Ceska Pozice

Polský posun od Hayeka a Friedmana ke Keynesovi

Na 23. Ekonomickém fóru ve „východním Davosu“ – Krynici – téměř všichni jeho účastníci pomaleji nebo i ostřeji zatáčeli doleva.

Letošní Ekonomické fórum zahájil projevem polský premiér Donald Tusk. A jeho ústy promluvila finanční krize. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letošní Ekonomické fórum zahájil projevem polský premiér Donald Tusk. A jeho ústy promluvila finanční krize. | foto: © ReutersČeská pozice
Letošní Ekonomické fórum zahájil projevem polský premiér Donald Tusk. A jeho ústy promluvila finanční krize.

Finanční krize se nakonec dostala i do Polska. Přesněji, do beskydských lázní Krynica, kde se na začátku září předvedla na tamním 23. Ekonomickém fóru. Byla jeho nejdůležitějším hostem, a dokonce možná i platinovým partnerem. Lekly se jí i banky a koncerny, které v minulosti v Krynici hrávaly hlavní roli. Dříve se hosté fóra, sotva se setmělo, jako můry nechali přitahovat světly prezidentského sálu nebo restaurace ve Starém lázeňském domě, kde na ně čekaly bohatě prostřené stoly a hvězdy polského showbyznysu.
Letos se takové opulentní hostiny skoro nekonaly. Jak se v době finanční krize sluší, hity letošního fóra se staly americký fastfood a portugalský diskont. Společnost McDonald’s ve stanu na pěší zóně servírovala kávu a zákusky, vydatnější občerstvení zajišťoval polský diskont Biedronka, který patří Jerónimu Martinsovi z Lisabonu. Kdo chtěl ochutnat něco neobvyklého, mohl si dojít do stanu Národního centra kultury na rajčatový džem.
ČESKÁ POZICE byla potřetí mediálním partnerem Ekonomického fóra a stejně jako v předchozích dvou případech se jej za ni zúčastnil její polský dopisovatel Aureliusz M. Pędziwol.

V mezidobí finanční krize řádila v sálech, v nichž se odehrávaly krynické diskuse. Jednou promlouvala ústy polského předsedy vlády Donalda Tuska a vzbuzovala naději, že se chystá ustoupit. O několik hodin později se však převtělila v bývalého premiéra Saska, profesora Georga Milbradta a strašila, že ještě není ani v polovině cesty. Lze se divit, že v Krynici skoro všichni, pomaleji nebo ostřeji, zatáčeli doleva?

Ve finanční krizi i nejliberálnější politici, když jim nevychází rozpočet, dříve nebo později zamykají do skříně Friedricha von Hayeka a Miltona Friedmana a vytahují z ní Johna Maynarda Keynese. Dobře totiž vědí, že v opačném případě příští volby rozhodně nevyhrají. Především je však třeba si všimnout, že výrazně doleva zatočilo samotné Ekonomické fórum. Člověkem střední a východní Evropy roku 2012 totiž zvolilo sociálně demokratického slovenského premiéra Roberta Fica a místopředsedovi polského Svazu demokratické levice, bývalému premiérovi Józefu Oleksymu, příznalo zvláštní cenu.

Dříve v Krynici dostávali cenu spíše liberálové a konzervativci – naposled polský prezident Bronisław Komorowski (za rok 2011), předtím moldavský premiér Vlad Filat (2010), o dva roky dříve předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek (2008) a před ním tehdejší a současný polský premiér Donald Tusk (2007). Za rok 2006 cenu obdržel Václav Havel. Jedinou výjimkou v uplynulých sedmi letech byl sociální demokrat José Manuel Barroso (2009), první a doposud i poslední Člověk roku střední a východní Evropy ze Západu.

Mezi krynickými vyznamenanými letos sice byla i zástupkyně liberální Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany (SDKÚ-DS) Magda Vášáryová, ale cenu spisovatele Stanisława Vincenze „Nová kultura nové Evropy“ nezískala za politické působení, ale za popularizaci této části našeho světadílu.

Rozpočtové zatáčky

První den Ekonomického fóra ovládl polský premiér Tusk, který několik hodin před udělením cen řekl: „Krize v Evropě končí. Mám špatnou zprávu pro pesimisty. V Polsku nebude ani stagnace, ani recese.“ Vyvolal tím bouřlivou reakci nejen svých politických odpůrců, protože když finanční krize končí, znamená to, že byla. A premiér přece pořád tvrdil opak. I takový zkušený řečník, jako je Donald Tusk, si musí dávat pozor nejen na to, co říká, ale i jak to říká, aby v posluchačově hlavě zůstalo to, co chtěl doopravdy říct.

Ve svém projevu v Krynici se polský premiér Donald Tusk soustředil na posilování optimismu, který by povzbudil jeho krajany k odvážnému utracení

Šéf polské vlády zatočil doleva ještě před příjezdem do Krynice. Přinutilo ho k tomu snížení daňových příjmů. Polský ministr financí Jacek Rostowski vypočítal, že je nezbytné zvýšit rozpočtový schodek o 16 miliard zlotých (zhruba sto miliard korun), to znamená skoro o jedno procento HDP. A právě takový návrh novelizace rozpočtu poslala vláda do parlamentu (Sejmu) a poslanci jej přijali, nomen omen, v pátek 13. září, několik dnů po ukončení fóra.

V Krynici polský premiér poděkoval podnikatelům, protože především jejich zásluhou Polsko bezpečně přečkalo finanční krizi, a soustředil se na posilování optimismu, který by povzbudil jeho krajany k odvážnému utrácení. To totiž zvýší výrobu, a tím sníží nezaměstnanost. Tusk ujistil, že hospodářství zrychluje a rok 2013 uzavře 1,5procentním růstem. A poté bude ještě lépe. Také proto, že vláda připravuje pro Polsko „nový plán na dobu po krizi“ (zase nešťastná formulace), který zlepší podmínky pro podnikání a jednodušší daňový systém.

Pohřeb důchodové reformy

Tusk před pěti lety zvolil právě Krynici, aby zde ohlásil jedno ze svých nejdůležitějších rozhodnutí – vstup Polska do eurozóny už v roce 2012. Nepředpokládal, že za několik dnů zkrachuje banka Lehman Brothers, což přinese světu finanční krizi a jemu samotnému zkříží ohlášené plány.

Tentokrát se premiér omezil na oznámení, že další podstatné rozhodnutí, tentokrát v otázce osudu otevřených důchodových fondů (OFE), které tvoří druhý, kapitálový pilíř polského důchodového systému, ohlásí další den ve Varšavě. To se také stalo, ale přestože bylo rozhodnutí o vyvlastnění podstatné části majetku těchto fondů vyhlášeno v hlavním městě, komentovalo se především v Krynici, protože tam byli nejznámější polští ekonomové, novináři a politici. Podle mnoha z nich chce vláda pohřbít liberální důchodovou reformu premiéra Jerzyho Buzka a jeho ministra financí Leszka Balcerowicze zavedenou před 15 lety. Čili další zatáčka doleva.

Každopádně Steve Forbes, vydavatel a šéfredaktor amerického ekonomického magazínu Forbes, vůbec nepochybuje, že je to „destrukční kousek hodný Argentiny“, a že „duchové Stalina a Lenina se musejí zeširoka usmívat“. O celé operaci říká, že je to krádež.

Konzervativní přístup

Druhý den fóra patřil hlavnímu odpůrci dnešního premiéra a zároveň jeho předchůdci na tomto postu, předsedovi strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosławu Kaczyńskému. A právě jemu se z Varšavy Donald Tusk bezvýsledně pokoušel zkazit show. Kaczyński však byl dobře připraven. Už ráno otřásl podnikateli, kteří tvoří většinu účastníků krynického setkání, když se v deníku Rzeczpospolita ze stejného dne vyjádřil, že „velký a střední byznys v nemalé časti a small byznys bohužel v mnoha případech jsou nadále přístavem pro lidi starého režimu“.

Předseda opoziční strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński slíbil, že cílem jeho kabinetu bude zajistit bydlení a práci pro co nejširší společenské skupinyPo dvou otázkách následoval další šok v oznámení, že „dnes je v Polsku nutné vynutit si prostřednictvím státu zvýšení platů, neboť jsou příliš nízké“. Jak to chce udělat? „Existuje mnoho způsobů. Je možné zavést i kárné daně.“ I bez dělostřelecké průpravy by diskusní sál krynického fóra byl plný, protože většinu zúčastněných velmi zajímalo, jak má vypadat hospodářský program příštího premiéra Polské republiky, za něhož je šéf PiS považován od chvíle, kdy se ve volebních průzkumech jeho strana dostala na první místo.

Jarosław Kaczyński místo volebního programu prezentoval protikrizový balík, který by měl platit pět let. Bude sestaven z dalšího, 39procentního prahu daně z příjmu pro nejvíce vydělávající, z jednoprocentní daně z obratu pro velké obchodní řetězce a daně z burzovních finančních operací – jednoprocentní na hlavním trhu, o polovinu nižší na „sekundárních trzích“, cokoli by to znamenalo. (Předseda PiS tím možná myslí dva sekundární trhy varšavské burzy – NewConnect pro mladé, inovační společnosti s nízkou kapitalizací a trh dluhopisových cenných papírů Catalyst.)

Kaczyński nakonec slíbil, že cílem jeho kabinetu bude zajistit bydlení a práci pro co nejširší společenské skupiny. Polská levice to nebude mít jednoduché, aby dokázala trumfnout nápady největší pravicové opoziční strany. Není však na tom nic divného. Strana PiS je konzervativní v otázkách, jako je národ, potraty či oplodnění in vitro. V hospodářských záležitostech se PiS už léta otevřeně hlásí k solidarismu.

Jak dlouho ještě?

Kromě toho „business as usual“. Protože Krynica je přece jen pořád snad nejdůležitějším místem setkání Východu se Západem, ale i Východu s Východem. Ale jak dlouho ještě?

Krynica je pořád asi nejdůležitějším místem setkání nejen Východu se Západem, ale i Východu s VýchodemBohužel, během letošního Ekonomického fóra se ten Východ nějak méně projevoval. Rozhodně ne proto, že by na programu bylo méně východních témat, spíše naopak. Někam se však vypařil dynamismus, který se v Krynici vždy projevoval v četných východních souvislostech. Chyběli ti, kdo by tyto otázky dostali do pohybu. Nejvyšším zástupcem Východu na fóru byl vicepremiér Ukrajiny Oleksander Vilkul. Z Ruska však nepřijel nikdo, ani jeden bývalý ministr. A to je škoda.

Krynická setkání nepochybně nadále jsou důležitým místem debat rusko-ruských a ukrajinsko-ukrajinských, pro které se ne vždy najde prostor a čas v Rusku nebo na Ukrajině. Debat se zúčastnili četní ruští profesoři, což nepochybně zvedlo diskusní úroveň. Významné je i to, že rozhovory poslouchali a komentovali pozorovatelé zvenku – jak ze středoevropského regionu, tak ze západní Evropy. Zůstává však otázkou, co se z toho, o čem se v diskusích mluvilo, dostalo ven, za plot oddělující zónu fóra od zbytku světa.

Tři konkurenční akce

Nerad bych dělal dalekosáhlé závěry, ale vypadá to, že finanční krize na letošním fóru v Krynici docela řádila. Polská vláda se na krynické korzo dostavila skoro kompletní, stejně jako čelná skupina polské opozice. Jako obvykle nechyběl ani polský komisař Evropské unie odpovědný za rozpočet Janusz Lewandowski. A čest jim všem za to, že tam byli. Je v tom však zároveň háček: Ekonomické fórum by se nemělo změnit v polsko-polskou nebo EU-polskou akci, protože by to znamenalo jeho rychlý konec.

Krynické Ekonomické fórum by se nemělo změnit v polsko-polskou nebo EU-polskou akci, protože by to znamenalo jeho rychlý konec

Do vzdálené Krynice nebudou chtít jezdit ti, pro něž byla léta největším magnetem fóra možnost přímého kontaktu s nejznámějšími lidmi z bývalého území Sovětského svazu. Letos chyběly osobnosti srovnatelné s těmi, jež Krynica hostila v předchozích letech, jako ruský oligarcha Boris Berezovskij, šéf opoziční strany Jabloko Grigorij Javlinskij či někdejší šéfové ukrajinské opozice Julija Tymošenková a Viktor Juščenko (později přijel do Krynice i jako prezident). Byla tu hostem i první hlava státu nezávislého Běloruska Stanisław Szuszkiewicz nebo prezident Gruzie Michail Saakašvili.

Ekonomickému fóru v Krynici vyrostla za minulá léta konkurence v podobě květnového Evropského hospodářského kongresu v Katovicích, srpnového Evropského finančního kongresu a zářijového Evropského fóra nových idejí – oba v Sopotech. Všechny tři akce jsou vážnou konkurencí pro Ekonomické fórum, které se před více než 20 lety usadilo v horských lázních, bohužel stejně špatně spojených se světem jako švýcarský Davos. Bylo by škoda, kdyby Krynica měla teď prohrát z důvodu, který je jejím největším trumfem.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.