Podílejí se Němci na americké „dronové válce“?

Vyšetřovací výbor Spolkového sněmu zjišťuje, zda v programu cílené likvidace teroristů pomocí bezpilotních letounů hrají klíčovou roli americké základny na německém území.

Dromn Predator. foto: Reuters

Dromn Predator.

Po odlehlé silnici kdesi v afghánských horách jede malá dodávka. V následující vteřině jsou z ní trosky, všichni pasažéři mrtví. Stali se obětí jednoho z mnoha útoků ozbrojených bezpilotních letounů. Byli to nebezpeční mudžahedíni, nebo vesničané, jedoucí se svými dětmi na trh prodávat zeleninu? Kdo ví.

Američané cílené likvidace údajných teroristů na cizím území hájí. Jedná se prý o vysoce efektivní metodu boje s nepřítelem, která přináší malé civilní oběti a nestojí žádné životy vlastních vojáků. Lidskoprávní organizace namítají, že to jsou ilegální popravy. A Evropané? Ti se donedávna mohli tvářit, že se jich celá záležitost netýká. Jak ukazuje německý příklad z posledních měsíců, není to tak docela pravda.

Klíčová základna v Ramsteinu

První zprávy o tom, že se Spolková republika Německo podílí na americké „dronové válce“ publikovala tamní média během loňského roku. V měsících kolem zveřejnění šokujících informací Edwarda Snowdena o amerických špionážních aktivitách se zejména reportéři deníku Süddeutsche Zeitung a televizní stanice ARD zaměřili na další činnosti svého velkého spojence v SRN. Narazili přitom na indicie, že v programu cílené likvidace teroristů pomocí dronů hrají klíčovou roli americké základny na německém území, zejména americké vojenské velitelství pro Afriku (Africom) ve Stuttgartu a západoněmecká letecká centrála v Ramsteinu.

Loni se hovořilo hlavně o Africe, především o nasazení bezpilotních letounů v neklidném Somálsku. Letos na jaře zmíněná média publikovala sugestivní svědectví bývalého pilota US Air Force Brandona Bryanta, který před kamerou vypověděl, že základna v Ramsteinu hraje klíčovou roli i při dálkovém řízení leteckých útoků v Afghánistánu, Pákistánu či Jemenu.

Podle svědectví bývalého pilota US Air Force Brandona Bryanta základna v Ramsteinu hraje klíčovou roli při dálkovém řízení leteckých útoků v Afghánistánu, Pákistánu či Jemenu

Bryant, který léta pilotoval drony ze základny v Novém Mexiku, podle svých slov pomohl zabít více než 1600 lidí – teroristů, ale zřejmě i nevinných civilistů. Postupem času prý začal pochybovat o legálnosti a smyslu celého programu i integritě svých nadřízených. Protože se nemohl vyrovnat s pocitem viny, z ozbrojených složek odešel a rozhodl se o jejich činnosti veřejně promluvit.

Německým novinářům podrobně vylíčil, jak úzce byla jeho americká základna komunikačně propojena s Ramsteinem, který označil za epicentrum informací pro všechny zámořské operace USA. Podle něj právě vojáci dislokovaní v Ramsteinu sledují na svých monitorech vojenské akce v reálném čase, vyhodnocují data, která do sebe dron jako ohromný vzdušný vysavač nasává, pomáhají vybírat cíle a potvrzují, zda je „na mušce“ správný člověk. Právě v Ramsteinu prý přijímají satelitní signály s Asie, které teprve poté podmořským kabelem putují do USA. Bryant prohlásil, že žádná z tisícovek akcí, jichž se za svoji aktivní kariéru zúčastnil, neproběhla bez zapojení operačního centra v Německu. V čem spočívá problém?

Aktivity v rozporu s německými zákony

„I americké letecké základny v Německu jsou na německém území, proto tam platí německá ústava a německé právo,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI Marcel Dickow z berlínské Nadace pro vědu a politiku (SWP). A žádná z těchto norem rozhodně nepovoluje zabíjení bez rozsudku na území cizích států. Pokud tedy Američané skutečně vyvíjejí aktivity popsané Bryantem, dostávají se do příkrého rozporu se zákony hostitelské země.

Němečtí politici reagovali na zprávy z médií velmi opatrně a tamní novináři si stěžují, že je jejich ochota objasnit celou záležitost velmi nízká. Poslanec opozičních Zelených Hans-Christian Ströbele prohlásil, že vláda i její podřízené úřady před celou záležitostí zavírají oči. Americký prezident loni v Berlíně citlivé téma pouze komentoval slovy, že USA nepoužívají Německo jako startovací místo pro své drony. Odpovědí na otázku, která vůbec nebyla položena (že stroje vzlétají odjinud nebylo žádné tajemství), se tak Obama vyhnul skutečnému jádru problému. Tomu, odkud a jak přesně jsou při svých misích stroje řízeny.

BND jako „prodloužená ruka“ NSA musela vědět i o celkovém rozsahu amerických výzvědných aktivit v Německu

Objasnit to bude jedním z úkolů parlamentního vyšetřovacího výboru, který má zjistit celý rozsah špionáže americké tajné služby NSA v Německu a prozkoumat její spolupráci s německou BND. Před ním počátkem července jako první svědek vypovídal bývalý spolupracovník NSA Thomas Drake. Jeho prohlášení německému svědomí rozhodně neulehčilo. Podle Drakea BND běžně dodávala americkým zpravodajským službám důležité informace pro dronové útoky a jako jejich „prodloužená ruka“ musela vědět i o celkovém rozsahu amerických výzvědných aktivit v Německu.

Co to znamenalo v praxi? Podle mediálních zpráv BND například v roce 2010 předala USA číslo mobilního telefonu německého občana, který byl na jeho základě vystopován a následně jako podezřelý terorista zlikvidován v Pákistánu americkými raketami. A podobně měla svým spojencům údajně pomáhat i v řadě jiných případů.

Rozdílný výklad mezinárodních norem

Zatím chybí jasné důkazy, že se vše odehrávalo tak, jak to německá média popisují. Spolehlivých informací je málo, podezření jsou ale bezpochyby znepokojivá. „Pokud, a tak to skutečně vypadá, mají americké základny v Německu zásadní podíl na praxi cíleného zabíjení, pak je to z právního hlediska vysoce problematické,“ zdůrazňuje Marcel Dickow.

Podle Süddeutsche Zeitung se někteří právní experti domnívají, že by američtí vojáci, kteří smrtící drony řídili z Německa, měli být stíhání za vraždu nebo napomáhání k ní. Evropané totiž na rozdíl od Američanů odlišně vykládají mezinárodně platné normy. Nevnímají teroristy jako cizí bojovníky, proti nimž je vedena válka, a jejich likvidaci bez soudního procesu považují za nepřípustnou.

Zamyslet se je zřejmě třeba i nad důsledky sdílení dat. Podle Dickowa německé bezpečnostní složky své informace pro Američany doplňovaly upozorněním, že nesmějí být použity pro nelegální zabíjení nebo jiné akty, které porušují mezinárodní právo. Neví se ale, zda to spojenci skutečně respektovali.

Německé bezpečnostní složky prý své informace pro Američany doplňovaly upozorněním, že nesmějí být použity pro nelegální zabíjení nebo jiné akty porušující mezinárodní právo

Zatím zůstává zcela otevřené, jak výsledek vyšetřování dopadne. Celou věc zkoumá kromě zmíněného výboru Spolkového sněmu i nejvyšší státní zastupitelství. Kauza může stejně dobře vyznít do ztracena, jako dále poškodit už tak silně zatížené německo-americké vztahy: „Vedle politického tlaku může být dočasně nebo trvale omezena spolupráce tajných služeb, i s USA,“ konstatuje Dickow. Bezpochyby by ale prý jejím důsledkem měla být přísnější kontrola německých tajných služeb ze strany parlamentu.

Drony budou zabíjet dál

Ať už německý případ dopadne jakkoli, kontroverzní program cílené likvidace lidí podezřelých z podílu na teroristických útocích zřejmě zůstane zachován. Drony se zdají být ideální zbraní pro moderní dobu – jsou relativně levné a efektivní a při jejich misích se neriskují cenné životy západních vojáků. Nejen známé lidskoprávní organizace jako Human Rights Watch nebo Amnesty International ale varují před vážnými riziky jejich nasazení.

Údajně až 30 procent obětí útoků bezpilotních letounů jsou civilisté; za poslední roky bylo podle dostupných statistik například drony zabito na 200 dětí. Kritici poukazují i na relativně větší nehodovost strojů bez lidské posádky a jejich fatální závislost na spojení se zemí, které může být kdykoli přerušeno. Jiní odpůrci dronů zdůrazňují, že jsou kvůli své snadné obslužnosti často zapojovány do konfliktů ještě před tím, než se vyčerpají všechny nenásilné cesty a že místo trvalých řešení zasévají do zemí, kde jsou nasazovány, jen ještě větší nenávist vůči USA.