Podpoří Václav Klaus v cestě na Hrad Miloše Zemana? To není sci-fi.

Klausovu podporu Miloši Zemanovi v prezidentských volbách nevyloučil ani Hrad, ani Zemanovci, ani Šlouf.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Dosluhující prezident Václav Klaus podpoří v přímé volbě prezidenta svého někdejšího hlavního rivala Miloše Zemana. Právě taková zpráva se vynořila v politickém zákulisí a dorazila v těchto dnech i do ČESKÉ POZICE, a to od zdrojů, které si můžeme dovolit nazvat velmi dobře informovanými. Potud klasická politická šuškanda.

Zajímavější je, že když jsme se pokusili tuto spekulaci konfrontovat, lidé z prostředí Hradu i Miloše Zemana ji sice nepotvrdili, ale ani nijak nevyvrátili. Přitom je jasné, že podpora nynějšího prezidenta, který se stále těší relativně vysoké popularitě, by mohla mít na výsledek volby značný vliv. Podle lednového průzkumu CVVM si 70 procent respondentů myslí, že Klaus dodává prezidentskému úřadu na vážnosti, 73 procent soudí, že funkci dobře zvládá.

„Neumím to vyvrátit, ani nijak naznačit,“ řekl ČESKÉ POZICI Miroslav Šlouf, Zemanův poradce a pravá ruka. Šušká se, že právě on by měl být „tahounem“ Zemanovy prezidentské kampaně. Bývalý ministr školství v Zemanově vládě a bývalý tiskový mluvčí Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) Eduard Zeman se k dotazu týkajícího se Klausovy podpory nechtěl vyjadřovat. Na otázku, zda bude v Zemanově týmu pro přípravu volební kampaně, odpověděl, že zatím o ničem neví, ale případné spolupráci by se prý nebránil.

Budeme napřesrok potřebovat nového prezidenta, anebo postačí guvernér?

Podobně reagovali i představitelé prezidentské kanceláře. Mluvčí prezidenta Radim Ochvat se podivil, proč se na takové věci ptáme tak brzy. ČESKÉ POZICI poté tlumočil odpověď ředitele politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislava Jakla, který poťouchle vzkázal: „Já jsem myslel, že za rok už prezidenta potřebovat nebudeme. Postačí guvernér jmenovaný Bruselem.“

Zajímavá odpověď dorazila od předsedy Zemanovců Vratislava Mynáře. „Tuhle šuškandu neslyším poprvé. Není tajemstvím, že Miloš Zeman a Václav Klaus si jeden druhého váží a respektují se. Netroufám si však říct oficiálně, zda ke Klausově podpoře Zemana opravdu dojde. Nicméně velmi bych si to přál.“

Staré vzpomínky

Zmínili jsme se o politické rivalitě obou pánů, ale již předvedli, že spolupráce s to samozřejmě jsou. Doba takzvané opoziční smlouvy z let 1998 až 2002 dodnes vyvolává diskuse plné emocí a kritiky. Pro nepamětníky: Opoziční smlouva byla projektem politického dua Zeman – Klaus, jejichž ČSSD a ODS si po předčasných volbách v roce 1998 de facto rozdělily moc v zemi. „Korupční skandály, oslabení důležitých policejních týmů, chystaná vražda novinářky, prorůstání podsvětí do státní správy, účelové změny zákonů, nárůst preferencí pro komunistickou stranu,“ popisuje ve zkratce období opoziční smlouvy dokument Vládneme, nerušit. Právě tehdy byla například dokončena kritizovaná privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Po komplikovaných povolebních vyjednáváních, která drhla především kvůli nechuti předsedy Unie svobody (US) Jana Rumla plácnout si s vítěznou ČSSD Miloše Zemana, nakonec vznikl menšinový kabinet sociální demokracie, který se opíral o podporu hlavní „opoziční“ strany ODS. Projekt byl svázán dokumentem Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, který vstoupil do historie české politiky právě též pod názvem opoziční smlouva.

Absurdní na celém projektu bylo, že dle smlouvy „žádná z nich (míněny ODS a ČSSD) v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny nevyvolá hlasování o nedůvěře vlády ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny“. Skutečnými opozičními stranami tehdy zůstaly KDU-ČSL, KSČM a Unie svobody, které ale bez podpory ODS neměly šanci menšinovou vládu ČSSD odvolat. Smlouva tedy vytvořila neodvolatelnou vládu Miloše Zemana.

Cyril Svoboda, politický pamětník tohoto období (coby poslanec za lidovce), ČESKÉ POZICI řekl, že případná Klausova podpora Miloše Zemana v prezidentské volbě by byla snahou o návrat minulosti. „Miloš Zeman by mohl v kampani hrát na notu stability – ostatně opoziční smlouva se oficiálně nazývala Smlouva o vytvoření stabilního prostředí. Opětovné spojení Klause a Zemana by mohlo evokovat právě snahu o návrat období opoziční smlouvy a úsilí o eliminaci menších politických stran, které v jejich očích zřejmě jsou zdrojem nestability.“

Svoboda si však nemyslí, že podpora ze strany Klause by Zemanovi pomohla, ba naopak. Bývalý člen několika vlád dodal, že prezidentské volby by mohly být velmi vyrovnané a na postup do druhého kola by mohl stačit i zisk kolem 15 procent hlasů. „Nevylučuji, že Zeman překvapí a nakonec uspěje. Nemáme žádné zkušenosti s takovými volbami.“

Korektní vztahy

Opozičně-smluvní angažmá skončilo sněmovními volbami v roce 2002 a nástupem středolevé vlády Vladimíra Špidly, vztahy pana Klause a pana Zemana však ani poté nelze označit za nepřátelské. A to i přesto, že v nepřímé prezidentské volbě v roce 2003 byl prezidentem republiky oproti původním předpokladům zvolen Václav Klaus. Jeho hlavního konkurenta Miloše Zemana tehdy „zradila“ jeho ČSSD, která mu v parlamentu nezajistila dostatečnou podporu.

Když se v roce 2009 Zeman pokusil o politický comeback a spolu s Miroslavem Šloufem a dalšími věrnými založil Stranu práv občanů (později Strana práv občanů – Zemanovci, zkráceně SPOZ), zkraje roku 2010 Klaus Zemana pozval na návštěvu na Hrad. A Zeman tenkrát uvedl: „Vyslovil jisté sympatie této nové straně.“ SPOZ ve volbách v roce 2010 nakonec se ziskem 4,33 procenta hlasů jen těsně nepronikla do Poslanecké sněmovny a v podobné výši se její preference pohybují i dnes. 

K sedmdesátinám Václavu Klausovi (v červnu 2011) Zeman mimo jiné přál: Není podstatné, v čem – například v otázce evropské integrace – jsme se lišili, či v čem jsme se naopak shodovali. Jde o vyjádření úcty a obdivu vůči člověku, který se dokázal postavit proti pohodlnému myšlení. Při úrovni českých médií to totiž současně znamená postavit se proti těmto médiím, neboť drtivá většina českých novinářů vzhledem ke své intelektuální úrovni není schopna ničeho jiného než plout s proudem – bez motoru a bez plachet.

Miloš Zeman se klidně může stát černým koněm těchto voleb. 

Počet příspěvků: 1, poslední 24.2.2012 03:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.