Přinesou nové zákony lepší zdravotnictví?

Schválené zákony se týkají standardu, poplatku za hospitalizaci, elektronických aukcí, zdravotních pojišťoven a práv a povinností pacientů.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: ArchivČeská pozice

České zdravotnictví v současnosti prochází řadou významných změn. Zrekapitulujme nejvýznamnější z nich a zkusme odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek mohou přinést kýžený efektivnější systém a kvalitnější péči.

Ve zdravotnictví se vládní koalici zatím podařilo schválit zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon o zdravotnických službách, zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon o specifických zdravotních službách. Jaké konkrétní změny tato legislativa představuje?

Standard a poplatek za hospitalizaci

Relativně jednoduchým a očekávaným opatřením je zvýšení regulačního poplatku za den hospitalizace na sto korun. Motivace je vcelku přímočará. Data totiž jasně ukazují, že náklady nemocnic na „hotelové služby“ dosahují v průměru víc než dvě stě korun denně na pacienta. Současně však běžné výdaje domácností na stravu a další služby, které pacient při hospitalizace v nemocnici obdrží, jsou vyšší než sto korun denně – i v případě nejnižších příjmových skupin obyvatel.

Pojištěnci budou za den hospitalizace platit víc než dosud, tyto náklady však musejí uhradit, i když hospitalizováni nejsou. Jde proto o částečné narovnání nenormálního stavu. Nemocnice jako poskytovatel zdravotní péče totiž dotovala „hotelové služby“, které svým klientům poskytovala.

Pojištěnci budou za den hospitalizace platit víc než dosud, tyto náklady však musejí uhradit, i když hospitalizováni nejsou

Mimořádná mediální pozornost byla a určitě ještě dlouho bude upřena na další změnu, kterou novela zákona o zdravotním pojištění přinese. Definuje totiž takzvaný nárok pojištěnce. Negativním vymezením tím de facto určuje, co je standardem, a zavádí možnost legálního připlacení na zdravotní péči. Pojištěnci budou doplácet rozdíl mezi ekonomicky nejméně náročnou a zvolenou variantou. Definici nadstandardů se již delší dobu věnují odborné společnosti – platit by měly až od ledna roku 2013.

Elektronické aukce

Změny se dotknou i lékové politiky. Jsou totiž zaváděny elektronické aukce jako nástroj výběru dodavatelů léčivých přípravků. Elektronické aukce jsou obecně dobrým nápadem nejen ve zdravotnictví. V čem jsou přínosné?

Z hlediska firmy je účast na elektronické aukci relativně jednoduchá a levná. To je důležité, protože očekávaný výsledek aukce (cena) je, jak studie ukazují, obecně závislý především na počtu jejích účastníků. Její konkrétní formát nehraje příliš roli. Stát jako poptávající proto musí usilovat o co možná nejvyšší počet účastníků.

Kritérium nízkých nákladů účasti elektronická aukce splňuje. Je-li kvalitně připravená, pak ve srovnání s obálkovou metodou také výrazně snižuje prostor pro případnou manipulaci soutěže poptávajícím i soutěžícími. Jak přesně?

Výsledky elektronických aukcí mohou být snadno, v podstatě s nulovými náklady, zpřístupněné veřejnosti, a tím také případným účastníkům dalších aukcí. Aukce jako mechanismus stanovení ceny sice nemůže automaticky vyloučit nějaký způsob koordinace jejích účastníků, ale veřejně přístupné výsledky aukcí v případě nepřiměřeně vysoké ceny – z jakéhokoli důvodu – pravděpodobně příště přilákají nové uchazeče s nižší cenou.

Zdravotní pojišťovny

Změny, které novela zákona o zdravotním pojištění přináší, se pochopitelně týkají také zdravotních pojišťoven. Především je omezen pohyb pojištěnců mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Nově bude občan moci změnit svou zdravotní pojišťovnu pouze jednou ročně v předem určeném časovém intervalu.

Stížnost bude muset být vyřešena do 30 dnů, do 90 dnů, bude-li třeba nezávislý odborník, a do 120 dnů, pokud bude třeba sestavit nezávislou odbornou komisi

A nastává také redistribuce rezerv na účtech zdravotních pojišťoven. Rezervy, jež mohou v tuto chvíli generovat, jsou totiž do značné míry funkcí množiny pojištěnců, kterou daná pojišťovna disponuje. Řečeno jinak, některé pojišťovny mají vyšší procento „mladých a zdravých“ pojištěnců, jiné však nákladově méně „výhodný“ kmen pojištěnců. Současný mechanismus přerozdělení mezi pojišťovnami tuto disproporci nedokáže zohlednit.

Jednorázovým opatřením ministerstva zdravotnictví – v situaci zhoršujícího se výběru pojistného – proto je administrativní přesun prostředků od pojišťoven s „lepším“ kmenem k těm s „horším“ kmenem. Systémové řešení této nerovnováhy by mělo přinést až zavedení nového algoritmu přerozdělení mezi pojišťovnami.

Stížnosti

Výraznou změnu v postavení pacienta přinese nový zákon o zdravotních službách, který vejde v účinnost od 1. ledna 2012. Cílem této úpravy je jasně definovat práva pacienta, zvýšit míru jeho informovanosti a především zrovnoprávnit jeho postavení ve vztahu k poskytovateli. Nově definovaná práva pacientů by nebyla vymahatelná bez jeho možnosti účinně si stěžovat, což je dnes velmi omezené.

Proto budou nově stížnosti pacientů vyřizované jednotným postupem a poskytovatelé budou povinni se jim prokazatelným způsobem věnovat. Budou muset vypracovat vlastní vnitřní postupy řešení stížností, které budou přehledně dostupné na internetu. Pacient si bude moci na postup poskytovatele stěžovat na více místech – přímo v zařízení, příslušnému správnímu orgánu či příslušné komoře, eventuelně zdravotní pojišťovně.

Stížnost bude muset být vyřešena do 30 dnů, do 90 dnů, bude-li třeba nezávislý odborník, a do 120 dnů, pokud bude třeba sestavit nezávislou odbornou komisi. V případě pochybností pacienta o správnosti diagnózy či poskytnuté péče bude mít nově právo na vyšetření a názor dalšího lékaře.

Práva a povinnosti pacienta

Pacient bude mít nově také právo lékařský zákrok přijmout či odmítnout. Řečeno jinak, bude muset s vykonáním zákroku souhlasit, či jej odmítnout – kromě situací, kdy je pacientovi léčba nařízena. Pokud nebude schopen komunikace, bude mu péče poskytnuta i bez souhlasu.

Bude však moci sepsat takzvanou „living will“ – vůli pro případ neschopnosti komunikace. A ex ante stanovit léčebný postup, který má být uplatněn v situaci, kdy nebude schopen sám vyslovit, či nevyslovit souhlas. Vůle bude muset mít úředně ověřený podpis a bude platná po dobu pěti let od podpisu. Výjimkou z „living will“ bude situace, kdy by respektování vůle pacienta vedlo k jeho smrti.

Nová legislativa však z hlediska pacienta přináší i nové povinnosti. Jako samozřejmé a jednoznačně správné opatření se jeví požadavek, aby pacient dodržoval léčebný postup, s nímž vyslovil souhlas, nebo aby během léčby neužíval návykové látky. Poněkud problematický a v praxi obtížně proveditelný se v současnosti zdá požadavek pravidelně informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o vývoji a aktuálním zdravotním stavu a zdravotních službách jiných poskytovatelů. Kdyby v ČR plnohodnotně fungoval systém e-health, tento požadavek by bylo snadné splnit. V současné chvíli si to však nedovedu představit.

Další články, jež ČESKÁ POZICE publikovala od téhož autora o českém zdravotnictví:

Počet příspěvků: 1, poslední 21.11.2011 09:34 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.