Ceska Pozice

Polsko a Turecko: Noví tygři globální ekonomiky

Polský HDP se od začátku finanční krize v roce 2008 zvýšil o 15 procent, turecký o devět. Obě země by však mohla ohrozit panika v eurozóně.

Polsko a Turecko v uplynulých letech vehementně usilovaly o silnější propojení se západní Evropou – Polsko vstupem do eurozóny, Turecko do Evropské unie. V současnosti však jsou možná oba státy rády, že se jim to nepodařilo. Některé země eurozóny se totiž potýkají s velkými ekonomickými problémy a Polsko i Turecko díky svému hospodářskému růstu mohou poskytovat dobré příležitosti k investicím.

Tato jejich ekonomická výkonnost vzbuzuje ve světě velké naděje a obě země začínají být považované za „nové tygry“ globální ekonomiky. Polská ekonomika je největší ve střední a východní Evropě, turecká zase v jihovýchodní části tohoto kontinentu a na Blízkém východě.

Hospodářský růst

Polsko bylo jedinou evropskou zemí, kterou nezasáhla recese v důsledku globální finanční krize po bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) polská ekonomika od začátku této krize narostla o 15 procent. V roce 2010 se její HDP zvýšil o 3,8 a v roce 2011 o 4,3 procenta.

Polsko bylo jedinou evropskou zemí, kterou nezasáhla recese v důsledku globální finanční krize po bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008Turecko sice finanční krize poznamenala, ale z poklesu své ekonomiky se vrátilo k velkému hospodářskému růstu. Po propadu HDP o 4,8 procenta v roce 2009 se dle MMF růst jeho HDP zvýšil na devět procent v roce 2010 a na 8,5 procenta o rok později. V polovině loňského roku se jeho ekonomika oproti začátku finanční krize zvýšila o devět procent.

Obě země se spoléhají na mladou populaci, relativně nízký státní dluh – dle MMF v roce 2011 u Polska 55,4 a Turecka 39,4 procenta HDP – a rostoucí střední třídu. A mají také významně početnou zemědělskou populaci. V Polsku je zhruba třináct procent obyvatel zaměstnaných v zemědělství a dle Světové banky vytvářejí čtyři procenta HDP země. V Turecku to je přibližně čtvrtina Turků, kteří se podílejí na devíti procentech tamního HDP.

Úspěšná transformace

Obě země prošly od konce studené války obrovskou ekonomickou transformací a mají velký prostor ke zlepšení základní infrastruktury, například pokud jde o obnovu zastaralých podniků a silnic. „Šoková terapie“ při přechodu k tržnímu hospodářství způsobila v mnoha zemích bývalého sovětského bloku chaos. Polsko se mu však částečně vyhnulo díky uvážlivému přístupu svých nových vůdčích politiků. Ti postupně provedli řadu reforem, například bankovnictví a obchodního zákoníku, které učinily transformaci méně bolestnou.

V 90. letech bylo Turecko považované za hospodářsky zaostalou zemi. Po finanční krizi v roce 2001 však prošlo transformací.V devadesátých letech bylo Turecko považované za hospodářsky zaostalou zemi. Po finanční krizi v roce 2001 však také prošlo transformací. Jeho bývalý ministr financí Kemal Derviş dohlížel na reformy, jež rychle změnily bankovní regulaci a ustavily nezávislou centrální banku. Současný polský i turecký bankovní systém je stabilní a banky obou zemí nevlastní ani dluhy z hypoték, ani toxické deriváty. Polsko i Turecko však sužuje vysoká inflace – čtyři, respektive 10,8 procenta – následkem rostoucích cen energie a komodit.

Obě země se však také liší. Turecko má téměř dvakrát víc obyvatel než Polsko – 75 oproti 38 milionům. Současně je však chudší. V roce 2010 činil podle Světové banky turecký HDP na jednoho obyvatele 9890, polský pak 12 440 dolarů.

Prognóza MMF

Polsko chce v příštím roce snížit svůj rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. A možná se mu to podaří. V roce 2010 totiž byl 7,6, o rok později 5,6, a letos se odhaduje na 3,2 procenta HDP. Turecko mělo v roce 2010 deficit 3,6 a loni 1,4 procenta HDP.

MMF však letos ani příští rok neočekává vysoký hospodářský růst obou zemí. V případě Polska by měl HDP letos narůst o 2,6 a v roce 2013 o 3,2 procenta. Turecký HDP pak v roce 2012 o 2,3 a příští rok o 3,2 procenta.

Problémem Polska i Turecka zůstávají vysoká nezaměstnanost (12,9, respektive 8,8 procenta), nestabilní měna a spoléhání se na zahraniční investice. To by na obě země mohlo mít negativní dopad, zejména kdyby se krize eurozóny vymkla kontrole. A není ani pravděpodobné, že by Polsko a Turecko mohly uniknout hospodářskému poklesu, kdyby se situace v eurozóně změnila v chaos, jenž by vedl k podobné nebo horší panice, která vznikla po bankrotu banky Lehman Brothers.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.