Přijde Tykač o Czech Coal? I o to se prý hraje ve Švýcarsku.

Právní analýza výsledků vyšetřování švýcarské prokuratury naznačuje, že někdejší Mostecká uhelná by mohla být zabavena a vrácena státu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © isifaČeská pozice

Koncem předminulého týdne se v českých médiích objevila zpráva, že miliardy z kauzy privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) by ze zablokovaných švýcarských účtů mohla vymáhat nástupnická společnost Czech Coal Pavla Tykače. A že peníze, jež měly původně patřit českému státu, by v případě odsouzení šesti obžalovaných českých manažerů buď propadly švýcarským soudům, nebo by se o ně mohla přihlásit právě Tykačova firma.

ČESKÁ POZICE nyní získala právní analýzu, která na celý případ pohlíží z poněkud opačného úhlu – údajně podvodná privatizace MUS by mohla mít za následek zpětné zabavení majetku, tedy Mostecké uhelné (nynější Czech Coal), a jeho navrácení státu. Původ a autentičnost materiálu, který do redakce přišel z anonymní e-mailové adresy Tykac.MUS@seznam.cz, nebylo možné ověřit. Vzhledem k jeho závažnosti jsme se jej však rozhodli zveřejnit.

Šestice obviněných

Podle dostupných informací švýcarská justice obvinila Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Petra Krause a Jacquesa de Groota. Jsou podezřelí z praní špinavých peněz a finančních machinací v souvislosti s privatizací MUS.

Analýza (v jejím úvodu se tvrdí, že „vychází z právních předpisů platných a účinných jak dnes či v relevantní minulosti, tak z předpisů trestního práva platných v budoucnu“) se zabývá možnými důsledky, jež vyplývají ze zjištění švýcarské prokuratury o privatizaci MUS. Vychází z předpokladu, že nákup akcií dolů skupinou Appian Group byl nelegální. Mostecká uhelná totiž poskytla z podnětu tehdejších manažerů firmy financování Appianu na pořízení vlastních akcií, což zakazuje obchodní zákoník. „Na věci přitom nic podstatného nemění ani to, že by případně tyto úvěry nebo půjčky byly následně splaceny,“ uvádí se v materiálu. Firma navíc zřejmě k tomuto účelu použila rezervy na vypořádání důlních škod, což by znamenalo porušení horního zákona.

Právní analýza konkrétně vyjmenovává i trestné činy, které mohly být při skupování důlní firmy spáchány:

  • Trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku („Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku stanovená obecně závazným právním předpisem...“).
    Trestní sazba: až 5 let odnětí svobody.
  • Trestný čin zneužívání informací v obchodním styku („Kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odstavci 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich…“).
    Trestní sazba: až 12 let odnětí svobody (při získání prospěchu velkého rozsahu, což znamená více než 5 000 000 Kč). V novém trestním zákoníku s obdobnou formulací, sazba snížena maximálně na deset let.
  • Trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku („Kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek…“).
    Trestní sazba: až 8 let odnětí svobody. V novém trestním zákoníku prakticky identický.
  • Trestný čin ohrožení a poškození životního prostředí („kdo úmyslně poškození životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění“).
    Trestní sazba: do 3 let odnětí svobody.

A jaké by mohly být důsledky:

  • trest odnětí svobody pro pachatele;
  • možnost postulovat neplatnost příslušných transakcí, a tudíž se domáhat ze strany původních vlastníků akcií jejich vydání;
  • uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku. Věci a jiné majetkové hodnoty stižené propadnutím se stávají vlastnictvím státu;
  • uložení ochranného opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Prostřednictvím mluvčího jsme požádali o vyjádření současného vlastníka dolů Pavla Tykače. Odpověď však ani po týdnu nedorazila. Shrnutí hlavních závěrů právní analýzy, kterou ČESKÁ POZICE získala, si můžete prohlédnout v přiloženém PDF souboru.

Nechme se překvapit, jak nakonec celý proces dopadne. Možností je vícero. U švýcarského federálního soudu se sídlem v Bellinzoně začne projednávání případu nejdříve v příštím roce, konkrétní termín ještě nebyl stanoven.

O kauze MUS jsme informovali v těchto článcích: