Phablet aneb Kde končí počítač a začíná telefon?

Klesají prodeje osobních počítačů, trh mobilních telefonů vykazuje známky saturace, růst čeká snad jen multimediální tablety. Zažívá segment koncových výpočetních a komunikačních zařízení krizi? Nebo jen podléháme agitaci analytických společností?

Phablet, notebook, tablet... foto: Richard Cortés, Česká pozice

Phablet, notebook, tablet...

Koncovým výpočetním a komunikačním zařízením rozumí analytici primárně osobní počítače, tablety a mobilní telefony. Poněkud stranou mohou stát ještě hybridní přístroje. Jde ovšem v zásadě jen o terminologickou záležitost, neboť funkční možnosti všech uvedených kategorií se v­ dnešní době značně překrývají.

Chceme-li v tomto segmentu vidět známky krize, u žádné z předních analytických společností se nám to nepodaří. Například firma Gartner predikuje pro příští rok celému portfoliu koncových přístrojů růst ve výši necelých šesti procent. Jedinou kategorií vykazující pokles se stanou osobní počítače, jak ve stolním, tak v přenosném provedení. Ztrácejí tedy zákazníci o tradiční koncept PC zájem?

Nejednoznačná situace

Z hlediska šíře funkcí patří osobní počítače v mobilní i stolní podobě k nejuniverzálnějším. Ostatní zařízení se jim nevyrovnají výpočetním výkonem, úložnou kapacitou ani spektrem aplikací. Přesto nemusejí některým účelům vyhovovat nejlépe. V­dané chvíli kupříkladu platí, že jsou větší, těžší a mají nižší výdrž při práci na baterie. Stále se zdokonalující tablety a telefony navíc dokážou řadu funkcí převzít, a zúročit tak menší rozměry a­ delší výdrž.

Nejednoznačnou situaci na trhu koncových výpočetních zařízení komplikuje též rostoucí technologická provázanost všech subsegmentů. Osobní počítače stále častěji nabízejí dotykové obrazovky, k tabletům se připojují klávesnice. Rozdíly na jedné straně zůstávají, na druhé se stírají. Podle analytiků však uživatelé hledají přístroje pro naplnění svých potřeb – někdy jim stačí jeden, jindy si jich pořídí více.

Specifickou kategorii tvoří hybridní či konvertibilní zařízení. Jednoduše tablety, které lze rozšířit na funkcionalitu notebooku, případně naopak. Technologicky o revoluci nejde, spíše o marketingový tah výrobců. Na trhu najdeme i přístroje nabízející dva operační systémy: pro režim notebooku a pro režim tabletu. Analytici těmto zařízením předpovídají tržní úspěch, ale zatím tato kategorie roste velmi rychle z­ velmi nízkých čísel. „Nyní se prosazují i­ cenově výhodná zařízení 2 v 1, která za cenu kolem 10 tisíc korun nabízejí vysokou mobilitu. Na rozdíl od klasických tabletů jsou více určena i k tvorbě obsahu, ne primárně k jeho konzumaci,“ dodává PR manažer firmy Intel Pavel Svoboda.

Letos se má hybridních zařízení podle firmy Gartner prodat necelých 40 milionů. Na druhou stranu tyto přístroje mohou symbolizovat a dost dobře vystihovat myšlenku éry, jež přijde, či už přišla po věku desktopů. Podle interních informací společnosti Intel preferuje právě konvertibilní zařízení až 70 procent zákazníků.

Role PC se nemění

Období „post PC“ definoval v roce 2007 tehdejší šéf společnosti Apple Steve Jobs. V jeho pojetí mělo jít o přístroje, které neslouží obecným účelům, ale konkrétním úkolům. Typickým reprezentantem měl být právě multimediální tablet. Jobsova definice ovšem pokulhávala od samého začátku a současný trh jasně indikuje, že se role osobních počítačů nijak výrazně nemění. Segment koncových zařízení se spíše fragmentuje a reaguje na různé módní vlny.

Analytici a s nimi i oborová média již několik let neustále šíří informace o poklesu trhu osobních počítačů. Snižování odbytu nejspíše nelze rozporovat, co však ve skutečnosti znamená? Mnoho uživatelů si v­ minulosti pořizovalo osobní počítač i­ k­ účelům, pro něž by jim stačil chytrý mobilní telefon nebo tablet, což jsou zařízení vhodná pro konzumaci obsahu. Dříve na trhu nefigurovala, případně se do současné podoby teprve vyvíjela, i z pohledu ceny.

Dalším důvodem snižování prodejů osobních počítačů může být současný trend úspor. Pokud v podnikovém prostředí hardware přežívá typicky čtyři roky až pět let, lze jeho životní cyklus víceméně bez obav prodloužit i na šest nebo sedm let. Po dlouhé období tomu nahrávala i­ stagnace na poli operačních systémů pro PC, konkrétně Windows XP. Současné počítače však rovněž bez problémů zvládají případnou migraci z Windows 7 na Windows 8. Modernizace hardwaru, jenž se sám o sobě nijak revolučně nevyvíjí, tak nemá v podnicích prioritu.

Rychlá spotřeba

Otázkou spíš je, zdali přibližně pětiletý životní cyklus zvládnou i mobilnější zařízení typu telefonu a tabletu. Kolik lidí používá čtyřletý či starší mobilní telefon? Evoluce v tomto segmentu se zatím odehrává podstatně rychleji. Operační systémy rychle zastarávají, hardwarové parametry se mění ve svižném tempu. Dnešní přístroje budou do dvou let beznadějně zastaralé – ano, zvládnou telefonovat a posílat zprávy SMS, ale tím jejich možnosti v podstatě skončí. Vývojáři již operační systémy v ­nižších verzích podporovat nebudou.

Mohlo by se zdát, že samotný základ trhu s mobilními zařízeními svádí k masovému konzumu; jejich morální zastarávání zrychluje neustálá honba za inovacemi a­ modernizací. Lze očekávat, že tempo technologického vývoje na tomto poli rovněž poleví, ale zatím jde o poměrně mladý segment. Rychlou spotřebu mobilních zařízení má celý ekosystém v genech. Modernizace softwaru si vynucuje výkonnější hardware, rozšiřování funkcí přináší totéž. Pár let starý operační systém začnou producenti aplikací ignorovat, v případě hardwaru platí totéž. Dokud vývojářům nedojde dech, situace se nejspíše nezmění.

Tlak na spotřebitele se nesnižuje a jejich vůle odolat neroste. I přesto chytré mobilní telefony začínají jako tržní segment vykazovat známky saturace. Letos globální poptávka vzroste podle informací společnosti IDC o 19,3 procenta. Do čtyř let se však dynamika sníží na 6,2 procenta. Chytré mobilní telefony navíc negenerují skutečně novou poptávku; v podstatě jen ubírají z dlouhodobé nadvlády a podílu běžných mobilních telefonů. Celkem se podle společnosti Gartner letos prodá 1,9 miliardy telefonních přístrojů. Po letech dvouciferných nárůstů to bude necelých pět procent a příští rok jen zhruba tři...

Nutno podotknout, že statistiky i predikce analytických společností se hodně odlišují. Trendy vývoje však postihují zhruba stejně. Jistou myšlenkovou impotenci však analytici vykazují v budoucích odhadech vývoje. Dokážou posouvat poptávku regionálně, zaměňovat velikosti obrazovek, což je hlavní rozlišující faktor mobilních zařízení, a určovat podíly jednotlivých platforem na trhu. V rychle se vyvíjejícím segmentu však může dojít k větším či menším revolucím.

Nereflektované revoluce

V minulém roce se před zraky světové veřejnosti prezentovaly minimálně dva pokusy o zásadní redefinici statutu mobilních zařízení. Jeden z dílny společnosti Motorola (nesl označení Ara), druhý od nizozemského startupu Phoneblok. Oba projekty se shodně zaměřily na modulárnost návrhu i výroby. Namísto hotových přístrojů, u ­nichž v podstatě nelze nic vyměnit, chtějí oba počiny nabídnout vysoce přizpůsobitelné stavebnice, které nejenže dokážou naplnit individuální preference zákazníků, ale navíc dají samotnému přístroji mnohem delší morální i fyzickou životnost. Právě nizozemská firma Phoneblok hovoří o svém projektu jako o vysloveně ekologickém.

V obou případech si přístroj navrhne a­ posléze i sestaví sám zákazník. Využije moduly, jež potřebuje nebo chce, zvolí parametry, které mu budou dostačovat. Při změně požadavků příslušné moduly obmění. To představuje oproti současnému stavu velkou změnu. Modulární mobilní telefon se jako koncept blíží tradičním stolním osobním počítačům. I v jejich případě lze fyzickou a morální životnost prodlužovat výměnami jednotlivých komponent.

O těchto projektech zprávy analytiků zatím mlčí. Modulární koncept by však mohl přejít do podoby komerční nabídky ještě letos. Konkrétně projekt Ara, který společnost Google neodprodala společně s Motorolou čínskému koncernu Lenovo.

Bublina phabletů

Asi před dvěma lety se na trhu začaly objevovat první telefony s velkou úhlopříčkou. Jejich velikost dala kategorii, jež kombinuje tablet a telefon, jméno. Phablety ale analytici firmy Gartner evidují jako nejvyšší kategorii chytrých mobilních telefonů, do samostatného segmentu je nevyčlenili. Technicky a definičně jde tudíž o ­přístroje, jejichž úhlopříčka se pohybuje mezi 5,5 až 6,9 palce. Laicky vzato, jde o­ velké telefony a malé tablety, funkčně se od jedné ani druhé kategorie nijak zásadně neliší.

Byť se na tento subsegment mnoho výrobců začalo zaměřovat, analytici phabletům velké perspektivy nepřipisují. Podle jejich analýz zaznamenají úspěch jen na některých trzích, spíše méně rozvinutých. Stejně jako v případě hybridních tabletů či notebooků budou zákazníci volit phablety spíše z ekonomických důvodů. Na rozvinutých trzích tablet nejčastěji doplňuje notebook, čili uživatel vlastní dvě zařízení. Chudší spotřebitel se však vydává kompromisní cestou – dovolit si může pouze jedno zařízení, a tudíž zvolí přechodnou formu: phablet, případně hybridní notebook.

Velkým mobilním telefonům se navíc bude dařit primárně ve východoasijských zemích. Důvodem je tamní znakové písmo, které se lépe zadává stylusem (psacím zařízením) než prsty. Tím ovšem specifika phabletů v podstatě končí.

Kdepak krize...

O krizi na trhu koncových výpočetních a komunikačních zařízení hovořit nelze. Není ani vhodné nahlížet na segment ve zcela oddělených kategoriích. Zařízení se funkčně překrývají a jedno lze nahradit druhým. Do hry vstupují parametry jako přenositelnost, výdrž na baterie, výkon nebo ergonomie. Tam, kde jedno zařízení nevyhovuje, vstoupí do hry druhé. Produktové kontinuum se navíc přelévá i přes hybridní formy.

„Co je tablet a co je vlastně počítač, bude čím dál těžší určit. Společnost Intel věří, že počítač je stále životaschopný koncept, který má budoucnost i z obchodního hlediska. Bude ovšem třeba pozměnit naše chápání toho, jak má tento počítač vypadat,“ dodává Pavel Svoboda.

A krize na trhu osobních počítačů? Reálný pokles v podstatě jen znamená, že se uživatelé přiklánějí k jiným druhům zařízení, která, jak jsme naznačili, mají kratší životní cyklus, a tudíž větší obrátkovost. Osobní počítače přebírají od svých mobilních konkurentů některé technické vlastnosti, například dotykové obrazovky. Stále však při mnoha úkonech nabízejí nesrovnatelně vyšší užitnou hodnotu. Stranou hodnocení nemůže stát ani jejich vysoká ergonomie, na niž mobilní přístroje prostě nedosáhnou. Zkuste si zpracovávat data v tabulkovém procesoru na sedmipalcové obrazovce pomocí prstů, pište diplomové práce na dotykovém panelu s úhlopříčkou 17 centimetrů...

Ačkoli se údaje analytiků o počtech prodaných osobních počítačů liší, stále jde z­ kusového hlediska o téměř třistamilionový roční byznys. Akcionáři producentů PC sice chtějí vidět růstové hodnoty, ty jim však přinesou jiné segmenty. Na poli osobních počítačů již sice k zázračnému růstu nedojde, ovšem trvale udržitelný byznys to bezesporu je.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.