Pavel Bém zapomněl sčítat faktury za Blanku a jen platil

Z deseti miliard korun navíc na tunelový komplex jde zhruba polovina na výstavbu, miliarda do technologií a zbytek na inflaci a DPH.

Obhajoba bývalého primátora Pavla Béma, že prodražení stavby tunelu Blanka je věcí nového magistrátu, postrádá logiku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obhajoba bývalého primátora Pavla Béma, že prodražení stavby tunelu Blanka je věcí nového magistrátu, postrádá logiku. | foto: ČTKČeská pozice
Obhajoba bývalého primátora Pavla Béma, že prodražení stavby tunelu Blanka je věcí nového magistrátu, postrádá logiku.

Pavla Béma, bývalého pražského primátora, zřejmě velké částky nezajímají. Jinak by totiž již dříve bylo zveřejněno, že tunelový komplex Blanka se oproti původním propočtům prodraží. Stačilo si pouze sečíst proplácené faktury a mít připravené odhady nákladů do budoucna. Určitý podíl z deseti miliard korun, o které by měly náklady narůst, byl již proplacen. Otázkou je, zda všechny dodatečné úpravy projektu, a navíc objednané stavby, byly skutečně potřebné. A pokud nikoli, ponese-li někdo odpovědnost.

„Odfláknutá“ projektová dokumentace

Projektovou dokumentaci na tunelový komplex zajišťoval pražský magistrát. Dle některých zdrojů ČESKÉ POZICE byla značně „odfláknutá“. Jiní lidé se však magistrátu zastávají. Prý u natolik rozsáhlého díla nešlo dopředu přesně zjistit veškeré okolnosti, například kvalitu podloží ve všech místech, kudy infrastruktura vede. Proto prý také nebylo možné určit přesnou výši nákladů.

Odhady byly od počátku podhodnocené, zní opačný názor. Jedním z důvodů, proč se počítalo s nižší částkou, i když už bylo zřejmé, že je nereálná, je politika. Pro zastupitele bylo 20 miliard korun přijatelnějších než vyšší částka. A vedení magistrátu tím předcházelo nepříjemným diskusím.

Vítěz tendru na dodávku stavby, společnost Metrostav, byl vybrán v roce 2006. Firma se ve skutečnosti podílí na stavebních pracích zhruba třetinou. O zbytek se dělí téměř všechny větší i střední stavební firmy, které na českém trhu působí. Již od začátku se nedařilo dodržovat časový harmonogram stavby. Protahoval se výkup pozemků i vyřizování stavebních povolení. To zajišťoval pražský magistrát. 

Po vypracování prováděcích projektů bylo jasné, že se náklady budou podstatně lišit od částky uvedené v projektu. Navíc v průběhu výstavby se cena navyšovala i o dodatečné požadavky jednotlivých městských částí, jimiž komplex prochází. Z přehledu investičních nákladů, který připravil magistrátní odbor městského investora letos 26. ledna a jejž má ČESKÁ POZICE k dispozici, vyplývá, že Praha 6 například požadovala jiné technické řešení v případě komunikací a chodníků. Praha 7 chtěla odlišné dopravní řešení křižovatky Pod Lisem. Na některých místech byly do projektu zapracovány cyklostezky, jinde byly betonové obruby komunikací vyměněny za žulové.

Miliardový most

O 720 milionů korun se prodražil Trojský most, na jehož podobu vypsal magistrát architektonickou soutěž. Metrostav v původní dokumentaci pracoval s mostem za 400 milionů korun. Všechny dodatečné úpravy někdo u stavbařů objednal. A nese tedy zodpovědnost za to, zda byly v takovém provedení a rozsahu skutečně potřebné. To chce zjistit současné vedení pražského magistrátu. Primátor Bohuslav Svoboda však již dříve konstatoval, že trestní oznámení nechystá.

ČESKÉ POZICE se jeden ze čtenářů zeptal na poměr mezi provizemi a skutečnými náklady na výstavbu městského okruhu. Na toto téma však lze jen spekulovat. Po vypracování prováděcích projektů bylo jasné, že se náklady budou podstatně lišit od částky uvedené v projektu

Z přehledu investičních nákladů z 26. ledna letošního roku vyplývá, že namísto původně odhadovaných 26 miliard korun by měl komplex Blanka stát zhruba o deset miliard víc. Polovina této částky, pět miliard korun, je účtovaná za stavební práce. A předpokládá se, že se o miliardu korun prodraží technologie. Do konečné částky se promítá také inflace a změna DPH. Jenže ani 36 miliard korun, s nimiž se dnes počítá, nemusí být konečnou částkou.

V přehledu investičních nákladů jsou totiž vyjmenované položky, které do kalkulace ještě nebyly zahrnuty. To se týká například většího rozsahu rekonstrukce Letenského náměstí, protihlukových opatření v ulici V Holešovicích, úpravy bastionů na Prašném Mostě nebo úpravy Letenské pláně.

Jednoznačnou chybou bývalého vedení pražského magistrátu je, že náklady na městský okruh detailně nesledovalo. A pokud ano,  veřejně o nich nehovořilo. „Bém nikdy tyto informace nechtěl slyšet. Moc dobře však věděl, že Blanka bude dražší, než se původně tvrdilo,“ konstatuje dobře informovaný zdroj ČESKÉ POZICE. Ozývají se i spekulace, že Jiří Toman, bývalý šéf odboru městského investora, se bál před Pavlem Bémem o Blance vůbec promluvit.

Pražské městské předsednictvo KDU-ČSL se domnívá, že za předraženou Blanku nese systémovou odpovědnost také Petr Gandalovič. Ten v roce 2006 jako tehdejší ministr pro místní rozvoj zrušil ve vyhlášce 499/2006 o dokumentaci staveb část jejich rozpočtování. „To umožňuje nekontrolovatelně navyšovat ceny stavebních prací v jednotlivých projektových stupních. U stavby tunelu Blanka jde o těžko uvěřitelné navýšení o téměř 30 procent původní ceny,“ tvrdí Pavel Mareš, místopředseda pražské KDU-ČSL. A dodává, že by se měla vypracovat nová vyhláška. Tak by se prý vytvořil provázaný systém řízení veřejných stavebních zakázek s vyšší odpovědností zadavatelů a firem ve výběrových řízeních.

Nelogická Bémova obhajoba

Deset miliard korun, o něž se má Blanka prodražit, nebude Praha platit dodatečně po dokončení projektu. Část z této částky již totiž bylo vyfakturováno. O jak velký díl jde, však nebylo zveřejněno. Nelogická je obhajoba bývalého primátora Béma, že prodražení stavby je věcí nového magistrátu. Jeho současné vedení totiž od loňských podzimních voleb do letošního ledna, kdy si nechalo zpracovat přehled investičních nákladů, nemohlo stihnout objednat dodatečné stavby či úpravy projektu. Tedy prozatím.

Kauzou zdražení o deset miliard korun se zřejmě nikdo nechtěl zabývat

„Nehodlám se dohadovat s bývalým primátorem přes média. Zejména v době, kdy je na svých zahraničních výletech. Pracuji ve prospěch Pražanů – s fakty, která jsou neúprosná. Ani za jedinou korunu, která se má zaplatit navíc za stavbu Blanky, nemůže současná rada ani já jako radní pro dopravu,“ konstatuje v tiskovém prohlášení Karel Březina (ČSSD), první náměstek primátora.

Kdyby byl přehled investičních nákladů na tunelový komplex Blanka vypracován na magistrátu dříve, na veřejnost by se také dříve dostaly údaje o růstu nákladů. Nejde o žádnou novou skutečnost. Kauzou zdražení o deset miliard korun se však zřejmě nikdo nechtěl zabývat. Jak si mohl Pavel Bém dovolit se vsadit, že Blanka nebude stát ani o korunu víc, než se původně odhadovalo?

Dle časového harmonogramu by mělo být celé dílo dokončeno v roce 2016. Jenže Praha nemá v rozpočtu tolik peněz, aby se mohla výstavba odehrát takto plynule. Na letošek je zatím vyčleněno na samotnou stavbu zhruba 2,5 miliardy korun. To nestačí. Pokud se však dostavba posune, opět se zvednou náklady.

Hlavním problémem městského okruhu je, že z čistě technicko-stavební záležitosti se stala záležitost politická. „Je možné, že bývalé vedení magistrátu nechtělo zveřejnit skutečné náklady na výstavbu, protože by se to stalo soustem pro opozici a ovlivnilo volby,“ domnívá se zdroj ČESKÉ POZICE.

Související článek: Pavel a Blanka: Vztah, který přijde Prahu draho

Počet příspěvků: 2, poslední 15.2.2011 02:08 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.