Ceska Pozice

Pracovní trh za pandemie: Méně postů a větší konkurence pro absolventy

Ekonomické důsledky karantény a nouzového stavu vedou zaměstnavatele k tlumení náborových procesů a finanční obezřetnosti. Vysokoškoláci zřejmě budou muset slevit ze svých platových očekávání.

Vysokoškoláci v Česku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vysokoškoláci v Česku. | foto: Shutterstock
Vysokoškoláci v Česku.

Ideální podmínky na pracovním trhu, které absolventům vysokých škol ještě loni umožňovaly najít si zaměstnání téměř bez jakýchkoli problémů, s příchodem koronakrize vzaly za své. Ekonomické důsledky karantény a nouzového stavu vedou zaměstnavatele k tlumení náborových procesů a finanční obezřetnosti. Firmy pečlivě zvažují, do koho investovat, a často upřednostňují osoby s velkou praxí, jež absolventům mnohdy chybí.

Zaměstnavatelé zřejmě také v rámci šetření omezí stáže, praxe a takzvané trainee programy, které některým vysokoškolákům poskytovali. Tento rok tedy pro absolventy nebude příliš příznivý: na pracovním trhu je k dispozici menší počet postů a větší konkurence z řad zkušenějších zaměstnanců. Úspěšně odstartovat pracovní kariéru proto bude vyžadovat o něco větší úsilí než v předchozích letech.

Snížení požadavků

„Letos zažil český pracovní trh proměnu, která v novodobé historii nemá obdoby. V důsledku pandemie nastalo ochlazení ze dne na den, společnosti se musely urychleně adaptovat na novou situaci, ať už šlo o přesun zaměstnanců na práci z domova, nucené uzavření provozu, či pozastavení výběrových řízení. Od začátku pandemie uplynulo pět měsíců a současnými prioritami firem zůstává zajištění bezpečnosti zaměstnanců a minimalizace ztrát – optimalizace nákladů.

To se dotýká i náboru: firmy vybírají zaměstnance opatrněji, jsou více ochotny počkat si na uchazeče, který stoprocentně splňuje požadavky kladené na danou pozici. V oblasti mezd k výraznějším změnám zatím nedochází, nicméně je patrný mírný pokles nabízeného finančního ohodnocení na manažerských pozicích,“ hodnotí současnou situaci výkonný ředitel personálněporadenské agentury Hays pro ČR a Rumunsko Sándor Bodnár.

Vysokoškoláci s čerstvým diplomem nyní zřejmě narazí a ze svých nároků budou muset slevit. Firmy totiž nebudou příliš ochotné zvyšovat mzdové výdaje. Zatím je sice dle odborníků brzy, aby se koronakrize propsala do platových očekávání, ale realita příštích měsíců zřejmě absolventy donutí své požadavky nezvyšovat, či dokonce snížit.

Podle studie Top zaměstnavatelé studenti posledních ročníků v roce 2019 většinou očekávali, že jejich nástupní plat bude mezi 22,5 a 32,5 tisíci korun. Pro rok 2020 jich, ještě před pandemií, většina očekávala mzdu v rozmezí 25 tisíc až 37,5 tisíce korun. Oproti loňskému roku vzrostla platová očekávání v průměru o 2,5 tisíce korun hrubého měsíčně.Teď ale vysokoškoláci s čerstvým diplomem zřejmě narazí a ze svých nároků budou muset slevit. Firmy totiž nebudou příliš ochotné zvyšovat mzdové výdaje.

Zatím je sice dle odborníků brzy, aby se koronakrize propsala do platových očekávání, ale realita příštích měsíců zřejmě absolventy donutí své požadavky nezvyšovat, či dokonce snížit. „Očekávaná nástupní mzda se u absolventů VŠ zatím nezměnila, protože ještě nepocítili zásadní změnu na trhu práce, ale už jsou racionálnější a opatrnější s vědomím, co se bude dít. Také si všímáme, že firmy omezují nábor absolventů. V řadách vysokoškoláků tudíž panuje trochu nejistota, zejména mezi těmi, kdo budou končit školu příští rok,“ říká ředitel Studie TOP Zaměstnavatelé Jakub Hořický.

A dodává, že nová data o mzdových očekáváních absolventů budou k dispozici příští rok v únoru a prozradí víc, nakolik pandemie ovlivnila nároky vysokoškoláků.

Výběr z mnoha zájemců

Mzdy absolventů, a to ve všech oborech, procházejí postupnou stagnací. „Společnosti se v některých segmentech nyní přiklánějí opět k náboru zkušenějších uchazečů, nicméně nejde o plošný jev. K růstu mezd dochází spíše na individuální bázi, v případech, že uchazeč nabídne zaměstnavateli schopnost či dovednost velmi specializovanou, často poptávanou nebo nedostatkovou – obvykle technického zaměření.

Jinak se nástupní ohodnocení uchazečů pohybuje na obdobných úrovních jako v roce předchozím a ani v průběhu roku 2020 neočekáváme výraznější změny,“ popisuje realitu nástupních mezd absolventů Kristýna Králová z agentury Hays. A dodává: „Vnímáme také tendenci zaměstnavatelů nabízet v základní mzdě částku o něco nižší a kompenzovat rozdíl ve formě atraktivnějšího bonusového schématu.“

Firmy si mohou vybírat z mnoha zájemců, což staví do nevýhody uchazeče s menší praxí, mezi něž často patří čerství absolventi vysokých škol. Nabídka kandidátů převyšující poptávku zaměstnavatelů ale neplatí pro všechny obory a profese. Paradoxně firmy, které si přetahovaly zaměstnance z pozic s nejvyšší kvalifikací, mohou mít problém sehnat lidi, protože i ti nejschopnější se dnes bojí práci změnit.

„Vlivem koronakrize se zmenšil počet obsazovaných míst, v dubnu až o 60 procent. Nyní došlo k určitému oživení, ale stále platí, že máme zhruba o 35 procent obsazovaných pozic méně než loni. Na druhé straně přibývá uchazečů o práci, protože v důsledku nouzového stavu o ni řada lidí přišla. Oproti roku 2019 zaměstnavatelé evidují až o polovinu víc zaslaných profesních životopisů.

Pro ilustraci: za letošní červen jich na pozice obsazované přes pracovní portály Jobs.cz, Prace.cz a mobilní aplikaci Práce za rohem bylo přes 600 tisíc. Výsledkem je obrovský nepoměr: víc žadatelů na menší počet nabízených pozic,“ vysvětluje analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Díky této situaci si firmy mohou vybírat z mnoha zájemců, což staví do nevýhody uchazeče s menší praxí, mezi něž velmi často patří právě čerství absolventi vysokých škol. Nabídka kandidátů převyšující poptávku zaměstnavatelů ale neplatí pro všechny obory a profese.

„Paradoxně firmy, které si přetahovaly zaměstnance z pozic s nejvyšší kvalifikací, mohou mít problém sehnat lidi, protože i ti nejschopnější se dnes bojí práci změnit. Takže například najít zkušeného programátora může být těžší než dřív. Ale na střední pozice obecnějšího zaměření, do nichž často nastupují právě absolventi, je velký přetlak uchazečů. V této oblasti je pro vysokoškoláky s čerstvým diplomem mnohem větší konkurence než před rokem,“ shrnuje analytik.

Fakulty a nezaměstnanost

Úspěšnost absolventů vysokých škol při hledání práce dlouhodobě sleduje Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK v Praze. Dle jeho statistik mají tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti absolventi fakult lékařských, právnických či informatických. Mezi skupiny fakult, u nichž je míra nezaměstnanosti dlouhodobě průměrná, patří pedagogické, tělovýchovné a ekonomické fakulty. Nezaměstnanost u absolventů strojních, stavebních či dalších technických fakult závisí na tom, jak se daří ekonomice.

Tradičně mají nízkou úroveň nezaměstnanosti absolventi fakult lékařských, právnických či informatických. Mezi skupiny fakult, u nichž je míra nezaměstnanosti dlouhodobě průměrná, patří pedagogické, tělovýchovné a ekonomické fakulty. Nezaměstnanost u absolventů strojních, stavebních či dalších technických fakult závisí na tom, jak se daří ekonomice.

V období ekonomické krize po roce 2008 byla jedna z nejvyšších, v současnosti je po těchto profesích poptávka. Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže. Zejména jde o fakulty zemědělské, ale nad průměrem jsou i absolventi přírodovědeckých, humanitních, společenskovědních a teologických fakult. I když také tady záleží hodně na tom, jakou má vysokoškolák praxi a úroveň kvalifikaci pro danou pozici. Ti zkušenější a schopnější se neztratí.

Podle letošního květnového průzkumu LMC, kterého se účastnilo 1132 firem, polovina manažerů uvedla, že do konce roku 2020 hodlá udržet personální stav z konce nouzového stavu, 27 procent chce dál propouštět a zbylých 23 procent má v úmyslu nabírat nové zaměstnance. „Výhled je spíš negativní, převážně stagnace nebo propouštění. Oproti loňskému roku, kdy devět z deseti firem nabíralo lidi, je to velký rozdíl,“ komentuje utlumení náborových procesů Dombrovský.

Trojice nároků

Zatímco v posledních letech pro absolventy nabývala na důležitosti smysluplnost práce, teď se zřejmě do popředí dostane jistota uplatnění, základní potřeba práci vůbec mít a udržet si ji. Teprve pak dojde na požadavek odborného a osobního růstu či kariérního postupu. „Z výzkumů za uplynulých deset let mezi firmami, které působí na českém trhu, vychází opakovaně takzvaná svatá trojice nároků na absolventy,“ říká Dombrovský.

Z výzkumů za uplynulých deset let mezi firmami, které působí na českém trhu, vychází opakovaně takzvaná svatá trojice nároků na absolventy. Za prvé jde o zaměření či specializaci, za druhé je důležitá praxe získaná již během studia a za třetí hraje roli jazyková vybavenost – primárně angličtina.

Za prvé jde o zaměření či specializaci, za druhé je důležitá praxe získaná již během studia (pokud možno v oboru a čím delší, tím lépe, nejlépe alespoň půl roku) a za třetí hraje roli jazyková vybavenost – primárně angličtina. Firmy nebazírují na zkouškách nebo certifikátech. Jde jim o to, aby se uchazeč o práci reálně domluvil, odpověděl na e-mail, dokázal si něco přečíst. „Tato tři kritéria byla v posledním desetiletí přibližně stejně důležitá a platí i nyní v době pandemie, jen s tím rozdílem, že roste důraz na praxi.

Právě proto, že absolventům přibyla konkurence z řad zkušených zaměstnanců, ve které vysokoškoláci musejí obstát. To se může lépe podařit těm, kteří už mají za sebou praxi při vysoké škole,“ dodává analytik Dombrovský. To potvrzuje Kristýna Králová z agentury Hays: „Uchazeči, kteří získali během studia validní praxi, mají lepší vyjednávací pozici – šanci na přijetí i na nabídku výrazně vyšší mzdy oproti kolegům bez pracovních zkušeností zvyšují až o 30 procent.“

Kde získávají vysokoškoláci při studiu zkušenosti

(v procentech)

Pracovní zkušenost v oboru mého studia v ČR

63

Pracovní zkušenost v oboru mého studia v zahraničí

14,4

Pracovní zkušenost mimo obor mého studia v ČR

54,4

Pracovní zkušenost mimo obor mého studia v zahraničí

14,1

Samostatná výdělečná činnost (OSVČ)

12,1

Program studentských zahraničních pobytů (například Erasmus)

16,9

Zahraniční praxe, studium v zahraničí

14,4

Jiné vzdělávací programy nabízené zaměstnavateli (např. workshopy, případové studie, apod.)

20,8

Členství ve studentské organizaci / studentském projektu na vysoké škole

17,2

Studentská samospráva na vysoké škole (akademický senát)

1,7

Jiná dobrovolná (neplacená) činnost mimo vysokou školu

26,2

Jiné

1,8

Zdroj: ASA - Studie Top Zaměstnavatelé 2020

Kde se po vysoké škole vydělává nejvíc

(průměrné nástupní platy vysokoškolských absolventů v ČR v korunách)

Management

51 697

Informační technologie

45 587

Právo a legislativa

39 921

Obchod

39 123

Lidské zdroje a personalistika

38 580

Elektrotechnika a energetika

38 353

Bankovnictví

37 969

Ekonomika, finance, účetnictví

36 883

Farmaceutický průmysl

35 775

Automobilový průmysl

35 305

Státní správa, samospráva

34 220

Stavebnictví a reality

33 960

Marketing, reklama, PR

33 387

Zdravotní a sociální péče

32 348

Doprava, spedice, logistika

31 314

Žurnalistika, polygrafie, média

28 839

Administrativa

28 326

Školství, vzdělávání, věda, výzkum

25 693

Co by měl podle vysokoškoláků nabídnout atraktivní zaměstnavatel

  • 1. Jistota a stabilita zaměstnání
  • 2. Placené odborné vzdělávání firmou
  • 3. Vedení podporující rozvoj a vzdělávání zaměstnanců
  • 4. Práce ve vystudovaném oboru
  • 5. Šance na budoucí vysoké příjmy
  • 6. Společenská odpovědnost firmy
  • 7. Složení pracovního týmu
  • 8. Firma nabízí přátelské pracovní prostředí
  • 9. Rovnováha mezi prací a volným časem
  • 10. Atraktivita produktů a služeb

Jak uspět u online přijímacího pohovoru

Kvůli pandemii se některé přijímací pohovory mohou konat na dálku. Co doporučit absolventovi, aby u online pohovoru uspěl?

  • 1. Na pohovor se připravte. Měli byste znát základní informace o společnosti a také o pozici, o niž se ucházíte.
  • 2. Ujistěte se, že máte kvalitní připojení. Včas otestujte, že vše funguje, jak má.
  • 3. Oblečte se a upravte tak, jako byste se účastnili pohovoru osobně. Ukážete tak druhé straně, že je pro vás pohovor důležitý.
  • 4. Zamezte hluku a případným ruchům. Požádejte rodinné příslušníky, aby vás po dobu trvání pohovoru nikdo nerušil. To se týká i domácích mazlíčků.
  • 5. Nezapomeňte, že pozadí, před kterým sedíte, druhá strana také uvidí. Mělo by být proto jednoduché a nerušivé. Doporučujeme odstranit rodinné fotografie a cokoliv, co by mohlo odpoutat pozornost od vaší osoby.
  • 6. Během rozhovoru zůstaňte na místě. S počítačem či mobilním zařízením neodbíhejte, necestujte po bytě či zahradě.
  • 7. Mějte po ruce svůj životopis a ostatní materiály, abyste do nich v případě potřeby mohli nahlédnout.

Zdroj: Hays

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.