Postkoronavirová doba bude zřejmě k životnímu prostředí hluchá

Zdá se, že ať jsou ekonomické ztráty způsobené koronavirem, recesí, nebo čímkoli jiným, zřídka usnadňují boj proti změnám klimatu.

Eliška Nová 9.4.2020
Klimatické změny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klimatické změny. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Klimatické změny.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. To pozitivní se hledá i v souvislosti s koronavirem. Nejde přitom jen o vzedmutí občanské společnosti, kdy celá země šije roušky. Ukazuje se, že stopka běžného života má pozitivní vliv i na životní prostředí. Nad Čínou se v době nejpřísnějších opatření rozplynul oranžový mrak, který znázorňoval znečištění ovzduší. Totéž nyní můžeme sledovat v Itálii, především na severu, který nákaza zasáhla nejvíc. Internet zaplavují fotky a videa průhledných benátských kanálů a labutí, které si přišly náležitě užívat čisté vody. Jenže.

V první polovině února, kdy Evropa zatím jen sledovala, jak covid-19 úřaduje v Číně, se emise oxidu uhličitého v zemi středu snížily o neuvěřitelných 25 procent oproti stejnému období v loňském roce. Z širšího pohledu je to ještě neuvěřitelnějších šest procent celosvětově. Oxid uhličitý patří mezi skleníkovými plyny z hlediska globálního oteplování mezi ty nejpodstatnější. Čínský příklad jako by ukazoval, že když se chce, tak to jde. Nejen téměř okamžitě, ale i poměrně zásadně. Tím ale dobré zprávy pro planetu končí.

Trvalý vzestupný trend

„Vzhledem k tomu, že se dřív či později průmyslová výroba v Číně obnoví, vzrostou odpovídajícím způsobem emise,“ napsala LN tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. A to se stalo. Oranžový oblak nad Čínou je zpět. Vědci navíc předpokládají, že postkoronavirová doba bude k životnímu prostředí hluchá. Americký deník The New York Times (NYT) upozornil, že ať jsou ekonomické ztráty způsobené virem, recesí, nebo čímkoli jiným, zřídka usnadňují boj proti změnám klimatu. Naopak, mohou jej ztížit.

Světové dění ovlivnilo stupeň zaneřáděnosti ovzduší několikrát. Ať během druhé světové války, nebo velké recese v roce 2008. Tyto události emise „vylepšily“, vzestupný trend ale nezměnily.

Kdykoli musela Čína v minulosti omezit provoz v továrnách, následovalo šlápnutí na plyn – země se snažila dohnat, co zameškala. To se zřejmě stane i teď. Jakkoli to mohlo vypadat, že se Čína v poslední době snaží přemýšlet ekologicky, je to pryč. „Udržení ekonomického růstu se nyní stane nejvyšší prioritou Číny. Už v minulosti jsme viděli, že když je třeba upřednostnit ekonomický růst, environmentální agenda jde stranou,“ sdělil NYT Li Šuo z asijské pobočky Greenpeace. Nepůjde však jen o komunistickou zemi.

I český premiér Andrej Babiš (ANO) už řekl, že Evropa by teď měla zapomenout na takzvanou zelenou dohodu, tedy na plán, aby byla sedmadvacítka do roku 2050 uhlíkově neutrální. Světové dění ovlivnilo stupeň zaneřáděnosti ovzduší několikrát. Ať během druhé světové války, nebo velké recese v roce 2008. „Tyto události emise ,vylepšily‘, vzestupný trend ale nezměnily,“ sdělil zpravodajskému webu americké televizní stanice ABC News Richard Alley z Pensylvánské státní univerzity, který se zabývá klimatickou změnou.

NASA, která přes své satelity monitoruje mimo jiné i znečištění vzduchu, zveřejnila letos v únoru dva snímky. Na prvním je vidět stopa oxidu uhličitého v Číně mezi letošním 1. a 20. lednem, druhý je z období mezi 10. a 25. únorem. Zatímco prvnímu snímku dominuje obrovská oranžová skvrna, znázorňující znečištění, na druhém je pár sotva viditelných, malých oranžových teček. Podobné snímky NASA zveřejnila i v roce 2008 během velké recese. Tehdy změny nenastaly tak rychle, byly pozvolnější.

Změna návyků

„Vždycky když se ve světové ekonomice stalo něco, co mělo vliv na globální změnu klimatu, měli lidé mnohem větší a naléhavější problémy než to, jak bude vypadat klima v příštích sto letech. Řeší, jestli budou mít práci a jestli budou mít co jíst,“ míní Alley. Další pohled nabízí prestižní německá televizní stanice Deutsche Welle. Tentokrát i trochu pozitivní: uplynulé týdny přinejmenším naznačují, že když je krize považována za dostatečně naléhavou, může svět jednat rychle a ve velkém.

Koronavirus říká, abychom změnili své návyky způsobem, který by mohl k ochraně klimatu dlouhodobě přispět. Je to například práce z domova, pořádání porad přes videokonference, kratší pracovní týdny nebo lokální produkce. Navzdory tomu platí, že za největším poklesem emisí v Číně stojí zastavení či zpomalení průmyslu. A to je něco, co by si málokterý politik dal do programu.

„S koronavirem zacházíme jako s mimořádnou situací, pokud chceme stejně zacházet i s klimatem, musíme mít podobnou úroveň mezinárodní koordinace,“ říká ekologický ekonom Jon Erickson z výzkumného ústavu Gund Institut pro ekologickou ekonomiku. Deutsche Welle k tomu dodává, že to, jak se koronavirus šíří z člověka na člověka a způsobuje ekonomické problémy na šesti kontinentech, ukazuje, jak je globální svět propojený. Z čehož mimo jiné vyplývá, že za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší neseme kolektivní vinu.

I proto, že jsou to čínské továrny, které zásobují podniky a spotřebitele na Západě. „Představte si, že jste politik a přemýšlíte, co udělat, aby se emise snížily. To všechno ukázalo cestu,“ říká Amy Jaffeová, ředitelka Programu energetické bezpečnosti a změny klimatu Rady pro mezinárodní vztahy v USA, s tím, že koronavirus říká, abychom změnili své návyky způsobem, který by mohl k ochraně klimatu dlouhodobě přispět.

Je to například práce z domova, pořádání porad přes videokonference, kratší pracovní týdny nebo lokální produkce. Navzdory tomu platí, že za největším poklesem emisí v Číně stojí zastavení či zpomalení průmyslu. A to je něco, co by si málokterý politik dal do programu.Buď jak buď, virus, který nyní straší svět, zapříčinil zatím mnohem méně úmrtí než znečištěné ovzduší.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.4.2020 05:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.