Ceska Pozice

Parlament může přijmout nový volební zákon k jinému rozdělení krajů

I jednoduché změny vyhovují nálezu Ústavního soudu, aby proběhly říjnové volby bez obtíží. „Vydělají na tom koalice, jež nebudou muset překonávat deset a 15 procent hlasů pro uzavírací klauzuli,“ říká v rozhovoru docent pražských práv Jan Wintr.

Martin Shabu 11.2.2021
Jan Wintr, docent pražských práv. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Wintr, docent pražských práv. | foto: Wikipedie
Jan Wintr, docent pražských práv.

Docent pražských práv Jan Wintr v rozhovoru říká: „Volební zákon se musí změnit. Ústavní soud změnil jeho část, kde je napsáno, jakým způsobem se přepočítávají hlasy na mandáty. Dokud tam nebude napsané něco jiného, neexistuje způsob, jak je počítat. Existují ale jednoduché změny. Například že se zachová 14 volebních krajů, ale mandáty se budou přidělovat stranám podle celostátního výsledku a teprve pak se budou přidělovat mezi krajské kandidátky.“

LIDOVÉ NOVINY: Co by se stalo, kdyby poslanci ani senátoři do voleb v říjnu nenašli shodu v úpravě voleb po nálezu Ústavního soudu, který zrušil d’Hondtovu metodu rozdělení mandátů?

WINTR: Bez d’Hondta to fungovat nemůže. V tomto ohledu se politici shodnout musejí. Volby musejí proběhnout v řádném termínu, protože volební období už bude trvat čtyři roky a nemá trvat déle. Zdá se mi, že strany postupují tak, že jsou připravené se shodnout.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo by možné, aby se v nejhorším, pokud by se nenašla shoda na změně volebního zákona, jen sečetly hlasy pro jednotlivé strany a pak rozdělily poměrně mandáty? Naznačoval to soudce zpravodaj Jan Filip, podle něhož je to snadná účetní otázka.

Bez d’Hondta to fungovat nemůže. V tomto ohledu se politici shodnout musejí. Volby musejí proběhnout v řádném termínu, protože volební období už bude trvat čtyři roky a nemá trvat déle. Zdá se mi, že strany postupují tak, že jsou připravené se shodnout.

WINTR: Volební zákon se musí změnit. Ústavní soud změnil jeho část, kde je napsáno, jakým způsobem se přepočítávají hlasy na mandáty. Dokud tam nebude napsané něco jiného, neexistuje způsob, jak je počítat. Existují ale jednoduché změny.

Například že se zachová 14 volebních krajů, ale mandáty se budou přidělovat stranám podle celostátního výsledku a teprve pak se budou přidělovat mezi krajské kandidátky. Tímto směrem míří i návrh lidoveckých poslanců, který je už ve sněmovně načtený. Zachovává co nejvíce ze současného systému, ale nezpůsobuje disproporce.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo by řešením vytvořit z Česka místo 14 krajů jeden volební obvod?

WINTR: Je to možnost. Takto se volí například na Slovensku, kde území státu tvoří jeden obvod. Jistě jde o nejproporčnější řešení. Nevýhoda ale je, že v tomto systému není dostatečně zajištěno zastoupení regionů. Může se vám také stát, že by všichni poslanci byli například z Prahy. V tom se vždy vnímala výhoda volebních krajů.

LIDOVÉ NOVINY: Část kritiků nálezu upozorňuje na délku rozhodování. Stížnost části senátorů ležela u Ústavního soudu od roku 2017. Soudce Filip vysvětloval, že existovaly formální překážky pro rychlejší rozhodnutí. Dále se odvolal na nepsané pravidlo, že soud nerozhoduje o věcech, které jsou v legislativním běhu. Nyní přichází rozhodnutí, protože ve sněmovně nebyla politická realita nakloněna změně. Obstojí tato argumentace?

Volební zákon se musí změnit. Ústavní soud změnil jeho část, kde je napsáno, jakým způsobem se přepočítávají hlasy na mandáty. Dokud tam nebude napsané něco jiného, neexistuje způsob, jak je počítat.

WINTR: Ústavní soud měl rozhodnout dříve. V roce 2001 v obdobné věci rozhodl po, tuším, půl nebo tři čtvrtě roce. Tady se dalo také rozhodnout dříve. V tomto uvedeném argumentu souhlasím spíše s tím, co píší soudci v odlišném stanovisku, že sice návrhy změn v Poslanecké sněmovně leží, avšak nikdy neměly velkou naději na úspěch, protože byly předloženy menšími stranami. Čekat nedávalo smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si vysvětlujete nynější obrat v postoji Ústavního soudu? Znamená to, že volby v minulosti byly kvůli d’Hondtově metodě a takzvané adiční klauzuli protiústavní?

WINTR: Ústavní nález z roku 2001 se týkal jiného volebního systému. A ten byl zrušen. Parlament jej tehdy nahradil tím, co jsme měli doposud. K tomu se Ústavní soud vyslovil jen jednou – v odmítacím usnesení z roku 2009, které ale není vnímané jako obecně závazné. Rozdíl v názorech z roku 2009 a 2021 je docela zvláštní. Lze to ale vysvětlit tím, jak se odehrávaly volby. Díky tomu se vyjevily ústavní slabiny systému.

Z hlediska proporčnosti dopadly nejhůře volby v roce 2017. Jedna politická strana získala o 15 mandátů více, než by měla, kdyby byl systém čistě proporční. Tudíž se problémy mohly vyjevit v poslední době. Dále roli hrálo, že se od té doby změnilo složení Ústavního soudu.

LIDOVÉ NOVINY: Objevily se komentáře, které poukazují na fakt, že největší nerovnost způsobuje nikoli přepočet d’Hondtovou metodou, nýbrž rozdělení do různě velkých volebních krajů, což ale Ústavní soud nezrušil. Proč to nezměnil také?

Ústavní soud měl rozhodnout dříve. V roce 2001 v obdobné věci rozhodl po, tuším, půl nebo tři čtvrtě roce. Tady se dalo také rozhodnout dříve. V tomto uvedeném argumentu souhlasím spíše s tím, co píší soudci v odlišném stanovisku, že sice návrhy změn v Poslanecké sněmovně leží, avšak nikdy neměly velkou naději na úspěch, protože byly předloženy menšími stranami. Čekat nedávalo smysl.

WINTR: Ústavní soud vysvětlil své stanovisko poměrně dobře – že volební kraje jsou určitým způsobem zavedené, odpovídají samosprávným krajům a v nich samotných problém není, pokud zvolíme přepočítávací metodu, která nebude prohlubovat rozdíly, že se budou rozdělovat mandáty v jednom kraji.

Parlamentu nic nebrání, aby přijal nový volební zákon, který by rozdělil kraje jinak. Souhlasím s Ústavním soudem, že dělení státního území na 14 volebních krajů protiústavní není. Teprve to, jak se pracuje s d’Hondtovou metodou a nemožnost celostátní kompenzace, je protiústavní.

LIDOVÉ NOVINY: Mohla rozhodování Ústavního soudu ovlivnit politická realita? Do voleb se rýsují dvě větší koalice v rámci opozice. Pokud by ve volbách nepřekročily desetiprocentní, respektive patnáctiprocentní hranici, dle starého klíče by ze sněmovny vypadli reprezentanti více než třetiny všech voličů?

WINTR: Jestli tato konkrétní situace ovlivnila rozhodování soudu, nevím. Pokud by v důsledku tohoto volebního systému propadl vysoký počet hlasů, způsobilo by to problém pro legitimitu voleb.

LIDOVÉ NOVINY: Komu změna nahraje?

Kdyby byl jeden celostátní obvod, každá strana by měla jeden volební lístek. Na něm by byla vypsána jména dvou stovek kandidátů do sněmovny.

WINTR: Tím, kdo na tom vydělá, budou volební koalice, jež nebudou muset překonávat deset a patnáct procent hlasů nutných pro uzavírací klauzuli. Vydělají na tom i strany, které budou mít těsně nad pět procent. V minulosti byly případy, kdy získaly až o třetinu mandátů méně, než by odpovídalo poměrnému zastoupení.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by vypadal volební lístek, kdyby vznikl jeden volební kraj pro celé Česko?

WINTR: Kdyby byl jeden celostátní obvod, každá strana by měla jeden volební lístek. Na něm by byla vypsána jména dvou stovek kandidátů do sněmovny.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.