Peking se kvůli Íránu nesmí nechat zastrašit Washingtonem

Za situace, kdy hrozí válka s Íránem kvůli jeho jadernému programu, by Čína mohla být prostředníkem mezi Teheránem a Západem.

Američané ve čtvrtek uvalili sankce na tři mezinárodní firmy, které obchodují s Íránem. Jednou z nich je i Zhenrong Zhuhai, největší čínský dodavatel rafinérských ropných výrobků do Íránu. Podle analytiků jde o varování Washingtonu Pekingu poté, co se ministru financí USA Timothymu Geithnerovi nepodařilo získat podporu Číny ohledně Íránu, na nějž Američané vyvíjejí tlak kvůli jeho jaderným aktivitám.

Čínský deník Global Times ve svém komentáři vysvětluje, proč Peking nesmí Washingtonu ustupovat. Naopak, Čína by dle něj měla učinit důrazná protiopatření a přímo „zastrašit arogantní USA“. Spojené státy americké si navíc „dovolily“ uvalit jednostranné sankce na čínskou firmu podle svého tuzemského zákona (Iran Sanction Act), nikoli na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Co obnášejí americké sankce?

Jak uvádí americké ministerstvo zahraničí, firma, na niž byly sankce uvaleny, nemůže získat vývozní licenci v USA, nemá nárok na financování od US Export Import Bank a nedostane půjčku nad deset milionů dolarů od amerických institucí.

Íránská ropa i Írán jako strategický geopolitický partner jsou přitom pro Čínu stěžejní, připomíná Global Times. (Írán je po Saúdské Arábii a Angole třetím největším dodavatelem ropy do Číny.) Čínské společnosti mohou svobodně a legálně obchodovat s íránským energetickým odvětvím. Zajistit dodržování tohoto principu stojí i za trochu problémů. Nicméně Čína se nemá čeho obávat, protože Američané v jejich současné ekonomické situaci a v roce, kdy volí prezidenta, nebudou riskovat obchodní válku s Pekingem jen kvůli problematickému Íránu.

Číňané dali Američanům jasně najevo, že je absolutně nemožné, aby v otázce Íránu jednaly obě mocnosti „unisono“

Washington (uvalením sankcí) reaguje velmi podrážděně v situaci, kdy obě země spojuje masivní obchodní výměna a Číňané jsou největším držitelem amerických státních dluhopisů. Protiopatření Číny však nemohou být vnímaná jako akt vzdoru, uvědomíme-li si, že USA posilují vojenskou přítomnost v Austrálii a během příštích deseti let plánují rozmístit třetinu bitevních lodí v západním Pacifiku. Těžko si za těchto okolností představit, že by Čína spojila síly s USA proti svému přirozenému geopolitickému partnerovi Íránu.

Mnozí Číňané se obávají, že za současné citlivé situace každý neopatrný pohyb vyústí v nepřátelství Pekingu a Washingtonu. Takto však o čínsko-amerických vztazích nelze uvažovat, píše Global Times. Čína musí provádět nezbytná opatření, aby chránila vlastní strategické zájmy. Opakované ústupky vůči Washingtonu nejsou žádoucí.

Postoj Pekingu k Teheránu zůstává dlouhodobě stabilní. A je to právě Washington, který Číňany popichuje k tomu, aby jej změnil. Ti však dali jasně najevo, že je absolutně nemožné, aby v otázce Íránu jednaly obě mocnosti „unisono“. Čína by však mohla být prostředníkem mezi Íránem a Západem. Diplomatický prostor se pro Peking otevírá ve chvíli, kdy se USA obávají rozpoutání války proti Íránu.

Počet příspěvků: 3, poslední 20.1.2012 04:40 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.