Podnikavost je ve školství popelkou, jež se jen pomalu dere na světlo

„Pokud studenti projdou naším programem, do pěti let 28 procent z nich začne podnikat. I když nezaloží vlastní firmu, má to na ně pozitivní dopad, jsou kreativnější. Náš program není inkubátor na vznik firem, ale vzdělávací nástroj,“ říká v rozhovoru ředitel organizace Junior Achievement Czech Martin Smrž.

Martin Smrž, ředitel organizace Junior Achievement Czech. foto: jaczech.org

Martin Smrž, ředitel organizace Junior Achievement Czech.

Nezisková organizace Junior Achievement Czech funguje v České republice od roku 1992. Má 120 poboček po celém světě a v čele té české stojí ředitel Martin Smrž. Dlouhodobě sleduje, jak středoškoláci rozvíjejí svou podnikavost a finanční gramotnost. Vede soutěž, v jejímž rámci si ročně čtyři tisíce studentů v menších týmech založí vlastní studentskou firmu, něco vyrobí a pak to i prodají. „Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život. A je přitom jedno, zda z nich nakonec budou opravdu podnikatelé, nebo ne,“ říká v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Co je podnikavost?

SMRŽ: Jde o schopnost přicházet s novými nápady, především na něco, co ostatním přinese nějaký užitek či přidanou hodnotu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak soutěž Studentská firma, kterou pořádáte, většinou probíhá?

Studenti vymyslí produkt, založí firmu, produkt vyrobí, dělají mu reklamu a nakonec reálně prodávají. Vedou si třeba i účetnictví a píší výroční zprávy. Dáváme projektu rámec soutěže, motivujeme studentské firmy, aby se přihlásily a změřily síly se spolužáky z celé republiky. Součástí jsou prezentace, hodnocení, ale i sebehodnocení studentů.

SMRŽ: V rámci předmětu na školách. Připravíme podklady a školení pro učitele, kteří během celého školního roku předmět vedou. Propojujeme je s mentory z byznysu, kteří studentům radí. Studenti vymyslí produkt, založí firmu, produkt vyrobí, dělají mu reklamu a nakonec reálně prodávají. Vedou si třeba i účetnictví a píší výroční zprávy. Dáváme projektu rámec soutěže, motivujeme studentské firmy, aby se přihlásily a změřily síly se spolužáky z celé republiky. Součástí jsou prezentace, hodnocení, ale i sebehodnocení studentů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak soutěž ovlivnila koronavirová pandemie?

SMRŽ: Učitelé a porotci chápou souvislosti a jsou i nadále nadšeni tím, co děláme. U studentů je to jiné. Je vidět, že už jsou z onlinu unavení. Nemohli se osobně účastnit soutěží, nemohou do terénu, nekonal se žádný veletrh, jímž běžně projekt před prázdninami ukončujeme. Studentům chybí všechny ty zajímavosti, které v programu jsou.

Zájem je v letošním ročníku o trochu menší, ale ne o tolik. Loni jsme měli 218 studentských firem, tentokrát 194. Závěrečného veletrhu se letos zúčastnilo asi o deset procent méně firem než minule. Za normálních okolností postavíme v jednom z pražských nákupních center na jeden den stánky a studenti své výrobky kolemjdoucím prodávají. To je moc baví.

LIDOVÉ NOVINY: Čím byl letošní ročník výjimečný, kromě toho, že se musel konat online?

Učitelé a porotci chápou souvislosti a jsou i nadále nadšeni tím, co děláme. U studentů je to jiné. Je vidět, že už jsou z onlinu unavení. Nemohli se osobně účastnit soutěží, nemohou do terénu, nekonal se žádný veletrh, jímž běžně projekt před prázdninami ukončujeme. Studentům chybí všechny ty zajímavosti, které v programu jsou.

SMRŽ: Studenti reagovali na aktuální situaci ve společnosti velmi rychle a výrazně se zvýšil počet e-shopů. Letos jich bylo 23. Dřív to byla spíše výjimka, že si někdo otevřel e-shop, jehož prostřednictvím produkty prodával. Aktuální situace se promítla i do konkrétních nápadů.

Tým z Hradce Králové vymyslel „klikáček“, příruční speciální prodlouženou ruku, kterou lze přivolat výtah, zmáčknout tlačítko na semaforu nebo držet se v hromadné dopravě, aniž by se člověk musel čehokoliv dotýkat. Tím se snižuje riziko přenosu virů a bakterií.

LIDOVÉ NOVINY: Co ještě letos studentské firmy vyráběly?

SMRŽ: Například kovová brčka s pytlíčky, tým ze Vsetína vymyslel designové skleněné láhve s bavlněným pytlíkem, dále to byly textilní tašky a roušky, studenti z Hranic vymysleli mobilní aplikaci, která handicapovaným v Olomouckém kraji řekne, kde jsou přístupné památky. Jeden tým vymyslel aplikaci na rozšiřování slovní zásoby v angličtině.

Studenti ze Střední průmyslové školy ze Vsetína prodávali domácí šťávy, žáci z Uherského Hradiště zase vymysleli hru pro malé děti, která je učí dobrým návykům, a jiní vyráběli dřevěné podtácky do restaurace, s nimiž se dá začít zábavná konverzace. Další oblastí je prodej sladkostí, kosmetiky nebo výroba a prodej přírodních mýdel a vonných svíček. Celkově to jsou předměty, které jdou rychle vyrobit a rychle prodávat. Protože projekt běží jen jeden školní rok.

LIDOVÉ NOVINY: Přežily v historii některé projekty jeden školní rok a staly se z nich fungující firmy?

Studenti reagovali na aktuální situaci ve společnosti velmi rychle a výrazně se zvýšil počet e-shopů. Letos jich bylo 23. Dřív to byla spíše výjimka, že si někdo otevřel e-shop, jehož prostřednictvím produkty prodával. Aktuální situace se promítla i do konkrétních nápadů.

SMRŽ: Ano, zaznamenali jsme i vznik reálných firem, které se udržely na trhu. Studenti z průmyslové školy v Plzni na 3D tiskárně vyrábějí a prodávají čipy. Firma Skladon je dnes firma s milionovými obraty, věnuje se logistice pro e-shopy. Firma BeWooden ze severní Moravy vyrábí módní doplňky ze dřeva jako motýlky nebo kravaty.

LIDOVÉ NOVINY: Co dává tento projekt studentům, kteří později žádnou firmu nezaloží?

SMRŽ: Náš výzkum říká, že pokud studenti projdou naším programem, do pěti let 28 procent z nich začne podnikat. I když ale nezaloží vlastní firmu, má to na ně pozitivní dopad, jsou kreativnější. Důležité je říct, že náš program není inkubátor na vznik firem, ale vzdělávací nástroj.

Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život. I jako zaměstnanci budou chápat, co každý článek firmy dělá, jak funguje tým, získají kreativní a inovativní myšlení. Ať už budou v životě dělat cokoli, hodí se jim zkušenosti, jako je nasazení pro věc, práce v kolektivu nebo odpovědnost.

LIDOVÉ NOVINY: Co se z působení studentských firem dozvídáme o dnešních mladých lidech obecně?

Zaznamenali jsme i vznik reálných firem, které se udržely na trhu. Studenti z průmyslové školy v Plzni na 3D tiskárně vyrábějí a prodávají čipy. Firma Skladon je dnes firma s milionovými obraty, věnuje se logistice pro e-shopy. Firma BeWooden ze severní Moravy vyrábí módní doplňky ze dřeva jako motýlky nebo kravaty.

SMRŽ: Studenti se často zabývají problémy svého okolí, hledají řešení, co s plasty nebo jak pomoci lidem s handicapem. Chtějí řešit problémy v místě, kde žijí, a tak nejen zjišťují, ale i řeší to, co je pálí. Je to dobrá zpráva, že vyrůstá všímavá generace jako součást občanské společnosti. V soutěži rezonuje vždy to, co zrovna pálí i společnost, celoplošně i lokálně. Trendem posledních let je důraz na udržitelnost.

Třeba před dvěma lety bylo spousta projektů na téma ekologie, recyklace, omezení plastů, celkově zaznamenáváme větší zájem o ochranu životního prostředí, sociální a kulturní oblast. V letošním ročníku se objevila témata, jako je covid nebo nakupování na dálku. Mimochodem, celkově není výjimkou, že studentské firmy své výnosy darují na lokální aktivity, charitu nebo nadační sbírky.

LIDOVÉ NOVINY: Co je pro studenty na podnikavosti a finanční gramotnosti nejtěžší pochopit?

SMRŽ: Účastníci často nechápou finanční záležitosti. Třeba do ceny výrobku nezapočtou vlastní práci. Ale zrovna ve finanční gramotnosti vidíme každý rok malý posun dopředu. Mladí lidé, kteří takové kompetence mají, pocházejí většinou z rodin, kde je podnikatelské zázemí. Podnikavost je ve školství popelkou, která se jen pomalu dere na světlo. Z našeho výzkumu vyplývá, že si sice 76 procent rodičů přeje, aby se jejich děti ve škole naučili podnikavosti, ale vyučovat ji je pro učitele velmi náročné.

Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život. I jako zaměstnanci budou chápat, co každý článek firmy dělá, jak funguje tým, získají kreativní a inovativní myšlení. Ať už budou v životě dělat cokoli, hodí se jim zkušenosti, jako je nasazení pro věc, práce v kolektivu nebo odpovědnost.

Hlavním problémem bývá, že pedagogové nemají zkušenost s podnikáním a nevěří si, že by o něm mohli plnohodnotně učit. Snažíme se tuto obavu eliminovat tím, že učitelům poskytujeme spoustu podpory, ať ve formě školení, nebo pomocí dobrovolných mentorů, kteří jsou schopní jim i studentům pomoci.

LIDOVÉ NOVINY: S čím studenti během projektu nejvíce bojují?

SMRŽ: Často zjišťují, jak je těžké pracovat v týmu. Ve třídě sice mají kamaráda nebo spolužáky, ale pořád jde o individualistický výkon. Po cestě zrodu firmy narazí na problém spolupráce, když je třeba něco dodělat včas nebo projevit dávku iniciativy. Vznik produktu je bolestivý, trvá, než se v týmu na něčem dohodnou a udělají to. Také nést zodpovědnost není jednoduché. Často bývá pro studenty těžký začátek a rozdělení úkolů, problémem může být komunikace a domlouvání se. To se v pandemii zhoršilo, protože se pracovalo převážně online.

LIDOVÉ NOVINY: V čem se během své účasti v soutěži studenti obvykle nejvíce osobně posunou?

SMRŽ: Velký posun vidím v tom, jak jsou schopní prezentovat sami sebe a svůj produkt. Věc poznají do hloubky, mají v sobě i tu bolest z období vzniku. Vymyslí něco v lavici, jdou skrze problémy, bojují za to, prožijí si tu bolest a pak o tom mluví. Prezentace spočívá v mluveném představení a pak i písemném dokumentu asi na deset stránek. Zároveň studenti musejí reagovat na otázky porotců. To už je posunuje ze školy do reálného světa.

LIDOVÉ NOVINY: Ředitelem organizace Junior Achievement Czech jste tři roky. Co jste se za tu dobu o mladých dozvěděl?

Studenti se často zabývají problémy svého okolí, hledají řešení, co s plasty nebo jak pomoci lidem s handicapem. Chtějí řešit problémy v místě, kde žijí, a tak nejen zjišťují, ale i řeší to, co je pálí. Je to dobrá zpráva, že vyrůstá všímavá generace jako součást občanské společnosti. V soutěži rezonuje vždy to, co zrovna pálí i společnost, celoplošně i lokálně. Trendem posledních let je důraz na udržitelnost.

SMRŽ: Pozoruji velký pokrok studentů v ekonomických záležitostech. Je to správná cesta, jak se posunout do reálného života. Znalosti jsou pro ně důležité, ale podnikavost je bude provázet dalších 40 let jejich pracovního života. Mladí lidé v sobě mají nebojácnost, někdo by řekl možná naivitu, jsou schopní do toho skočit po hlavě a bojovat.

Když je někomu 20, cítí se neohrožený a je schopný se osobně omezit. Pokud si to vyzkouší v 16 či 17 letech, je později schopen vyprodukovat něco dobrého. Je to jako u sportu, úspěšný tenista začíná v deseti letech. Podnikatel v šestnácti.

LIDOVÉ NOVINY: Nesebere to dětem mládí? Neměly by raději jezdit do zahraničí a poznávat s batohem svět než zakládat firmy?

SMRŽ: Nebudou to dělat všichni. Navíc mají dost příležitostí setkávat se s vrstevníky ze zahraničí, například v rámci mezinárodních soutěží. Současná mládež má lepší pohled na poměr work-life-balance než podnikatelé v devadesátých letech. Ti do podnikání spadli a nedělali nic jiného. Dnešní mladí si to nenechají vzít, ale sledují přitom i další směr. Užívají si stejně, akorát k tomu ještě něco dělají.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo letos zvítězil a proč zrovna tato firma?

SMRŽ: Letošní národní ročník soutěže vyhrála studentská firma PEAK. Studenti z Gymnázia Ostrava-Hrabůvka vymysleli aplikaci, která rozšiřuje slovní zásobu pomocí sledování filmů. Porotu přesvědčili, že jejich projekt řeší nějakou potřebu, v tomto případě touhu se lehkým a zábavným způsobem učit cizí jazyky. Řešení této potřeby byli schopní efektivně prezentovat v anglickém jazyce a dobře reagovali na doplňující otázky.

Účastníci často nechápou finanční záležitosti. Třeba do ceny výrobku nezapočtou vlastní práci. Ale zrovna ve finanční gramotnosti vidíme každý rok malý posun dopředu. Mladí lidé, kteří takové kompetence mají, pocházejí většinou z rodin, kde je podnikatelské zázemí.

V neposlední řadě měli velmi kvalitně zpracovanou výroční zprávu své firmy. Pojedou na mezinárodní finále do Litvy, kde se utkají s celkem 40 projekty z celé Evropy. Budou tam jiní porotci, dostanou jiné otázky a vše proběhne v angličtině. To je pro studenty dobrá zkušenost. Mimochodem v rámci ocenění výherci získali 50 tisíc korun na další investice.

LIDOVÉ NOVINY: Letos vzniklo téměř 200 firem v celé republice. Vidíte v celostátním srovnání nějaká regionální specifika?

SMRŽ: Dlouhodobě je v inovacích a podpoře podnikavosti velmi aktivní Jihomoravský kraj s tamním inovačním centrem, aktivně tuto myšlenku podporují. To se odráží i v zájmu studentů, odtamtud se hlásí nejvíce škol. Na druhém místě je Praha. Nejmenší zájem je pak v Karlovarském a Ústeckém kraji.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo se účastní?

SMRŽ: Většině účastníků je 17 nebo 18 let a jsou ze středních škol. Asi 35 procent tvoří gymnázia, dalších 35 procent obchodní školy a ostatní je mix, jde o zdravotní či zemědělské školy, ale i učňovské obory.

LIDOVÉ NOVINY: Je v zájmu o podnikavost u mladých nějaký genderový rozdíl?

Hlavním problémem bývá, že pedagogové nemají zkušenost s podnikáním a nevěří si, že by o něm mohli plnohodnotně učit. Snažíme se tuto obavu eliminovat tím, že učitelům poskytujeme spoustu podpory, ať ve formě školení, nebo pomocí dobrovolných mentorů, kteří jsou schopní jim i studentům pomoci.

SMRŽ: Díky obchodním školám máme celkově více studentek, asi 60 procent. Obsahově tam rozdíl nevidím. Hodně týmů je smíšených. Je fakt, že vonná mýdla a svíčky vyrábějí spíš děvčata, ale jinak se to příliš neliší.

LIDOVÉ NOVINY: Spolupracujete s lidmi z byznysu, kteří na dobrovolné bázi mentorují školní týmy během celého projektu a na konci jako porota hodnotí výsledky. Tušíte, co jim tato aktivita dává, proč tomu věnují svůj čas?

SMRŽ: Někdo mi třeba říkal, že práce s mladými lidmi mu dává energii, kterou u dospělých už nedostane. Cituji z e-mailu jednoho porotce: „Studenti ještě nic nezakrývají. Ještě se nenaučili dělat ‚pokerface‘. Jsou bezprostřední. Dají okamžitě najevo, když s něčím nesouhlasí. Vidíte na nich, když jste je přestal bavit. Donutí vás věcem, o kterých mluvíte, opravdu rozumět. A mluvit o nich jednoduše. Pokud to totiž neumíte, okamžitě vás odhalí a vy je ztratíte. Musíte opravdu ‚makat‘, abyste si udržel jejich pozornost, abyste je neodpojil.“

Jiným porotcům to dává dobrý pocit, že mladým pomohou s profesní orientací pro jejich budoucí život. Měli jsme i případy, že se studenti na základě našeho projektu rozhodli studovat ekonomii. Mentoři rozvíjí také své komunikační dovednosti, a když o projektech přemýšlejí, mohou následně posouvat i sebe ve vlastních projektech. Studenti jsou skvělou inspirací, jak mi napsal jeden porotce.

Martin Smrž

  • Vystudoval College of Martin v USA a rozjížděl první placenou televizi u nás MultiChoice/Filmnet.
  • Působil jako ředitel ve společnosti AquaGolf a jako marketingový ředitel v UPC.
  • Od roku 2018 je ředitelem neziskové organizace Junior Achievement Czech, která každoročně vyhlašuje soutěž JA Studentská firma.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.