Policie šetří prodej miliardových státních garancí pod cenou. Rok uplynul, žádný výstup!

Dle ministerstva financí může policie shromáždit i důkazy, že byla naplněna podstata trestného činu zneužívání informací v obchodním styku.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Česká pozice, Richard CortésČeská pozice

Když bývalý ministr financí Miroslav Kalousek začátkem května letošního roku seznámil ekonomické ministry se závažným problémem státních garancí na staré předprivatizační úvěry v hodnotě několik desítek miliard korun, zmínil se také o tom, že jeho resort podal v této věci trestní oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Materiál, který Kalousek vybraným ministrům předložil, však kopii trestního oznámení neobsahoval. ČESKÁ POZICE si proto na základě zákona 106 vyžádala a v minulých dnech také obdržela příslušný dokument.

V případu se jedná o podezření ministerstva financí, že když Česká konsolidační agentura v letech 2000 až 2007 prodávala pohledávky, aniž by zohlednila státní garance, byl spáchán trestný čin. Trestní oznámení zpracoval sekční ředitel ministerstva financí Libor Antoš, šéf odboru realizace a dispozic s majetkem státu.

Resort, tehdy vedený Miroslavem Kalouskem, se na státní zastupitelství obrátil loni v červenci poté, co na základě důkladných posudků společností Deloitte Advisory a Value Added zjistil, že Česká konsolidační agentura prodávala ve veřejných soutěžích soukromým investorům stovky pohledávek se státní garancí za pár procent nominální hodnoty, přičemž její zástupci museli vědět, že takové ručení má hodnotu 100 procent.

Vyšetřování se může týkat bývalých i současných politiků, ale také finančníků, kteří před lety seděli v orgánech České konsolidační agenturČeská republika může kvůli tomuto problému přijít až o desítky miliard korun, pokud se stát se žalujícími stranami brzy nedohodne na narovnání za řádově nižší cenu. Vyšetřování se může týkat bývalých i současných politiků, ale také finančníků, kteří před lety seděli v orgánech České konsolidační agentury a nyní pracují na nejvyšších postech v České národní bance. (Více v textu Kdo způsobil mnohamiliardový malér se státní garancí za staré úvěry?)

„Toto trestní oznámení Vrchní státní zastupitelství v Praze postoupilo protikorupční policii. Věc se šetří. Více nemohu říct,“ sdělila koncem května ČESKÉ POZICI vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

O kolik desítek miliard se hraje?

Nejen ministerstvo financí, ale i ČESKÁ POZICE, která kauzu letos v květnu otevřela, se domnívá, že čím hlouběji pronikáme do případu kolem dávných státních záruk za předprivatizační úvěry, tím jasnější je, že nejde jen o nešťastnou souhru okolností, která může dramaticky pustit žilou státní pokladně. Zatím sice není jasné, o kolik desítek miliard se hraje ani jak citelná bude nakonec újma státu, zato je zjevné, že v případu se vyskytuje nejen faktor nedopatření, ale též „pachatel“.

Finanční skupiny Goldman Sachs, GE Capital, PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera či EC Group miliardáře Pavla Tykače, které pohledávky kupovaly od České konsolidační agentury, o existenci státních garancí evidentně nevěděly. Jinak by je později neprodávaly dál za nízkou cenu, nýbrž by ručení uplatňovaly vůči státu.

Žalobci drží dalších více než 2000 úvěrů v hodnotě téměř 35 miliard korun, na které se údajně vztahuje státní garanceTyto na první pohled nejhorší a nejstarší pohledávky, s jejichž vymáháním si ani všemi mastmi mazaní právníci výše zmíněných finančních domů nevěděli rady, se později prodávaly dál různým společnostem a spekulantům. Skupovaly, nebo přesněji řečeno přímo vyzobávaly, je dvě společnosti, které kontroluje sedmdesátiletý britský finančník z předměstí Suffolku Jonathan Wiesner. Jedná se o britskou firmu Alde Securities a o kyperskou Nesyros Limited, které zažalovaly české ministerstvo financí a nárokují zhruba čtrnáct miliard korun. Ale to je pouze první kolo. Podle informací ČESKÉ POZICE tito žalobci drží dalších více než 2000 úvěrů v hodnotě téměř 35 miliard korun, na které údajně vztahuje státní garance. Tyto pohledávky ale zatím nejsou zažalovány u soudů.

Okruh lidí, kteří o prodejích pohledávek rozhodovali

Výnos z prodeje se pohyboval v rozmezí pěti až deseti procent, přestože při ručení státu lze bonitu pohledávky hodnotit minimálně ve výši 100 procent jistinyMinisterstvo financí v trestním oznámení uvádí několik dosud nezveřejněných důležitých informací. Resort nechal analyzovat 890 úvěrů na trvale obracející se zásoby, u kterých připadá v úvahu existence ručení státu podle zákona o velké privatizaci z roku 1991. Zjistilo se, že z analyzovaných pohledávek Konsolidační banka a později Česká konsolidační agentura (ČKA) 653 kusů prodala v letech 2000 až 2007. Z analýzy vyplývá, že celková výše takto prodaných pohledávek v dubnu 2012 činila zhruba čtrnáct miliard korun. (Zbytek úvěrů nyní vlastní ministerstvo financí.)

„Předmětné pohledávky byly prodávány v blocích společně s dalšími úvěry velmi nízké bonity, nicméně výnos z prodeje se pohyboval v rozmezí pěti až deseti procent, tedy v hodnotách naprosto neodpovídajících, protože při existenci ručení státu lze bonitu pohledávky hodnotit minimálně ve výši 100 procent jistiny. Tato skutečnost však při prodeji pohledávek nebyla zohledněna,“ uvádí trestní oznámení ministerstva financí.

Resort financí v trestním oznámení vymezil okruh lidí, kteří o prodejích pohledávek na různých stupních přípravy a realizace procesu rozhodovali:

„V první fázi byly odpovědnými pracovníky České konsolidační agentury (odbory 5110, 5200, 5300, 1100 a 2300) provedeny přípravné úkony, které vyvrcholily zpracováním takzvaného záměru přípravy a realizace prodeje určitého bloku pohledávek. Záměr pak projednalo představenstvo ČKA a postoupilo jej dozorčí radě, která materiál projednala a schválila. Společně se schváleným závěrem pak byl předložen představenstvu a následně dozorčí radě ČKA i návrh rámcové smlouvy o postoupení pohledávek,“ uvádí ministerstvo financí v trestním oznámení.

Ministerstvo financí upozornilo policii i na to, že se na realizaci výběrových řízení kromě útvarů ČKA podílely komise pro skladbu balíků pohledávek a vyhodnocení přihlášek, právní a organizační poradci. „Z materiálů není patrno, že by u pohledávek zajištěných ručením státu byla tato skutečnost vzata do úvahy při stanovení koeficientu hodnot úvěrů a ministerstvo financí má za to, že tato skutečnost byla zcela opomenuta. V zápisech z jednání představenstva ČKA ani v zápisech z jednání dozorčí rady o takovém ručení zmínka není. Z dostupných podkladů je však patrné, že podklady pro jednání těchto orgánů byly zpracovávány vnitřními útvary ČKA a lze usuzovat, že byly de facto formálně schvalovány,“ uvádí se v trestním oznámení.

Absurdní postup ČKA

Existuje důvodné podezření, že osobami podílejícími se na prodejích pohledávek se státní garancí mohl být spáchán trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku

To, že garance státu na pohledávky zařazené do jednotlivých balíků nebyla zohledněna, je podle ministerstva financí zřejmé například v případě bloku ČKA 104, který se prodával v roce 2007. „Balík v nominální hodnotě zhruba 23 miliard korun obsahoval úvěry se státním ručením v celkové výši za 1,3 miliardy, přesto celý blok byl prodán za 857 milionů korun,“ upřesňuje ministerstvo financí. To znamená, že tento blok úvěrů měl být postoupen minimálně za 1,3 miliardy korun.

Ministerstvo financí má za to, že v důsledku nezohlednění ručení státu mohlo dojít ke škodě velkého rozsahu na majetku státu, na který práva a povinnosti ČKA k 1. lednu 2008 přešly. Dále existuje důvodné podezření, že osobami podílejícími se na prodejích pohledávek se státní garancí mohl být spáchán trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Pro daňového poplatníka je snad nejvíce šokující následující pasáž trestního oznámení: „Z popisu úkolů, které pracovníci od příslušných orgánů ČKA obdrželi, nelze dospět k jednoznačnému závěru. Z podkladů totiž vyplývá, že pohledávky byly zkoumány zejména z hlediska jejich postupitelnosti a nikoliv jejich bonity či povahy. To, zda některé osoby měly v rámci procesu přímo uloženo provést komplexní audit pohledávek, nelze z dostupných dokladů přímo odvodit.“ Jak je to možné? Postup ČKA při postoupení pohledávek připomíná absurdní situaci, když při prodeji domu zkoumáte jen to, zda je nemovitost prodatelná, ale už se nezajímáte, jakou má skutečnou hodnotu.

Někdo o garancích vědět musel!

Ministerstvo financí nevylučuje, že policie v rámci vyšetřování může shromáždit důkazy o tom, že mohla být naplněna i jiná skutková podstata trestného činu, například zneužívání informací v obchodním styku. „Tato možnost se nabízí za situace, kdy tak podstatná okolnost, jakou ručení státu za postupované pohledávky bezesporu je, nebyla v žádné fázi prodeje zohledněna, a jen těžko lze uvěřit tomu, že žádná z odpovědných osob o této skutečnosti nevěděla,“ stojí na konci trestního oznámení.

O stavu vyšetřování této mimořádně zajímavé a důležité kauzy, kterou mainstreamová média vůbec nesledují, nejsou žádné informace. Trestní oznámení bylo podáno už před více než rokem, ale ČESKÁ POZICE neví o tom, že by někdo z desítek dotčených manažerů a politiků (bývalých či současných), kteří seděli v různých orgánech ČKA a o prodejích pohledávek rozhodovali, podával na protikorupční policii vysvětlení…

pepan25 Výstup policie viz zpráva ČTK:... 20:41 26.8.2013

Počet příspěvků: 25, poslední 26.8.2013 08:41 Zobrazuji posledních 25 příspěvků.