Ceska Pozice

Potřebujeme zákon o svobodě internetu?

Piráti vyzývají k diskusi o svém návrhu zákona o svobodném internetu. Zakazuje cenzuru, špehování. odpojování. Experti jsou návrhem zděšeni.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Česká pirátská strana představila návrh zákona o svobodném internetu. Vychází z principu, že internet je svobodným médiem, do kterého by stát neměl zasahovat, a cílem zákona by především mělo být zabránit špehování či dokonce odpojování uživatelů, cenzuře, porušování síťové neutrality a přenášení právní odpovědnosti za jednání uživatelů na poskytovatele internetových služeb.

Když ČESKÁ POZICE návrh konzultovala s právními experty v oblasti informatiky a ústavního práva, rozcupovali jej na kusy (viz druhá část tohoto článku). Dokonce padla slova o naději, že takové pokusy nebudou brané vážně.

Bez ohledu na to jsme se však rozhodli nejen této iniciativě, ale i její kritice, věnovat článek. Případ totiž poukazuje na řadu někdy přehlížených aspektů, zejména právních a politických, i na slabé místo pirátů. Některých z nich se dotkneme.

Je asi logické, že s návrhem přišli právě piráti. Myšlenka, že je nutné svobodu internetu chránit ústavně, se zrodila již v polovině minulého roku. Konkrétně v červnu 2011, kdy poslanec TOP 09 Jan Farský navrhl, že by se mohly blokovat webové stránky zahraničních loterijních společností. Piráti tehdy spustili petici Internet bez cenzury. Ač ji během několika málo dnů podepsalo přes čtrnáct tisíc lidí a Farského návrh byl smeten ze stolu, přišel v říjnu téhož roku poslanec Věcí veřejných Michal Babák s obdobným nápadem a pohár pirátské trpělivosti přetekl.

„Tehdy jsme si řekli, že svoboda internetu se musí začít řešit nějak systematicky. Není možné, aby každý poslanec mohl navrhnout nějakou novelu, která drastickým způsobem zasáhne do fundamentálních principů, na kterých internet funguje. Aktuální dění okolo protipirátské dohody ACTA nám dává za pravdu,“ řekl ČESKÉ POZICI Jakub Michálek, spoluautor návrhu, jenž začíná slovy: „Svobodný internet se zaručuje.“

Základní znění zákona, jež piráti publikovali na svých stránkách, vzniklo minulý víkend během jednání republikového výboru České pirátské strany. Aktuální znění návrhu ústavního zákona o svobodném internetu naleznete na pirátském webu.

S místopředsedou České pirátské strany Jakubem Michálkem jsme se sešli, abychom návrh přiblížili.

Hlavní body návrhu

Zakazuje se sledování uživatelů internetu.

Zakazuje se cenzura internetu.

Zakazuje se odpojování uživatelů od internetu.

Zakazuje se porušování síťové neutrality.

Zakazuje se přenášení právní odpovědnosti za jednání uživatele na poskytovatele internetových služeb.

Dále se návrh ústavního zákona o svobodném internetu zabývá zvláštními ustanoveními, jakými jsou například právo k zabezpečení přenášených dat používat šifrování, právo na pokojné demonstrování v kyberprostoru, jež počítá s přípustností technologických opatření zajišťujících dostupnost napadených služeb i s možností odstoupit od smlouvy umožňující cenzuru. Návrh rovněž počítá s výjimkami. Například odpojování uživatele od internetu je přípustné, pokud je uskutečněno na písemný příkaz soudce v případech, o kterých rozhodne soud. Za stejných podmínek lze jednotlivé uživatele internetu rovněž sledovat.

Diskuze se Sobotkou i novináři

Že to piráti se zákonem myslí vážně, demonstrovala jejich schůzka s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou. „Řekl nám, že je to dobrý nápad a že o tom ve straně povedou diskusi. Navíc nabídl pomoc svých expertů na ústavní právo,“ komentoval setkání se Sobotkou Jakub Michálek, který se v příštích týdnech chystá setkat i s dalšími vrcholnými politiky. Podporu si mimo jiné slibuje od strany Věci Veřejné. Véčkařský poslanec Viktor Paggio se nedávno zapojil spolu s piráty do boje proti ACTA a tématu internetu se věnuje dlouhodobě.

Piráti přišli s konkrétním návrhem znění zákona, jsou však připraveni vést o něm diskusi. Dle Michálka chtějí, aby se k němu časem vyjádřili internetoví publicisté i poskytovatelé připojení a jsou připraveni jejich připomínky do současné verze zavést. (K této veřejné diskusi též vybízíme.)

Kyberprávník je zděšen

Myslet si, že veškeré platné právo je napsané v zákoně, a naopak, že co tam napsané není, nemůže být platným právem, je krajně nebezpečné

Zatímco Bohuslav Sobotka pirátský návrh považuje za dobrý nápad, přední český právní teoretik je zděšen. Dle Radima Polčáka, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru a v současnosti působí na chicagské DePaul University College of Law, byl návrh asi míněn dobře, ale vnímá jej spíš jako svérázné vyjádření názoru, že by se problematice informačních práv jednotlivce měla věnovat větší politická pozornost. Jenže informační práva člověka jsou již dnes ve značné míře vyjádřena v Listině základních práv a svobod.

„Z ní lze dovozovat i existenci práva na technologickou neutralitu sítě, na ochranu sféry informační diskrece a podobně. Co exponenti pirátské strany v této souvislosti poněkud nešťastně nechápou, je, že základní práva jsou nezadatelná. To mimo jiné znamená, že nezáleží na tom, zda o nich ústavní pořádek explicitně hovoří – tato práva jsou přirozená, existují bez ohledu na nějaké písemné vyjádření a jsou nalézána pro konkrétní problémové situace. Myslet si, že veškeré platné právo je napsané v zákoně, a naopak, že co tam napsané není, nemůže být platným právem, je krajně nebezpečné. Stejně jako se domnívat, že člověk může dělat jenom to, co mu zákon výslovně umožní,“ napsal Polčák v e-mailu ČESKÉ POZICI.

Úroveň na bodě mrazu

Pravděpodobně spíš o příspěvek do politické debaty než o vážně míněnou legislativní iniciativu, míní právní expert

Expert rovněž kritizuje technickou úroveň textu, jež je dle jeho slov na bodě mrazu. „Soudím, že by to po obsahové stránce kterýkoli student prvního ročníku některé z našich normálních právnických fakult napsal lépe. Pokud by mi tohle někdo odevzdal například jako seminární plnění, živý do dalšího semestru neprojde,“ konstatoval Polčák, který soudí, že jde pravděpodobně spíš o příspěvek do politické debaty než o vážně míněnou legislativní iniciativu.

Kyberprávník v pokusu pirátů objevuje obecný problém České pirátské strany. Na rozdíl od té švédské se totiž profiluje spíš jako „extrémistická iniciativa bez odborného zázemí sázející na laciné cirkusové triky“, a tudíž se nemohou divit, že je u nás nikdo nebere vážně. Polčák nicméně připouští, že jsou témata, kterými se tato strana zabývá, velmi důležitá a dominantními politickými silami opomíjená. Jenže: „Jen těžko se je podaří adekvátně společensky uplatnit, pokud o ně bude na naší politické scéně postaráno takto lehkovážně až diletantsky.“

Jasným účelem úpravy si není jistý ani ústavní právník a tajemník stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky Jan Kysela. „Bez ohledu, zda konkrétní ustanovení dávají smysl, to podle mého přesvědčení určitě není nic, co by mělo být umístěno do nějakého zvláštního ústavního zákona,“ myslí si Kysela. Většinu piráty zmíněných věcí podle něho najdeme v Listině základních práv a svobod již nyní.

Kysela navíc upozorňuje, že se ústavní zákony tímto stylem nepíší. „Když se podíváte do listiny či ústavního zákona o bezpečnosti, tak jsou to všechno poměrně obecné a abstraktní otázky. Máme určitou kulturu, jakým způsobem rozlišujeme úpravu mezi ústavními zákony, mezi zákony, mezi nařízeními, mezi vyhláškami. Pirátský návrh se podobá spíše občanskému či obchodnímu zákoníku,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI Kysela.

Ústavní právník doufá, že podobné pokusy nebudou brané vážně. Základní nevýhoda pirátů je prý v tom, že si vybrali z poměrně složitého světa jeden jev a všechno ostatní je pro ně druhotné: „Zda máme, či nemáme čistou vodu, jestli lidé umírají, nebo neumírají hlady, to je všechno jedno, podstatné je pěstovat internet.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.