Proč by prezidentu Zemanovi vyhovovala spíš úřednická vláda

Kabinet odborníků by Straně práv občanů — Zemanovců pomohl k oddálení voleb a sestavení atraktivních kandidátek.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Prezident Miloš Zeman zneklidňuje politiky napříč stranami. Lídři koalice i opozice sice mohou v nastalé konstelaci projevit nejrůznější přání, včetně ODS, která na post premiérky navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, avšak jmenování předsedy vlády je ve finále dle Ústavy na prezidentovi.

Miloš Zeman si předčasné volby – soudě podle svého vyjádření – nepřeje, neboť by to znamenalo „vyhodit půl miliardy do vzduchu“. V tuto chvíli nelze odhadnout, zda se mu bude líbit návrh současné koalice pokračovat s novou premiérkou. O tom, že by se Miloši Zemanovi zamlouvala třetí varianta, tedy vláda úředníků či odborníků, můžeme usuzovat zatím jen na základě vyjádření jeho blízkých spolupracovníků. Bylo by podivné, ale i chybou hlavy státu, kdyby tuto variantu už v těchto dnech intenzivně nepřipravoval.

Zeman si údajně pohrává s myšlenkou, že premiérem úřednického kabinetu jmenuje bývalého ministra financí a nynějšího představitele penzijních fondů Jiřího Rusnoka, který ho podporoval během prezidentské kampaně a s nímž prezident počítá i do bankovní rady České národní banky. Rusnokovo vyjádření se ČESKÉ POZICI nepodařilo získat, protože celý den nebral telefon.

Z rozhovorů s politiky z vládních a opozičních stran i Hradu jsme se pokusili Zemanovy motivy pro sestavení úřednického kabinetu analyzovat. Narazili jsme na čtyři základní důvody.

  1. Z pohledu bývalého předsedy Strany práv občanů – Zemanovců (SPOZ) Vratislava Mynáře je pro prezidenta důležité, aby své straně pomohl do Poslanecké sněmovny. Jenže SPOZ není personálně ani organizačně dobudovaná, rok času navíc by se jí jistě hodil. Pokud je pravda, že SPOZ nebyla doposud ničím jiným než „one-man-show“ bývalého předsedy, dalo by se říct, že jádro strany bylo použito k obsazení funkce kancléře na Hradě.
    Nyní proto nastává období hledání lídrů SPOZ do sněmovních voleb. Úřednický kabinet by v tomto ohledu skýtal atraktivní možnosti. Pokud by do své vlády Zeman přitáhl lidi typu Martina Peciny, exministra vnitra z doby úřednického kabinetu Jana Fischera, ale i jiná zajímavá jména, jistě by mohl v květnu 2014 SPOZ voličům nabídnout atraktivní soupisku. Zeman chce SPOZ pomoci, aby si v příštím složení sněmovny, a nejlépe i ve vládě, vytvořil nástroj pro prosazování vlivu.
  2. Prezident Zeman doposud využil každé příležitosti, aby okopával současnou vládní sestavu. Je proto těžko představitelné, že po skandálu z minulého týdne by její pokračování umožnil. Zvláště když si dle aktuálního průzkumu České televize většina národa nejvíce přeje právě úřednický kabinet. Zeman, jenž byl vždy citlivý na přání voličů, správně vytušil, že jmenování nového premiéra nynější koaliční vlády by veřejnost nepotěšilo.
  3. Třetí důvod souvisí s penězi, které přece skromný prezident nerad rozhazuje. Předčasné volby, které by se technicky nezvládly uskutečnit dříve než v září, by státní pokladnu v době ekonomické stagnace vyšly minimálně na půl miliardy korun. Původně se přitom počítalo s tím, že sněmovní volby se budou konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu v květnu 2014.
  4. Poslední, nezanedbatelný argument představuje vládní agenda. Exekutiva musí v krátké době rychle vyřešit několik urgentních, a přitom zásadních věcí, od výběru vítězné nabídky pro výstavbu nového bloku Temelína, přes vyjednávání o budoucnosti strukturálních fondů EU v letech 2014 až 2020, až po zmírňování následků červnových záplav. To vše by úřednická vláda mohla elegantně a promptně vyřešit, čímž by její ministři získali u veřejnosti na popularitě. Tyto osvědčené a veřejností oblíbené osobnosti by pak SPOZ, která má určitě větší ambice než horko těžko přelézt pětiprocentní práh pro vstup do sněmovny, mohla postavit do čela kandidátek.

Prezidentův požadavek na nepolitickou vládu však může narazit na neochotu koaličních stran i opozice. Problém by šlo čistě teoreticky vyřešit tím, že by se kabinet sestavil i z osobností, které by nominovali koaliční strany a sociální demokraté. Zájem na zkrácení poslaneckého mandátu ve sněmovně není příliš velký a TOP 09 si po případných předčasných volbách nemůže být jistá, že bude součástí příští vládní sestavy, ani tím, že Miroslav Kalousek znovu obsadí funkci ministra financí a Karel Schwazenberg post ministra zahraničí.

Další argument, jenž hovoří v neprospěch Zemanova řešení, je středeční představení kompromisní kandidátky na premiérku. V tomto případě by musel Zeman veřejnosti předložit pádné argumenty, proč se rozhodl jinak, než si přeje nynější vládní koalice.

Počet příspěvků: 3, poslední 20.6.2013 09:14 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.