Pražští hospodští, poučte se na Jižním Městě!

Jihoměstský pivovar strčí i vyhlášené podniky v rušném centru do kapsy. 

Jihoměstský pivovar vaří i druhy v našich končinách ne zcela běžné, nejčastěji se inspiruje v Německu. foto: © Jihoměstský pivovarČeská pozice

Jihoměstský pivovar vaří i druhy v našich končinách ne zcela běžné, nejčastěji se inspiruje v Německu.

Konečná stanice metra v Hájích není zrovna frekventovanou položkou turistických průvodců. Nechceme snižovat hodnotu architektonicky výjimečně řešeného hotelu Kupa („pražských dvojčat“) s elegantním mostkem mezi vrchními patry, ani umělecky významnou mozaiku a sochu kosmonautů. Přesto se domníváme, že kromě lidí s diagnostikovanou „ostalgií“ či milovníků panelových domů mnoho návštěvníků nenaláká. Jsme rádi, že můžeme udělat místním patriotům radost a této části Jižního Města reklamu. Nachází se zde totiž klenot. Místo, kde se výborně najíte a k tomu pijete báječné domácí pivo. Vítejte v Jihoměstském pivovaru.

Po vyčerpávající vyhlídkové jízdě po dosud nepoznaných stanicích metra se projdete kolem moderního kostela Matky Terezy, minete komicky pravidelné umělé kopečky, z nichž v zimě sídlištní potěr sjíždí na saních, a po odbočení doprava stojíte před oranžově zářící budovou někdejší kotelny. Byla kompletně přestavěna a loni v březnu se tam uvařila první várka piva. Majitelé podniku dle vyjádření na svých internetových stránkách „doufají, že pivovar přispěje ke zkvalitnění kulturního života na Jižním městě,“ přičemž nemají na mysli jen organizování kulturních či zábavných programů, ale věří, že „i gastronomie musí mít určitou kulturu.“ Podívejme se tedy, jak se jim plán daří plnit.

Pivní rozmanitost

Hned po vstupu na vás dýchne atmosféra německých pivnic – sice jen spoře osvětlený, ale prostorný lokál obložený dřevem, i odpoledne velmi solidně zaplněný místními štamgasty i přespolními zvědavci. Mezi stoly pobíhají šenkýřky s rukama plnýma půllitrů a specialit kuchyně. Namísto na plné pecky puštěného rádia (jak bývá v mnoha putykách, ale žel i v lepších podnicích zvykem) se o akustickou stránku starají jen hlasy hostů. Nepostradatelnou součástí pivovarských restaurací jsou měděné kádě, které jsme si za dobu našeho putování jednoduše zamilovali. Jako poznámku na okraj uvádíme, že na rozdíl od předešlých hostinců je zde kouření povoleno, tedy s výjimkou horního ochozu (kam ale stoupá veškerý kouř zespoda).

Jihoměstský pivovar nabízí bohatou škálu domácích piv, přičemž vaří i druhy v našich končinách ne zcela běžné, nejčastěji se inspiruje v Německu. Všechna piva místní výroby jsou nefiltrovaná a nepasterovaná. Ze stálého sortimentu můžeme doporučit místní světlý ležák, tedy klasickou českou dvanáctku. Je velmi osvěžující, má skvělý říz a jiskřivou, poměrně hořkou chuť. Tu člověk cítí ještě dlouho, zanechává lehkou stopu na patře. Škoda jen, že tak brzy opadla pěna. Soudě dle názvu by však vlajkovou lodí podniku měl být polotmavý ležák „Jihoměšťan“. Jeho sytě jantarová barva a smetanová pěna potěší oko, naše chuťové pohárky si již užily méně. Sice má příjemnou hořkou chuť, ale byť jsme jej okusili několikrát, nikdy nás nenapadlo dát si jej podruhé. Navíc je třeba podotknout, že při jedné z našich návštěv Jihoměšťan opravdu neměl optimální teplotu (6 – 8 °C), spíše se blížila teplotě pokojové.

Obvykle můžete ochutnat také černý speciál a pšeničné pivo – Weißbier. První jmenovaný můžeme čtenářům s klidem doporučit, je výrazně hořký na úkor sladké složky, což nebývá u tmavých piv na denním pořádku.

Weißbier je nápoj, který se sice po staletí vařil i v Čechách, ale v posledních staletích byl ve jasně převálcován ležákem plzeňského typu. Tradičně jej pijí nejčastěji Bavoři a Rakušané, ochutnat jej však lze i na Jižním Městě. Vaří jej dle „starobavorské receptury“ s použitím tamějších svrchních kvasnic. Zprvu chutná příjemně po ovoci a osvěží, ale měli jsme problém jej dopít, mimo jiné kvůli nepříjemnému doznění. Chcete-li okusit tento typ piva, raději doporučujeme výrobky zahraniční provenience.

Kromě stálého sortimentu můžete v závislosti na ročním období a nápaditosti sládků ochutnat různá speciální piva, například silné ležáky původem z Německa typu bock a doppelbock. „Bock“ říkají šestnáctistupňovému jantarovému speciálu, jenž však proti svému silnějšímu bratru nemá sebemenší šanci. Doppelbock „Salvator“ je pivo vařené dle vzoru jezuitských mnichů. V poháru na stopce dostanete temný, silně alkoholický mok, jenž díky ročnímu zrání získal opravdu zajímavou chuť. Pivovar ji popisuje jako „připomínající silnou praženou kávu s příměsí kakaa s lehkými švestkovými a višňovými stopami“. Ne že by člověk všechny tyto libé chutě při pití poznal, ale pokud bude Salvator zrovna k mání, určitě ochutnejte.

I hospodská kuchyně může být invenční

Síla Jihoměstského pivovaru se nalézá v kuchyni. Na sídlištní poměry se zde sice najíte za ceny poměrně vysoké, což však plně kompenzuje výjimečná kvalita všech pokrmů, které jsme ochutnali. I běžné chuťovky k pivu dokázali kuchaři vybrousit k dokonalosti. Měkoučký nakládaný hermelín skvěle doplňuje kombinace naložené a čerstvě nakrájené cibule. Paštika hrubé textury s brusinkami a kyselými okurkami v kombinaci s pořádnými plátky dobrého chleba také potěší. I grilovanou jehněčí klobásku lze s radostí doporučit, přičemž bychom vypíchli báječnou hrubozrnnou hořčici.

Jihoměstský pivovar dokazuje, že i na obyčejném jídle se dá předvést invence a kuchařský um

Grilovaný hermelín s kuličkami pepře a brusinkami pak dokazuje, že i na obyčejném jídle se dá předvést invence a kuchařský um. Sýr se rozplývá na jazyku a báječně se snoubí s měkkými kuličkami zeleného pepře a brusinkami. Coby aktuální novinka nám byly nabídnuty čerstvé bramborové lupínky. Mísu s půlkilovým nákladem pražených bramborových plátků doplňuje trojice omáček – křenová, pikantní (v níž jsme poznali kečup světoznámé značky) a vynikající česneková. Za stokorunu se z této obrovité porce nají klidně čtveřice stolovníků.

Byť by člověk mohl být živ jen z tamních předkrmů, určitě stojí za to ochutnat i nějaký ten hlavní chod. Grilovaná žebírka určitě nezklamala, jen nás mrzela nevýrazná marináda. Zato pivovarský guláš, obligátní položka na jídelníčku podobných podniků, nás opravdu nadchl. Měkké maso a skvělou omáčku dochutila pečená paprika a anglická slanina. (Je někdy až stydno chválit něco, co by mělo být samozřejmostí.) Ke guláši servírují domácí houskový knedlík! V minulosti jsme si postěžovali, že si připadáme jako poutníci hledající ztracenou archu. Je s podivem, že si vynikajícím knedlíku pochutnáme zrovna na Jižním Městě, zatímco nejmenované turistické pivovary v centru bez zardění servírují jakési gumovité či houbovité prefabrikáty.

Jihoměstský pivovar prokazuje, že lze nabízet precizní „hospodskou gastronomii“ za solidní ceny. Navíc k tomu vaří zajímavá a mnohdy i skvělá piva. Návštěvu Jihoměstského pivovaru rozhodně doporučujeme, ale zařiďte si rezervaci, především chystáte-li se tam navečer.

Jihoměstský pivovar

www.jihomestskypivovar.cz
Podjavorinské 1602/11, Praha 4
tel. 222 352 242

Výběr piv:
„Jihoměšťan“ 11° polotmavý ležák – 32,- Kč (0,5 l)
Světlý ležák 12° - 32,- Kč (0,5 l)
Weissbier 13° - 37,- Kč (0,5 l)
Tmavý speciál 14° - 36,- Kč (0,5 l)
Pivovar dále nabízí rozličná sezonní a speciální piva.

Výběr jídel:
Grilovaný hermelín se zeleným pepřem a brusinkami – 75,- Kč
Škvarková pomazánka s cibulí – 79,- Kč
Grilované jehněčí klobásky s hořčicí a křenem – 99,- Kč
Tatarák s topinkami a česnekem – 119,- Kč
Hovězí svíčková pečeně na smetaně, houskový knedlík, brusinkový terč – 129,- Kč
Grilovaná žebra v medové pikantní marinádě, hořčice, křen – 179,- Kč
Vepřový řízek A4 podávaný s restovaným bramborem a okurkou – 199,- Kč

Putování Bratrů v pivu:

Zastávka první: Pivovarský dům
Zastávka druhá: Sousedský pivovar Bašta
Zastávka třetí: U Medvídků

Počet příspěvků: 1, poslední 13.10.2011 04:43 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.