Pomůže 27 tisíc citací vědci z Hané k Nobelově ceně?

Profesor Jiří Bártek buduje v Olomouci jednu ze svých skupin pro výzkum nádorových onemocnění.

Do celosvětového boje s rakovinou hodlají výrazně zasáhnout olomoučtí vědci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Do celosvětového boje s rakovinou hodlají výrazně zasáhnout olomoučtí vědci. | foto: ©? US NavyČeská pozice
Do celosvětového boje s rakovinou hodlají výrazně zasáhnout olomoučtí vědci.

Válka s rakovinou pokračuje. A těmi, kdo by mohli v blízké budoucnosti posílit lidské šance na vítězství, jsou olomoučtí vědci. Výzkumný projekt Biomedreg, financovaný z fondů EU, má vést ke vzniku národní platformy pro chemickou biologii, vývoj léčiv a biomarkerů.

Ústav za 900 milonů korun má fungovat od roku 2013„V areálu Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci stavíme Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) s cílem lépe porozumět molekulární podstatě nádorových a infekčních onemocnění,“ řekl ČESKÉ POZICI docent Marián Hajdúch, jenž je řešitelem infrastrukturálního grantu za 900 milionů korun.

Na nové centrále spolupracují kromě Univerzity Palackého i Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a VŠCHT v Praze. Ústav má plně fungovat od roku 2013. Stěžejní posilou je účast dnes nejcitovanějšího českého vědce v oboru biověd, profesora Jiřího Bárteka, jenž šéfuje centru pro výzkum rakoviny v Kodani a před několika lety si založil výzkumnou skupinu i v Olomouci. Mezi odborníky se o něm mluví jako o prakticky jediném Čechovi, jenž by mohl dostat Nobelovu cenu. Jeho renomé je obří – každoročně publikuje v nejprestižnějších časopisech a má na kontě přes 27 tisíc citací!

„Úkolem mé laboratoře bude na základě molekulárně genetických a biologických analýz lidských nádorových buněk identifikovat procesy nebo molekuly, jejichž zásah by mohl nádorový růst zpomalit nebo zastavit, a přitom co nejméně zasáhnout funkci zdravých orgánů nemocného. Naše výsledky by tedy měly sloužit jako inspirace a vodítko navazujícím programům ústavu s cílem hledat nové diagnostické, prognostické a léčebné přístupy v onkologii,“ řekl ČESKÉ POZICI Bártek, jehož zajímají mechanismy vzniku rakoviny.

Práce v Bártekově laboratoři bude zaměřena na nádory mozku, karcinomy prostaty, prsu a zažívacího traktu. Ale objevené principy jsou často obecně platné pro více typů nádorových onemocnění, takže vědci doufají v široké uplatnění výzkumných výsledků. Díky širokému zázemí přibudou šance na hledání a ověřování nových léčiv.

Vědci takového formátu zvládají vést dvě až tři špičkové skupiny po světě„Profesor Bártek je opravdu mimořádná osobnost; je to pravděpodobně jediný Čech, který má reálnou šanci dostat Nobelovu cenu... Chce k nám dostat velmi kvalitní tým lidí, už si jej vlastně několik let buduje. Vědci takového formátu zvládají vést dvě až tři špičkové skupiny roztroušené po světě, které se vlastně navzájem obohacují. V té jeho budou hlavně Češi, ale již teď se nám hlásí se zájmem i řada cizinců,“ dodává Hajdúch. Proč jde světový vědec pracovat na Hanou?

Předně jsou olomoučtí vědci ve svém oboru skutečnou špičkou; nejde jen o jakési zaklínání se „špičkovostí“, ale Bártek má k místu i citové vazby. „Na Lékařské fakultě v Olomouci jsem před lety studoval a začínal svou vědeckou práci, mám zde přátele a rád bych podpořil jedinečnou možnost a snahu vytvořit výzkumný ústav skutečně mezinárodní úrovně; navíc s možností vychovat generaci mladých vědců. Kromě toho je zaměření výzkumného programu ústavu blízké mé oblasti výzkumu,“ říká Bártek, jenž vede jednu z výzkumných skupin.

Výzkumné programy:

  1. Molekulární podstata nemocí a molekulární cíle
  2. Medicinální chemie
  3. Chemická biologie a experimentální terapeutika
  4. Biomarkery - identifikace a validace
  5. Farmakologie a toxikologie
  6. Translační medicína

Stavba budovy v areálu nemocnice měla původně stát 220 milionů korun, ale nakonec se díky otevřené soutěži snížily náklady za 189 milionů. V olomouckém ÚMTM bude asi 120 zaměstnaneckých úvazků, důležitým úkolem je pochopitelně i výchova doktorandů. Během letošního roku bude vyhlášen konkurz na ředitele ÚMTM.

Docent Hajdúch říká: „Pravděpodobně se přihlásím do konkurzu. V zásadě bych se nebránil, kdyby vedení převzal někdo jiný a já se mohl výhradně věnovat vlastnímu výzkumu. Nicméně jsem připraven dotáhnout celý projekt do konce, i když s ohledem na množství průvodní administrativy není o co stát.“