Praha 7 stále hledá radnici. Skončí (dočasně) v bývalém sídle Economie?

Zatím poslední variantu rozuzlení mnohaletého hledání považuje za výhodnou i opozice, nákup budovy na Letné by však mohl skončit u soudu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Téměř dvě desítky let marně hledá městská část Praha 7 místo pro svou radnici. Nájem v současných prostorách jí vyprší v roce 2015. Přestože se již dvakrát dostal výběr potenciálního objektu do finální fáze, nakonec vždy z obchodu sešlo. Naštěstí, vezmeme-li v úvahu, že ještě na podzim roku 2011 se náklady za budovy, které byly posuzovány jako nejvýhodnější, mohly vyšplhat přes miliardu korun.

Zatím poslední řešení, k němuž radní Prahy 7 tento týden dospěli, totiž vychází nepoměrně levněji. Přesto se pro variantu možného nákupu budovy na pražské Letné, v níž donedávna sídlilo vydavatelství Economia, jako nejpřiléhavější označení hodí spíše z nouze ctnost. Ani toto případné řešení by totiž nebylo konečné. A navíc by mohlo mít i soudní dohru.

  • ČESKÁ POZICE o krkolomné snaze vedení městské části najít vhodnou budovu informuje průběžně. Byť se jedná o kauzu lokálního významu, jde o ukázkový příklad amatérismu a toho, jak nehledat kancelářskou budovu. Zda jde o záměr vedení městské části, neznalost či neschopnost, nechť si každý odpoví sám.
Podmínky z referenda

Než se blíže podíváme na aktuální situaci, připomeňme si krátce, co se událo v polovině letošního ledna. V místním referendu na Praze 7 za nepředražené sídlo radnice se jeho účastníci vyslovili pro zrušení do té doby probíhajícího výběru nového sídla radnice (vedení městské části ho označovalo jako „průzkum trhu“) a vypsání výběrového řízení dle zákona o veřejných zakázkách nebo podle koncesního zákona.

Hlavními kritérii tendru by měla být ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost. Zvítězila též varianta, která preferuje výstavbu nové administrativní budovy na pozemku, který patří Praze 7. Výše nákladů byla referendem omezena na 500 milionů korun včetně DPH. Většina obyvatel Prahy 7 se rovněž přiklání k tomu, aby byla na řešení sídla vyhlášena veřejná architektonická soutěž.

I když z chování koalice složené z ODS a ČSSD, kterou vede starosta Marek Ječmének (ODS), bylo možné usuzovat, že konání referenda k nové radnici není jejím členům zrovna po chuti, Ječmének se ještě před jeho začátkem nechal slyšet, že bude výsledky hlasování respektovat. Jak svůj slib dodržel?

První setkání výboru pro výběr radnice prý připomínalo komedii složenou z osobních útoků, arogance a snahy vše tutlat před občanyByl sestaven výbor pro výběr radnice, v němž se sice předsedou stal zástupce opoziční TOP 09, nicméně většinu v něm má koalice ODS a ČSSD. Bylo by však bláhové očekávat, že by se výbor zaobíral přípravou vypsání otevřeného tendru – poprvé se sešel začátkem března a řešil hlavně organizační záležitosti. Dění popsal na internetovém serveru tvpraha7 zastupitel za Stranu zelených v Praze 7 Ondřej Mirovský následovně: „První setkání nového výboru připomínalo komedii složenou z osobních útoků, arogance a snahy vše tutlat před občany.“

Na dalším setkání se diskutovalo o jednacím řádu a také o tom, zda má být na schůze výboru umožněn vstup veřejnosti. Přeci jen ale již o potenciální možnosti, kam přestěhovat radnici, zmínka padla. A to v souvislosti s tím, že začátkem března nechala rada Prahy 7 vypracovat smlouvu na technické posouzení budovy, v níž donedávna sídlilo vydavatelství Economia.

Deus ex machina?

Připomeňme, že na short list „průzkumu trhu“, který Praha 7 prováděla do již zmíněného místního referenda, se dostaly dva objekty:

  • Mercuria, za kterou by Praha 7 zaplatila po půlmiliardové slevě zhruba 340 milionů korun (další zhruba půlmiliardu by však spolkla rekonstrukce);
  • a projekt Argentinská hvězda, za který majitel (skupina PPF) požadoval přes 760 milionů korun.

Koncem října loňského roku městská část pověřila firmu Cautor Consulting, aby zpracovala finální znění nabídky na Mercurii. K uzavření kupní smlouvy ale nedošlo.

Jak tedy Praha 7 „narazila“ na bývalé sídlo Economie? V listopadu dostalo vedení Prahy 7 další nabídku: společnost Carissa městské části nabídla odkup svých akcií za 345 milionů korun. Uzavřením tohoto obchodu se Praha 7 měla stát vlastníkem budovy Economia. V polovině prosince loňského roku zadala Praha 7 právní due diligence na budovu Economie. Jeho výsledky získala letos v lednu.

Byť občané v referendu požadují, aby byla nová radnice nalezena ve výběrovém řízení, vedení městské části s firmou Carissa i nadále vyjednává. Nákup akcií firmy je prý investicí a pouze dočasným řešením, kam radnici po vypršení současného nájmu umístit. Na jak dlouho, ale nikdo dnes odpovědět neumí.

Jako přes kopírák

Tím však otazníky nad nabídkou Carissy nekončí, ba naopak. Zajímavé totiž je, kdo budovu bývalého sídla Economie vlastní. Protože Carissa to není.

Ani v případě Mercurie Praha 7 nevyjednávala přímo s majitelem nemovitosti, ale s prostředníkemDle katastru nemovitostí je to firma Alkatria, která ji přednedávnem získala od akciové společnosti Economia. Předsedou představenstva Alkatrie je Martin Žižka. Ten tuto funkci až do konce roku 2010 vykonával i ve společnosti Carissa, která v listopadu zaslala Praze 7 již zmíněnou nabídku na odkup akcií. Vedení městské části tvrdí, že o prodeji bývalého sídla Economie existuje mezi Alkatrií a firmou Carissa smlouva o smlouvě budoucí.

Podobný scénář se přitom již v průběhu hledání sídla radnice odehrál, a to v souvislosti s nabídkou budovy Mercurie. Ani v případě Mercurie totiž Praha 7 nevyjednávala přímo s majitelem nemovitosti, ale s prostředníkem. Když městská část koncem loňského roku uvažovala o koupi Mercurie, byla jejím majoritním vlastníkem rakouská skupina REWO – s Prahou 7 však jednávala společnost Baram Invest. A v čele jejího představenstva nestojí nikdo jiný než již zmíněný Martin Žižka.

Čas jen do prázdnin

Vraťme se k nabídce Carissy: za cenné papíry, jejichž prostřednictvím se má Praha 7 stát vlastníkem budovy Economie, firma loni požadovala 345 milionů korun. Ze znaleckého posudku, který si Praha 7 nechala vypracovat, vyplývá, že cena obvyklá činí 255 milionů korun. V polovině května se pak městská část se zástupci firmy Carissa dohodla na orientační ceně akcií 275 milionů korun.

Starosta Ječmének tvrdí, že po finálním nalezení sídla radnice by v bývalém sídle Economie mohly vzniknout například sociální bytyPodmínkou této dohody ale je, že se Praha 7 rozhodne „v co nejkratším čase“, což znamená do letních prázdnin. Zastupitelé na jednání, které se konalo v pondělí 10. června, schválili usnesení, dle něhož bude Praha 7 v jednání s firmou Carissa pokračovat. Výsledná cena transakce však nesmí přesáhnout oněch 275 milionů korun.

Koalice si je dobře vědoma, že pořízením Economie není vzhledem k výsledkům referenda možné řešit umístění radnice natrvalo. Půjde prý jen o dočasné východisko. A starosta Ječmének tvrdí, že po finálním nalezení sídla radnice by v bývalém sídle Economie mohly vzniknout například sociální byty.

S tímto postupem souhlasí i opoziční TOP 09. Připouští sice, že budova splňuje požadavek referenda na cenu, nikoliv však na způsob výběru, kterým má být tendr vypsaný dle zákona o veřejných zakázkách. Topkaři však zároveň poukazují na to, že za rok a půl budou komunální volby a „s postupujícím časem bude vůle politického konsensu méně pravděpodobná“. A pořízením Economie se prý může předejít nejrůznějším politickým tlakům a krizím.

Bude soud?

Jenže tento názor nesdílí celá opozice. Zastupitelé za Stranu zelených sice považují nabídku na odkup budovy Economie za výhodnou, nicméně dle nich by mělo být sídlo radnice vybráno ve výběrovém řízení, protože jinak prý hrozí, že bude transakce napadena u soudu kvůli nerespektování výsledků referenda. To již ostatně připustil Jan Čižinský, předseda představenstva KDU-ČSL na Praze 7, který byl zmocněncem přípravného výboru referenda.

Odhlédneme-li od hrozby soudní pře, je dočasná adresa radnice Prahy 7 v bývalé Economii nouzovým řešením, které už je však vzhledem k nedostatku času dnes asi jediným možným východiskem nastalé situace – úředníci radnice přece neskončí po vypršení současného nájmu na ulici. Rozhodně však nemůže být omluvou neschopnosti vedení městské části vypsat regulérní, otevřenou soutěž na sídlo radnice namísto pořádání pofidérního průzkumu trhu bez pevných a předem stanovených regulí a kritérií. Začít s přípravou tendru mohli politici hned po volbách v roce 2010.