Ceska Pozice

Pražská výstava tajemného Banksyho: Jen další čistě komerční projekt

Organizátor pražské výstavy, německá společnost Heinen Handels, která od 5. černa do 27. září v Mánesu přibližuje dílo tajemného Brita, přiznává, že výstavu neautorizoval a že veřejnosti předkládá jen „umělcova vizualizovaná umělecká díla“.

„Copyright je jen pro zbabělce,“ tvrdí slavný streetartový umělec Banksy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Copyright je jen pro zbabělce,“ tvrdí slavný streetartový umělec Banksy. | foto: Archiv
„Copyright je jen pro zbabělce,“ tvrdí slavný streetartový umělec Banksy.

Na instagramovém profilu nejdražšího streetartového umělce světa se 6. června rozpoutala vášnivá debata o rasismu. Banksy zveřejnil svůj nejnovější obraz, jímž se vyjadřuje k americkým nepokojům vyvolaným zabitím George Floyda při policejním zásahu. Je na něm zarámovaná fotka s černou siluetou, symbolizující oběti rasismu, a vedle ní hoří svíčka pálící americkou vlajku. Ale ani zmínka, že umělci, jehož díla se draží za miliony dolarů, přestože úspěšně tají svou identitu, o den dříve začala výstava v Praze.

S výstavou The World of Banksy, jež je v pražském Mánesu otevřena do 27. září, totiž nemá samotný umělec nic společného. Stejně jako s desítkami dalších přehlídek, které jeho jménem tahají peníze z fanoušků streetartu po celém světě. A že na nich mnohdy nevisí ani jediné jeho autentické dílo, Banksyho příliš nevzrušuje. Na svých webových stránkách takovou výstavu pouze zařadí do kolonky „fake“ – je jich tam už skoro třicet.

Ta pražská zatím ještě ne, na seznamu jsou ovšem výstavy stejného názvu a konceptu: jedna z nich se například v těchto dnech koná v Paříži. Další se jmenují třeba The Art of Banksy nebo Banksy – Vandal or Genius?. Posledně jmenovaná show, která právě probíhá v Japonsku, měla do Prahy původně zavítat také, pořadatelská společnost JVS Group její otevření na Facebooku avizovala na září, po dotazu LN ale událost stáhla s tím, že zatím bohužel nelze výstavu uskutečnit.

Oboustranně výhodný obchod

Organizátor probíhající přehlídky v Mánesu, německá společnost Heinen Handels, už na plakátě přiznává, že umělec výstavu neautorizoval a že veřejnosti předkládá „umělcova vizualizovaná umělecká díla“ (rozuměj kopie). První část tvoří repliky Banksyho šablon nasprejovaných na zdi rukama mladých brigádníků z řad studentů Akademie výtvarných umění, jejichž jména organizátor záměrně neuvádí. Jsou to práce, které Banksy vytvořil v exteriéru, a na výstavě jsou rozdělené podle motivů.

Jde především o krysy, které okoukal od francouzského streetartisty Blek Le Rata, opice, líbající se s policisty, demonstranty vrhající květiny místo zápalných lahví nebo děti se zbraněmi v rukou. Organizátor nepopírá, že jde o reprodukce, dle odborníků na street art ale často neautentické: „Osobně jsem viděl holubici v neprůstřelné vestě při vjezdu do Betléma. Tato holubice není umístěna na zeď dělící Palestinu a Izrael, jak je zobrazeno na výstavě, a je i rozměrově jiná,“ vyjádřil se například český streetartový umělec Chemis, který aktuálně vyzdobil například interiér stanice metra Karlovo náměstí.

Banksy proti výstavám, které lákají na jeho jméno, ale prezentují jen kopie, nebojuje. Místo aby na organizátory podával žaloby, paradoxně si mne ruce. Jde totiž o oboustranně výhodný obchod: výstavy tohoto typu ho nepoškozují, naopak mu poskytují reklamu zdarma. Kultovní kritik společnosti se tak sám stal marketingovým produktem, ač to s původní filozofií street artu už nemá nic společného.

Druhá půlka expozice ukazuje kopie Banksyho grafik a obrazů, zapůjčené ze soukromých sbírek. Do kontextu se je snaží uvést krátké popisky, občas s fotkou původního umístění díla a datací, mnohdy obsahují i svérázné pokusy o interpretaci významu. Sám Banksy se prezentuje jiným způsobem než okázalými komerčními přehlídkami. Na Západním břehu Jordánu upozorňuje na izraelsko-palestinský konflikt, v odlehlých koutech britských měst před Vánoci přimalovává sobí spřežení k lavičkám, na nichž spí bezdomovci.

Během koronavirové krize vyjádřil úctu zdravotníkům obrazem Game changers v nemocnici v Southamptonu, na němž si chlapec místo Batmana nebo SpiderMana hraje s figurkou zdravotní sestřičky v obleku superhrdiny. Loni si v Benátkách vzal na paškál obří turistické lodě, které proplouvají v blízkosti památek, a během bienále, kam nebyl pozván, jejich obrazy anonymně prodával na ulici. Před časem v Británii otevřel parodii na zábavní parky Dismaland, kde atrakce neměly lidi pobavit, ale upozorňovaly na světové problémy.

Banksy však proti výstavám, které lákají na jeho jméno, ale prezentují jen kopie, nebojuje. Místo aby na organizátory podával žaloby, paradoxně si mne ruce. Jde totiž o oboustranně výhodný obchod: výstavy tohoto typu ho nepoškozují, naopak mu poskytují reklamu zdarma, případně na nich dokonce vydělá díky procentům z prodeje dárkových předmětů, na něž jeho právníci udělují licence (podobně jako třeba Disney na použití obrázku Mickey Mouse).Kultovní kritik společnosti se tak sám stal marketingovým produktem, ač to s původní filozofií street artu už nemá nic společného.

Hra na schovávanou

Že se původně guerillové umění určené do veřejného prostoru prosazuje i v galeriích, není novinka ani na české výtvarné scéně. Podobným vývojem si prošli například umělci Jan Kaláb (Point) nebo Michal Škapa (Tron). „‚Banksyho‘ výstavu – uvozovky tam nejsou náhodou – vnímám jako čistě komerční projekt, nebo spíše jako klamavou reklamu. Už z jejího popisu uváděného pořadateli, který si lze vyložit na spoustu způsobů, je cítit, že jde o tahání za nos,“ řekl Michal Škapa. „Banksyho tvorba má zajímavé momenty, ale celkově je přeceňována a parazitování na jménu je průvodním jevem.“

Obdobně to vidí i Jan Kaláb: „Já o těchto výstavách říkám, že jsou pomstou společnosti Banksymu. Podle mě mohl čekat, že když vystaví svůj oltář na tom, jak je nepolapitelný a pohrdá konzumem, za pár let přijde pár kolotočářů, normálně si ukradnou, co vybudoval, a začnou jeho dílo prodávat jako bootleg Nirvany zkřížený se zámkem hrůzy. V konečném důsledku je to pro Banksyho vlastně ale další reklama.“ Abychom celou mašinerii pochopili, je třeba podívat se na to, kdo Banksy je. To je ovšem otázka, která trápí trh s uměním už 30 let.

Tajemný Brit díly nasprejovanými na veřejných místech kousavě komentuje globální problémy a politické kauzy, ale už od devadesátých let 20. století s celým světem hraje na schovávanou. Když se někde objeví jeho dílo, okamžitě vzbudí mediální senzaci. Poprvé na sebe upozornil v ulicích Bristolu, odkud zřejmě pochází.

Tajemný Brit díly nasprejovanými na veřejných místech kousavě komentuje globální problémy a politické kauzy, ale už od devadesátých let 20. století s celým světem hraje na schovávanou. Když se někde objeví jeho dílo, okamžitě vzbudí mediální senzaci. Poprvé na sebe upozornil v ulicích Bristolu, odkud zřejmě pochází, a postupně se jeho motivy začaly objevovat i jinde po světě. K dnešnímu dni se na svých stránkách přihlásil zhruba ke 140 venkovním dílům a 60 grafikám, obrazům nebo sochám vytvořeným v ateliéru. Kromě toho podnikl řadu uměleckých performancí.

Kdo je Banksy, ví kromě jeho rodiny, přátel a právníků snad jen sociální síť Instagram, na níž má oficiálně ověřený účet, jak prozrazuje modrá „fajfka“ vedle jeho jména. Právě na Instagramu totiž informuje, kde vytvořil jaké dílo. Když na zdi Národního historického muzea v Londýně v roce 2004 tajně propašoval své obrazy, netušil, že jednou budou mít stejnou hodnotu.

Rád překrucuje dějiny umění – na známé romantické krajinky například doplnil jízlivé popkulturní motivy – pomalované vraky aut, graffiti na chatrčích nebo sloupy s pouličními kamerami, případně do horského panoramatu přimaloval Hitlera na lavičce. Reagoval ale i na jednoho z nejdražších umělců současnosti, Damiena Hirsta.

Zpenežování venkovních děl

Banksyho nejdražší olejomalba Devolved parliament se loni vydražila za téměř deset milionů liber. Rozměrné plátno zachycuje Dolní sněmovnu britského parlamentu, v níž namísto poslanců zasedají šimpanzi. Kupec není známý, šel však do velkého rizika. Jen rok předtím totiž nechal Banksy jedno ze svých vydražených děl zničit přímo v aukční síni: obraz s ikonickým motivem dívky s balonem se před přihlížejícími skartoval, když kladívko odkleplo koncovou cenu 860 tisíc liber. Rám obrazu obsahoval zabudovaný mechanismus, jejž umělec na dálku spustil, a pak se bavil rozpačitými komentáři.

Lidé se snaží zpeněžit i Banksyho venkovní díla a seškrabávají je či odřezávají ze zdí. Když se loni v malém britském městě Port Talbon na staré garáži objevil obraz chlapce, který do úst chytá sněhové vločky (za rohem ovšem zjistíte, že nejde o vločky, ale saze z hořících odpadků), majitel garáže se přes noc stal milionářem. Celý roh stavby totiž odřízl a prodal galeristovi za blíže nespecifikovanou šestimístnou cifru v librách.

Není proto divu, že se lidé snaží zpeněžit i Banksyho venkovní díla a seškrabávají je či odřezávají ze zdí. Když se loni v malém britském městě Port Talbon na staré garáži objevil obraz chlapce, který do úst chytá sněhové vločky (za rohem ovšem zjistíte, že nejde o vločky, ale saze z hořících odpadků), majitel garáže se přes noc stal milionářem. Celý roh stavby totiž odřízl a prodal galeristovi za blíže nespecifikovanou šestimístnou cifru v librách. Naruby se obrátil život také čtyřem lidem, kteří si jednoho dne v New Yorku za pár dolarů koupili obrázek v nenápadném pouličním stánku.

Nikoho nenapadlo, že jde o pravého Banksyho, ten se ale k autorství tisků posléze přihlásil. Celou akcí se chtěl vysmát trhu s uměním, které lidé nakupují ne proto, že se jim líbí, ale aby vydělali na jméně autora. Oni čtyři kolemjdoucí nyní vlastní to samé, co sběratelé nakupují za miliony liber... Banksy těmito performancemi nabourává zaběhnuté mechanismy trhu s uměním a zároveň upozorňuje, jak snadné je jeho dílo padělat.

„Co to s trhem dělá, moc nedokážu říct. Krátkodobě asi nic – skupiny, které kupují Banksyho na aukcích a jinde, se asi budou dost míjet. Z dlouhodobější perspektivy to může vést k tomu, že se dostane do podobné pozice jako třeba Dalí nebo Warhol, od nichž koluje velké množství neautorizovaných grafik. Na druhou stranu je Banksy natolik specifická postava, že těžko predikovat, jak bude jeho dílo fungovat za pár desítek let,“ vyjádřil se odborník na trh s uměním Jan Skřivánek.

Pouze kopie

Řada umělců se snaží Banksyho napodobovat a mnoho reprodukcí je vydáváno za originály. Proto si Banksy spolu s armádou právníků vytvořil systém zvaný Pest Control, který jeho obrazům uděluje certifikát pravosti. Díla na pražské výstavě jej nemají, jde pouze o kopie. Pořadatel záhadně připouští, že by mezi změtí zarámovaných plakátů mohly viset i originály, jelikož jde o díla zapůjčená ze soukromých sbírek. Které to jsou, ale odmítl specifikovat. Jak je právně možné, aby někdo takovou výstavu mohl legálně pořádat?

Řada umělců se snaží Banksyho napodobovat a mnoho reprodukcí je vydáváno za originály. Proto si Banksy spolu s armádou právníků vytvořil systém zvaný Pest Control, který jeho obrazům uděluje certifikát pravosti. Díla na pražské výstavě jej nemají, jde pouze o kopie.

Německá společnost Heinen Handels dle galeristy Jiřího Jaskmanického, který se podílí na organizaci pražské výstavy, drží licenci ke všem předmětům s Banksyho motivy: „Firma má právo užití Banksyho věcí pro výstavní účely a pro merchandise do roku 2022, platí za to licenční poplatky.“ Dle německého obchodního rejstříku jde o firmu se sídlem ve městě Neuss, která má oprávnění obchodovat s dárkovými předměty, koženým zbožím, zavazadly, nábytkem, ale také v oblasti zábavního průmyslu, pronájmu obchodních prostor a licenčními předměty.

Výstava sice může budit dojem, že organizátor chce veřejnosti přiblížit Banksyho dílo, ale není ničím jiným než pompézním katalogem upomínkových předmětů, které si návštěvník může na konci koupit. Vedle plakátů jsou tu tašky, pohledy, magnety a další dárkové zboží. Zatímco katalogy s takovým zbožím bývají obvykle zdarma, za vstupenku na „výstavu“ se platí 340 korun, za plakát nebo sadu pohlednic pak téměř dvě stovky. „Jsme nadšenci do Banksyho. Líbí se nám, jak reaguje na otázky ve společnosti a kritizuje svět umění,“ tvrdí Derya Evren, zástupce Heinen Handels.

Obsah a přidaná hodnota

Koncepcí výstavy včetně dárkového obchodu vlastně umělci zároveň vzdává hold: v roce 2010 totiž Banksy natočil ironický dokument Exit Through the Giftshop (Východ přes obchod s dárkovými předměty), který se vysmívá komodifikaci pouličního umění v galeriích i snahám rozluštit umělcovu identitu. Sám už přitom je součástí tohoto soukolí, profituje z něj a dokonale mu to vychází. Ostatně prosazuje motto, že copyright je jen pro zbabělce.

Vytváří tajemno a to je největší marketing. Jeho věci jsou navíc chytré, mají obsah a přidanou hodnotu, a ještě jsou výtvarně, ač jednoduše, tak dobře zpracované. V tom tkví Banksyho úspěch.

Pražská výstava reprodukci jeho graffiti s tímto heslem umístila hned ke vstupu – to aby se vyvinila z možných výtek zklamaných návštěvníků, kteří doufali, že na vlastní oči spatří originál Banksyho. „Při této filozofii je zvláštní řešit otázku copyrightu. On sám celou uměleckou tvorbou říká, že umění by mělo být pro všechny,“ tvrdí Jiří Jaskmanický. Že mnoho takových výstav již roky po celém světě probíhá beztrestně, podle něho dokazuje, že celý mechanismus funguje. Nikdo se nebojí, že by se Banksy chtěl soudit, protože by musel prozradit svou identitu.

„Vytváří tajemno a to je největší marketing. Jeho věci jsou navíc chytré, mají obsah a přidanou hodnotu, a ještě jsou výtvarně, ač jednoduše, tak dobře zpracované. V tom tkví Banksyho úspěch,“ míní Jaskmanický. Výstavu v Mánesu zakončuje maketa imaginární Banksyho pracovny s poházenými spreji a šablonami, z níž se line hudba skupiny Massive Attack. Právě o jednom z členů kapely Robertu Del Najaovi se vedle dalších jmen spekulovalo, že by mohl být oním tajemným umělcem.

„Tvrdí se, že Banksy všechny takové výstavy, o kterých říká, že s ním nemají nic společného, navštěvuje. Můžeme tedy předpokládat, že zavítá i do Prahy,“ směje se Jaskmanický. Nebylo by to od věci, na rozdíl od Londýna, Berlína, Paříže či Los Angeles naše hlavní město na své skutečné Banksyho graffiti teprve čeká…

Pražská výstava Banksyho.
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.