Ceska Pozice

Petruška Šustrová: V ÚSTR se nekoná žádné levicové spiknutí!

Předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů vysvětluje odvolání ředitele Hermana. Vylučuje, že důvodem byl politický tlak.

foto: © ČTKČeská pozice

Petruška Šustrová je předsedkyní rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Podpořila středeční odvolání dosavadní ředitele Daniela Hermana. Na konci šedesátých let byla členkou Hnutí revoluční mládeže a později působila v československém disentu. Chartu 77 podepsala v hned v první vlně. Dnes je překladatelkou z polštiny a angličtiny. 

Po odvolání Hermana se v médiích objevila závážná obvinění z politického vlivu na ústav, dokonce i z úst premiéra Petra Nečase. Navíc rezignují i někteří členové vědecké rady ústavu a nevypadá to, že by se měla situace zklidnit. Petruška Šustrová odvolání Hermana obhajuje.

ČESKÁ POZICE: Ve středu 10. dubna byl odvolán ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman. Pravice říká, že je to výsledek politických tlaků spojené levice. Je to tak?

ŠUSTROVÁ: Pokud jde o mé kolegy v radě a o mě, tak v žádném případě. Nikdo z politiků na nás netlačí ani netlačil. Já dobře vím, co jsou tlaky, za minulého režimu jsem jim byla celkem často podrobena.

Já jsem na rozdíl od naprosté většiny dnešních pravicových politiků zkoušku z marxismu-leninismu nikdy neabsolvovala

ČESKÁ POZICE: Ty tlaky se mohou projevovat volbou nových členů rady v Senátu. Senátoři mohli zvolit takové osoby, které reprezentují pouze názor levice, jež momentálně Senát ovládá.

ŠUSTROVÁ: Přirozeně, že radní byli v prosinci a teď v březnu vybráni podle představ senátorů. Když se mě někdo zeptá, proč byli zvoleni lidé blízcí levici, tak mu taktně vysvětlím, že dřívější Senát s většinou pravice volil zcela opačně. Teď se někdo pohoršuje, že Senát v té praxi pokračuje?

ČESKÁ POZICE: Premiér Nečas říká, že ČSSD chce z ÚSTR budovat ústav marxismu-leninismu...

ŠUSTROVÁ: Já jsem na rozdíl od naprosté většiny dnešních pravicových politiků zkoušku z marxismu-leninismu nikdy neabsolvovala. Takže nejsem ten odborník na to, jak se vyučoval marxismus a leninismus před rokem 1989. Určitě ale takový ústav budovat nechci. A obecně bych dávala přednost tomu, aby lidé mluvili o tom, čemu rozumějí.

ČESKÁ POZICE: Bylo však šťastné rozhodnutí Senátu jmenovat do rady lidi blízké levici?

ŠUSTROVÁ: Podívejte se, Petr Fiala byl členem ODS a členství se vzdal, aby se mohl v minulosti stát radním. Nyní dělá ministra vlády za ODS. V radě také zasedali, tuším, hned dva lidé z Konfederace politických vězňů. Politická příchylnost konfedrace k ODS je snad celkem jasná. Patrik Benda to snad má napsané na čele...

ČESKÁ POZICE: Takže dříve tam byli vyslanci ODS a dnes se jen změnilo pólování. Kvalitativní rozdíl v obsazování rady Senátem tom hledat nemáme?

ŠUSTROVÁ: Trošku rozdíl v tom je. Nechci říct, že třeba Petr Fiala je ideologicky předpojatý, ale pamatuju si ty čtyři roky své snahy v radě – marné pokusy dát ÚSTR jiný, vědečtější rámec. Ale jen věda je taky špatně. Důležitá je i popularizace historie, protože věda, kterou si pinkají vědátoři mezi sebou, je sice strašně zajímavá, ale jen leží v poličce a čeká na velkého syntetika, který to dokáže celé napsat.

ČESKÁ POZICE: Je vůbec šťastné, že Senát volí členy rady vědecké instituce?

ŠUSTROVÁ. Netroufám si to posoudit. Žiju v zaběhnutém schématu, že všechny členy podobných rad volí parlamentní orgány. Když byla třeba ta televizní krize, tak jsem měla představu, že by členy měly volit nějaké vnější instituce. Když se ale podíváte na politickou scénu, dokážete si představit, že by se politici shodli, které by to měly být? Pro mě je volba Senátem vlastně přijatelná volba. Jenom musí strany počítat s tím, že se většiny mění a žádná z nich nemá trvalý monopol.

ÚSTR není osamělá výspa antikomunismu

ČESKÁ POZICE: Máte přehled, kolik je vědeckých pracovníků v ÚSTR?

ŠUSTROVÁ: Já to číslo neznám, nejsem ve stavu to z tabulek zjistit. Rozhodně jich ale není ani polovina všech zaměstnanců.

ČESKÁ POZICE: Kolik jich tedy podle vašeho odhadu je?

ŠUSTROVÁ: Ústav má kolem sto třiceti lidí a myslím, že odborných historiků je třicet, čtyřicet.

ČESKÁ POZICE: Koluje totiž informace, že vědeckých pracovníků, kteří mají titul PhD. je necelých deset procent. Je to pravda?

ŠUSTROVÁ: 8,6 procenta.

Zaměstnanci ten dům v Siwiecově ulici nazývají „psychodům“

ČESKÁ POZICE: Proč ÚSTR nepřitahuje erudované historiky?

ŠUSTROVÁ: Na to byste možná mohl odpovědět lépe sám. Já to řeknu vtipem: zaměstnanci ten dům v Siwiecově ulici nazývají „psychodům“. A já nevím, jestli je to tím domem, nebo matérií, kterou zpracovávají, nebo vedením, ale tam vládne od vzniku ÚSTR podivná paranoia.

Když ÚSTR vznikl, začali v něm pracovat erudovaní historici, které oba známe: Pažout, Tomek, Vilímek, Koura, Blažek a další. Bylo to nějakých deset lidí, kteří měli v odborné obci jméno. A všichni tito lidé během nějakého roku a půl odešli.

ČESKÁ POZICE: Proč?

ŠUSTROVÁ: Opravdu nevím. Nevím, jestli to je tím barákem, vedením…

ČESKÁ POZICE: Cílem současné rady je vtáhnout tyto lidi zpět?

ŠUSTROVÁ: Nebo s nimi domluvit spolupráci. Rada se domnívá, že ÚSTR není nějaká osamělá výspa antikomunismu, která se hrdě tyčí nad plebsem ostatní historie, ale že je to jedna z institucí, která historické obci pomohla získat více peněz na výzkum moderních dějin. Nechtějme, aby to byla ta osamělá bašta, která mečem bojuje s fiktivními draky.

Přípravné práce pro velkého historika

ČESKÁ POZICE: Může ÚSTR dělat současně vědu a současně popularizovat historii? Věda je z definice zpochybňující, popularizátor musí trochu zjednodušovat…

ŠUSTROVÁ: Přečtěte si díla Anne Applebaumové, Orlanda Figese, Simona Montefiora a dalších. To jsou vědci par excellence a současně popularizátoři. Oni to umějí napsat. Americký historik John Lukacs řekl, že historik, který neumí psát, není historikem. Já samozřejmě rozumím tomu, že musí vzniknout desítky a desítky ryze odborných přípravných studií, které pouhý zájemce o historii nebude číst, ale to jsou jen ty přípravné práce pro velkého historika, který tomu dá tvar.

ČESKÁ POZICE: A velký historik, jak říkáte, má vzejít z lůna nějakého vědeckého ústavu?

ŠUSTROVÁ: V ústavech se musí dělat ty přípravné práce, ale jestli vzejde z ústavu samého, bude to jenom dobře.

Na středních školách končí výuka zpravidla v roce 1945, ale někde se přece o té socialistické diktatuře a o jejích každodenních mechanismech dozvědět musí

ČESKÁ POZICE: Je zákonná norma o vzniku ÚSTR v pořádku?

ŠUSTROVÁ: Současný zákon skýtá dost široké pole. Je v mnoha věcech nedokonalý, ale dá se s ním docela dobře žít. Skýtá spoustu možností a výkladů. A vůbec nemyslím, že ho míníme překrucovat.

ČESKÁ POZICE: Co by měl ÚSTR dělat v budoucnu?

ŠUSTROVÁ: ÚSTR by měl otevírat dveře do minulosti. Je to velký výchovný úkol. Na středních školách končí výuka zpravidla v roce 1945, ale někde se přece o té socialistické diktatuře a o jejích každodenních mechanismech dozvědět musí.

ČESKÁ POZICE: To chtěl i Daniel Herman. Znamená to tedy, že vedl ÚSTR v tomto smyslu nedokonale, neodborně, nebo měla rada s minulým ředitelem i nějaký ideový střet?

ŠUSTROVÁ: Můžu se Danielem Hermanem hádat o výklad mnoha pojmů, pokud se budeme bavit v soukromí, tak se nakonec asi i shodneme. Na veřejnosti to bude jinak, to už tak bývá. Nemám s ním ideový spor. Můj spor s Hermanem spočívá v tom, že on nevěděl, co se v té instituci děje. Když jsem se ho zeptala, kolik vydal ÚSTR knih Petru Blažkovi, dle mého skvělému historikovi, tak on mi řekl, že si to teď nevybaví. Nevěděl vlastně, co řídí.

ČESKÁ POZICE: Herman ale argumentuje, že ÚSTR kooperuje s řadou vědeckých institucí…

ŠUSTROVÁ: Kooperace sice byla navázána. Stvrzena podpisem a potřesením ruky, ale nijak se ta spolupráce „nekonzumuje“. Neděje se. Je to fasáda a Herman jí poskytl krytí, byť nechci říci, že za současný stav v ústavu může.

Ať se udělá v ústavu fond na podporu knih, které mají vyjít, ale nechť to ústav nevydává za svou práci

ČESKÁ POZICE: ÚSTR vydal zhruba dvacet pět monografií za pět své existence, to je také fasáda?

ŠUSTROVÁ: Ano. Když ústav spoluvydá knihu profesora Rychlíka, který v té budově snad v životě nebyl a svůj text psal pro nakladatelství Vyšehrad, s ÚSTR to má společného, jen tu hlavičku v knize. Dobře, ať se udělá v ústavu fond na podporu knih, které mají vyjít, ale nechť to ústav nevydává za svou práci.

ČESKÁ POZICE: To je jedna kniha ze zhruba pětadvaceti. Vlastně: je to málo, nebo dost monografií za pět let?

ŠUSTROVÁ: Hodně, nebo málo, tak to neumím posoudit. Monografie se nepíše tři měsíce. Je ale potřeba se podívat i do databází diplomních a disertačních prací, protože když se tam člověk podívá, zjistí, že minimálně třetinu monografií vydaných i pod hlavičkou ÚSTR tvoří tyto texty. Ti lidé je nenapsali během svého účinkování v ÚSTR. Většina historiků v ústavu jsou lidé, kteří před nedávnem vyšli ze školy a třeba jsou skvělí a nadaní, nechci říci, že ne, bohužel se to ale ještě neví.

ČESKÁ POZICE: Když se to o nich ještě neví, jak říkáte, měla by se proměnit zaměstnanecká struktura ústavu? Měla by nová ředitelka přivést kvalitnější historiky, kteří by nahradili ty stávající? Když to řeknu jasně, plánujete „čistku“?

ŠUSTROVÁ: Ne, žádná čistka. Práce se posuzuje podle výkonu. Je nesmysl vyhazovat lidi, kteří už to řemeslo nějakým způsobem začínají zvládat. Podstatné je vymezení koncepce. Dosud to bylo tak, že někdo napsal diplomku o nějakém tématu, přišel do ÚSTR a řekl, že se tématu bude věnovat i nadále, ústav ho přijal a tím to celé skončilo. Mělo by to ale být obráceně. Nová ředitelka s takovou koncepcí přichází.

Politické zadání mě opravdu nezajímá

ČESKÁ POZICE: Co Vás na koncepci nové ředitelky Pavly Foglové zaujalo?

ŠUSTROVÁ: Zaujalo mě, že její návrh má hlavu a patu, má nějakou celistvost. Jednotlivá témata do sebe zapadají. A pokud si tam historik neumí najít, na čem by pracoval, tak ať se jde vycpat, protože škála je opravdu široká.

ČESKÁ POZICE: Řekla jste, že Herman o práci ústavu mnoho nevěděl, jakou má zkušenost s odbornou vědeckou institucí paní Foglová?

ŠUSTROVÁ: Paní Foglová se nestala ředitelkou ÚSTR jako vědkyně. Není historička. Zkušenost s vedením instituce má. Vedla České centrum ve Varšavě, instituci menší, kterou ovšem postavila na nohy. Já s prací paní Foglové ve Varšavě mám tu nejlepší zkušenost. V ÚSTR to chodí jinak než v akademickém světě, není nutný historik. A nejdůležitější na lidech, kteří tam rozhodují, jsou jejich lidské kvality: poctivost, nezávislost, zdravý rozum. Vedení ÚSTR je nyní třeba svěřit tomu, komu je možné věřit.

Neznamená to žádnou čistku, protože v ústavu nepracují špatní zaměstnanci, jen byl špatně řízený

ČESKÁ POZICE: Jaké je zadání rady Ústavu pro novou ředitelku?

ŠUSTROVÁ: Paní Foglová má od rady jasné zadání. Rada chce, aby koncepci, kterou předložila – a měla by už viset už na webu, nebo v nejbližší době tam viset bude –, dokázala realizovat. A neznamená to žádnou čistku, protože v ústavu nepracují špatní zaměstnanci, jen byl špatně řízený.

ČESKÁ POZICE: Očekáváte vlnu odchodů zaměstnanců?

ŠUSTROVÁ: Neočekávám. Možná někteří lidé odejdou, to neumím posoudit. Jak ale vystupovaly nezávislé odbory, tak mám za to, že spíš převládá atmosféra strachu. Jak mají zakódováno z normalizace, předpokládají, že když přijde politická změna, přijde čistka.

Dokazování, že komunismus byl špatný, není věcí historiků, to už spíš třeba politologů

ČESKÁ POZICE: Tudíž poselství je, že přišla politická změna?

ŠUSTROVÁ: A nečtete to denně v novinách? Já v tom politickou změnu nevidím. Mě politické zadání opravdu nezajímá. Pro mě je smyslem práce ústavu seznámit společnost s tím, v čem jsme žili, co bylo tragického a v čem systém ovlivňoval lidské osudy. Dokazování, že komunismus byl špatný, není věcí historiků, to už spíš třeba politologů. Historik má – a v zákoně je to jasně napsáno – zkoumat a nestranně hodnotit.

Dnešní digitalizace je chaotická

ČESKÁ POZICE: Rada ústavu – zní z opačného tábora – prý nechce pokračovat v digitalizaci archiválií…

ŠUSTROVÁ: K té digitalizaci: dnes je naskenováno zhruba třicet milionů stran.

Naskenované miliony stran jsou další fasáda. Ústav se chlubí těmi milióny naskenovanými stranami, ale kde ty stránky jsou a co v nich je?

ČESKÁ POZICE: Je to v té elektronické podobě katalogizováno? Když zadám požadavek, že bych chtěl vědět, co je v archiváliích například o Chruščovově projevu z roku 1956, dočkám se? Nebo je to katalogizované jen na papíře?

ŠUSTROVÁ: Popsané archivními metadaty to není. Abyste si v ideálním případě zadal do současného systému slova „Chruščov“, „projev“ a „1956“ a dosáhl jste nějakého výsledku, tak to bohužel neexistuje. Vyhledávače nejsou. Naskenované miliony stran jsou další fasáda. Ústav se chlubí těmi milióny naskenovanými stranami, ale kde ty stránky jsou a co v nich je?

ČESKÁ POZICE: Jak velké množství z celkového penza materiálu je naskenováno?

ŠUSTROVÁ: Něco kolem dvaceti procent.

ČESKÁ POZICE: Předpokládám, že chcete digitalizovat jiným způsobem…

ŠUSTROVÁ: Archiv bezpečnostních složek měl od samého začátku nabrat úplně jiný směr. V terezínském archivu si třeba požádáte o nějaký materiál, oni vám jej digitalizují a současně to uloží do digitalizované knihovny, kde si to pak kdokoli další už snadno vyhledá. Další systém je jít fond po fondu. Nejdřív ty nejdůležitější fondy, pak další a další podle stupně důležitosti. Jenže ani jeden z těchto způsobů zvolen nebyl, digitalizace dnešní je chaotická. A to je škoda, protože na archiv kladu velký důraz. Vědecké historické instituce jsou tu koneckonců i jiné než ÚSTR, ale Archiv bezpečnostních složek je jen jeden.

ČESKÁ POZICE: Chce tedy současná rada digitalizaci zastavit?

ŠUSTROVÁ: V kontextu minulé práce na digitalizaci mi to přijde úsměvné. Rozhodně nikoli.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.