Polemika: Výstavba jaderných elektráren ve světě není ohrožena

Konzultant v oboru jaderné energetiky Vojtěch Kotyza reaguje na rozhovor s vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína Václavem Bartuškou.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

ČESKÁ POZICE publikovala 25. února 2013 rozhovor s vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína Václavem Bartuškou. Na vybrané informace, jež v něm zazněly, reaguje konzultant v oboru jaderné energetiky a bývalý člen představenstva ČEZ Vojtěch Kotyza.

Některá tvrzení v rozhovoru redaktora Jana Žižky s Václavem Bartuškou považuji za neobjektivní a nepřesná, proto bych se k nim rád v několika bodech vyjádřil.

  • Výrok: „V posledních 30 letech v USA a 20 letech se v Evropě prakticky nestavělo.“

POLEMIKA: V důsledku dlouhé pauzy došlo k tomu, že někteří účastníci bývalého výstavbového boomu opustili obor (například firma ABB), jiní drasticky omezili kapacity pouze na nutný servis a v případě Německa se zdá, že prestižní firma Siemens opustila jadernou branži definitivně. V důsledku ztráty zakázek potom vesměs odešli zkušení odborníci. To znamená, že po obnovení výstavby musejí noví zaměstnanci postupně získávat zkušenosti, a to je mnohdy spojené s chybami.

Nicméně to neznamená, že titíž lidé budou chyby opakovat na dalších akcích. Takže bych se neodvážil hovořit o „ztrátě schopností“. Naopak, jde o proces znovunabývání kompetence v oboru výstavby jaderných elektráren. Sám jsem strávil na stavbách různých jaderných elektráren více než deset let a vím dobře, že zkušenost znamená mimo jiné součet chyb, kterých jsme se dopustili. Ale také na nich vyrostli.

V Rusku nikdy nebyl zmrazen jaderně energetický program v důsledku nasycenosti zdrojů nebo kvůli politickým rozhodnutím jako v NěmeckuPan Bartuška hovoří o uchazečích z Francie a USA, ale nezmiňuje se o Rusku. Tam totiž nikdy nebyl zmrazen jaderně energetický program v důsledku nasycenosti zdrojů nebo kvůli politickým rozhodnutím jako například v Německu. Rusové pokračovali s výstavbou jaderných elektráren jak ve vlastní zemi, tak v zahraničí. Pokud je mi známo, tak v roce 2007 byly uvedeny do provozu dva bloky jaderné elektrárny Tchien wan v Číně, v roce 2010 druhý blok Rostovské JE, čtvrtý blok Kalininské JE v minulém roce a v současnosti je ve stádiu spouštění JE Kudankulam v Indii. Tím netvrdím, že uvedené stavby probíhaly úplně hladce, ale je důležité, že jak projektanti, tak výrobci zařízení a organizace zodpovědné za výstavbu měli šanci se poučit. A tím se zvyšuje míra jejich spolehlivosti pro další zákazníky. Sám jsem měl za Mezinárodní agenturu pro atomovou energii na starosti posuzování kompatibility projektu JE Tchien wan a byl jsem svědkem toho, jak se zvyšovala úroveň spolupráce mezi partnery z Číny, Ruska a Německa.

  • Výrok: „Jaderný průmysl ztratil schopnost stavět na čas a podle stanoveného rozpočtu.“

POLEMIKA: Toto tvrzení pokládám za příliš zjednodušený závěr. Od vládního zmocněnce bych čekal zasvěcenou analýzu příčin problémů ve výstavbě jako podklad pro rozhodování. Problémy se samozřejmě mohou lišit případ od případu, ale zároveň je možné vysledovat společného jmenovatele pro poučení. Tím společným jmenovatelem může být třeba kvalita a úplnost projektové dokumentace, kvalita některých částí dodávek, inženýrských služeb, vybraných prací jak ve stavební části, tak v technologické (třeba kvalita svarů), a tak dále. Mohou to být problémy kapacitní, například v hutnictví a kovárenství. Ale zrovna tak problémy s transportem velkorozměrových dodávek, možné poškození během lodní přepravy, nebo problémy s kvalifikací dostupných pracovníků, vztahy vedení firem se zaměstnanci, stávky, vlivy veřejnosti či povolovacího řízení.

  • Výrok: „Jaderný průmysl a výstavba jaderných elektráren ve světě jsou ohroženy.“

POLEMIKA: Toto tvrzení pokládám za nepodložené. Ve světě se staví a stavět bude. Podle World Nuclear Association je v současnosti ve výstavbě 60 bloků ve 13 zemích a řada dalších usiluje o zahájení jaderněenergetického programu. Je bohužel pravdou, že jde o mimoevropské země, a je tedy na místě obava, zda Evropa neztratí schopnost realizovat podobně náročné projekty. Přitom se jedná o jediný silný zdroj, který není vázán na nepřetržité dodávky paliva a hlavně neuvolňuje CO2 do atmosféry. V této obavě se s panem Bartuškou plně shoduji. Sám jsem se zúčastnil prací na projektech v Turecku, Jordánsku a v Egyptě.

Samozřejmě, že každý investor chce mít jistotu návratnosti vložených prostředků, a proto vyžaduje garanci ceny a termínů. V té souvislosti je vhodné porovnat výstavbu v Číně a jiných zemích. Například kanadská společnost, nabízející bloky typu Candu, předvedla růst kompetence svého týmu při výstavbě dvou bloků v lokalitě Čchin-šan. Zatímco u prvního bloku byly jisté potíže s dodržováním jak harmonogramu, tak rozpočtu, na druhém bloku se situace dramaticky zlepšila tak, že skončili před termínem a s úsporou.

  • ad „Možné odmítnutí nabídek Westinghousu a/nebo MIR.1200 v případě, že nebudou dostatečně přesvědčivé“

POLEMIKA: V takovémto případě by měl být uveden jasný důvod, proč takové rozhodnutí padlo. Nelze říci, že si to zadavatel tendru rozmyslel. Je ovšem roztomilé, kdo všechno hovoří za zadavatele. Legálně je zadavatelem tendru ČEZ. Podle rozhovoru se ale zdá, že zadavateli jsou také pánové Petr Nečas a Václav Bartuška.

  • ad „Referenční elektrárny“

POLEMIKA: Nejsem si zcela jistý, zda Novovoroněžskou jadernou elektrárnu skutečně uvádí konsorcium MIR.1200 jako referenční. Jde o podobný blok, ale myslím, že jako referenční elektrárna pro nabídku má sloužit Baltská JE. Podle dostupných údajů pokračovala v roce 2012 tato stavba podle harmonogramu. Dle informací v tisku též zatím poslední blok uvedený do provozu v Rusku (čtvrtý blok Kalininské JE) byl v souladu s harmonogramem i rozpočtem.

  • ad „Rozhodnutí ČEZ uzavřít letos pouze smlouvu ve formě omezené autorizace k práci“

POLEMIKA: Není důsledkem zpoždění referenčních elektráren, ale vyplývá ze struktury povolovacího řízení v ČR. Účastníkem povolovacího řízení je stavebník, tedy ČEZ. Jak časový průběh, tak výsledky řízení o získání územního rozhodnutí, souhlasu ke stavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost či stavebního povolení nelze dodavateli garantovat. Proto by bylo krajně neobvyklé, kdyby se měl dodavatel zavázat k termínu ukončení výstavby předtím, než získá veškeré souhlasy od orgánů státní správy.

  • Výrok: „Ztráta schopnosti Evropy stavět velké infrastrukturní celky je evidentní všude“

Český energetický průmysl by měl dostat šanci se zapojit do výstavby jaderných elektráren v jiných zemíchPOLEMIKA: Nedokážu paušalizovat, ale na základě vlastních dlouholetých zkušeností jsem přesvědčen, že jak firmy, tak jednotlivci rostou s náročností úkolů, před které byli postaveni. A to je jeden z nejdůležitějších argumentů pro stavbu nových jaderných bloků (anebo jiné podobně náročné technologie).

V opačném případě se obávám, že náš národní průmysl ztratí schopnost živit tuto zemi. Nicméně při vědomí velikosti České republiky není realistické očekávat nějakou mohutnou výstavbu a proto by měl český energetický průmysl dostat šanci se zapojit do výstavby jaderných elektráren v jiných zemích. Osobně pokládám toto kritérium za snad nejdůležitější pro výběr dodavatele dostavby Temelína.

  • ad „Odvolání Arevy a možnost prodlužování tendru v důsledku dalších odvolání“

POLEMIKA: Nelze paušalizovat situaci jednotlivých účastníků tendru, jelikož není stejná. Je pravdou, že možnost uplatnění „nových“ projektů v zemích jejich původu se výrazně liší. Není jasné, zda Areva bude stavět ve Francii další bloky, v USA je nyní ekonomická atraktivnost výstavby nových jaderných bloků silně ovlivněna sníženou cenou břidlicového plynu. Ale v Rusku? Při jednání v Jordánsku jsem slyšel vyjádření, že dneska v Rusku každá gubernie žádá novou jadernou elektrárnu, a to mimo jiné kvůli vytápění velkých měst. A to nemluvím o výstavbě nových jaderných elektráren ve třetích zemích, zejména na Středním východě a v Asii. Takže s tím zoufalstvím bych rozlišoval: jedni jsou zoufalí z nedostatku zakázek, ale jiní mohou být až přetíženi. A v tom by mohla být šance pro český průmysl.

Pokud jde o dopad havárie v JE Fukušima, tak je zajímavé se podívat třeba na postoje členských zemí, které byly prezentovány na konferencí IAEA k této události. Většina států uvádí, že vlastní program jaderné energetiky nezastaví. Samozřejmě za podmínky prověření odolnosti projektů a podobně.

  • Výrok: „Propad dodávek ropy k nám v době, kdy Rusové velmi usilují o Temelín, je prostě zvláštní.“

POLEMIKA: Výrok bohužel neuvádí, v jaké situaci propad dodávek nastal a jak bylo snížení zdůvodněno smluvními partnery. Poznámky tohoto typu jsme si dříve říkali jako vtipy, například že generální tajemník Leonid Brežněv stál u ventilu na ropovodu Družba a přivíral podle vývoje hokejového utkání mezi ČSSR a SSSR.

Počet příspěvků: 2, poslední 5.4.2013 07:50 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.