Petr Mach: Mé švýcarské účty zneužili lidé kolem Mostecké uhelné

Jak vznikal a jak se zakonzervoval nynější mocenský systém v Česku? Pohled prominentního podnikatele devadesátých let.

Ondřej Koutník 14.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Bývalí hlavouni ODS jako Václav Klaus a Petr Čermák mu na Letné v 90. letech slavnostně otevírali zrekonstruovaný fotbalový stadion, on zase občanským demokratům pomáhal sponzorsky. Sepětí majitele fotbalové Sparty a tehdy jednoho z nejvýraznějších podnikatelů Petra Macha s toho času vládnoucí ODS bylo silné.

Ve druhé polovině 90. let začal být Mach nepodloženě spojován se švýcarskými konty ODS, s vedením strany se postupně rozešel a nakonec byl v roce 2000 kvůli celnímu úniku odsouzen k pětiletému pobytu ve vězení. V době výkonu trestu se však na jeho bankovních účtech začaly dít bez jeho vědomí podivné transakce, které nyní řeší soud v Curychu. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI Petr Mach mimo jiné říká, že jeho případ je spojen s kauzou privatizace Mostecké uhelné společnosti, ve které by rozsudek měl padnout tento čtvrtek.

ČESKÁ POZICE: Byl jste jedním z prvních českých milionářů. Založil jste firmu Auto Mach a díky někdejšímu ministrovi zahraničního obchodu ČSSR Andreji Barčákovi získal výhradní dealerství vozů Opel. Hrály po pádu režimu významnou roli jeho či vaše kontakty na předlistopadové ekonomy a vysoce postavené komunisty v hospodářském sektoru typu Ladislava Gerleho, Svatopluka Potáče či Leopolda Léra, kteří museli vědět, jaké podniky bude výhodné koupit?

MACH: Změna politického systému nebyla připravená ze dne na den. Tehdy jsem věděl, že politické změny jsou nevyhnutelné a přijdou. Mělo to návaznost na globální politický vývoj. Bylo jen otázkou, jak ke změně dojde. Mně tenkrát bylo 23 let, vyrůstal jsem v prostředí, kde moji prarodiče z obou stran pocházeli z podnikatelských kruhů. Věděl jsem velice dobře, jak to fungovalo za první republiky. Byl jsem tak vychován a v podstatě hned po pádu komunismu jsem se tak choval. Dovážel jsem z Německa ojeté automobily, připravovala se restituce rodinného majetku. Během půl roku jsem vybudoval autobazar a připravoval jsem rekonstrukci továrny, kterou dědovi vrátili.

ČESKÁ POZICE: Měl jste ale díky známostem s lidmi, jako je pan Barčák, zvýhodněné postavení na startovní čáře? Měl jste vy sám nějaké kontakty na vysoce postavené politiky a ekonomy KSČ, kteří už několik let před pádem museli tušit, že se komunistický režim zhroutí?

„Dnešní miliardáři se začali rodit až ve druhé polovině 90. let. Z těch prvních podnikatelů nás politický vývoj skoro všechny semlel – a koho ne, tak teprve semele.“MACH: Neohlížel jsem se na politiku, nezajímala mě. Tvrdě jsem pracoval, třeba 18 hodin denně. Nezajímal jsem se o to, jaké strany tady vznikají, kdo bude předsedou vlády, bylo mi to šumák. Až když jsem postavil novou čerpací stanici, rekonstruoval továrnu, začal prodávat fordy a měl kontakty v Německu, v tu chvíli ke mně do firmy přijel Andrej Barčák, který už v tu dobu nebyl politikem, ale generálním zástupcem General Motors pro Českou republiku. Nabídnul mi dealerství pro Opel, od té doby jsme začali spolupracovat.

Samozřejmě kontakty na významné komunisty, které jste jmenoval, jistě byly důležité pro lidi, kteří s nimi byli v kontaktu. Nejsem si ale jistý, že těchto vazeb využili. Nevidím tu žádnou firmu po panu Potáčovi.

ČESKÁ POZICE: Poznal jste se v raných počátcích českého kapitalismu s dnešními kapitány českého podnikání – třeba Petrem Kellnerem, Pavlem Tykačem, Karlem Komárkem?

MACH: S panem Kellnerem jsme se potkali možná dvakrát v životě – a to v roce 1993, neboť jsme měli kanceláře ve stejné budově. On se zabýval velice zdatně a profesionálně nákupem kupónových knížek. Osobní kontakt jsme spolu ale neměli. Podle mě se ti dnešní miliardáři začali rodit až ve druhé polovině 90. let. Jinak si myslím, že z těch prvních podnikatelů nás politický vývoj skoro všechny semlel – a koho ne, tak teprve semele. To se týká třeba Antonína Charouze, který začínal ve stejnou dobu jako já. Skandálů kolem něho bylo rovněž hodně, zatím je ustál.

ČESKÁ POZICE: Podnikal jste v oblasti čerpacích stanic. Zaznamenal jste v té době mezi těmito podnikateli například Tomáše Hrdličku, který podle svých slov na tomto byznysu zbohatnul? Měl jste v 90. letech povědomí o lidech, jako je Ivo Rittig, Roman Janoušek nebo Václav Kočka? 

MACH: Na začátku 90. let jsem tyto lidi vůbec neznal. Osobně jsem se s nimi nikdy nesetkal. Až po propuštění z vězení v roce 2003 jsem je začal vnímat, když začaly prosakovat kauzy z pražského magistrátu. Myslím si, že tito pánové navázali na špatné charakterové vlastnosti politiků z 90. let a nevyrovnání se s událostmi typu „Sarajevský atentát“. Lidé, které jste zmínil, mají dnes obrovský vliv na chod politických stran.

Klaus se odpovědnosti zbavit nemůže!

ČESKÁ POZICE: V dnešní době se většina nejvlivnějších a nejbohatších byznysmenů a finančních skupin neobejde bez kontaktu na politiky u moci. Bylo tomu v počátcích 90. let podobně?

MACH: Víte, tehdy jsme politiky nehledali, oni si vyhledávali nás. Myslím, že až ve druhé polovině 90. let začal bujet klientelistický systém.

ČESKÁ POZICE: Mluvíte o době, kdy premiéra Václava Klause a jeho ODS postihlo několik skandálů s financováním strany. Naopak předseda ČSSD Miloš Zeman se teprve dostával k moci. Výsledkem bylo jejich čtyřleté společné vládnutí. Jaké byly podle vás jejich kontakty z dob působení v Prognostickém ústavu na komunistické ekonomy a významné postavy v oblasti hospodářství? Mohli těchto vazeb pak využívat pro financování svých politických stran?

MACH: Těžko hodnotit, protože pánové Klaus a Zeman jsou o dvacet let starší než já. Jsou vzdělaní a velice chytří. Kontakty z Prognostického ústavu samozřejmě měli. Ústav byl minulým politickým režimem velice hlídanou institucí, dobře se vědělo, jak schopní lidé tam pracují.

ČESKÁ POZICE: Imponoval vám Václav Klaus na počátku budování nového státu? Byl Klaus hlavním hybatelem dění v zemi?

MACH: Ano, protože jeho tehdejší rétorika a názory mi tenkrát byly velmi blízké. Ostatní politici v ODS zdaleka nebyli tak silní. Petr Čermák měl za úkol financování strany, byl výkonným místopředsedou. Klaus se totiž nechtěl denními starostmi spojenými s provozem strany zabývat. Jestli to bylo správné rozhodnutí, ať posoudí nejen čtenáři, ale i samotný Václav Klaus. Minulost ODS a vůbec celá situace kolem dnešní občanské demokracie se bude její minulosti z konce 90. let neustále dotýkat. Samozřejmě to špiní a nadále bude špinit sako Václavu Klausovi.

ČESKÁ POZICE: Jak se liší ODS z počátku 90. let od dnešní ODS?

MACH: Myslím, že naprosto zmizel ideologický duch, který do strany zanesl Klaus. Když dnes vidím, jakým způsobem a kým je ODS řízena, hlava mi stojí. Podívejte se na „čistého“ pana Nečase. Podle mě Klause ve straně už nikdo nedokázal nahradit.

ČESKÁ POZICE: Pochopil Klaus příčiny Sarajevského atentátu?

MACH: Nepochopil. Podle mě Klaus především nedokázal vyvodit důsledky toho, jaké signály vyslal takzvaný Sarajevský atentát. Dneska zjišťuji, že občanští demokraté v tu dobu rozhodně neměli v pořádku své účetnictví – například z hlediska důkazů, které předkládám u soudu. Audit, který si strana nechala tehdy udělat, není pravdivý. Václav Klaus nevyvodil důsledky z finančních skandálů typu Lajos Bács, Milan Šrejber nebo Radjiv Sinha. Nechal tyto kauzy bez trestu, nese za ně však zodpovědnost.

ČESKÁ POZICE: Financování politických stran je zhoubnou nemocí české politiky. Od sponzorských afér z druhé poloviny 90. let tento problém nebyl vyřešen, nebyla přijata žádná legislativa, která by financování stran zpřísnila, ztransparentnila…

„Od sponzorských afér nemá Václav Klaus šanci se očistit. Jestli na to měl najaté ,Macky‘ nebo ,Čermáky‘, je to stále jeho chyba.“MACH: Do dnešních dnů neměl nikdo chuť ani snahu tento problém vyřešit a vyšetřit. Vždyť ono se to promlčí a zapomene, nějak to v těch novinách přece zvládneme. Myslím, že z těchto problémů nemá Václav Klaus šanci se očistit – on to tehdy zavinil, na jeho jméno to padá, on byl předseda strany, u které se sponzorské průšvihy provalily. Jestli na to měl najaté „Macky“ nebo „Čermáky“, je to stále jeho chyba. Měl praštit do stolu a říct, že všechnoo vyšetří. Je pro mě šok, jak odmítavě se pan Klaus staví k tématu korupce a klientelismu.

ČESKÁ POZICE: Dle vzpomínek ve vaší knize jste ODS dohromady daroval nebo půjčil 11 milionů korun. Objevily se v účetnictví strany?

MACH: Peníze jsem dal Petru Čermákovi, který je do ODS nedonesl. Šlo přitom o vrcholového politika ODS. Pokud se ta partaj nevyrovná s minulostí, nemá šanci se znovu postavit na nohy. Špinavé účetnictví nelze nechat bez vyřešení. Vždycky budou mlácení po palici, že své financování nikdy věruhodně nevysvětlili. Mám papír na to, že jsem straně v roce 1994 půjčil 350 tisíc korun, které mi však nikdy nevrátila. Mimo to jsem straně daroval několik milionů korun, na které mám však jen očité svědky.

„Mám papír na to, že jsem straně v roce 1994 půjčil 350 tisíc korun, které mi však nikdy nevrátila.“

ČESKÁ POZICE: Jak si vysvětlujete nedávné rozhodnutí soudu, že ODS dlužné peníze nemusí vracet?

MACH: Důležité je, že prvoinstanční soud moji pohledávku uznal za ODS co do její existence. Jsem přesvědčen, že současné vedení strany nedohlédlo na úplný konec tohoto sporu a zejména k důsledkům, které z něho vyplynou. Vyjádření některých představitelů ODS, abych si to vyřídil s pány Klausem a Čermákem, jsou lichá, neboť z dnešního pohledu nemají s touto stranou nic společného. Ovšem z pohledu charakteru a morálky, kterou jsem alespoň u Václava Klause očekával, je jeho postoj k tomuto problému skandální.

Praní peněz a Mostecká uhelná

ČESKÁ POZICE: Za co jste šel do vězení? 

MACH: Absurdní na celém případu bylo, že jsem byl odsouzen za neproclení vozidla, které nebylo moje. Dneska tu máme stamilionové daňové úniky a takový člověk dostane pět let. Já jsem dostal za neproclený automobil pět let. Stát mě poškodil desetiletým stíháním. Nechci si ale prostřednictvím médií stěžovat, co se mi stalo. Zátah na mě byla politická lumpárna a následně se potvrdilo, že to lumpárna byla.

ČESKÁ POZICE: Ve své knize Financoval jsem ODS píšete o tom, že v průběhu pobytu ve vězení vám někdo vykradl švýcarská konta. Jak k tomu došlo?

MACH: Je to neuvěřitelná věc, která souvisí s tajnými konty ODS ve Švýcarsku. V roce 2000 švýcarská prokuratura vydala prohlášení, že v Credit Suisse měli občanští demokraté na kontech asi pět milionů dolarů. Shodou okolností si tehdy všichni mysleli, že jde o mé peníze, protože v Credit Suisse a UBS jsem měl účty, na kterých jsem měl peníze z prodeje Sparty. Jenomže v době, kdy jsem byl ve vězení, se na mých účtech velmi pravděpodobně praly peníze a s vysokou mírou pravděpodobnosti to mohly být peníze občanských demokratů. Je to leitmotiv toho, proč jsem skončil ve vězení – aby se tato věc nedala vyšetřit. Po dobu mého pobytu ve státním zařízení byly účty uzavřeny a zrušeny bez mého vědomí.

ČESKÁ POZICE: To ale musel mít někdo přístup k vašim účtům, aby to mohl vytáhnout?

MACH: Přesně tak. Jde o bankéře a lidi, kteří tyto bankéře znali. Jde o privátního bankéře Kamila Braxatora, jehož jsem seznámil s Petrem Čermákem už v roce 1993. Braxator měl velmi dobré kontakty na švýcarské a lichtenštejnské banky. Součástí trestního řízení, které v Curychu vedu, je právě pan Braxator. V bankách jsem si původně založil tři účty, švýcarská prokuratura však prokázala, že mým jménem jich bylo založeno celkem 19!

Dále se prokázalo, že po dobu, co jsem byl ve vězení, se na mých účtech točily peníze a byly vydány karty, na které se po celém světě vybíraly peníze. Věřím, že tomu přijdeme na kloub, už nám chybí jen několik dokladů. Dva a čtvrt roku se v Curychu vede trestní řízení, podezřelí jsou bankéři z Credit Suisse, UBS a pan Braxator.

(Právník slovenského původu Kamil Braxator, žijící v Lichtenštejnsku a Panamě, měl podle dřívějších informací týdeníku Euro přístup ke kontům manažerů Mostecké uhelné. Braxator je znám i v souvislosti s takzvaným kazašským dluhem, který se pokusil získat od ministerstva financí – poznámka redakce.)

ČESKÁ POZICE: Proč si myslíte, že tato kauza souvisí s tajnými konty ODS? Kdo z prostředí občanské demokracie za tím podle vás případně stojí?

MACH: Pokud se takové propojení ukáže, což vůbec nelze vyloučit, řekl bych, že je to na zrušení registrace této strany. Jde o tu samou skupinu lidí a bankéřů, kteří spravovali účty pro Mosteckou uhelnou. Privatizace Mostecké uhelné a praní peněz spolu samozřejmě souvisejí. Podívejte se – z této země díky privatizaci zmizely stovky miliard korun, kde tyto peníze jsou? Někde přece musejí být. Můj případ, mé účty, to je jen takový střípek. Ve všech těchto kauzách se objevují jedni a titíž lidé – například Čmejla, Diviš a spol. Ti všichni se s bankéřem Braxatorem znali a on jim měl konta obhospodařovat. Znovu se vrátím k tomu, co jsem již říkal – tyto osoby se na scéně objevily ve druhé polovině 90. let v době, kdy se dělalo, že problémy s financováním politických stran neexistují.

Koláček pracoval v Komerční bance, kde se jako úředník dostal k informacím o úvěrech a údajům o hospodaření Mostecké uhelné, a najednou se objeví jako jeden z jejích majitelů… To mi přijde přitažené za vlasy.

ČESKÁ POZICE: Jeden známý, právník, který se o vyšetřování kauzy Mostecké uhelné zajímal, mi tvrdil, že švýcarská prokuratura si chce šetřením tohoto případu udělat ve světě lepší jméno, že chce dokázat, že švýcarské banky nejsou úschovnou špinavých peněz patřících vlivným politikům, lobbistům a podnikatelům. Jenomže stejně tak by vzhledem k současným tuzemským elitám bylo pro Českou republiku výhodnější vyšetřit privatizaci plzeňské Škody...

MACH: Nedělejme si iluze, že by Švýcaři hodlali kvůli českým kauzám rozbít svou výkladní skříň – tedy bankovní systém. Mostecká uhelná je před rozsudkem, uvidíme, jak případ skončí. Na druhou stranu vnímám pozitivně, že například s novým generálním ředitelem UBS Axelem Weberem z německé centrální banky přes dopisy komunikuji a cítím z něho jistou vůli problémy řešit a šetřit.

Co se týká prodeje Škodovky, švýcarská prokuratura už dva a půl roku prošetřuje případ mých účtů a podle mě se teď čeká na výsledek mé kauzy a celá věc kolem Škody bude nadále pokračovat. Kdyby prokuratura měla pochybnosti o závažnosti mého případu, netrvalo by vyšetřování přes dva roky. 

„Oni si vybrali zkrátka skupinu dřevorubců, kteří mají rubat dřevo. Když jsem odmítl být dřevorubcem, udělali ze mě třísku.“

Finální dílo jménem amnestie

ČESKÁ POZICE: Proč k celému případu vašeho uvěznění došlo?

MACH: Domnívám se, že se tak stalo kvůli Spartě. Místopředsedu ODS Čermáka jsem udělal místopředsedou představenstva klubu. Václav Klaus mi otevíral zrekonstruovaný stadion na Letné. Sparťani vnímali ODS velice pozitivně, byl jsem na veřejnosti známý. Tudíž jsem byl ideálním obětním beránkem – byl jsem sledovaný případ. Politici tenkrát potřebovali někoho dostat. Oni moc dobře věděli, kdo za tím stojí. Třeba Klaus mi těsně před uvězněním napsal dopis ve stylu, že ví, kdo to udělal, ale že neví, jak je přesvědčit, aby to nedělali. To bylo něco neuvěřitelného.

Nic jsem nezprivatizoval, do žádných podniků jsem nešel. Oni si vybrali zkrátka skupinu dřevorubců, kteří mají rubat dřevo. Když jsem odmítl být dřevorubcem, udělali ze mě třísku. Nikdo tento systém však neutnul, pokračuje dodnes – proto tu občanská demokracie má Hrdličky, Janoušky, Rittigy a spol. Všichni na sebe něco vědí, rozseknout to může jen někdo, kdo se nebude bát věci objasnit. Třeba Miroslava Němcová – na vrcholu strany působí přes deset let. I ona má za současný stav zodpovědnost.

ČESKÁ POZICE: Stíhán jste byl od roku 1998, do vězení jste nastoupil v roce 2001. Tedy v době opoziční smlouvy mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Umožnilo toto čtyřleté období Zemanovy vlády zakonzervovat 90. léta a zabránit případným vyšetřováním různých kauz, které byly spojeny více či méně s politiky ODS a ČSSD?

MACH: Myslím, že občanským a sociálním demokratům se taková vláda hodila a hodilo se na problematické věci z dob minulých prostě zapomenout. Bylo by pro obě strany smrtící, kdyby se dostaly aféry napovrch a začaly se pořádně vyšetřovat. To samé následovalo i po konci opozičněsmluvní éry – podívejte se na Grosse. Dodnes se nic nevyšetřilo. Musel by se totiž najít člověk, kterého Gross poškodil, a ten by proti bývalému premiérovi musel vytáhnout nějaké důležité důkazy. 

ČESKÁ POZICE: Jak jste se díval na zamýšlený návrat Václava Klause do stranické politiky, který si nakonec rozmyslel a pouze podpořil uskupení Hlavu vzhůru? Říká se, že Klaus sám o sobě by ve volbách mohl udělat pět procent hlasů. Bylo by to podle vás reálné? Vzhledem k tomu, jaké s ním máte zkušenosti, věříte mu jeho apel, aby se ODS vrátila k takzvaným ideologickým kořenům?

MACH: Kdyby svůj návrat myslel vážně, šel by do boje. Uvědomil si, že by prohrál. Těch skandálů kolem něho je tolik, že to nejde ustát.

„Domnívám se, že amnestie souvisí s celým mocenským systémem, který se kolem pana Klause v době jeho vládnutí vytvořil.“

ČESKÁ POZICE: Patří k těmto skandálům i Klausova novoroční amnestie? 

MACH: Domnívám se, že amnestie souvisí s celým mocenským systémem, který se kolem pana Klause v době jeho vládnutí vytvořil. Pokud chtěl bývalý prezident napravovat justiční omyly, měl na to deset let ve funkci na Hradě. Věděl třeba o mém problému, komunikoval jsem s ním z vězení, upozorňoval jsem ho na problematické soudce, kteří třeba nebyli řádně jmenováni – existovalo k tomu několik trestních oznámení. Ne, Klaus to vůbec neřešil, nic se nevyšetřilo, zametlo se pod koberec. Podle mého názoru byla amnestie obrovská chyba.

ČESKÁ POZICE: Byl to podle vás revanš některým podnikatelům z 90. let za to, že ho podporovali v době jeho vládnutí – ať už ve Strakově akademii či na Hradě?

MACH: Byla to podle mě snaha o jakési narovnání dluhů. Ne všem se díky amnestii podaří z problémů utéct. Některé trestné činy z privatizace prostě nebude možné promlčet. Byl bych rád, kdyby se podařilo amnestii po vytvoření nové vlády po volbách prošetřit.

„To víte, že politici bez peněz nemohou fungovat. Proto mocné podnikatele poslouchají, potřebují je.“

ČESKÁ POZICE: Novým prezidentem byl zvolen Miloš Zeman. Je to dovršení první polistopadové mocenské éry, kterou si v oblasti politiky, byznysu či justice vybudovali k obrazu svému politici kolem Klause a Zemana?

MACH: Samozřejmě věci a skutečnosti, které se v této zemi udály, takové myšlence nahrávají. Je přeci divné, když pravicový politik Václav Klaus podpoří do funkce prezidenta levicového kandidáta. Nelze s vaší otázkou nesouhlasit.

ČESKÁ POZICE: Jsou Klaus se Zemanem vrcholem tuzemské mocenské a vlivové pyramidy? Nebo jsou jenom převodní pákou ještě vyššího patra moci, které obývají lidé jako Petr Kellner, Martin Roman či lidé kolem Mostecké uhelné a plzeňské Škodovky?

MACH: To víte, že politici bez peněz nemohou fungovat. Proto mocné podnikatele poslouchají, potřebují je. Klaus potřebuje Kellnera, Václav Havel potřeboval Bakalu. Tak to je. Mně třeba přijde podivné, že Kellner, nejbohatší Čech, se tak skrývá. Myslím si však, že jedním z těch nejmocnějších a nejvlivnějších minimálně do nedávné doby byl skutečně Václav Klaus.