustilo spory s konzervativním, stalinisticky laděným křídlem poslankyně Marty Semelové a spol. I kdyby se ale „obměkčovací“ mise nepovedla, Zeman by dosáhl svého: podobně jako v ČSSD by zasel spor v další levicové straně. Rozhašteřené strany, to se voličům nelíbí. Zklamaným sympatizantům a voličům KSČM by Zeman, se zdvořilostí jemu vlastní, mohl nabídnout jediné: vsadit na SPOZ, která se nehádá, která táhne za přátelský provaz. Prezident by se měl ještě před volbami porozhlédnout u soudruhů po rudém „Haškovi“.

Počet příspěvků: 1, poslední 5.8.2013 12:43 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.