Po útocích ve Volgogradu: Lze vůbec v Soči zajistit bezpečnost?

Z dlouhodobé perspektivy může stabilizaci Kavkazu napomoci pouze komplexní strategie, píše Gábor Stier.

Gábor Stier 4.1.2014

Na ochranu olympijských areálů v Soči bylo až dosud investováno 2,5 miliardy dolarů. Bude to stačit? foto: © ReutersČeská pozice

Na ochranu olympijských areálů v Soči bylo až dosud investováno 2,5 miliardy dolarů. Bude to stačit?

Napjatá atmosféra ve Volgogradu vyvolaná vražednými atentáty v předchozích dnech se navzdory pravoslavným vánočním svátkům uvolňuje jen těžko. Bezpečnost obyvatel jihoruského velkoměsta nyní střeží na tři a půl tisíce policistů, ačkoli je všem jasné, že ozbrojenci prostě nemohou být všude.

A zatímco se úřady snaží s ohledem na blížící se olympijské hry v Soči zabránit dalším teroristickým akcím, experti se pokoušejí vyvodit z čerstvých událostí nějaké ponaučení. V každém případě lze konstatovat, že za silným prezidentem stojí ještě pořád zranitelné, slabé Rusko.

Bez dohledu Umarova?

Z událostí posledního půldruhého roku se čím dál více zdá, že akce, k nimž v regionu dochází, probíhají bez zvláštního dohledu Doku UmarovaPodle nejnovějších výsledků vyšetřování pocházejí atentátníci z kavkazského regionu, jenž začíná zhruba pět set kilometrů od města na řece Volze. Jejich cílem bylo jednoznačně destabilizovat prostřednictvím atentátů s velkým počtem obětí vnitropolitickou situaci. V rámci protiteroristické akce s názvem Větrná smršť, která probíhá ve Volgogradu již několik dní, zadržely úřady za různé přestupky již přes 700 osob. Zatčeno bylo 12 hledaných zločinců a 70 podezřelých. Stejně tak bylo prohledáno na šest tisíc nejrůznějších objektů od obytných domů až po autobusové stanice a nádraží.

Celé Rusko, ponořené do posilvestrovské a předvánoční atmosféry, zatím spekuluje, kde a kdy nyní opět udeří teroristé zneužívající příležitost, kterou jim nabízí olympiáda v Soči, k vlastnímu PR. Jiní se dohadují, zda lze Soči před terorismem vůbec uchránit, lze-li podobným atentátům vůbec předcházet, a zda je možné považovat současné události za selhání tajných služeb. Někteří představitelé opozice ve svých vyjádřeních zacházejí ještě dál, když v útocích spatřují nezdar celého režimu, zatímco poněkud vyrovnanější rozbory situace poukazují na kavkazská specifika a rozsáhlost problémů tohoto regionu.

Podle zpráv světového tisku bezprostředně po útocích se rozumí samo sebou, že za explozemi stojí opět Doku Umarov, čečenský bojovník usilující o vytvoření kavkazského islámského státu. Radikální islamista skutečně již v létě prolomil své mlčení a vyzval k útokům na olympiádu v Soči, nicméně z událostí posledního půldruhého roku se čím dál více zdá, že akce, k nimž v regionu dochází, probíhají bez jeho zvláštního dohledu.

Aktivita extremistů se zatím jednoznačně soustřeďuje na Dagestán. Nejrůznější menší teroristické buňky tvořené mladými, kteří do jejich řad vstupují kvůli chudobě a nezaměstnanosti (ta v regionu dosahuje místy až 50 procent), radikálními intelektuály a čím dál častěji i pravoslavnými konvertujícími k islámu, si navíc žijí vlastním životem, což případný postup proti nim podstatně ztěžuje.

Kavkaz potřebuje komplexní strategii

To vše ukazuje, že místo zjednávání pořádku vojenskou silou, jež má často podobu politické kampaně, je zapotřebí vytvořit komplexní strategii zahrnující nejrůznější opatření od oblasti školství až po tvorbu nových pracovních míst, která nesmí skončit lokální modernizací v souvislosti s olympiádou v Soči.Xenofobní reakce požadující odloučení Kavkazu jsou pouze vodou na mlýn extremistů

Moskevský odborník na tuto oblast Sergej Markedonov kromě toho formuluje i konkrétní ponaučení. Například to, že se nestačí soustředit jen na ochranu olympijských areálů, do které bylo až dosud investováno 2,5 miliardy dolarů, neboť i když udeří teroristé jinde, svět si tento útok ihned bude vykládat v kontextu sočské olympiády.

Analytik dále upozorňuje na to, že skutečné řešení problému nemohou přinést ani obvyklé metody tajných služeb, při kterých místy dochází i k překračování právních mezí. Rovněž zdůrazňuje, že se jedná o politicky orientované násilí, jehož cílem je podkopání jednotnosti země. Právě z tohoto důvodu nelze na nacionalismus jedné etnické skupiny reagovat nacionalismem jiného etnika a xenofobní reakce požadující odloučení Kavkazu jsou pouze vodou na mlýn extremistů.

Markedonov poukazuje na to, že region, jenž prochází tak rozsáhlými sociálními změnami jako Severní Kavkaz, kde dochází k rozpadu starodávných společenských rámců a frontové linie se často táhnou napříč daným etnikem (rodové klany zvané tejpy), si vyžaduje rozhodný, avšak velmi promyšlený postup.

Související článek:

Počet příspěvků: 2, poslední 18.4.2014 10:53 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.