Potraviny patrně nezdraží. Stane se něco mnohem horšího.

Zvýšení daní a nákladů na výrobu potravin však v Česku povede spíše než k vyšším cenám k poklesu jejich kvality.

Petr Havel 29.12.2011

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Na první pohled by se mohlo zdát, že administrativní zvýšení DPH na potraviny, růst cen energií či zdražení důležité potravinářské suroviny – vody, nemůže skončit jinak, než růstem cen potravin. To sice skutečně nelze u některých výrobků (zejména takových, které jsou pro spotřebitele obtížně nahraditelné) vyloučit, plošné zdražení – a už vůbec ne o deset procent, jak se mnozí domnívají – ale s pravděpodobností hraničící s jistotou nenastane.

Nejen krize eurozóny, ale obecně očekávaný pokles či stagnace hospodářského růstu celého vyspělého světa bude totiž v cenotvorbě potravin dominantnějším impulsem než růst nákladů na jejich výrobu. Stagnace ekonomik logicky vždy vede k omezení poptávky, jejímž projevem je také stagnace nebo dokonce pokles cen. Zvyšovat spotřebitelům ceny čehokoli, má-li hlouběji do kapsy, je fakticky cesta do pekel, neboť pokud by se tak stalo, poptávka klesne ještě více.

Za standardní situaci nelze přitom brát současné předvánoční období, kdy lidé tradičně kupují více potravin a rovněž luxusnější zboží. Také proto ještě ceny nestagnují, některé se ještě v posledních týdnech zvýšily, avšak tento trend patrně již od počátku nového roku nebude pokračovat. I proto, že právě leden je i bez krizí a stagnací obdobím, kdy poptávka po potravinách klesá zcela přirozeně. A ekonomické problémy vyspělého světa tuto skutečnost ještě prohloubí.

Letošní celosvětová produkce ve všech hlavních zemědělských komoditách byla velmi dobrá. Díky tomu již několik týdnů klesají jejich ceny.

Ostatně, globální poptávka, podíváme-li se na obchod se zemědělskými komoditami, již stagnovat začala. Množství analýz navíc předpokládá v následujících měsících další nižší objemy celosvětového agroobchodu, a opět – nejen kvůli ekonomickým problémům, ale také proto, že letošní celosvětová produkce ve všech hlavních zemědělských komoditách byla velmi dobrá. Díky tomu již několik týdnů klesají jejich ceny. Pomalu klesá i cena ropy, mimo jiné v reakci na solidní úrodu komodit pěstovaných k technickým účelům jako obnovitelné zdroje energie a zejména jako komponenty pro biopaliva.

Pořád je cena nad kvalitou

Kromě spíše tuzemských impulsů působících na růst cen potravin jsou tedy ve hře také impulsy opačné, bohužel spíše globálního charakteru. To je velmi nevýhodné pro domácí výrobce potravin, neboť budou muset čelit ještě tvrdší zahraniční konkurenci, kde se ani nezvýšila DPH, ani nevzrostly ceny energií, ani nepodražila voda. Vzhledem k tomu, že tuzemský spotřebitel preferuje navzdory výsledkům veřejných průzkumů především cenu a nikoli kvalitu, hrozí ČR v příštím roce buď další invaze levnějších potravin ze zahraničí, nebo pokles kvality domácí produkce proto, aby mohli naši výrobci zahraniční konkurenci vůbec čelit. Nejspíš to ale bude obojí.

Zvýšení DPH se tak nejspíše nepromítne do cen potravin, ale právě do poklesu kvality, což je ovšem pro naše spotřebitele i potravináře z dlouhodobého hlediska ještě horší zpráva než zdražení. Jediným východiskem z této situace je optimalizovat množství nakupovaných potravin, tedy kupovat jich méně a neplýtvat s nimi, a skutečně, ne jen slovně, preferovat kvalitu zejména tuzemské produkce.

Hrozí další invaze levnějších potravin ze zahraničí, nebo pokles kvality domácí produkce? Nespíš obojí.

To ale není tak snadné, protože pod slovem kvalita si každý představuje něco jiného. Leckdo si třeba myslí, že potravina obsahující nějakou přídatnou látku (Éčko) kvalitní není. To samozřejmě v obecné rovině vůbec neplatí. Často ale platí, že přídatná látka výrobek zlevňuje, třeba tím, že prodlužuje jeho trvanlivost. Budeme-li preferovat potraviny bez Éček, respektive s minimem těchto, látek, musíme také vědět a přijmout fakt, že takové potraviny budou většinou dražší. A není tím zdaleka jednoznačně dáno, že budou kvalitnější.

Zpět ale k cenám. Je jasné, že zvýšení DPH u potravin za situace, kdy k takovému kroku zatím nepřistoupily okolní státy, není zrovna strategické. Již zmiňované ekonomické problémy vyspělého světa a hlavně Evropy ale podle všeho vyústí v růst daní také v zahraničí. Dokážou-li naši výrobci do té doby přežít, může se postupně obracet karta v jejich prospěch – zdražovat budou jiní, zatímco oni už „to budou mít za sebou“. Otázkou ale je, kolik jich nastávající nelehké období skutečně přežije. I když by si zřejmě všichni výrobci, ale i prodejci přáli ceny potravin zvýšit, nebude to kvůli zahraniční konkurenci a brzdící ekonomice možné.

Počet příspěvků: 3, poslední 9.1.2012 03:43 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.