Podpořme spotřebu. Dejme důvěru v ekonomiku. Na úkor vyšších schodků

„Můžeme mít 15procentní daň z příjmu i vyrovnaný rozpočet. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska,“ říká v rozhovoru ministryně financí Alena Schillerová.

Ministryně financí Alena Schillerová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministryně financí Alena Schillerová. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Ministryně financí Alena Schillerová.

Ministryně financí Alena Schillerová (ta ANO) se po boku premiéra Andreje Babiše chystá na další důležitou kótu při přípravě státního rozpočtu. V neděli 20. srpna ji na zámku v Lánech čeká schůzka s prezidentem Milošem Zemanem. „Vedle podpory rozpočtu v rámci koalice musíme najít i podporu pana prezidenta, který zákon o státním rozpočtu buď podepíše, anebo nepodepíše,“ říká Schillerová v rozhovoru. Hlavu státu bude mít o čem přesvědčovat. Zeman například nesouhlasí, aby po zrušení superhrubé mzdy zůstala daňová sazba na 15 procentech.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že schůzka v Lánech bude zevrubnou diskusí expertního týmu o alternativách. Potvrdil, že prezident je zastáncem progresivního zdanění, jak je obvyklé ve většině členských zemí Evropské unie. A když by zdanění nemělo být progresivní, mělo by dle Zemana být aspoň 19 procent. O takové sazbě vláda v návaznosti na zrušení superhrubé mzdy původně uvažovala. Možnosti progresivního zdanění ministryně propočítávala. „U variant 60, 80 a 100 tisíc příjmu by státní rozpočet oproti našemu návrhu získal navíc asi jednu až dvě miliardy korun,“ řekla.

LIDOVÉ NOVINY: V jakém stadiu je zrušení superhrubé mzdy?

Lidé považují za vysoký příjem 39 nebo 40 tisíc. Ta čísla je ale třeba zasadit do reálií. Takový příjem mají hasiči, policisté, zdravotníci, učitelé. Dnes se celá tato skupina platově pohybuje mezi 40 a 50 tisíci. Možná i kolem 60 tisíc – zdravotníci, starší učitelé, ředitelé. A jsou to lidé, které potřebujeme – obzvlášť v době koronavirové epidemie – v první linii. A teprve nedávno se nám podařilo jim navýšit platy. A teď je máme za to všechno nasazení odměnit tím, že jim zvedneme daň?

SCHILLEROVÁ: Máme dohodu v rámci koalice. Přišli jsme s návrhem dvou sazeb – 15 procent a 23 procent pro lidi se čtyřnásobkem průměrné mzdy po zrušení sedmiprocentní solidární přirážky. Na žádost koaličního partnera jsme propočítávali i varianty při uplatnění příjmových pásem. U variant 60, 80 a sto tisíc příjmu by státní rozpočet oproti našemu návrhu získal navíc asi jednu až dvě miliardy korun. Pořád čtu články, že by se vysokopříjmoví lidé měli více zdanit. Ale kde je hranice vysokého příjmu?

Teď mi ukazovali průzkum, z nějž vyšlo, že lidé považují za vysoký příjem 39 nebo 40 tisíc. Ta čísla je ale třeba zasadit do reálií. Takový příjem mají hasiči, policisté, zdravotníci, učitelé. Dnes se celá tato skupina platově pohybuje mezi 40 a 50 tisíci. Možná i kolem 60 tisíc – zdravotníci, starší učitelé, ředitelé. A jsou to lidé, které potřebujeme – obzvlášť v době koronavirové epidemie – v první linii. A teprve nedávno se nám podařilo jim navýšit platy. A teď je máme za to všechno nasazení odměnit tím, že jim zvedneme daň?

To jsou věci, které jsou pro mě nepřijatelné. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se nejvíc lidí příjmově pohybuje mezi 40 a 50 tisíci. Oproti tomu do skupiny lidí se čtyřnásobkem průměrné mzdy patří z celkového počtu 4,8 milionu zaměstnanců jen 80 tisíc. A těm se jejich efektivní zdanění po zrušení superhrubé mzdy sníží ze současných 23,27 na 23 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček o zrušení superhrubé mzdy jednali s prezidentem Milošem Zemanem. Ten dal jasně najevo, že se mu toto opatření naprosto nelíbí. Co s tím uděláte?

Stále platí společné prohlášení premiéra a pana Hamáčka, že musíme zrušení superhrubé mzdy zasadit do kontextu koaliční shody na rozpočtu. Až bude nějaká shoda, načteme to zrušení formou pozměňovacího návrhu do rozpočtového balíčku 2021.

SCHILLEROVÁ: Dvacátého září jdu s premiérem za prezidentem a budeme o těchto věcech jednat. Stále platí společné prohlášení premiéra a pana Hamáčka, že musíme zrušení superhrubé mzdy zasadit do kontextu koaliční shody na rozpočtu. Až bude nějaká shoda, načteme to zrušení formou pozměňovacího návrhu do rozpočtového balíčku 2021.Ten je teď před prvním čtením, takže nějaký prostor je. Vedle podpory rozpočtu v rámci koalice musíme najít i podporu prezidenta, který zákon o státním rozpočtu buď podepíše, nebo nepodepíše. To jsou všechno věci, o kterých se musíme bavit.

LIDOVÉ NOVINY: Ale na začátku jste uvedla, že na zrušení superhrubé mzdy, ponechání 15procentní a zavedení 23procentní sazby daně už shoda v koalici existuje...

SCHILLEROVÁ: Ano, tato shoda existuje, ale s tím, že se musíme shodnout také na rozpočtu. Jsou to spojené nádoby.

LIDOVÉ NOVINY: A kdy budete jednat s koaličními partnery o rozpočtu 2021?

Podle aktuální makroekonomické predikce nastavím parametry a začnu vyjednávat s ministry. Do konce září musím návrh rozpočtu poslat na vládu.

LIDOVÉ NOVINY: S čím tedy 20. září půjdete na Hrad, když ještě nebude hotov návrh rozpočtu?

Pan prezident mě má vždy čím obohatit, je to zkušený politik a hlavně makroekonom. Vyslechneme ho a budeme přihlížet k jeho názoru. Protože bude nakonec tou osobou, která zákon musí podepsat.

SCHILLEROVÁ: Je to termín, kdy jednání s koaličními partnery ještě budou probíhat. Počítám ale s tím, že v základních parametrech už budeme mít trochu jasno. A musíme se o tom bavit, protože názor prezidenta je také velice důležitý. Vysvětlíme mu naše argumenty, vyslechneme jeho. Pan prezident mě má vždy čím obohatit, je to zkušený politik a hlavně makroekonom. Vyslechneme ho a budeme přihlížet k jeho názoru. Protože bude nakonec tou osobou, která zákon musí podepsat.

LIDOVÉ NOVINY: Bavili jste se v rámci koaličních jednání, že byste šli na kompromis a že by se po zrušení superhrubé mzdy daňová sazba nenechávala na 15, ale posunula se třeba na 17 či 18 procent?

SCHILLEROVÁ: Kompromisy jsem propočítávala. Ukazovala jsem to vicepremiéru Hamáčkovi. Státní rozpočet by na tom ale nevydělal a trefili bychom tím zmíněné klíčové profese. A také osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnancům bychom sice stále snižovali, ale živnostníkům a dalším OSVČ zvyšovali. A to je pro mě problém. Řekli jsme si, že daně zvyšovat nebudeme.

LIDOVÉ NOVINY: Takže po 15. září dáte na stůl návrh rozpočtu. A když se na něm shodnete, začne se jednat o zrušení superhrubé mzdy...

SCHILLEROVÁ: Budeme o obou věcech jednat současně. Zrušení superhrubé mzdy znamená výpadek příjmů státního rozpočtu. Proto nepřijímám výzvy ODS, že to s námi prohlasují. Ta výzva je k ničemu, pokud ODS nepodpoří rozpočet. Prohlasovat něco s opozicí nám nedovoluje ani koaliční smlouva.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké máte reakce z koalice a opozice na návrh rozpočtu, jehož návrh – aspoň v základech – už existuje?

Kompromisy jsem propočítávala. Ukazovala jsem to vicepremiéru Hamáčkovi. Státní rozpočet by na tom ale nevydělal a trefili bychom tím zmíněné klíčové profese. A také osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnancům bychom sice stále snižovali, ale živnostníkům a dalším OSVČ zvyšovali. A to je pro mě problém. Řekli jsme si, že daně zvyšovat nebudeme.

SCHILLEROVÁ: Zatím jsme vyjednávali jen v rámci jednotlivých kapitol, bez stanovení příjmů, výdajů, schodku. Finalizaci predikce jsme posunuli, protože třeba informace z národních účtů (o struktuře hrubého domácího produktu, tedy příspěvcích jednotlivých částí ekonomiky k hospodářskému růstu – pozn. red.) byly až 1. září. Takže až to bude, začneme se bavit v rámci koalice, ale i Poslanecké sněmovny. S hledáním podpory začnu u komunistů, protože ti zatím podpořili každý náš rozpočet, takže je to logické.

LIDOVÉ NOVINY: Jak budete řešit neodhadnutelné rozpočtové výdaje? Je teprve začátek září a několik škol už kvůli koronaviru zavřelo. Bude tlak na ošetřovné...

SCHILLEROVÁ: Během počáteční fáze pandemie jsme s ohledem na situaci nastavili ošetřovné vyšší a delší, než umožňoval zákon o nemocenském pojištění. Dnes je ale situace jiná. Procento uzavřených škol či tříd je – viděla čísla od ministra Roberta Plagy (ANO) – velmi malé. A podle něho současný zákon o nemocenském pojištění umožňuje vztáhnout ošetřovné i na uzavření tříd či škol.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik jste vyčlenili na ošetřovné?

SCHILLEROVÁ: Každý první den v měsíci zveřejňujeme pokladní plnění státního rozpočtu – tam to je. Do konce srpna to bylo 8,7 miliardy u zaměstnanců a 2,2 miliardy u OSVČ.

LIDOVÉ NOVINY: Na příští rok počítáte se stejnými částkami?

Zrušení superhrubé mzdy znamená výpadek příjmů státního rozpočtu. Proto nepřijímám výzvy ODS, že to s námi prohlasují. Ta výzva je k ničemu, pokud ODS nepodpoří rozpočet. Prohlasovat něco s opozicí nám nedovoluje ani koaliční smlouva.

SCHILLEROVÁ: To ne. Dosavadní ošetřovné bylo vyšší, protože byly plošně zavřené školy. Teď počítáme s tím, že se ošetřovné vrací do normálu. Teď už to půjde ze standardních zdrojů, které jsou v rozpočtu.

LIDOVÉ NOVINY: Zrušení superhrubé mzdy přinese trvalé snížení příjmů státního rozpočtu. Současný propočet mluví o 90 miliardách korun. Čím budete tento trvalý výpadek příjmů kompenzovat? Již avizované zvýšení spotřebních daní u cigaret a alkoholu a zdanění hazardu tolik peněz zdaleka nepřinese...

SCHILLEROVÁ: Máte pravdu, že příjmy z těchto úprav neodpovídají částce, kterou reprezentuje propad v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Ale je třeba si uvědomit jednu věc: česká ekonomika i světová ekonomika zažily doposud nevídaný šok a budoucí oživení bude velice křehké. Je důležité, abychom plamínek hospodářského růstu, který jsme zapálili, hned nesfoukli. Protože co vám táhne ekonomický růst? Spotřeba a investice. Investice jsme bezprecedentně podpořili v poslední novele zákona o státním rozpočtu, kdy jsme dosavadní podporu zvedli na 200 miliard. A pak je tu spotřeba.

Dovolím si citovat předsedkyni Národní rozpočtové rady (Evu Zamrazilovou – pozn. red.), která připustila, že to, že se spotřeba úplně zaškrtila, je jednoznačně důsledkem vládních opatření. My se teď snažíme, aby se lidé nebáli utrácet. Proto Antivirus, zrušení superhrubé mzdy, příspěvek pro důchodce... Nedělá se to lehko. Opozice říká, udělejte to, šlápněte na plyn a podpořte spotřebu. Ale zároveň druhým dechem říkají, šlápněte výdajům na brzdu.

Dosavadní ošetřovné bylo vyšší, protože byly plošně zavřené školy. Teď počítáme s tím, že se ošetřovné vrací do normálu. Teď už to půjde ze standardních zdrojů, které jsou v rozpočtu.

To se dělá těžko. Auto nejede, když se současně šlape na plyn a na brzdu. Proto říkám, musíme podporovat spotřebu. Dát důvěru v ekonomiku. A že to bude na úkor ještě vyšších schodků, je jasné. Ale to se ekonomice z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu vrátí.

LIDOVÉ NOVINY: Takže v tuto chvíli je prioritou podpořit spotřebu a neřešit, co to udělá s veřejnými financemi?

SCHILLEROVÁ: To bych neřekla. Musím se pohybovat v rámcích daných pravidly rozpočtové odpovědnosti. Dělám všechno pro to, aby letos byl schodek menší než schválených 500 miliard a aby šel postupně dolů i v příštích letech. Ale v tuto chvíli podpora koupěschopné poptávky 4,8 milionu zaměstnanců, což tím zrušením superhrubé mzdy sledujeme, je stěžejním nástrojem. Zejména když je tady daňová distorze, že zaměstnanci platí 20,1 procenta a OSVČ 15 procent.

LIDOVÉ NOVINY: V jakém horizontu cílíte na vyrovnaný rozpočet?

SCHILLEROVÁ: Věřím, že můžeme mít i 15procentní daň z příjmu, i vyrovnaný rozpočet. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska. Víte, že poslední roky konjunktury jsme měli buď přebytkový, anebo v podstatě vyrovnaný rozpočet. Pro letošní rok jsme původně plánovali minus 40 miliard korun, tedy asi 0,7 procenta HDP, a už v tom bylo všechno: platy učitelů, investice, podpora důchodců.

Je třeba si uvědomit jednu věc: česká ekonomika i světová ekonomika zažily doposud nevídaný šok a budoucí oživení bude velice křehké. Je důležité, abychom plamínek hospodářského růstu, který jsme zapálili, hned nesfoukli.

A máme plán konsolidace veřejných financí, který vyplývá ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A rádi bychom se dostali na stav před pandemií někdy v roce 2028. Před pandemií jsme byli co do dluhu vládních institucí mezi 27 zeměmi EU na čtvrtém místě, tedy mezi premianty. A vsadím se, že i po pandemii si to místo plus minus zachováme.

LIDOVÉ NOVINY: Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila, že na podzim předloží paragrafované znění návrhu důchodové reformy. Přitakala přitom odhadům, že by na reformu mohlo být třeba až sto miliard korun, a uvedla, že by si tyto peníze obstarala prodejem státních dluhopisů. Co tomu říkáte?

SCHILLEROVÁ: Nebudu nic vzkazovat vládní kolegyni. Jsou to věci, které bych musela mít projednané v rámci vládní koalice. Žádný návrh jsem neviděla. A pokud jej uvidím, vyjádřím se k němu. A určitě jej budu posuzovat v celém balíku změn. Těžko si umím představit, že by na podzim mohlo být představeno paragrafované znění, které by vláda schválila. Zatím v rámci koalice nemáme žádnou shodu na důchodové reformě. To, co jsem doposud viděla, byly víceméně jen návrhy zatěžující výdajovou stranu rozpočtu – bez toho, aby se řešila strana příjmová.

Navíc jsme teď v těžké krizi, kdy jsme museli profinancovat řadu výdajů, s nimiž jsme nepočítali. Důchodovou reformu jsem viděla naposledy před pandemií. Musím spravedlivě říci, že to teď šlo trochu bokem. Ale také je třeba – spravedlivě – říci, že to za 30 let zatím nikdo nevyřešil. Takže my v tuto chvíli takovou reformu na obzoru nemáme. Vzhledem k tomu, že je rok do voleb, nevěřím, že je šance zásadní důchodovou reformu zvládnout. Myslím si, že to bude téma pro příští vládu. A to jsem tušila už před rokem, když jsem viděla první výstupy takzvané důchodové komise.

My se teď snažíme, aby se lidé nebáli utrácet. Proto Antivirus, zrušení superhrubé mzdy, příspěvek pro důchodce... Nedělá se to lehko. Opozice říká, udělejte to, šlápněte na plyn a podpořte spotřebu. Ale zároveň druhým dechem říkají, šlápněte výdajům na brzdu. To se dělá těžko. Auto nejede, když se současně šlape na plyn a na brzdu.

Tehdy jsem požádala na vládě, abychom zadali zpracování zahraničním expertům v OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. red.). Na podzim by pro nás měli mít návrhy. Je to těžké téma. Z každé důchodové komise mluvily podjatosti, politické vlivy. Obecně si myslím, že bez zásadních rozhodnutí, která budou znamenat vyšší míru spolufinancování mladší generace, se ničeho nedobereme.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě k hrubé mzdě: z některých stran zaznívá, proč jste namísto zrušení superhrubé mzdy raději neuvažovali o zvýšení základní slevy na dani na poplatníka. Ta léta zůstává stejná.

SCHILLEROVÁ: Byla by to jedna z cest. Ale chtěli jsme zrušit nesmyslnou superhrubou mzdu. Navíc zvýšení daňové slevy by se dotklo všech, i podnikatelských subjektů, takže by se distorze mezi zaměstnanci a podnikateli neodstranila. A musela by to být buď, anebo. Jedno, nebo druhé.

LIDOVÉ NOVINY: Jednorázový příspěvek pět tisíc korun důchodcům označovaný za rouškovné budí dojem předvolebního dárku...

SCHILLEROVÁ: Předvolebního? Před jakými volbami? Každý rok jsou nějaké volby. Nevím, jak příspěvek ke starobním, vdovským či vdoveckým nebo invalidním důchodům souvisí s letošními krajskými volbami. Uvedu dva argumenty, proč jsme k tomu přistoupili – a já jsem to podpořila velmi aktivně. ČSÚ každý rok v červenci počítá spotřebitelský koš, z nějž se stanovuje míra inflace. Jeden koš je pro seniory, protože mají jinou strukturu nákladů, druhý pro ostatní. Letos to poprvé vyšlo tak, že byla ta „důchodcovská“ inflace vyšší. Byla 3,9 procenta, zatímco obecná inflace 3,5.

Musím se pohybovat v rámcích daných pravidly rozpočtové odpovědnosti. Dělám všechno pro to, aby letos byl schodek menší než schválených 500 miliard a aby šel postupně dolů i v příštích letech.

Vyšší inflace se sice důchodcům promítne do valorizace důchodů, ale ta bude až od 1. ledna. Ale oni náklady měli už teď. Navíc byli určitě postiženou, zranitelnou skupinou se zvýšenými náklady. A druhý ekonomický argument je, že se začali politici předhánět, zda se dá na valorizaci tisíc či více peněz.

A já jsem řekla, raději podpořme spotřebu, dejme jednorázový příspěvek letos, ale příští rok se chovejme rozpočtově zodpovědněji a důchody zvyšujme, to samozřejmě, ale podle míry valorizace. A to vychází na průměrné zvýšení o 848 korun měsíčně. Ve vládním prohlášení jsme důchodcům slíbili, že budou mít v roce 2021 průměrný důchod 15 tisíc. A to dodržíme, dokonce to bude trochu více.

Počet příspěvků: 1, poslední 20.9.2020 02:55 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.