Poprask okolo dvou pražských zakázek kanceláře Weil

Důvody výběru advokátní kanceláře jsou složitější, než se zdálo. Je jím i to, že dosud nebyl ukončen otevřený tendr na externí právníky.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jak to bylo doopravdy se dvěma zakázkami na právní poradenství – emisi eurobondů a kategorizaci víceprací souvisejících s výstavbou tunelu Blanka – od pražského magistrátu, jež byly zadané v jednacím řízení bez uveřejnění advokátní kanceláři Weil? Původní informace zveřejněné deníkem MF Dnes ukazovaly na pochybení magistrátních úředníků, skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Opozice přidělení zakázek kritizuje, jednotná však ohledně nich není ani magistrátní koalice ODS a TOP 09, přestože je posvětila celá rada včetně zástupců TOP 09. Karel Muzikář, který vede pražskou advokátní kancelář Weil, tvrdí, že nemůže hovořit za magistrát, nicméně je přesvědčen, že ten nechyboval. Svůj názor na kritiku své kanceláře, která se objevila krátce po zveřejnění informací o zakázkách pro pražský magistrát, vysvětluje v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. A naznačuje, že jejími skutečnými důvody nemusejí být zakázky od hlavního města.

Rozhovor ČESKÉ POZICE s Karlem Muzikářem: Státu jsme zachránili 28 miliard korun.

Spor o IV. bod usnesení

O emisi dluhopisů ve výši 200 milionů eur rozhodovali pražští radní na jednání loni 11. září. Praze k 19. březnu letošního roku vyprší termín, dokdy má splatit bezmála 5,4 miliardy korun, jež získala z emise eurodluhopisů z roku 2003. V důvodové zprávě k usnesení rady z 11. září se konstatuje, že není reálné, aby Praha uhradila tento závazek z vlastních zdrojů. Musela by totiž výrazně zredukovat své investice.

Z informací zveřejněných na internetových stránkách pražského magistrátu vyplývá, že radní přijali usnesení schvalující emisi eurobondů jednohlasně

Z informací zveřejněných na internetových stránkách pražského magistrátu vyplývá, že radní přijali usnesení schvalující emisi eurobondů jednohlasně. V jeho IV. bodě ukládá rada zástupkyni ředitele magistrátu pro sekci finanční a správy majetku Zdeně Javornické „zajistit výběr právního poradce pro přípravu a vlastní realizaci V. emise komunálních dluhopisů“. Znění tohoto bodu se sice zdá naprosto jednoznačné, navzdory tomu nedávno vyvolalo spor v magistrátní koalici.

Radní pro transparentní veřejnou správu Lukáš Manhart (TOP 09), který také hlasoval pro usnesení z 11. září, v Událostech ČT 20. února konstatoval, že Praha postupovala v rozporu s běžnými pravidly a že TOP 09 o plánu předem nevěděla. „Rada musí projednávat již záměr takové veřejné zakázky, proto jsem velice překvapen, že se touto záležitostí Rada hlavního města Prahy nezabývala,“ uvedl Manhart. ČESKÁ POZICE zaslala radnímu otázky týkající se jeho tvrzení, že TOP 09 o zakázce nevěděla, a správného postupu při přidělování zakázek na právní poradenství, zůstaly však bez odpovědi.

Koncem února vyzvala TOP 09 svého magistrátního koaličního partnera ODS k dohadovacímu řízení, mimo jiné kvůli přidělení zakázky bez otevřené soutěže. A do sporu se „připletla“ i ČSSD. Zastupitelský klub sociální demokracie na pražském magistrátu podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

„Lépe a kvalitněji“

Dohady o právních zakázkách odstartovalo občanské sdružení Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ), které vede advokát Robert Pergl a na jehož rozporuplnou činnost upozornil časopis Týden. Občanské sdružení KAVZ požádalo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby postup Prahy prověřil. ČESKÁ POZICE se dotázala advokáta Pergla, jaký postup měla dle něho Praha v optimálním případě zvolit. Pergl nás odkázal na ironické tiskové prohlášení, které KAVZ zveřejnil na konci února a v němž oznamuje zaslání podnětů ÚOHS.

V prohlášení se mimo jiné konstatuje:

„Vítáme odvahu zadavatele – hlavního města Prahy, jak zadává veřejné zakázky na právní služby. Většina zadavatelů v dnešní době zadává veřejné zakázky na odborné služby na cenu, což způsobuje to, že kolikrát vítězí dodavatelé za dumpingové ceny, a ne vždy zadavatel dostává příslušné služby v dostatečné kvalitě. Nicméně zákon o veřejných zakázkách to tak umožňuje. Zdá se, že hlavní město Praha přišlo na způsob, jak zadávat veřejné zakázky na odborné služby ,lépe a kvalitněji‘.“

Vraťme se však k samotné zakázce na právní poradenství při emisi dluhopisů. Zdena Javornická, zástupkyně ředitele magistrátu pro sekci finanční a správy majetku, loni na začátku listopadu požádala Ústav státu a práva o vyjádření, zda může Praha postupovat při přidělení zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Ve vyjádření ústavu se mimo jiné píše, že existuje krajní naléhavost na straně Prahy jako zadavatele zakázky, a může tedy postupovat v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.

Hledání právníků

Magistrát od loňského srpna vybírá v otevřeném výběrovém řízení externí právníky, s nimiž podepíše rámcovou smlouvu na čtyři roky. Za jejich služby město zaplatí 600 milionů korun. Za tendr je odpovědný už zmíněný radní Manhart. Řízení by mělo být ukončeno v polovině letošního roku.

Jen stěží si lze představit, že by za této situace bylo teoreticky možné najít v souběžné otevřené soutěži advokátní kancelář na právní poradenství při emisi dluhopisů, o níž rada rozhodla loni v září, a financování mělo být zajištěno letos v březnu. Zopakujme, že Praha má posudek, dle nějž může zadat zakázku na právní poradenství při emisi dluhopisů v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.

Na dotaz ČESKÉ POZICE, proč se magistrát rozhodl právě pro kancelář Weil, mluvčí Tereza Králová odpověděla: „Daná advokátní kancelář je jednou z nejlepších v zemi, má zkušenosti v případech, kdy zastupovala stát, konkrétně všechny polistopadové vlády, a její služby dle dlouhodobé zkušenosti hlavního města Prahy poskytují nezbytnou garanci kvality a včasnosti. Přiměřenost nabízených podmínek včetně cenových byla nezávisle ověřena.“ A dodala, že advokátní kanceláře na konkrétní zakázku hlavní město vybírá dle několika hledisek, hlavními jsou kvalita a cena.

Problém Blanka

Druhá diskutovaná zakázka na právní poradenství se týká víceprací, které vznikly při výstavbě tunelu Blanka. I v tomto případě se hlavní město rozhodlo pro advokátní kancelář Weil. A také o této zakázce jednala rada pražského magistrátu. Na rozdíl od první zakázky však radní přímo schválili uzavření smlouvy s kanceláří Weil, a to letos 15. ledna, a opět postupovali v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.

Způsob výběru právního poradce vedením Prahy kritizuje opozice. A vyzvala primátora Bohuslava Svobodu, aby zvážil další působení v tomto postu.

„Pokud bychom zvolili jiný způsob, například klasický způsob zadání veřejné zakázky, opozdily by se naše platby o dva až pět měsíců, což by ohrozilo termín uvedení tunelového komplexu do provozu,“ vysvětluje zvolený postup mluvčí Králová.

Proč byla zakázka i v tomto případě přidělena kanceláři Weil? V důvodové zprávě k usnesení rady z 15. ledna tohoto roku se mimo jiné uvádí, že kancelář je s problematikou obeznámena a „plynule bez dalšího dokáže navázat na právní služby, které jsou nutné poskytnout na roztřídění prací a nákladů evidovaných ve změnových listech tak, aby byly dodrženy termíny stanovené v usnesení rady“.

O problému víceprací na stavbě komplexu Blanka, s nímž si hlavní město neví rady a který může vést až k zastavení této stavby, nedávno ČESKÁ POZICE podrobně informovala.

Způsob výběru právního poradce vedením Prahy ale kritizuje opozice. A dokonce vyzvala primátora Bohuslava Svobodu, aby zvážil další působení na tomto postu. Jednotná však není ani koalice, výhrady má i TOP 09. Její radní ale pro tento způsob výběru advokátní kanceláře hlasovali. A paradoxní je, že jedním z důvodů, proč byl tento výběr zvolen, je, že dosud nebyl ukončen otevřený tendr na externí právníky, za nějž je zodpovědný topkařský radní Manhart.