Potvrzeno znalcem: losování zakázek bylo zmanipulované

Protikorupční policie již má znalecký posudek, podle nějž byl software v losovacích zařízeních používaných ve veřejných tendrech upraven.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Verdikt je jednoznačný: losující posílali do finále soutěží o veřejné zakázky předem určené firmy. Znalecký posudek, který si nechala vypracovat protikorupční policie na losovací stroje, jež zajistila a které byly použity v užších výběrových řízeních, potvrzuje, že jejich software byl upraven.

Řada zadavetalů se však nenechala hrozbou možného nařčení z netransparentnosti soutěží odradit a v těchto praktikách pokračuje. Riskuje tím, že přijde o dotaci a navíc zaplatí pokutu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dohlíží nad zadáváním veřejných zakázek, dodnes žádné stanovisko k těmto tendrům nevydal. A zatím se nevyslovil ani k námitkám, které podali někteří soutěžící. Zmíněný znalecký posudek již přitom má k dispozici.

Každý případ je odlišný

„Aby bylo možné posoudit, zda zadavatelé postupovali v souladu se zákonem, vyžádal si ÚOHS od všech dotčených zadavatelů dokumentaci o šetřených veřejných zakázkách,“ vysvětluje mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa. Každý případ je podle něj třeba posuzovat jednotlivě i s ohledem na fakt, že zadávací řízení jsou v různých fázích. V některých případech již byla uzavřena smlouva s vítězem tendru a na zakázce se pracuje či dokonce finišuje, jinde bylo zadávací řízení zrušeno.

Pokud se prokáže, že zadavatelé porušili zákon a zatím neuzavřeli smlouvu, může ÚOHS zrušit zadávací řízení nebo jen samotné losováníPokud se prokáže, že zadavatelé porušili zákon a zatím neuzavřeli smlouvu, může ÚOHS  zadávací řízení nebo jen samotné losování zrušit. V případě, že již byl kontrakt podepsán, je úřad oprávněn uložit pokutu do pěti procent ceny zakázky či do deseti milionů korun, jestliže nelze celkovou hodnotu kontraktu zjistit.

Otázkou zůstává, jak se v případě zrušení tendru zachová vítězná firma. Není vyloučeno, že bude žádat odškodnění. Za takovou chybu by nesl odpovědnost zadavatel, tedy stát, obec či kraj. V lepším případě by byl potrestán zprostředkovatel zadávacího řízení, který zmanipulované losování organizoval.

Nekontrolovatelné, nenapadnutelné

ÚOHS v listopadu loňského roku ČESKÉ POZICI potvrdil, že od soutěžících dostal námitky ke čtyřem výběrovým řízením, kde byla použita policií zajištěná losovací zařízení. Mezi zkoumanými je i námitka, kterou podala stavební společnost Skanska na průběh losování finalistů tendru na modernizaci silnic II. a III. třídy vypsanou Jihočeským krajem. Losování se konalo 12. července a bylo první akcí, na níž protikorupční policie zajistila podezřelý losovací stroj. Úřad se zatím k obdrženým námitkám nevyjádřil, i když již vypršela zákonná lhůta.

Kritiky na losovačky v užších výběrových řízeních zaznívaly mnohem dříve, než začala tyto praktiky prošetřovat protikorupční policie. Oponenti poukazovali na to, že losování elektronickým zařízením je nekontrolovatelné a v podstatě nenapadnutelné. A navíc je prý omezení nabídek v rozporu s jedním z pilířů Smlouvy o fungování EU – se soutěží mezi tržními subjekty.

Česká legislativa nerovná se evropská

V námitkách se upozorňuje také na to, že český zákon umožňuje v rozporu s evropskou legislativou zvolit užší řízení bez splnění dalších podmínek. Dle evropských předpisů musí zadavatel vždy zkoumat, zda je jím stanovený počet zájemců dostatečný pro hospodářskou soutěž. V českých podmínkách je běžnou praxí, že se stanoví počet finalistů automaticky na pět, tedy na minimální počet, který vyžaduje zákon o veřejných zakázkách.

ÚOHS vůbec nezkoumal, zda je zadavatelem zvolený počet losovaných dodavatelů dostatečný pro získání té nejlepší nabídkyNěkteří soutěžící, kteří se na ÚOHS obraceli s námitkami na elektronické losovačky, tvrdí, že úřad doposud rozhodoval striktně formálně. Zabýval se tím, zda zadavatel tendru při losování dodržel veškeré náležitosti. Jenže to, zda se losování uskutečnilo opravdu transparentně, nelze prokázat bez důkladné analýzy losovacího zařízení. A to ÚOHS k dispozici neměl a ani si k němu nenechal zpracovat znalecký posudek.

Z dosavadních rozhodnutí k losovačkám plyne, že ÚOHS vycházel jenom z tvrzení a podkladů od zadavatelů a žádné objektivní důkazy nehledal. Zda je zadavatelem zvolený počet losovaných dodavatelů dostatečný pro získání té nejlepší nabídky, tedy v souladu s evropskou směrnicí a cílem zákona, ÚOHS nezkoumal vůbec.

Mluvčí Chalupa ČESKÉ POZICI potvrdil, že v některých zadávacích řízeních, jež šetří protikorupční policie, vydal předběžná opatření, a zamezil tím uzavření smlouvy s vítězem. „Důvodem byly pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem,“ dodává Chalupa.

Předběžné opatření ale bylo vydáno jen ve zlomku ze všech vyšetřovaných tendrů. Zadavatelé tak mohli podepsat kontrakt, i když později ÚOHS konstatuje netransparentnost a manipulaci s losováním.

Kdo je vlastníkem losovacího zařízení?

Problematické losování řeší nyní ÚOHS nejen v případech, které již prošetřuje policie. Městu Terezín například zakázal uzavřít smlouvu s vítězem zakázky na revitalizaci přístupů k rekonstruovaným budovám, firmou Vodohospodářské stavby. Námitky k antimonopolnímu úřadu podala Skanska.

Důvody byly obdobné, jak je společnost vylíčila v námitkách, které ÚOHS zaslala již dříve: zúžení počtu zájemců losem na pět omezí dle Skansky hospodářskou soutěž a nezaručuje konkurenci nabídek. Losování navíc není ospravedlněno objektivním důvodem. Firma dále poukazuje na nedodržení zásady transparentnosti samotného průběhu losování s poukazem na podezřelé výsledky testovacích losování a nemožnost pořízení audio- nebo videozáznamu z losování.

Protikorupční policie prověřuje několik desítek zakázek, jejichž celkový objem se pohybuje kolem dvou miliard korunÚřad v rozhodnutí o vydání předběžného opatření konstatuje, že výhrady má zejména k postupu zadavatele při omezení počtu zájemců losem. „ÚOHS potvrzuje, že je ve věci vedeno správní řízení. S ohledem na tuto skutečnost ÚOHS není oprávněn sdělit žádné bližší informace,“ reagoval Chalupa na dotaz, zda si nechá úřad vypracovat znalecký posudek na losovací zařízení použité v terezínském tendru. Patří totiž jiné firmě, než od které zajistila losovací zařízení protikorupční policie a na nějž již byl znalecký posudek vypracován.

Losuje se dál

Protikorupční policie dosud zajistila čtyři losovací zařízení. „Jde o několik desítek prověřovaných zakázek, jejichž celkový objem se pohybuje kolem dvou miliard korun. Vzhledem k tomu, že prověřování stále probíhá, více informací v současné době nebudeme poskytovat,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Jaroslav Ibehej, tiskový mluvčí protikorupční policie.

I přes šetření policie obliba losovaček v Česku nijak nepoklesla. Spíše naopak. Jak vyplývá z internetového Informačního systému o veřejných zakázkách, do doby, než začne platit novela zákona o veřejných zakázkách, která již s možností losovaček v užším výběrovém řízení nepočítá, si chtějí někteří zadavatelé zakázek užít losování v maximální míře. Nejaktivnějšími jsou Středočeský a Ústecký kraj.

O výběrových řízeních, u nichž bylo použito elektronické losovací zařízení, si přečtěte také v těchto článcích: