Při koronavirové obrodě bude kvůli suchu patřit mezi priority voda

Ministerstvo životního prostředí navýšilo dotační program Dešťovka o sto milionů korun a stejnou částku přidal do výzvy na výsadbu stromů. Celkově resort počítá, že letos na boj s nejhorším suchem za 500 let vydá šest miliard korun, přičemž loni podpořil projekty za dvě miliardy a v letošním jsou již otevřené výzvy za 2,5 miliardy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). | foto: ČTK
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Běžným jevem jara bývaly povodně. Z hor se valila voda z tajícího sněhu, řeky se vylévaly. Teď ale odhalují břehy, hlavní toky jsou na 18 až 28 procentech normálních průtoků. Co chybí nahoře, ještě víc chybí dole. „V současnosti je 80 procent vrtů, studní do 20 až 30 metrů, ve stavu silného, až mimořádného sucha. To je katastrofická situace, jde o zdroje, na kterých závisí miliony lidí,“ uvedl včera ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho resort obratem navýšil dotační program Dešťovka o sto milionů korun a stejnou částku přidal i do výzvy na výsadbu stromů.

Klíčem je zadržet vodu v krajině, což umí zahradní nádrž na déšť i zelený porost. Celkově ministerstvo počítá, že letos na boj vydá šest miliard korun, přičemž loni podpořilo projekty za dvě miliardy a v tomto roce jsou už otevřené výzvy za 2,5 miliardy. Navzdory tomu, jak ekonomiku drtí koronavirus, Brabec ujistil, že na zvládání dopadů klimatické změny bude vždy dost peněz. Jak v Česku trvá suché období už šestým rokem, kumulují se ztráty. Letošek zatím vypadá, že bohužel porazí zatím nejvyprahlejší roky 2015 a 2018.

Revitalizace starých zdrojů

Vegetační období začalo kvůli mírné zimě a rychlému nástupu jara dříve, rostliny a stromy jsou žíznivé. Když bude týden pršet, zahojí se zemědělské sucho, ale na mělké podzemní zásoby skoro nic nezbude. Údaje o tom, kolik je vody v půdě nebo řekách, by byly neveselé i v srpnu, plném rozpuku léta, ale v dubnu jsou vysloveně alarmující. Stovky až tisíce obcí se během hlavních prázdnin dostanou do situace, kdy jim vodu bude muset vozit cisterna. K pomoci se přihlásilo i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Na úrovni obcí se revitalizují staré zdroje vody, aby byly efektivnější, nebo se dělají průzkumy na nové, dostavují se vodovodní trubky, budují přivaděče. Dotaci v tomto případě žádají starostové nebo vodárenská společnost, ale člověk to v létě také pozná na vlastní kůži, pokud mu roztočený kohoutek nic nevydá. Loni tak získalo přístup k pitné vodě 81 tisíc lidí v 80 obcích. Aktuálně je schválených 33 akcí za 42 milionů.

Také v jeho operačním programu mohou firmy získat peníze na projekty, které v nedostatku vláhy uleví. Třeba na splachování šedou vodou nebo využití odpadní, přečištěné. „V kombinaci s ekonomickými následky pandemie koronaviru může být dopad sucha pro podnikatele zásadní. Současná situace ještě více ukázala nutnost zabývat se otázkami nedostatku a kvality vody,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro LN avizoval, že voda bude mít místo mezi prioritami při koronavirové obrodě.

Myslet se na ni bude i v rodícím se Fondu obnovy, který chystá Evropská unie, část států trvá na tom, aby se zelené aspekty neopomíjely. Nejblíž k člověku má ze současných podpor program Malá dešťovka pro všechny majitele domů nebo chalup. Dotuje se pořízení nádrže, její nejmenší velikost určí kalkulačka podle velikosti zahrady, střechy a podobně. Preferuje se podzemní nádrž, ale projdou i nadzemní kontejnery, pokud jsou chráněné před sluncem a vymrzáním. Letos už šlo 75 milionů na 1800 projektů.

Na úrovni obcí se revitalizují staré zdroje vody, aby byly efektivnější, nebo se dělají průzkumy na nové, dostavují se vodovodní trubky, budují přivaděče. Dotaci v tomto případě žádají starostové nebo vodárenská společnost, ale člověk to v létě také pozná na vlastní kůži, pokud mu roztočený kohoutek nic nevydá. Loni tak získalo přístup k pitné vodě 81 tisíc lidí v 80 obcích. Aktuálně je schválených 33 akcí za 42 milionů.

Srážkový deficit

Česko se proti suchu snaží obrnit od roku 2014, čím víc se krize prohlubuje, tím vyšší a finančně robustnější je úsilí. Zahrnuje všechno – od zateplování budov, aby unikající teplo neohřívalo Zemi, přes odstavování pesticidů ze zemědělské půdy a podporu živočišné produkce, zachytávání dešťové vody, obnovu rybníků a výsadbu remízků až po přípravu velkých vodárenských nádrží. Recept může fungovat, jen když se zapojí všechny ingredience. Velkým zdrojem inspirace je Izrael, kde dobývají sladkou vodu z mořské odsolováním.

Na některých místech v zemi činí srážkový deficit po šesti letech vláhového nedostatku roční úhrn běžného objemu deště a sněhu. Do toho je průměrná teplota o stupeň vyšší. Výkyv, kvůli kterému by si nikdo šálu nesundal, má na přírodu obrovský vliv. Jeden stupeň navíc stačí, aby se voda rychleji odpařila, a tedy se nestihla vsáknout do hlubinných zásob.

Izraelci jí mají málo, a proto se s ní naučili šetřit. Jsou mistři ve využití kapkové závlahy, kdy se voda nerozstřikuje ledabyle doširoka, ale s chirurgickou přesností se aplikuje ke kořeni rostlin. Takové projekty se v Česku rovněž rozmáhají. Teď je výzvou, vedle zadržení každé rosy, která se na našem území objeví, naučit se pořádně pracovat s vodou již použitou, odpadní. Nejde o to, že by se měla napouštět do hrnečků, ale dá se s ní zalévat, splachovat, ochlazovat v průmyslu nebo energetice. Jeden takový projekt představila Praha.

Hlavní město má největší podzemní síť kolektorů – tunelů, v nichž leží inženýrské sítě, od elektřiny po optická vlákna na internet. Prosakuje do nich voda, která se bez užitku vypustí do Vltavy. Pod Uhelným trhem na Praze 1, 30 metrů hluboko, je rezervoár schopný pojmout až sto kubíků průsakové vody. Už je na něm napojeno první čerpadlo, touto tekutinou se budou ochlazovat ulice v létě a zalévat městská zeleň. Další čerpadlo bude na Praze 3. Pozitivním vedlejším efektem je, že se ušetří – průsaková voda se čerpá do kanalizace, za což městská firma Kolektory Praha platí stočné.

Dramatickou situaci obecně způsobuje kombinace nižších srážek a vyšší průměrné teploty. Na některých místech v zemi činí srážkový deficit po šesti letech vláhového nedostatku roční úhrn běžného objemu deště a sněhu. Do toho je průměrná teplota o stupeň vyšší. Výkyv, kvůli kterému by si nikdo šálu nesundal, má na přírodu obrovský vliv. Jeden stupeň navíc stačí, aby se voda rychleji odpařila, a tedy se nestihla vsáknout do hlubinných zásob.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.5.2020 06:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.