Prchající španělští vědci: „Neodcházíme, vždyť oni nás vyhánějí!“

Tisíce vědců nedávno demonstrovaly ve Španělsku proti úsporám ve vědě. V Řecku jsou prý zase „rukojmími“ politiků. Kam asi zamíří?

Minulý týden demonstrovali zklamaní vědci proti úsporám v 19 španělských městech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Minulý týden demonstrovali zklamaní vědci proti úsporám v 19 španělských městech. | foto: © repro conimasdmasihayfuturo.comČeská pozice
Minulý týden demonstrovali zklamaní vědci proti úsporám v 19 španělských městech.

Ekonomická krize v jižních státech Evropy pokračuje. A viditelně dopadá už i na vědu. Boj za její budoucnost vyhlásili španělští výzkumníci, kteří minulý týden vyšli do ulic 19 španělských měst. Třímali v rukou transparenty „Není budoucnosti bez vědy“ či „Zachraňme výzkum!“ Podporu protestům vyjádřily i vědecké organizace nebo spolky španělských vědců v zahraničí, které podepsaly deset požadavků, jež by měla vláda naplnit. Jde už nejen o financování domácího výzkumu, ale i zabránění odlivu mozků.

Protože tento brain-drain je stále vážnější; všímají si jej i světová média. Španělští vědci vyšli do ulic již loni v prosinci. Vadí jim razantní úspory ve vědě. „Co se stalo od loňska, jen zhoršuje bolestivý scénář, který jsme kritizovali,“ píše se v nejnovějším otevřeném dopise z 21. května. Ve Španělsku prý hrozí rozbourání systému organizace vědy, který vznikal několik desetiletí. Podle magazínu Nature, který o nynějším napětí informoval, se výdaje na vědu od roku 2009 snížily o 39 procent a pokles asi bude pokračovat.

Španělsko má potíže nejen s hrazením přislíbených grantů, ale dokonce platí pouze část členských příspěvků do významných výzkumných organizací, jako je Evropská kosmická agentura (ESA). „Ztrácíme své šance vytvořit skutečnou znalostní ekonomiku,“ cituje Nature astrofyzičku Amayu Moro-Martínovou, která se stala mluvčí zoufalých vědců.

Na cestě z Madridu do Baltimore

Moro-Martínová, jež byla oceněna prestižním grantem Ramón y Cayal a pobývala i na univerzitě v Princetonu, opakovaně varuje před odlivem chytrých hlav. Sama v dubnu zveřejnila na stránkách Euroscientist sloupek, v němž tklivě popsala svůj „výlet“ s dvouměsíčním miminkem přes Atlantik, aby se ucházela o práci v USA. A jak uvedl 13. června deník Financial Times, ze Španělska zmizí i ona. Po pěti letech v madridském centru astrobiologie zamíří koncem roku do střediska kosmického výzkumu v Baltimore.

Výzkumné instituce si stěžují, že někdy nemají peníze ani na gumové rukavice nebo laboratorní pláště...„Univerzity a výzkumná centra si ve Španělsku stěžují, že někdy nemají peníze ani na gumové rukavice, laboratorní pláště, ani na základní věci, jako je tekutý dusík,“ uvádí článek na webu FT.com. Ke svému odchodu do USA doktorka Moro-Martínová říká: „Když se dnes projdete po našem ústavu, slyšíte ticho. Ústav se vyprazdňuje.“ Jedna z fotografií, jež se objevila na webu Conimasdmasihayfuturo.com, ukazuje sbalený kufr v laboratoři a vylepený vzkaz: „Neodcházíme, vždyť oni nás vyhánějí.“

Jedna vyhubená řecká generace?

A ze země neodcházejí žádní nýmandi. Někteří vědci se zajímavými publikacemi míří nejen do USA či Latinské Ameriky, ale i do evropských zemí, často do Velké Británie. Další se nehodlají vracet. „Dnes pracuji pro známou výzkumnou instituci v Německu a nedokáži si představit, že bych se do Španělska vrátil,“ píše v blogu chemik Guillermo Orts-Gil, jenž pracuje v berlínském Max Planck Institutu. Pár Španělů přišlo nedávno i do Česka, jak ČESKÁ POZICE informovala, ale nelze zatím říci, že by to byl masivní příliv.

Situace na jihu Evropy není radostná, což dokládají i zprávy z Řecka. Ohroženi jsou tamní mladí vědci, uvádějí na stránkách deníku Guardian řečtí profesoři Varvara Trachanaová a Stelios Gialis. Platy výzkumníků klesají, ministerstvo školství navíc nezaplatilo v dubnu předplatné vědeckých časopisů, což může zruinovat celý výzkum. Nejdrsnější je prý ovšem držení „750 rukojmích“, mladých vědců s doktorátem Ph.D., kteří prošli výběrovými řízeními na řadě fakult, ale musejí vyčkat, jestli na jejich mzdy vůbec zbudou peníze. Někteří to nevydrželi a úplně odešli z akademické sféry nebo opustili Řecko.

„Pojem ,odliv mozků‘ zní spíše jako eufemismus, když bude vyhubena celá generace špičkových vědců, a to přesně v okamžiku, kdy jejich dovednosti potřebuje vlast nejvíce,“ píší řečtí akademici. Ne že bychom v Česku neznali tuhé boje o výzkumné rozpočty, ale na jihu Evropy se právě vaří mnohem silnější káva. Můžeme jen doufat, že velkoryse budovaná multimiliardová centra (a jejich budoucí provozní náklady) nezlomí vaz české vědě, aby si Češi jednou nemuseli v laboratořích balit batohy a kufry.

Související článek ČESKÉ POZICE: