Po nebývalém růstu se spotřebitelské ceny začaly opět snižovat

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Po nebývalém růstu však začaly na konci loňského roku opět klesat, především díky dobré úrodě a levnějším energiím. Zároveň byla v prosinci inflace nejnižší za uplynulé dva roky a podle ekonomů by měla ještě víc poklesnout.

Jaký je vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaký je vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jaký je vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací?

Spotřebitelské ceny v prosinci zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,3 procenta z listopadových 2,7 procenta. Vliv na to měla dobrá úroda, která táhla dolů ceny potravin. Zároveň byla v prosinci inflace nejnižší za uplynulé dva roky a dle ekonomů bude ještě klesat.

„Sešlo se více faktorů, které to ovlivnily. Začala především odeznívat zvýšená inflace u potravin. Ceny potravin se vrátily do normálních mezí, protože loňský rok byl pro zemědělce úspěšný. Nebyly extrémní výkyvy počasí, jako je sucho. Ceny zemědělských komodit a následně potravin mohly proto klesat, což pomohlo výrazně inflaci,“ řekl David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Přehřívání ekonomiky

Cena zeleniny v meziměsíčním srovnání klesla asi o devět procent, u jogurtů šlo téměř o šest procent. Loňská úroda byla i podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka lepší než dlouhodobý průměr. Do inflace se mohla částečně promítnout i vysoká poptávka po potravinách v první polovině roku, kdy si lidé z důvodu začínající pandemie dělali zásoby.

Hlavním důvodem zvyšování cen bylo, že se ekonomika opravdu přehřívala. Před pandemií byly některé části české ekonomiky rozžhavené doběla. Na trhu práce chyběly desítky tisíc lidí, firmy neměly koho zaměstnat a musely zvyšovat mzdy a přeplácet zaměstnance.

„Druhá věc, která inflaci výrazně ovlivnila, je pokles cen energetických komodit. To pomohlo i cenám pohonných hmot. Ke konci roku se navíc začal vracet do normálních kolejí i kurz koruny, který během první vlny pandemie oslabil. Tím se snížila cena dováženého zboží,“ vysvětlil Marek. V prosinci zlevnily také oděvy téměř o dvě procenta, protože poptávka klesla. Naopak skutečnost, že zrychlil růst cen lihovin a tabákových výrobků, není podle ekonomů nic neobvyklého.

„Neustále se zvyšují spotřební daně a ty se většinou nepromítnou hned, ale má to určité zpoždění. Navíc u alkoholu a tabáku je poptávka poměrně stabilní, ať se děje, co se děje,“ popisuje Marek. Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv podle Pavly Šedivé z Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení.

„Hlavním důvodem bylo, že se ekonomika opravdu přehřívala. Před pandemií byly některé části české ekonomiky rozžhavené doběla. Na trhu práce chyběly desítky tisíc lidí, firmy neměly koho zaměstnat a musely zvyšovat mzdy a přeplácet zaměstnance. Když se vám takhle zvyšují náklady, kompenzujete si to tím, že začnete zvyšovat ceny zboží,“ vysvětlil Marek.

Vývoj inflace

Inflace by mohla ještě na začátku letošního roku klesnout pod dvě procenta díky vývoji cen potravin a energií. Celkově bude ale její vývoj během roku nejednoznačný, protože její růst může mimo jiné podpořit zvýšená poptávka způsobená zrušením superhrubé mzdy a s tím související růst příjmů.„Pro následující období předpokládáme, že inflace poklesne pod dvě procenta. A to zřejmě hned v úvodu nového roku. Hlavní zásluhu by na tom mohly mít opět ceny potravin a energií,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Inflace by mohla ještě na začátku letošního roku klesnout pod dvě procenta díky vývoji cen potravin a energií. Celkově bude ale její vývoj během roku nejednoznačný, protože její růst může mimo jiné podpořit zvýšená poptávka způsobená zrušením superhrubé mzdy a s tím související růst příjmů.

Inflace se už brzy může dostat pod hranici dvou procent i podle analytika ČSOB Petra Dufka. „Důvodem je jednak slabší spotřebitelská poptávka, jednak jejich stále větší orientace na e-shopy. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna,“ uvedl.

Podle analytika Natland Petra Bartoně bude inflace klesat minimálně do doby, než se významněji oživí mezinárodní obchod a stoupnou ceny ropy. Ekonom Komerční banky Michal Brožka pro letošek počítá v průměru se stabilními cenami energií, zdražením tabáku a alkoholu kvůli vyšší dani a s umírněným růstem cen potravin. I podle něho by letos měla meziroční míra inflace klesnout pod dvě procenta.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.