Prezident Evropské centrální banky opět zaúřadoval

Odmítavý postoj ECB k výkupu státních dluhopisů spustil lavinu výprodeje středoevropských měn, koruna oslabila k euru i dolaru.

V první polovině týdne panoval na finančních trzích relativní klid a vše podstatné se odehrávalo až v jeho závěru. Klíčovými událostmi byly zasedání Evropské centrální banky (ECB) a následný summit Evropské unie. Především od schůzky unijních lídrů se očekávaly zásadní závěry, které by řešily současný krizový stav.

Podrobnější analýzu závěrů summitu přináší ČESKÁ POZICE v samostatném článku Bohumila Studýnky.

Na čtvrtečním zasedání ECB padlo předpokládané rozhodnutí snížit hlavní úrokovou sazbu o 25 základních bodů na jedno procento. Důležitější z tohoto pohledu byla následná tisková konference s prezidentem ECB Mariem Draghim, kde byla zveřejněna i nová prognóza hospodářského vývoje eurozóny. Na příští rok počítá s růstem (a v horším případě s poklesem) ekonomiky v rozpětí minus 0,4 až plus jedno procento. Zároveň bude bankovnímu sektoru poskytnuta dodatečná likvidita za pomocí dlouhodobých refinančních operací se splatností 36 měsíců.

Pozornost ale byla upřena především na postoj ECB k případnému výkupu státních dluhopisů. Ten zůstává neměnný. Banka zatím nehodlá zvýšit objem odkupu ani určit maximální limit pro jejich výnosy.

Pod vlivem dění v EU

Klidnější první polovina týdne se podepsala i na obchodování s českou měnou, která si až do čtvrtka držela pozice z předchozích dní. Tisková konference ECB však spustila lavinu výprodeje středoevropských měn a koruna si během několika hodin připsala výrazné ztráty. Nadále platí, že reaguje na dění v EU, a naopak data z domácího hospodářství mají omezený vliv.

Vůči euru se obchodovalo nejvíce v rozmezí 24,20 až 24,30 koruny. Klíčový moment přišel ve čtvrtek odpoledne, kdy koruna v reakci na postoj ECB k výkupu státních dluhopisů dramaticky oslabila až ke 25,50 Kč za euro. Vůči dolaru byl vývoj víceméně podobný – oscilace v pásmu 18,65 – 18,90 Kč s následným čtvrtečním znehodnocením nad 19 korun.

Makroekonomické ukazatele z ČR potvrzují negativní trend posledních měsíců – ekonomika zpomaluje

Makroekonomických dat z domácího hospodářství bylo v týdnu požehnaně. Zpravidla potvrzují negativní trend posledních měsíců – ekonomika zpomaluje. Revidovaný hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 1,2 procenta, mezičtvrtletně však o 0,1 procenta poklesl.

Zpomalení potvrdila i středeční data o průmyslové produkci a úterní o maloobchodních tržbách. Průmyslu sice ještě meziročně roste, dynamika se však zvolňuje stejně jako hodnota nových objednávek. Rekordní říjnový přebytek platební bilance ve výši 25,5 miliardy korun je tak odrazem minulosti a plně nekoresponduje s aktuálním vývojem ekonomiky.

Nezaměstnanost v listopadu vzrostla na osm procent. Pracovní trh však na vývoj ekonomiky reaguje až s určitým zpožděním a lze předpokládat, že míra nezaměstnanosti v následujících měsících poroste k devíti procentům. Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně zrychlily svůj růst na 2,5 procenta. Inflace by se v příštím roce měla pohybovat kolem tří procent.