Praha se zbavila bytového fondu a teď je její pozice velmi slabá

„To, že Praha objektivně roste, a musí růst, je věc, již nemůžeme přímo ovlivnit. Můžeme ovlivnit jen to, kde byty stavíme. Přitom vhodných míst má mnoho. V Praze se ale debata o jakékoli výstavbě kdekoli vede velmi obtížně. I proto je v ní bytů stále nedostatek,“ říká v rozhovoru Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.

Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. foto: IPR

Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Jednou z pražských dominant je značně zchátralý stadion Strahov. Již brzy by ale mohly odstartovat první změny. „Strahov je místem, kudy kráčely dějiny 20. století, a má silnou symboliku. Přivedeme tam tramvaj. Z tamních vysokoškolských kolejí tak bude možné udělat plnohodnotný univerzitní kampus,“ říká v rozhovoru Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.

LIDOVÉ NOVINY: V Praze se staví málo bytů. V diskusích ale zaznívají různé údaje. Dle některých názorů by jich ročně mělo být postaveno šest tisíc, jiné hovoří až o deseti tisících. Kolik by to tedy mělo být?

BOHÁČ: Nelze říct přesné číslo. Výstavba bytů s sebou nese společenskou změnu v místě, kde se odehrává. Ta je všem zúčastněným nepříjemná, i proto máme hodně brzdných nástrojů, jak výstavbu obecně zkomplikovat. Faktem však je, že ročně se do Prahy přistěhuje odhadem deset tisíc lidí. A ti musejí někde bydlet. Zároveň se neustále zvyšují prostorové požadavky, kolik metrů čtverečních člověk potřebuje. Lidé vědí, že změna je nepříjemná, proto se začalo tvrdit, že je bytů dost a je třeba je jen správně přerozdělovat.

Ročně se do Prahy přistěhuje odhadem deset tisíc lidí. A ti musejí někde bydlet. Zároveň se neustále zvyšují prostorové požadavky, kolik metrů čtverečních člověk potřebuje. Lidé vědí, že změna je nepříjemná, proto se začalo tvrdit, že je bytů dost a je třeba je jen správně přerozdělovat.

Nezáleží, jestli se říká, že je nutné ročně postavit šest tisíc, nebo deset tisíc bytů. Statistiky jsou různé. To, že město objektivně roste, a musí růst, je věc, kterou nemůžeme přímo ovlivnit. Můžeme ovlivnit jen to, kde byty stavíme, abychom nelikvidovali krajinu za městem a ekonomiku města. Přitom vhodných míst má Praha mnoho, například na bývalých průmyslových areálech nebo nákladových nádražích. V Praze se ale debata o jakékoli výstavbě kdekoli vede velmi obtížně. I proto je bytů v Praze stále nedostatek.

LIDOVÉ NOVINY: Je paradoxní, že dle analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) se loni postavilo nejvíc bytů za uplynulých deset let, a stejně ceny rostly.

BOHÁČ: Je pravdou, že se něco staví, ale pořád to je málo, aby se pohnula cena bydlení.

LIDOVÉ NOVINY: Je nedostatečná výstavba hlavním důvodem, proč byty stále zdražují?

BOHÁČ: Není tím hlavním faktorem, ale v Praze je to v extrémní poloze, protože je atraktivním městem. Do ceny bytu se také velmi promítá doba čekání na potřebnou dokumentaci pro výstavbu. A i ta je v Praze extrémní. Připravit potřebné dokumenty pro stavbu standardního bytového domu trvá nezřídka deset let. Do bydlení se masivně ukládají peníze, je to stabilní komodita.

Do bydlení se masivně ukládají peníze, je to stabilní komodita. To je globální jev, na který nestíháme reagovat. Praha dnes navíc potřebuje vlastnit poměrně velké množství bytů mimo jiné proto, aby dokázala udržet potřebné profese navázané na školství nebo zdravotnictví ve městě. V hlavním městě však byl po revoluci totálně rozprodán bytový fond.

To je globální jev, na který nestíháme reagovat. Praha dnes navíc potřebuje vlastnit poměrně velké množství bytů mimo jiné proto, aby dokázala udržet potřebné profese navázané na školství nebo zdravotnictví ve městě. V hlavním městě však byl po revoluci totálně rozprodán bytový fond. Praha se v podstatě zbavila bytového fondu a teď je její pozice velmi slabá.

LIDOVÉ NOVINY: Pomůže nedávno založená Pražská developerská společnost?

BOHÁČ: Pomůže velmi, nicméně problém nevyřeší. Praha od roku 1989 jen prodává pozemky a zbytek řeší trh. Nyní přichází významná změna, neboť může zbylé městské pozemky buď sama smysluplně zastavět a bytový fond si ponechat, nebo je zhodnotit, naplánovat, co na nich má vzniknout, a před výstavbou je prodat.

Po jejím dokončení opět získá určitý podíl bytů. Dosud měla Praha z prodejů parcel jen peníze, které se v podstatě rozpustily. V tom je velká a skvělá změna. Je to ale deset minut po dvanácté, protože pozemků, které město má a může takto zhodnotit, je už velmi málo.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by prospěšné také odstranit stavební uzávěry na velkých rozvojových územích?

Praha od roku 1989 jen prodává pozemky a zbytek řeší trh. Nyní přichází významná změna, neboť může zbylé městské pozemky buď sama smysluplně zastavět a bytový fond si ponechat, nebo je zhodnotit, naplánovat, co na nich má vzniknout, a před výstavbou je prodat.

BOHÁČ: Bylo a pracuje se na tom. Hodně se to posouvá v poslední době. Velká území, jako je Smíchov, Žižkov, Bubny nebo Rohan, jsou buď již otevřená, nebo těsně před otevřením. Dbáme, aby budoucí výstavba na těchto místech byla smysluplná a vznikalo takzvané město krátkých vzdáleností. Aktuálním příkladem je nedávno dokončená studie na území Bubnů.

LIDOVÉ NOVINY: Řada velkých developerů pracuje na projektech v Letňanech. Proč jsou pro ně Letňany natolik populární?

BOHÁČ: Je to primárně dáno tím, že je tam místo a vede tam metro. V něčem je to nešťastný kout Prahy, který je infrastrukturně velmi poddimenzovaný. Na velkou výstavbu, která je dnes plánovaná, není tato část Prahy vlastně připravená. Město v tom trochu zaspalo – nebo to spíš nečekalo. Teď to bude muset dohnat. Jde o jedno z velkých území, kde je ještě rezerva pozemků, jsou tam brownfieldy… Je tam však i řada „ale“.

Chybějí tam rozumné plánovací nástroje. Je třeba vyřešit, aby výstavba nebyla živelná, což se dnes částečně děje. Letňany potřebují kromě jiného velké investice do infrastruktury. Tato část Prahy se potýká s tím, že za hranicí města probíhá masivní výstavba. Každý den se tudy převalí masa lidí tam a zpět. Bez infrastruktury nelze v Letňanech stavět velké projekty. Myslím, že si to uvědomují i developeři.

LIDOVÉ NOVINY: Je ještě ve hře výstavba vládní čtvrti v Letňanech?

Velká území, jako je Smíchov, Žižkov, Bubny nebo Rohan, jsou buď již otevřená, nebo těsně před otevřením. Dbáme, aby budoucí výstavba na těchto místech byla smysluplná a vznikalo takzvané město krátkých vzdáleností. Aktuálním příkladem je nedávno dokončená studie na území Bubnů.

BOHÁČ: Jednáme o tom se státem. Porozuměli jsme si v tom, že není dobrý nápad přesouvat do Letňan z centra všechna velká ministerstva. Dohodli jsme se, že se tam dá vybudovat office park, který nebude uzavřenou mrtvou čtvrtí, ale bude mít nějaký charakter, bude mít živý parter a bude fungovat v městské zástavbě. Stát má stále zájem umístit sem tisíce úředníků.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z pražských symbolů je dnes značně zchátralý stadion Strahov. Jsou už nějaké plány, jak Strahov proměnit?

BOHÁČ: Existuje plán, jak zrekonstruovat a otevřít Masarykův stadion. Dnes je tam šest fotbalových hřišť a tréninkové centrum Sparty Praha. Celé území by mělo nadále sloužit především sportu, rekreaci, kultuře a vzdělávání a zároveň by se tam mělo zachovat studentské bydlení. Strahov je místem, kudy kráčely dějiny 20. století, a má silnou symboliku. Uvažuje se o tom, že v tribunách bude umístěno Muzeum 20. století a bude tam sídlit Institut Paměti národa Post Bellum.

Tribuny jsou památkově chráněné a nezbouratelné a jsou velmi zajímavé architektonicky, proto je snaha do nich vložit nějaké instituce, které by tam sídlily. Na stadionu probíhaly všesokolské slety, Masaryk tam naposledy hovořil k národu, za druhé světové války tam pochodovali nacisté, byli tam také shromažďováni Židé připravení k transportu, pak zase Němci při odsunu po válce. Konala se tam spartakiáda…

Letňany potřebují kromě jiného velké investice do infrastruktury. Tato část Prahy se potýká s tím, že za hranicí města probíhá masivní výstavba. Každý den se tudy převalí masa lidí tam a zpět. Bez infrastruktury nelze v Letňanech stavět velké projekty. Myslím, že si to uvědomují i developeři.

Je tady idea zachovat krásnou a smutnou historii místa, která je dost investičně náročná. Přilehlý Rošického stadion chceme přestavět na modernější. Na Strahov přivedeme tramvaj. Z vysokoškolských kolejí tak bude možné udělat plnohodnotný univerzitní kampus. Nebude to jen noclehárna, ale skutečné živé místo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak daleko je k realizaci těchto plánů?

BOHÁČ: Proměna Strahova je na dlouho. Na druhou stranu, udělat první kroky a umístit tam Post Bellum a Muzeum 20. století lze v podstatě hned. Chtěli bychom vypsat architektonickou soutěž. To je možné už letos. Stadion vlastní Praha, takže hlavní náklady ponese město. Možná se však najde i podpora soukromá.

LIDOVÉ NOVINY: Je nějaký hrubý odhad, na kolik vyjde rekonstrukce a přestavba tribun pro muzeum a Post Bellum?

BOHÁČ: Není. Praha má jen hrubé odhady nákladů na sanaci a nové sociální zázemí. Tyto úpravy by vyšly zhruba na dvě miliardy.

Ondřej Boháč

  • Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Působil v občanském sdružení Oživení.
  • V letech 2006 až 2010 pracoval jako koordinátor GIS dat v útvaru rozvoje hl. m. Prahy.
  • Od roku 2011 byl poradcem prvního náměstka primátora a o dva roky později se stal ředitelem odboru kanceláře primátora.
  • Od roku 2015 působil jako zástupce ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
  • Koncem roku 2016 byl jmenován jeho ředitelem.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.