Přijdou kraje o možnost ždímat evropské fondy?

Ministerstvo pro místní rozvoj přichystalo nový rozcestník pro miliardy z EU, počet operačních programů má klesnout na šest z původních 26.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Vláda ve středu vyslechne návrh, který v případě následného posvěcení Bruselem zásadním způsobem ovlivní budoucnost čerpání stovek miliard korun z evropských fondů. Dle předlohy má po roce 2014 existovat v České republice pouze šest z původních 26 operačních programů, jejichž prostřednictvím k nám peníze z EU putují.

V návrhu na příští rozpočtové období EU (2014 až 2020), který se ČESKÉ POZICI podařilo získat, připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) několik novinek. Místo sedmi regionálních operačních programů (ROP) by měl vzniknout pouze jediný — Integrovaný regionální operační program. Další změny se dotknou ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva školství (MŠMT), jež přijdou o vlastní operační programy i jejich administraci. Oba úřady by však měly mít možnost zapojit se do řízení programů, které budou vést jiné resorty.

V nynějším rozpočtovém období 2007 až 2013 mají česká ministerstva a kraje možnost rozdělit si celkem zhruba 800 miliard korun z EU. Dosavadní vysoký počet operačních programů však experti považují za příčinu mnoha problémů při jejich čerpání. Ze statistik vyplývá, že Brusel České republice dosud reálně proplatil jen 334 miliard ze zmíněné částky.

Rozcestník miliard z EU – Operační programy po roce 2014:

  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost — ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Páteřní infrastruktura — ministerstvo dopravy
  • Zaměstnanost a vzdělávání — ministerstvo práce a sociálních věcí
  • Integrovaný regionální operační program (IROP) — ministerstvo pro místní rozvoj
  • Praha – pól růstu ČR — Magistrát hlavního města Prahy
  • Technická pomoc — ministerstvo pro místní rozvoj

Finální nastavení systému čerpání eurodotací bude obsaženo až v Dohodě o partnerství, kterou mezi sebou uzavřou Česká republika a Evropská komise. Vyjednávání o detailech smlouvy se uskuteční příští rok.

Návrh neprošel standardním připomínkovým řízením, protože se ministerstvo pro místní rozvoj obávalo průtahů ze strany dotčených krajůKromě faktických změn je zajímavý rovněž způsob projednávání předlohy ve vládě. Ta ho zařadila na program pouze v režimu „pro informaci“, což znamená, že neprošel standardním připomínkovým řízením. Nevyjadřovaly se tedy k němu ani kraje, jichž se dotýká. Důvod? Z předkládací zprávy, kterou vypracovalo MMR, vyplývá, že se ministerští úředníci obávali průtahů.

„V případě odkladu tohoto politického rozhodnutí se dá předpokládat negativní reakce krajů, které se mohou snažit o posun schválení vymezení operačních programů až do doby po krajských volbách. V tomto případě by došlo k extrémnímu posunu celkové přípravy budoucího programového období a ČR by se ocitla v pozici pozdního vyjednávání s Evropskou komisí,“ uvádí materiál. A to by dle úředníků MMR mělo za následek zpožděný rozjezd programů.

Redukce ano, ale ne v ROP

Redukci operačních programů bez konkrétního vymezení obhajoval už v neděli 3. června v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM, dříve Věci veřejné). Podle něj by regionům pouze jeden operační program stačil.

Reakce z krajů přišla okamžitě. „Jsem příznivcem snížení počtu operačních programů. Zásadně ale nesouhlasím, aby se za úspěchy trestaly ROPy. Je přirozené, aby se o věcech v regionech rozhodovalo v regionech,“ uvedl v témže pořadu Michal Hašek, jihomoravský hejtman za ČSSD a zároveň předseda Asociace krajů ČR.

Dle odborníků na čerpání peněz z EU by snížení počtu operačních programů mohlo přispět k vyšší transparentnosti při rozdělování unijních miliard. Po množících se skandálech a problémech s audity jde navíc o téma navýsost aktuální. Evropská komise se totiž v březnu rozhodla pozastavit Česku proplacení již uskutečněných projektů. Teprve v červnu bude jasno, zda Češi problémy odstraní a financování z Bruselu se znovu rozjede.

Dvě ministerstva asi „ostrouhají“

O vlastní operační programy, a tím pádem o jejich řídící strukturu, mají dle předlohy přijít po roce 2014 i ministerstvo školství a životního prostředí. ČESKOU POZICI proto zajímalo, jak se na materiál oba resorty dívají. „Jde o návrh MMR, který bude předmětem jednání vlády, kde pan ministr sdělí postoj MŠMT nejprve členům vlády, teprve následně lze informovat média,“ napsala redakci Kateřina Savičová, ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace.

MŽP sice souhlasí s myšlenkou zjednodušení systému čerpání evropských dotací, nelíbí se mu však, že by se mělo škrtat právě u nějOstřejší reakci si připravil resort ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Ten sice souhlasí s myšlenkou zjednodušení systému čerpání evropských dotací a snížení byrokracie, nelíbí se mu však, že by se mělo škrtat právě u něj. Pro stát a společnost je prý efektivní a prorůstové, aby pro oblast životního prostředí existoval samostatný operační program.

„MŽP je garantem stavu životního prostředí. Bez zajištění osvědčeného silného finančního nástroje pro výkon své funkce v oblasti životního prostředí nebude schopné efektivně garantovat svěřené povinnosti vyplývající ze zákonů a strategických dokumentů. Prostředky z fondů EU v současnosti představují stěžejní zdroj financování aktivit MŽP, zatímco rozpočtové prostředky tvoří jen menší část,“ uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Alternativy? Ad hoc!

Nesouhlasné reakce dotčených institucí, které by měly přijít o kontrolu nad stovkami miliard korun z EU, donutily MMR, aby do materiálu zapracovalo čtveřici alternativních návrhů.

  1. Dle první varianty by měl vzniknout samostatný operační program na podporu „Vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací“. Byl by otevřen pro kraje včetně Prahy. Z materiálu však nevyplývá, kdo by měl být gestorem tohoto programu. „Varianta 1 podpopruje myšlenku propojenosti výzkumného a vývojového sektoru s podnikatelským, avšak kompetence tohoto resortu (zřejmě je myšleno MŠMT, které má dlouhodobě potíže s čerpáním – pozn. red.), ani dosavadní zkušenosti nejsou oporou pro řešení problematiky v rámci navrhovaného operačního programu,“ dočteme se v dokumentu MMR.
  2. Druhá varianta počítá se zvláštním operačním programem pro životní prostředí. Zahrnoval by oblasti jako odstraňování starých ekologických zátěží, zlepšení kvality ovzduší a ochranu klimatu, energetické úspory, využívání obnovitelných zdrojů a ochranu přírody a krajiny. V komentáři MMR je však uvedeno, že by tyto problematiky měly být pokryty operačním programem Podnikání pro konkurenceschopnost a inovace a IROP.
  3. Operační program pro hospodářský rozvoj, znalostní ekonomiku, zaměstnanost a sjednocený regionální operační program jsou obsaženy ve třetí variantě. Dle tohoto modelu by vznikly čtyři „superprogramy“.
  4. Poslední variantou je pak stanovení pouze dvou operačních programů pro Česko, a to pro růst a pro zaměstnanost.

Třetí a čtvrtá varianta jsou však považovány vzhledem ke kumulaci velkého množství témat a financí za rizikovéu, což v materiálu přiznává i samo MMR.

Vysoký státní úředník, jenž si nepřál být jmenován, ČESKÉ POZICE řekl, že verze se šesti operačními programy je až překvapivě velmi rozumná. „Bohužel jsou tam i ad hoc protivarianty, které považuji za velmi rizikové. Zatímco na variantě MMR se systematicky pracuje skoro dva roky, protivarianty vznikly během zákulisních jednání v minulých dvou týdnech, čemuž odpovídá stupeň jejich propracovanosti,“ uvedl. Už ve středu by mohlo být jasno, jak se k materiálu postaví vláda.

Počet příspěvků: 4, poslední 10.2.2013 04:19 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.