Pár apokalyptických scénářů pro českou ekonomiku

Co se stane, rozpadne-li se eurozóna? Kam až může vystoupat nezaměstnanost a deficit rozpočtu? Vláda i ekonomové představují své vize.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Zástupce šéfredaktora MF Dnes Michal Musil si v pondělním vydání deníku postěžoval na české žurnalisty, že o krizi eura zpravidla informují katastrofickým až apokalyptickým stylem. A že se řídí zásadou „dobrá zpráva žádná zpráva“. Pomineme-li skutečnost, že dobré zprávy v médiích skutečně místo mají, ale říká se jim inzerce :-), něco na tvrzení kolegy Musila asi bude.

Faktem však je, že si novináři katastrofické vize vývoje ekonomiky, ať už té eurozónní či jen čistě české, sami nevymýšlejí. Důkazem budiž úterní tisková zpráva think-tanku Idea se symbolickým názvem Rozpad eurozóny by měl drastické dopady na ČR. Média po ní okamžitě skočila a umístila ji na čelní místa svých webů.

Co je jejím obsahem? Z hlediska veřejnosti, a nikoli jen mediální, je jistě nejzajímavější pasáží část věnovaná dvěma možným scénářům kolapsu projektu společné evropské měny. Jedním z nich je pouze odchod Řecka z eurozóny a druhým celkový rozpad. Autoři studie použili „jednoduchý ekonometrický predikční model“, do nějž dosadili mimo jiné očekávání týkající se dopadů krize na německý HDP. Co jim vyšlo?

 Rok 2009Současný stavOdchod ŘeckaCelkový rozpad
Český HDP-4,1 procenta1,5 procenta-2,5 procenta a hůře-4,5 procenta a hůře
Nezaměstnanost6,7 procenta7 procent8 procent11 procent

Pramen: Idea

Jak je z tabulky vidět, českou ekonomiku by sice čekal vcelku nepříjemný šok, ale ve srovnání s tím, co si za krize v roce 2009 prožily například pobaltské státy – propad ekonomiky o 14 (Estonsko) až 18 procent (Lotyšsko) –, jde o překvapivě dobrá čísla.

Eurohujeři z Idey?

Neméně zajímavé je podívat se, k jakým závěrům studie Idey dospívá. „Prudký pokles HDP (a s ním spojený nárůst nezaměstnanosti) by mimo jiné znamenal výrazné zhoršení fiskální stability ČR. To by dohromady s již zmíněnou závislostí (na eurozóně – pozn. red.) také mohlo zvrátit trend ve směru zlepšování ratingu. Výsledkem by tak byl hluboký deficit financovaný za potenciálně výrazně vyšší úrokové sazby,“ shrnují autoři studie pod vedením profesora Jana Švejnara.

Co doporučují? Zjednodušeně řečeno, podpořit – třeba i finančně nebo formou záruk – takové řešení krize eurozóny, jež by vedlo k jejímu přežití a neznamenalo by jen dlouhodobou agónii. Pokud ovšem takové řešení ještě vůbec existuje.

Studii think-tanku Idea lze vnímat i jako jemný lobbing za přijetí eura, neboť se v ní dále uvádí: „Pokud eurozóna přežije, pokud dokáže zreformovat své fungování a instituce, bude mít s největší pravděpodobností přijetí společné měny na ČR pozitivní dopady ve formě vyššího růstu (částečně vyvážené vyšší inflací).“

Vládní vize

Se zavedením eura však česká vláda zatím ani výhledově nepočítá. Místo toho připravuje ministerstvo financí za asistence vládní ekonomické rady NERV vlastní scénáře vývoje domácí ekonomiky pro rok 2012. V pondělí přinesly ochutnávku z této kuchyně Hospodářské noviny:

Optimistický scénář

Situace v eurozóně se uklidní, nicméně hospodářský růst v Evropě bude pomalý.

  • Schodek rozpočtu na konci roku: 130 miliard Kč (3,2 procenta HDP)
  • HDP: nula až růst o jedno procento
  • Pravděpodobnost: menší

Malý hospodářský pokles

Eurozóna nezkrachuje, nicméně její fungování budou provázet neustálé otřesy. Některý ze slabších jižních států eurozóny může ohlásit postupné vystoupení z měnové unie. Výsledkem bude menší ochota bank půjčovat a pokles evropské ekonomiky.

  • Schodek rozpočtu na konci roku: 180 miliard Kč (4,7 procenta HDP)
  • HDP: -2 procenta
  • Pravděpodobnost: velká

Opakování finanční krize

Země platící eurem nevyřeší své problémy, západoevropské ekonomiky budou nadále balancovat na hraně krachu kvůli vysokým úrokům z půjček. Řecko vystoupí z eurozóny. Může začít řízený rozklad měnové unie. Podniky budou zápasit s menší dostupností úvěrů.

  • Schodek rozpočtu na konci roku: 215 miliard Kč (5,9 procenta HDP)
  • HDP: -5 procent
  • Pravděpodobnost: menší

Katastrofický scénář

Systémový kolaps nastartovaný buď divokým rozpadem eurozóny, nebo jejími trvalými problémy a vyschnutím bankovních úvěrů. Německý HDP může klesnout v případě, že se země sama rozhodne vystoupit z eurozóny, o 8 až 25 procent meziročně. Panika se přelije do USA a Asie. Obdoba velké hospodářské krize 30. let.

  • Schodek rozpočtu na konci roku: neodhadnutelné, veřejné rozpočty by přišly zmenšením HDP o 120 až 375 miliard korun, schodek by se šplhal k 250 až 500 miliardám Kč
  • HDP: až -14 procent
  • Pravděpodobnost: velmi malá

Ministr financí Miroslav Kalousek sice tvrdošíjně odmítá přizpůsobit nové realitě návrh státního rozpočtu na příští rok – na rozdíl od polských sousedů a s vysvětlením, že snad v lednu bude vědět víc –, ale pozitivní je, že zaznívají i návrhy na krizová opatření. I když jde jen o národohospodářské evergreeny, jako je zvýšení daní, omezení vládních výdajů či zkrácení pracovního týdne.

Zapojíme tiskárny ECB!

Mezitím všichni vzhlížejí k pátečnímu summitu Evropské unie. Účastníci globálních finančních trhů pojali opatrný optimismus pramenící z náznaků, že by evropské instituce mohly vyprodukovat nápady, které na nějaký čas utlumí strach z rozpadu měnové unie. Jedním z nich je i návrh zapojující do řešení krize tiskařské stroje Evropské centrální banky. To by pochopitelně s sebou neslo hrozbu vysoké inflace, jejímž prostřednictvím by se nahromaděné dluhy evropských států znehodnotily. A pochopitelně i značnou rozkolísanost trhů včetně měnových.

Pokud bude nadále klesat kurz koruny a vytvářet tlak na růst inflace, ČNB by mohla sáhnout ke zvýšení úrokových sazebV této souvislosti je třeba zmínit varovný prst, který tento týden vztyčili dva členové bankovní rady České národní banky. Guvernér Miroslav Singer v rozhovoru pro hudební časopis Rock & Pop uvedl, že ČNB by mohla sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb, pokud bude nadále klesat kurz koruny a vytvářet tlak na růst inflace. Kurz české měny je největší hrozbou pro naplnění inflačního cíle také podle člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala. Pokud bude koruna dál oslabovat, centrální banka by podle něho „měla pravděpodobně reagovat“.

Abychom k nelibosti kolegy Michala Musila nekončili katastroficky, či dokonce apokalypticky, ocitujme na závěr jeden optimistický výhled od bývalého centrálního bankéře a nynějšího manažera poradenské společnosti Deloitte Luďka Niedermayera: „Příští rok může být i lépe, než si většina lidí myslí.“ Zdroj svého optimismu ale nespecifikoval. Že by snad také vložil – podobně jako finanční trhy – naděje do výsledků pátečního summitu EU?

Počet příspěvků: 3, poslední 13.12.2011 01:24 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.