Počet úmrtí mezi léty 2019 a 2020 se v Česku zvýšil o 15 procent

Mezi léty 2019 a 2020 zemřelo o 17 tisíc lidí víc, celkově přes 129 tisíc. Takové výkyvy se běžně nedějí. Přírůstek jen jednou za uplynulých sto let překonal šest procent – o 14,5 procenta v posledním roce války. Statistici zatím neuvádějí důvody, podle poradce premiéra Romana Prymuly je příčinou vysokých čísel jednoznačně covid-19.

Ve zlínské nemocnici mají aktuálně 17 covid pacientů na jednotce intenzivní péče. foto:  Petr Topič, MAFRA

Ve zlínské nemocnici mají aktuálně 17 covid pacientů na jednotce intenzivní...

Plné nemocnice a zavřené podniky nejsou jedinými důkazy, že pandemie zasáhla společnost citelně. Další přinesla statistika. Počet úmrtí mezi léty 2019 a 2020 skočil o 15 procent, zemřelo o 17 tisíc lidí víc. Celkově více než 129 tisíc. Takové výkyvy se běžně nedějí. Přírůstek jen jednou za uplynulých sto let překonal šest procent, konkrétně to byl skok o 14,5 procenta v posledním roce války. Statistici zatím neuvádějí důvody, poradce premiéra a exministr zdravotnictví Roman Prymula ale nepochybuje.

„Příčinou vysokých čísel je jednoznačně covid, nedá se to vysvětlit ničím jiným. Do statistik promlouvají i situace, kdy se lidé dostali později ke zdravotní péči právě proto, že Česko zasáhla epidemie a systém fungoval jinak. Covid ale hraje naprosto dominantní úlohu,“ řekl. Za loňský rok zemřelo s covidem či na něj 11 872 lidí. Váha epidemie v celkových číslech se zvýrazňuje i proto, že kvůli omezenému pohybu byl loňský rok naopak šťastně rekordní v nízkých počtech obětí dopravních nehod, poklesla také zločinnost.

Individuální budoucí čas

Časová křivka úmrtí vedle konce druhé světové války ukazuje ještě několik výkyvů, již ale spíše sezonních: v prosinci 1995, kdy zabíjela epidemie chřipky, totéž pak počátkem roku 2018, kdy navíc v létě vzrostl počet úmrtí v důsledku vedra. To si životy ve větší míře vyžádalo i o tři roky dříve. Loňská úmrtí se začala vymykat průměru zhruba v půlce září, do konce roku trend sílil. Nejhorší byl v tomto ohledu listopad, kdy skonalo 15 700 lidí. V covidové statistice se za stejný měsíc uvádí skoro pět tisíc obětí.

Smrt si brala více muže než ženy, přičemž dominantně ve věkové kategorii 75 až 84 let. Debatu, kolik životů si covid vzal, nedávno rozvířil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), když zpochybnil celkové údaje. Dle něho lze jen u třetiny případů říci, že primární příčinou skonu byl covid. Jenže nejde o to, co je primární, jde o to, že u jiných nemocí covid často hraje roli poslední kapky, s níž se lidský organismus už nevypořádá.

Odborníci z řad epidemiologů a virologů se vesměs shodují, že covid-19 ukončuje některé životy dříve, než by jim bez koronaviru bylo souzené. Kolik budoucího času covid-19 člověku sebere, je individuální dle toho, jakými dalšími nemocemi trpí, a s jak vážným průběhem. Věk není natolik silný rizikový faktor, potíž je v tom, že starší lidé zpravidla mají chronická onemocnění, a v tom je riziko.

„Zatím nemůžeme zcela jistě odlišit, co způsobil covid přímo, a co odkládaná péče. Samozřejmě máme k dispozici data, kde je oficiálně potvrzen covid. Zatím ale nevíme, kde všude se spolupodílel s řadou dalších příčin, to se ještě bude analyzovat a zjišťovat. Nicméně z patologických dat ze světa je vidět, že covid v těchto kumulativních příčinách hraje poměrně zásadní roli, a dokáže velmi významně zkrátit život,“ dodal Prymula.

Odborníci z řad epidemiologů a virologů se vesměs shodují, že covid-19 ukončuje některé životy dříve, než by jim bez koronaviru bylo souzené. Kolik budoucího času covid-19 člověku sebere, je individuální dle toho, jakými dalšími nemocemi trpí, a s jak vážným průběhem. Věk není natolik silný rizikový faktor, potíž je v tom, že starší lidé zpravidla mají chronická onemocnění, a v tom je riziko.

Za pravdu takovému pohledu na čínský virus dává i údaj, který vznikne, když se počty zemřelých očistí od vlivu celkového stárnutí populace. Kdyby nepřišla zvláštní okolnost, v tomto případě covid-19, a úmrtnost roku 2020 by odpovídala předloňsku, pak by růst činil dva tisíce, nikoli 16,7 tisíce.

Covid-19 horší než chřipka

„Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ), který data zveřejnil. Od přelomu tisíciletí se výkyvy pohybovaly od minus čtyř procent do pětiprocentního plusu. Propad náleží k roku 2004, přírůstek k roku 2015, kdy zejména na lidi s nemocným srdcem těžce, až fatálně dolehla zmíněná vlna veder. Bagatelizování covidu přirovnáním k běžným sezonám chřipky také nenajde v historické ose oporu.

Nápory chřipky jsou v letech, kdy řádila, znát, ale početně daleko za tím, co loni předvedl covid. Drastická byla třeba epidemie chřipky v prosinci 1995, kdy za měsíc zemřelo více než 14 tisíc lidí, takové vysoké číslo se až do covidové epidemie neobjevilo. Co chřipka dokázala v jednom měsíci, udělal koronavirus ve třech po sobě.

Nápory chřipky jsou v letech, kdy řádila, znát, ale početně daleko za tím, co loni předvedl covid. Drastická byla třeba epidemie chřipky v prosinci 1995, kdy za měsíc zemřelo více než 14 tisíc lidí, takové vysoké číslo se až do covidové epidemie neobjevilo. Co chřipka dokázala v jednom měsíci, udělal koronavirus ve třech po sobě. „K nejvíce úmrtím došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14 tisíc v prosinci,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Dosavadní maxima padla také z hlediska denního počtu skonů. V předchozí pětiletce se stalo jen jednou, aby za jeden den zemřelo více než 450 lidí. Loni se to dělo bez přestávky každý den od 18. října do 19. listopadu, a do konce roku denní bilance kolem dané hodnoty oscilovala. Nejčernějším písmem se zapsal 2. listopad, kdy odešlo 656 osob. Lednové ukazatele v oblasti covidu příliš důvodů k optimismu nezavdávají, v prvním letošním měsíci zemřelo v souvislosti s virem 4610 lidí.

Jde o zatím druhou nejvyšší hodnotu, smutné prvenství patří i v tomto případě loňskému listopadu. Zásah covidu je v údajích ČSÚ patrný i v propočtu vyhlídek, jak dlouho budou loni narození na světě. „První odhad naděje dožití ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ zdůraznila Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky.

Nejhůř ve Zlínském kraji

S podobným propočtem přišla před koncem roku demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, členka odborné Iniciativy Sníh. „Za uplynulých 50 let u nás nedošlo ke snížení naděje dožití,“ upozornila Dzúrová. Vymknutí se pozvolnému trendu v počtu úmrtí se nevyhnulo žádnému kraji, ale jsou regionální rozdíly. Nejmenší zásah zažil Plzeňský kraj s jedenáctiprocentním růstem a Praha, kde je hodnota o bod vyšší. Nejhůře na tom byl Zlínský kraj – meziroční nárůstu o závratných 24 procent.

Nemocnice ve zlínském regionu už od jara patří k nejvytíženějším, bez pomoci vojáků, mediků a dobrovolníků by některá období obtížně překlenuly. Zvýšený příliv pacientů zažívaly i po Novém roce, menší špitály v kraji musely nemocné posílat do jiných zařízení, samy už je neměly kam uložit. Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně patřila podle údajů na konci ledna pořád do skupiny těch nejvytíženějších v zemi.

Vymknutí se pozvolnému trendu v počtu úmrtí se nevyhnulo žádnému kraji, ale jsou regionální rozdíly. Nejmenší zásah zažil Plzeňský kraj s jedenáctiprocentním růstem a Praha, kde je hodnota o bod vyšší. Nejhůře na tom byl Zlínský kraj – meziroční nárůstu o závratných 24 procent.

Rozborem přesných příčin úmrtí u lidí, kterým byl v době skonu diagnostikován covid, se nyní zabývá skupina 15 lékařů pod vedením náměstka ministra zdravotnictví a šéfa resortní klinické skupiny Vladimíra Černého. Začnou s pěti tisíci případy, k ruce jim budou závěrečné zprávy. „Zkušení kliničtí lékaři rozdělí úmrtí do tří hlavních kategorií,“ řekl Černý již dříve.

Do první skupiny patří případy, kdy covid hrál hlavní roli. Do druhé spadají lidé, kteří trpěli jiným chronickým neduhem, a přibrat si boj s covidem už na ně bylo přespříliš. Ve třetí množině zůstanou ti, kdo sice měli stvrzenou covidovou pozitivitu, když zemřeli, ale virus měl s jejich smrtí těžko co dělat, například oběti autonehody nebo infarktu.

Ministr Blatný se nedávno dal opakovaně slyšet, že české výkaznictví je v kolonce ohledně covidových úmrtí zbytečně precizní, a započítává i případy, kdy virus nezabíjel coby primární příčina. Jeho vyjádření se obratem chytili odpůrci mimořádných opatření, popírači koronaviru a dezinformátoři. Faktem je, že zatím neexistuje jednotná mezinárodní metodika, takže každá země postupuje dle vlastního uvážení. Většina států nicméně koná obdobně jako Česká republika.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.