Postaví Rusové v Česku závod na jaderné palivo?

Česko podle Rosatomu stále patří mezi favority na umístění produkce palivových článků. Záleží na poptávce.

Jan Žižka 27.6.2013

Co říkáte myšlence, že by Rusové postavili v Česku závod na výrobu jaderného paliva – nejspíš s tuzemským partnerem? Pro odpůrce jádra bude takový nápad připadat asi od počátku odpudivý. Také ale může být argumentem ve prospěch vyšší energetické bezpečnosti, pokud by navzdory nynějším pochybnostem Češi přece jen dostavěli jadernou elektrárnu Temelín.

O posilování bezpečnosti v této souvislosti mluví také jedna z dřívějších analýz českého ministerstva průmyslu. Jinak jsme totiž závislí na dovozu jaderného paliva ze zahraničí – momentálně od firmy Tvel z Ruska, i když jeden čas dodával palivo pro první dva bloky Temelína také americko-japonský Westinghouse.

Dva bloky Temelína by nestačily

Podle zdrojů státní korporace Rosatom z Petrohradu, kam se sjely na konferenci o jaderné energetice špičky tohoto odvětví z Ruska, Francie i dalších zemí, Česko stále patří k favoritům na umístění takého závodu. Nešlo by o obohacování uranu (to zůstane tak jako tak mimo české území), ale o finální kompletaci palivových článků. Rosatom a jeho dceřiná společnost Tvel dlouhodobě zvažují takový projekt v některé ze zemí Evropské unie.

Analýzou trhu a přípravou technicko-ekonomických podkladů se zabývá firma Alvel – společný podnik Tvelu a české firmy Alta. Brněnská společnost má ve společném podniku 51 procent, na rozhodnutích se ale musejí shodnout oba partneři. Je možné, že případný závod by měl podobnou majetkovou strukturu.

Rosatom a jeho dceřiná společnost Tvel dlouhodobě zvažují projekt závodu na výrobu jaderného paliva v některé ze zemí EUZastánci ruské nabídky pro dostavbu Temelína dokonce předpokládali, že by plán závodu mohl Rusům pomoci ve vítězství v tendru za zhruba 250 miliard, který na další dva bloky vyhlásila společnost ČEZ. Tady je ale potřeba optimismus mírnit, stejně jako to v Petrohradu učinil viceprezident Tvelu Vasilij Konstantinov. Jde samozřejmě o komerční projekt, do kterého se vyplatí investovat, pokud bude mít závod jistotu, že jeho palivo odebere dostatečný počet jaderných bloků. Pouhé dva bloky Temelína by nestačily. Závod se tak pochopitelně nestal ani součástí nabídky konsorcia MIR.1200 plzeňské Škody JS s Rosatomem pro dostavbu Temelína – i když jinak se s dodávkami paliva Tvel pro dva nové bloky na minimálně devět let počítá.

Další zdroje Rosatomu nevylučují, že by palivo vyrobené v Česku mohly odebírat také elektrárny na Slovensku, v Maďarsku či dokonce ve Finsku. Stejně tak se ovšem Tvel může nakonec rozhodnout, že v některé z těchto zemí umístí samotný závod, i když českou výhodou jsou přece jen aktivity Alvelu, které Rusové podle všeho berou vážně.

To není ropa, ani plyn

Ačkoliv by závod skutečně byl přínosem i pro vyšší energetickou bezpečnost, Rusové také nabízejí řadu argumentů, proč bychom ani dnes neměli mluvit o „nebezpečnosti“. Rezervy paliva je možné nakoupit na delší období (třeba 4-5 let), o čemž se v Česku skutečně uvažovalo. Obohacený uran lze pořídit ve speciální palivové bance Mezinárodní agentury pro atomovou energii a třeba v USA využívá paliva z ruského uranu téměř polovina jaderných elektráren. Tady je však nutné opět dodat, že Česko by si tak jako tak muselo nechat uran obohacovat v zahraničí.

Navíc – na rozdíl od výpadků dodávek ropy či plynu – jsou výpadky dodávek jaderného paliva něčím stěží představitelným. Teoreticky je možné vše, ale zatím nemáme důvod předpokládat, že by se v tomto ohledu mělo něco změnit. Případnou výstavbu závodu na výrobu jaderného paliva bychom pak nakonec mohli posuzovat více z ekonomického než bezpečnostního hlediska.