Plynovod South Stream děsí i láká Evropu

Výstavbou potrubí z Ruska pod hladinou Černého moře a přes Balkán povzbudíme současné agresivní vládce Ruska a uškodíme Ukrajině, protože ztratí strategické postavení tranzitní země, tvrdí kritici, k nimž patří i Česko. Jeho stoupenci jsou například Rakušané a Maďaři. Jsme pod tlakem Washingtonu, říká maďarský premiér Viktor Orbán.

Jan Žižka 25.11.2014
Plynovod South Stream | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plynovod South Stream | foto: mapa Štěpán KorčišČeská pozice
Plynovod South Stream

Na jednom se shodují prakticky všichni Evropané – ukrajinský konflikt znovu odhalil, že je třeba hledat jiné způsoby, jak dopravit zemní plyn na starý kontinent. Na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu nelze spoléhat. „Postavme společně s Rusy plynovod South Stream,“ zaznívá silně například z Budapešti či Vídně.

Ruský plyn by tím obešel Ukrajinu pod hladinou Černého moře a přes Balkán. Strategická surovina by se tímto potrubím dostala právě do Maďarska, Rakouska a dokonce až na slovinsko-italské hranice. Jenže větší část Evropy upozorňuje – výstavbou takového plynovodu jen povzbudíme současné agresivní vládce Ruska, zatímco Ukrajině ublížíme. Ztratí totiž strategické postavení tranzitní země.

Projekt South Stream

  • Začátek stavby (ještě na ruském území): prosinec 2012.
  • Přepravní kapacita: 63 miliard metrů krychlových ročně (pro srovnání: kapacita plynovodu Nord Stream činí 55 miliard kubíků ročně).
  • Délka: 2 380 kilometrů, z toho 930 kilometrů pod mořem.
  • Maximální hloubka pod hladinou Černého moře: 2,2 kilometry.
  • První očekávané dodávky plynu: 2016.
  • Očekávané investice: více než 40 miliard dolarů.

Podíly ve společném podniku South Stream Transport (podmořská část plynovodu)

  • Gazprom (Rusko): 50 %
  • ENI (Itálie): 20 %
  • Électricité de France (Francie): 15 %
  • Wintershall (Německo): 15 %

Země, jejichž firmy uzavřely předběžné dohody s Gazpromem o stavbě na pevnině:

  • Bulharsko
  • Srbsko
  • Maďarsko
  • Slovinsko
  • Rakousko
  • Řecko

Výhrady Gazpromu

Češi patří spíše mezi odpůrce South Streamu a upozorňují, že Evropská komise (EK) už zkoumá podezření, podle něhož celý projekt odporuje evropským pravidlům. Ruský plynárenský gigant Gazprom se totiž nehodlá smířit s tím, že by k budoucímu plynovodu měli mít podle bruselských regulí automaticky přístup také další dodavatelé plynu. Ti by měli mít nárok na polovinu celkové kapacity.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se nehodlá smířit s tím, že by k budoucímu plynovodu měli mít podle bruselských regulí automaticky přístup také další dodavatelé plynu

„Evropskou legislativu je nutné důsledně dodržovat,“ říká český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. A dodává: „Byli bychom překvapeni, kdyby nová Evropská komise rezignovala na dodržování pravidel.“ Gazprom se na druhé straně obrátil se stížností na Brusel ke Světové obchodní organizaci, protože má pocit, že jej Evropská unie právě svými pravidly – takzvaným třetím energetickým balíčkem z roku 2009 – diskriminuje.

Rusové tvrdí, že na plynovod South Stream by se tento balíček neměl vztahovat. Moskva totiž uzavřela smlouvy s jednotlivými zeměmi, přes jejichž území má potrubí vést, ještě předtím, než nová evropská pravidla vstoupila v platnost. Rusové vyčítají Bruselu retroaktivní zásah. Když však naznačoval, že by bylo možné kvůli South Streamu jednat o výjimce ze třetího balíčku, Moskva to odmítala, protože by tím údajně fakticky připustila, že je tento balíček v daném případě relevantní.

Kritika z Bruselu

Z Bruselu se zase ozývá kritika, že v případě South Streamu, jehož stavba přijde na více než 40 miliard dolarů, jde ze strany Moskvy především o politický projekt. Z ekonomického hlediska by bylo mnohem efektivnější, kdyby Rusové nadále posílali plyn do Evropy přes Ukrajinu. Klíčovým partnerem Gazpromu pro budování nového potrubí je italská společnost ENI, která ale značně váhá, zda má v projektu vůbec pokračovat.

Z Bruselu se ozývá kritika, že v případě South Streamu, jehož stavba přijde na více než 40 miliard dolarů, jde ze strany Moskvy především o politický projekt

Také italská vláda dává najevo svou skepsi ohledně plynovodu, jehož výstavbu navíc zpochybnily napjaté vztahy mezi EU a Moskvou kvůli ruské okupaci Krymu. „South Stream už není prioritou,“ prohlásila italská ministryně pro hospodářský rozvoj Federica Guidiová. Jde podle ní sice o užitečnou infrastrukturu, ale nic by se nezměnilo na tom, že by i tímto plynovodem dál putovala surovina z Ruska.

Zcela jiný pohled na věc ale zaznívá z Maďarska, které nedávno učinilo kontroverzní krok a výrazně přispělo k další vlně bouřlivých diskusí uvnitř EU – podpořilo totiž výstavbu plynovodu na maďarském území, i když ještě nebyla schválena licence na jeho provozování. Evropská komise nyní hodlá posoudit, je-li maďarský krok v souladu s evropskou legislativou. „Evropská komise by to měla posoudit rychle,“ říká Prouza. Obává se totiž situace, kdy by Brusel záležitost třeba dva roky zkoumal a pak dalších pět let vyjednával s Maďarskem o dalším postupu.

Maďarský pohled

Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdí, že Evropané v celé záležitosti podléhají tlaku Washingtonu, který se pustil do ostré konfrontace s Moskvou. A EU vyčítá, že fakticky nenabízí žádnou jinou alternativu, jak jeho zemi a balkánským státům zajistit dodávky suroviny. Zatímco většina zemí včetně Česka je dnes schopná odebírat plyn i ze západu, právě Balkán je ve velké míře závislý na ruských dodávkách přes Ukrajinu.

„Ti, co jsou dnes proti South Streamu, nám pouze chtějí vzít naše právo na bezpečnost energetických dodávek, aniž by nám za to něco nabídli,“ prohlásil před časem Orbán. Státní tajemník maďarského ministerstva národního rozvoje pro energetické záležitosti András Aradszki navíc upozorňuje, že dlouho připravovaný projekt plynovodu Nabucco, kterým měl do Evropy putovat z Asie jiný než ruský plyn, zkrachoval.

„Ti, co jsou dnes proti South Streamu, nám pouze chtějí vzít právo na bezpečnost energetických dodávek, aniž by za to něco nabídli,“ prohlásil maďarský premiér Orbán

V řadě případů se nepodařilo vybudovat ani propojení plynovodů mezi evropskými zeměmi. Aradszki v této souvislosti obvinil Chorvatsko a Rumunsko, že nezajistily potřebné investice. Z maďarského pohledu je to jasné – co jiného nám zbývá než další spolupráce s Ruskem?

K pozastavení prací na plynovodu South Stream donutil Brusel již v červnu Bulhary. Bulharsko má přitom z hlediska budování plynovodu strategický význam – podmořské potrubí z Ruska se „vynoří“ právě v této zemi a pak má pokračovat do Srbska, Maďarska, Slovinska a Rakouska. Přípojky k South Streamu chystají i další státy – Řecko, Chorvatsko či Bosna. Sofie dnes tvrdí, že projekt plynovodu stále podporuje, ale zároveň souhlasí s tím, že musí být v souladu s evropskými pravidly.

Dvojí standardy?

Zdá se, že zastánci projektu mají silný argument. Pokud Brusel podpořil dřívější projekt podmořského plynovodu Nord Stream z Ruska přímo do Německa, který fakticky obešel Ukrajinu a Polsko, bylo by nespravedlivé, kdyby stejné právo upíral balkánským státům, Maďarsku či Rakousku. Chceme snad v Evropě dvojí standardy?

Jenže stále více členských zemí EU – stejně jako Američané – má vůči takové argumentaci výhrady. Patří mezi ně i Slovensko, které mělo dříve spíše pověst země, jež je vůči Moskvě vcelku vstřícná. Nyní k tomu nemá důvod. Rusové nedávno trestali Slováky omezenými dodávkami plynu, protože Bratislava umožnila reverzní tok suroviny na Ukrajinu v době, kdy ji tam Gazprom nedodával.

Pokud Brusel podpořil dřívější projekt podmořského plynovodu Nord Stream z Ruska přímo do Německa, bylo by nespravedlivé, kdyby stejné právo upíral balkánským státům, Maďarsku či Rakousku

Slovenský velvyslanec pro energetickou bezpečnost Pavol Hamžík upozorňuje, že mezi projekty Nord Stream a South Stream je ve skutečnosti zásadní rozdíl. Plynovod z Ruska do Německa totiž ještě nevyřadil Ukrajinu ze hry. Rusko má proto dnes k dispozici tři cesty, kterými může posílat plyn do EU – Nord Streamem, přes bělorusko-polskou cestu plynovodem Jamal, a přes Ukrajinu.

South Stream by už ale Ukrajinu fakticky zcela vyřadil. Zatímco Maďaři tvrdí, že energetickou bezpečnost je možné posílit nejen diverzifikací zdrojů suroviny, ale i přepravních cest, Hamžík zdůrazňuje: „South Stream znamená závislost na stále stejném zdroji.“ Bez souhlasu EU nehodlají South Stream stavět ani Srbové, kteří ještě ani členy EU nejsou. I Bělehrad se tím do jisté míry odklonil od dřívějšího velmi proruského postoje. Také srbský ministr zahraničí Ivica Dačić ale na druhé straně upozorňuje, že by Evropa neměla uplatňovat dvojí standardy.

Počet příspěvků: 110, poslední 5.12.2014 09:27 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.