Pokuta od ÚOOÚ Ladislava Jakla minula. Zatím.

Úřad pro ochranu osobních údajů zastavil řízení o zveřejnění osobních údajů místopředsedy českých pirátů Jakuba Michálka na Jaklově webu.

Bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl jásá. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zřejmě zastavil řízení o zveřejnění osobních údajů místopředsedy České pirátské strany Jakuba Michálka. Ten si stěžoval, že Jakl na svých webových stránkách zveřejnil text žádosti o informace k amnestii včetně jeho bydliště a data narození. Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková kauzu odmítla komentovat s tím, že rozhodnutí nabude pravomocnosti až koncem měsíce.

„Úřad rozhodl, že pan Michálek jako místopředseda pirátské strany sám svá data dobrovolně umožnil zveřejnit na stránkách ministerstva vnitra a že piráti sami na svých stránkách zveřejnili i text oné žádosti s výzvou, aby ji příznivci zkopírovali a poslali na Hrad (čehož se ochotně ujal i pan Zaorálek). Proto nikomu nemohla být způsobena žádná újma, když se stejné údaje přechodně objevily na stránkách www.ladislavjakl.cz. Je evidentní, že svým udáním piráti nesledovali ochranu zákonem chráněných zájmů, ale pouze šikanu svého názorového oponenta Jakla,“ píše se článku Piráti narazili na útes. Útok na Jakla jim nevyšel.

Ať už psal uvedený odstavec Jakl osobně, pod článkem podepsaný -wm- nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, je problematický z několika důvodů:

  • Je pravda, že piráti zveřejnili na svých stránkách text oné žádosti s výzvou, aby ji příznivci zkopírovali a poslali na Hrad. To by Jakla teoreticky opravňovalo text včetně všech v něm uvedených údajů dál zveřejňovat. Problém však spočívá v tom, že piráti vyvěsili žádost na svém webu až několik dní poté, co Ladislav Jakl 23. ledna 2013 zveřejnil svůj postřeh Pan Zaorálek podveden, jehož součástí původně byla i Michálkova žádost včetně osobních údajů.
    Ve chvíli, kdy Jakl infožádost zveřejňoval, tedy zmíněné údaje veřejné nebyly. „Pokud by ÚOOÚ takto argumentoval a piráti přitom žádost zveřejnili až po Jaklovi, tak by postup úřadu byl nesprávný a protiprávní,“ míní spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.
  • K výzvě pirátů se prý přidal i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, o kterém Jakl v této souvislosti napsal, že opisuje od pirátů, a to včetně chyb, a je lhář, hulvát a trdlo – zřejmě proto, že to nepřizná. Ani to však není pravda. Zaorálek totiž text žádosti obdržel prostřednictvím právničky Hany Marvanové, jež s Michálkem záležitosti okolo novoroční amnestie konzultovala.
    „Žádost jsem tehdy přeposlala dlouhé řadě osob včetně poslanců a senátorů. Přišlo mi správné, aby ji podalo co nejvíc lidí,“ svěřila se Marvanová ČESKÉ POZICI s tím, že trochu stojí za vlnou „sto šestek“, jež během ledna letošního roku zasáhla Hrad. Ostatně Zaorálek svou žádost kanceláři prezidenta poslal 18. ledna, tedy opět několik dní před akcí pirátů.
  • ÚOOÚ správně usoudil, že inkriminované osobní údaje Michálek dobrovolně umožnil zveřejnit na stránkách ministerstva vnitra. Je pravdou, že Michálkovo datum narození stejně jako jeho bydliště lze nalézt v Rejstříku stran a hnutí. V takovém případě by tedy Michálkovi nemohla být způsobena žádná újma, když se stejné údaje přechodně objevily na stránkách www.ladislavjakl.cz. Koneckonců se i v zákonu o ochraně osobních údajů píše, že lze osobní údaje zpracovat bez souhlasu subjektu, jde-li o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním předpisem – v tomto případě tedy zákonem o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
    Kužílek však správně podotýká, že zákon o ochraně osobních údajů má v tomto bodě také dovětek, který nelze ignorovat: „Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů.“

Rozhodovací praxi navzdory

Řečeno jinak, Ladislav Jakl měl před publikací informací zvážit ochranu soukromého a osobního života Jakuba Michálka. Z takového zvážení by pak vyplývalo, že tehdejší šéf politického odboru Václava Klause neměl zveřejnit žádost o informace, která se týká úplně něčeho jiného než statutárního orgánu politické strany.

Přitěžující okolností by například mohlo být, že zveřejnění nastalo ze zlomyslnosti. Něco takové bychom ale Ladislavu Jaklovi neradi podsouvali.

Kužílek sice připouští, že v tomto případě jde z právního hlediska spíše o oblast šedivou než černobílou, nicméně poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů, který v předešlých kauzách zmíněný dovětek respektoval. Nad určitou nevyvážeností úřadu se ostatně udivuje i student práv Michálek, který se se zastavením řízení nehodlá smířit. Dle vlastních slov nedávno řešil případ, kdy ÚOOÚ pokutoval osobu, jež zveřejnila informace dostupné v katastru nemovitostí.

A ještě něco. Roli by mohla hrát i motivace zveřejnění. Za přitěžující okolnost by například mohla být považována skutečnost, že zveřejnění nastalo ze zlomyslnosti. Něco takové bychom ale Ladislavu Jaklovi neradi podsouvali. Zajisté chtěl pouze plně informovat veřejnost. V tom případě by ale udělal nejlépe, kdyby odpověděl na původní dvě Michálkovy otázky. Rozuzlení toho, kdo se na přípravě amnestie podílel a kdo o ní věděl předtím, než byla zveřejněna, by totiž veřejnost určitě zajímalo víc než datum narození a adresa bydliště Jakuba Michálka.

Problematice zveřejnění osobních ůdajů Jakuba Michálka se ČESKÁ POZICE věnovala článcích: