Platí na Šumavě evropské směrnice?

Posoudit dodržování zásad ochranářské soustavy Natura 2000 přijel na Šumavu dvoučlenný tým Evropské komise. Rozhodnutí padne až po týdnech.

O právě probíhající domácí přetahování, zda Národní park Šumava má být formálně zařazen do druhé nebo do čtvrté ochranářské kategorie, se emisaři Evropské komise (EK), vyslaní 12. a 13. září na Šumavu, vůbec nezajímali. Jistě by jim nevadilo ani to, kdybychom národní park třeba zrušili. Pracovníci Generálního ředitelství životního prostředí EK přijeli posoudit, zda Česko na Šumavě dodržuje smluvní závazky vyplývající z evropské směrnice o ochranářském systému Natura 2000.

Jaké lze očekávat závěry, členové mise nesdělili. Jejím šéfem byl vedoucí oddělení Natura 2000 Stefan Leiner a druhým členem český pracovník tohoto oddělení Ctibor Kocman. Přijeli si jen ověřit informace a doplnit podklady. Rozhodnutí se bude připravovat v Bruselu po důkladném prostudování všech zdrojů. Jízlivé poznámky typu „dvě hodiny v lese a rozhodnou o pokutě pro park“ (Mladá fronta Dnes, Jižní Čechy, 13. září) nejsou na místě. Oba úředníci byli na misi dokonale připraveni, včetně řady podrobností, jež i mnoha českým aktérům setkání unikaly.

Vycházka a besedy

Návštěva byla iniciována stížnostmi, s nimiž se na Evropskou komisi obrátili někteří čeští přírodovědci a nevládní organizace (více se dozvíte v článku ČESKÉ POZICE Čím Šumava zaměstnává Evropskou komisi). Aby přišli věcem na kloub, vyžádali si emisaři tři hlavní body programu.

Především vycházku na sporná území národního parku v doprovodu ředitele parku Jiřího Mánka a jeho náměstků. Zúčastnili se jí i odborníci, přizvaní ministerstvem. Ministerskou delegaci na setkání vedl veterán František Urban, historicky první ředitel odboru ochrany přírody. Bruselským úředníkům záleželo i na setkání se šumavskými starosty. Třetím bodem návštěvy byla beseda s představiteli nevládních organizací.

Vycházka na sporná místa Šumavy měla expertní ráz. Velký prostor vyjádřit se dostal především ředitel správy parku Mánek. Správa se pochlubila odkorňováním smrku nastojato a zařadila do vycházky jak odlesněné plochy, tak území ponechaná samovolnému vývoji. Jako celé jednání, i vycházka zůstala bez „bruselského“ komentáře.

Polarizované nevládky

Obávaný střet nevládních organizací nenastal. Pro konfrontaci mezi kritiky kácení v bezzásahových zónách a sdruženími, která prosazují lesnické hospodaření i v národním parku, neponechali bruselští emisaři při besedě místo. Každý zástupce občanského sdružení si hlídal svých stanovených pět minut na to, aby stačil vyslovit co nejvíc svých argumentů.

Kritici z řad nevládních organizací se zaměřili na nedodržování českého zákona na ochranu přírody a krajiny i související evropské směrnice. Od mise EK očekávají, že se jí podaří přimět současnou českou vládu k větší odpovědnosti vůči přírodně cenným územím. Aby i na Šumavě platila pravidla hry shodná s ostatními českými i evropskými národní parky.

Zejména jde o dodržování evropské směrnice o stanovištích, na jejímž základě byly na Šumavě vyhlášeny evropsky významné lokality, v jejichž rámci je třeba zachovat cenné ekosystémy a chránit evropsky významné druhy. Samostatnou pozornost vyžaduje směrnice vůči chráněným ptačím oblastem. To všechno podle kritiků na různých místech Šumavy padlo kvůli ochraně smrku před kůrovcem. Tedy před „zavlečeným“ lesnickým principem z hospodářského lesa, pro který platí zcela jiný, lesní zákon.

V lesnicky orientovaných občanských sdruženích naopak převládala podpora boje proti kůrovci i v přísně chráněných územích.

Není záskok jako záskok

Cílem občanského sdružení Šumava 21 je prosazovat koncepci zeleného lesa. Ponechat rozsáhlé území samovolnému vývoji považuje jako naprosto mylné. Tahoun tohoto sdružení Jiří Štich vyjádřil nespokojenost, s jakou pozorností se už před misí potkávala názorová protistrana stěžovatelů, a prohlásil, že jeho lesa znalá organizace nemíní dělat stafáž tím, že dostane na vyslovení argumentů pouhých pět minut stejně jako Okrašlovací spolek Zdíkovska. Účast odmítl. Navzdory tomu na besedě s emisary za Šumavu 21 promluvil na místě oslovený bývalý ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech Petr Zahradník.

Jinak to bylo s přírodovědcem Mojmírem Vlašínem, autorem první stížnosti odeslané do Bruselu. Ten před zástupci Evropské komise promluvit chtěl. Jenže základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, kterou Vlašín zastupoval, nebyla k besedě přizvána. Nadarmo se za Vlašínovu účast brali i bruselští úředníci. Ministerstvo životního prostředí mu neumožnilo vystoupit ani nabízenou náhradou za zástupce Okrašlovacího spolku Zdíkovska, ani jako záskok za nepřítomného vedoucího lesní kampaně Hnutí Duha. Ministerstvo tak obdařilo Vlašína cejchem „zrádce národa“.

Než přijde rozřešení

Ať bude znít rozhodnutí Evropské komise jakkoli, od povinnosti dodržovat evropskou ochranářskou legislativu Šumavu nikdo neosvobodí. Nejlepším nástrojem, jak toho docílit, bude chtě nechtě národní park. Už proto, že se vyhlášená chráněná oblast Natura 2000 s rozlohou národního parku takřka překrývá. To by ovšem národní park musel mít plán péče, který s Naturou 2000 počítá. Ten poslední plán péče skončil v roce 2010, a už tehdy byl notně zastaralý.