Peníze z EU pro pražské školy? Jásejme opatrněji.

Hospodářské noviny prezentovaly přísun tří miliard korun z operačního programu jako hotovou věc, ale hotovo zdaleka není.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Optimismus neškodí, nicméně neuškodí též určitá obezřetnost. Zejména pokud jde o velké peníze. Hospodářské noviny (HN) uvedly svůj úterní článek titulkem Pražské univerzity si sáhnou na peníze z EU. Podle listu jde o tři miliardy korun – a dle tohoto podání se to zdá jako jistý fakt. O možnosti, že zbylé prostředky z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) půjdou do rozpracovaných projektů pražských univerzit (jež na to dle pravidel Evropské unie neměly původně nárok), psala ČESKÁ POZICE loni v prosinci.

„Nyní se ministerstvu školství podařilo s Evropskou komisí dojednat, že tři miliardy na rozvoj mohou využít i vysoké školy v hlavním městě,“ uvádí deník. A dodává, že volání akademiků z Prahy vyslyšeli konečně i v Bruselu a v létě na financování výzkumu z daného programu ministerstvu školství kývnou. „Ano, v Bruselu prokázali ochotu jednat, nicméně jistota přijde asi až někdy v létě nebo spíše na podzim ve změněných podmínkách programu,“ upřesňuje zdroj ČESKÉ POZICE s tím, že jednání jsou vskutku na dobré cestě.

Hlavním adeptem na podporu z fondů je kybernetické centrum ČVUTJak už jsme dříve informovali, hlavním adeptem na podporu z evropských fondů je zahájení výstavby Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který hodlá vybudovat ČVUT. Je to z důvodu připravenosti projektu; škola má územní rozhodnutí i další dokumentaci. Nicméně ani CIIRC není jistý – o jeho budoucnosti se ještě během dubna povedou jednání na univerzitní půdě a v akademickém senátu. Své plány, jak využít část dotací, má i Vysoká škola chemicko-technologická či Univerzita Karlova.

S vyšší mírou spolufinancování...

„Zatím to vypadá, že finanční spoluúčast ze strany škol bude 40 procent, ale jsme připraveni hledat spolu se školami způsoby, jak vyšší spolufinancování naplnit,“ citují HN náměstka pro evropské fondy Michala Zaorálka. V dotyčném operačním programu, kde zbydou prostředky nejen po „rozfázovaném“ superlaseru ELI (jak ČESKÁ POZICE upozornila), bylo tuzemské kofinancování nastaveno na 15 procent. Zapojení Prahy do programu vysvětluje ministerstvo značným přesahem pražských škol do dalších regionů ČR.

Pokud vše dopadne tak, jak nastiňuje optimistická vize, lze využití evropských fondů pro Prahu uvítat. I mimopražští vědci – ať z Brna či Ostravy – totiž v rozhovorech uvádějí, že už vlastně nemají absorpční kapacitu na více evropských projektů, když se většina výzkumu dělá v hlavním městě. Praha je sice bohatší než regiony, leč pro vybavení laboratoří to platit nemusí. A unijní ochota podpořit pražské ústavy by byla dobrou zprávou i do budoucna, aby nevznikala výzkumná centra pár metrů za cedulí se škrtnutým nápisem PRAHA, jako se tomu stane v Dolních Břežanech nebo ve Vestci.

Související články:

Počet příspěvků: 1, poslední 12.4.2013 08:30 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.