Petr Nečas čelí dalším trestním oznámením. Kvůli amnestii.

Po senátorech Štěchovi a Antlovi požadují prošetření role premiéra při podpisu novoročního pardonu zástupci iniciativy Klausovavelezrada.cz.

foto: © ReutersČeská pozice

Václav Klaus se za novoroční amnestii dočkal na konci února od senátorů ústavní žaloby pro velezradu. Od prohlášení posledního aktu „milosrdenství“ v prezidentském úřadu však nestál Klaus pod palbou osamocen. Kritice čelil i premiér Petr Nečas (ODS), bez jehož kontrasignace by amnestie nemohla být vyhlášena.

Otázka pak logicky zněla: Je za amnestii odpovědná či spoluodpovědná vláda, respektive její předseda? (ČESKÁ POZICE ji položila i respondentům Hlasu elity, dle jejichž většinového názoru vláda odpovědnost nese; v argumentaci byl pak často zmiňován v hlavní roli článek 63 Ústavy ČR.) Hledáním odpovědi se nyní zabývá i policie, respektive státní zastupitelství.

Chceme znát podrobnosti

Před víkendovým sjezdem sociálních demokratů padlo první trestní oznámení kvůli amnestii na Petra Nečase. Předseda Senátu Milan Štěch a šéf ústavněprávního výboru horní komory parlamentu Miroslav Antl (oba ČSSD) se obrátili na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby premiérovu roli při podpisu amnestie prošetřil. Zeman oznámení neodložil. Nečas to označil za předsjezdové hrátky, jež vypovídají o Štěchově inteligenci.

V úterý 19. března se k senátorům připojili také členové petičního výboru Klausovavelezrada.cz Martin Hausenblas, Karel Janeček, Jiřina Dienstbierová, Petr Havlík a Václav Němec. V trestním oznámení (přikládáme v příloze PDF), které dle nich to senátorské doplňuje, podezírají Nečase „ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zák. nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 tr. zák. v souvislosti s přípravou rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1.1.2013“.

A požadují, aby premiér v rámci šetření vysvětlil, zda si nechal zpracovat analýzu dopadu rozhodnutí o amnestii a zda se zabýval majetkovými dopady tohoto rozhodnutí pro poškozené v trestním řízení a pro stát. V této souvislosti zmiňují zejména „aboliční“ článek II amnestie týkající se zastavení trestního stíhání:

„Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.“

Po Nečasovi rovněž chtějí, aby podrobně popsal, kdy a jak proběhl akt kontrasignace rozhodnutí o amnestii: „... odmítá veřejnosti sdělit jakékoli skutečnosti týkající se toho, kdy a za jakých okolností amnestii kontrasignoval a kdy a v jakém rozsahu byl o její přípravě informován. Celý proces proběhl tak, že na Úřadu vlády neexistuje žádný dokument, který by se rozhodnutí o amnestii týkal.“ Dle autorů trestního oznámení je tento fakt „krajně podezřelý“, protože Úřad vlády je „ze zákona povinen zajišťovat spisovou a archivační službu ve vztahu k aktům vlády a premiéra“.

Premiér na toto trestní oznámení reagoval tím, že podávat trestní oznámení je českým národním sportem, a naznačil, že věc je reakcí na trestní oznámení Úřadu vlády na Janečkova spolupracovníka, bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka (kvůli zveřejnění výše odměn šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové).

V rámci národního sportu není Petr Nečas v roli „dobývané mety“ poprvé. Již počátkem roku na něj s trestním oznámením vyrukoval advokát a spolupracovník Transparency International Václav Láska. Důvodem bylo údajné podplácení rebelujících poslanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy lukrativními posty. Všichni tři na podzim blokovali přijetí vyšší daně z přidané hodnoty pro letošní rok. Poté, co se zmínění poslanci vzdali svých postů ve sněmovně, daňový balíček prošel. Fuksa následně nastoupil do managementu Českého Aeroholdingu a Šnajdr zamířil do dozorčí rady Čepra. (Spekulace, že by Tluchoř měl nastoupit do Sokolovské uhelné, se dosud nepotvrdily.)