Ceska Pozice

Panama Papers: Detektivové usilují o data Čechů

Neukrývá někdo z Čechů, kteří spolupracovali s firmou Mossack Fonseca, peníze před úřady v daňových rájích? Neskrývají se v uniklých datech důkazy o nelegální činnosti v Česku?

Adam Junek 28.4.2016
Panama Papers. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Panama Papers. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Panama Papers.

Jména téměř 200 lidí z kauzy Panama Papers napojených na Česko už podle informací LN mají detektivové a daňoví úředníci k dispozici. Uniklá data jim však alespoň podle oficiálních vyjádření zatím stále chybějí. Hlavní otázky trvají: Neukrývá někdo z Čechů, kteří spolupracovali s dnes už proslulou panamskou firmou Mossack Fonseca, peníze před úřady v daňových rájích? Neskrývají se v uniklých datech, známých po celém světě jako Panama Papers, důkazy o nelegální činnosti v Česku?

Hned když se na začátku měsíce kauza objevila, poslala daňová správa i policie žádosti jak žurnalistům, kteří v rámci Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů s daty pracují, tak německým úřadům, jež dokumenty od whistleblowera rovněž dostaly, o jejich poskytnutí. Jak zjistily LN, seznam jmen, který na počátku čítal 283 položek s vazbou na Česko, získali čeští vyšetřovatelé neoficiální cestou. O tom, jak daleko jsou v získávání dat od německých úřadů, tuzemští strážci daní mlží.

Nutnost konkrétního dotazu

„Mezi ministerstvem financí a německými úřady probíhá úzká spolupráce a výměna informací v daňové oblasti na běžné pracovní bázi. Nicméně aktivity Finančního analytického útvaru v konkrétních případech nemůžeme komentovat,“ odpověděla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová na dotaz, zda mají takzvaní cifršpioni již dokumenty k dispozici.

Kdyby si chtěli daňoví úředníci nebo čeští vyšetřovatelé vyžádat informace z Panamy nebo jiného daňového ráje, kde je více než 200 firem napojených na česká jména ze seznamu zaregistrováno, musejí položit dotaz velmi konkrétně

Rovněž daňová správa dosud „usiluje“. „Generální finanční ředitelství se stále usilovně snaží získat relevantní údaje,“ sdělila mluvčí Petra Petlachová. Slovo relevantní je přitom klíčové. Samotná jména, kterých je po očištění dat na 200, ale k nimž přibývají další, totiž k pátrání daňových úředníků nebo českých vyšetřovatelů nestačí.

Kdyby si chtěli vyžádat informace z Panamy nebo jiného daňového ráje, kde je více než 200 firem napojených na česká jména ze seznamu zaregistrováno, musí položit dotaz velmi konkrétně. Daňová správa se proto nemůže jen obecně zeptat, zda někdo konkrétní nemá v Panamě účet.

„Musíme to konkretizovat – k jakému období, co, kdy, jak. Z toho vyplývají mnohé formální překážky, abychom se toho náhodou nedověděli moc. Smlouvu o zamezení dvojího zdanění máme například s onou Panamou, týká se to i výměny informací. Ale v tomhle případě jen od roku 2014. Co je staršího data, to nám Panama neposkytne,“ uvedl pro LN šéf daňové správy Martin Janeček.

Devadesát případů

Podobně to funguje i s dalšími destinacemi, které se v Panama Papers objevují. Nejoblíbenější přitom pro klientelu Mossack Fonseky z Česka byly Britské Panenské ostrovy a Seychely, jak vyplývá z dokumentů, které mohla redakce LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumat. Zatím tak mohou úřady připojovat jména ke kauzám, které aktuálně řeší. Třeba daňová správa pátrá po únicích pomocí offshorových destinací v 90 případech.

Daňová správa pátrá po únicích pomocí offshorových destinací v 90 případech. Česka se týká přes 250 tisíc listin či e-mailů.

Například v kauze miliardáře Petra Speychala, vládce strojírenského impéria ČKD a také hokejové Sparty. Podezření z daňových podvodů u něho začala policie šetřit v roce 2014. V mezičase se kauza posunula k protikorupční policii a dozoruje ji vrchní státní zastupitelství, což naznačuje možnou škodu přesahující 150 milionů korun. Speychal už v minulosti označil zásah, který u něho a u dalších 70 lidí v souvislosti s případem vyšetřovatelé provedli, za šikanu.

LN nyní přinášejí první odhalení z dokumentů v Panama Papers týkajících se Speychalových obchodů. Případně mohou české úřady, jak již také avizovaly, využít informace zveřejněné médii podílejícími se na rozkrývání dokumentů. Je ale třeba připomenout, že pouhé vlastnictví firmy v daňovém ráji není nelegální. Je třeba prokázat využití offshorových struktur k neplacení daní či praní špinavých peněz.

Česka se týká přes 250 tisíc listin či e-mailů. Celkem jich ovšem uniklo z centrály Mossack Fonseky více než 11,5 milionu a představují přes 2,5 terrabytu dat. To je mnohonásobně více, než kolik informací uniklo v kauzách v minulosti.

Panama a mezinárodní standardy

Třeba ve Swiss Leaks, tedy informacích o účtech klientů švýcarské pobočky HSBC, která jim pomáhala v některých případech „odklánět“ peníze, šlo o zhruba 100 tisíc jmen celkem. K Česku se vázalo asi jen 40 klientů. Daňová správa tato data loni získala. K zásadnějším odhalením zatím ovšem nedospěla – i vzhledem k tomu, že šlo o data stará – z let 2005 až 2007.

Panama už oznámila, že přijme do roku 2018 mezinárodní standardy pro oznamování informací pro daňové účely a zapojí se do automatické výměny informací v oblasti daní

Panama Papers jsou výrazně aktuálnější – sahají sice až do sedmdesátých let, nejnovější e-maily či doklady o založení firem jsou však z loňska. S Českem spojené informace zatím také nejsou alespoň zdánlivě tak třaskavé jako data vztahující se k jiným zemím. Mezi jmény předních byznysmenů se objevují jména neznámá, z více než desetiny pak jde o Rusy žijící v Česku. Politici chybějí.

To na Islandu už stála kauza místo tamního premiéra Sigmundura Dávida Gunnlaugssona. Z funkce se poroučel i španělský ministr průmyslu José Manuel Soria kvůli podílům v offshorových firmách. Pod palbou se ocitl i britský premiér David Cameron kvůli podnikání svého již zesnulého otce, které se odehrávalo v daňových rájích.

Pod tlakem se ocitla i Panama. Už oznámila, že přijme do roku 2018 mezinárodní standardy pro oznamování informací pro daňové účely a zapojí se do automatické výměny informací v oblasti daní. Tamní prokuratura pak provedla zátah v sídle společnosti Mossack Fonseca. Vyslala tam agenty z nově vytvořeného útvaru pro boj s organizovaným zločinem.

České neprůhledné struktury v daňových rájích

Prodat firmu a pak se s ní soudit o sporné pohledávky za desítky milionů korun s detailní znalostí toho, jak se v minulosti řešily? To zní jako hodně přitažené za vlasy. Zejména když ve smlouvách jsou zpravidla klauzule, že prodávající poskytl kupujícímu veškeré informace o stavu podniku a že o jiných než běžících sporech nemá povědomí. Navzdory tomu to lze. A díky neprůhledným strukturám v daňových rájích velmi snadno.

LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku (Investigace. cz) přesně na takový případ narazily při zkoumání dokumentů známých jako Panama Papers. Tedy materiálů uniklých z panamské společnosti Mossack Fonseca, která pro klienty z celého světa zakládá offshorové struktury. Ačkoli vlastnictví firem v daňovém ráji není nelegální, zhusta se využívá k obcházení daňových povinností či krytí obchodů politiků nebo k zakrývání nelegálních obchodů.

Případ britské skořápky

Zpět ale k české fintě, kterou se podařilo díky uniklým dokumentům rozkrýt. Začněme tou nejjednodušší. Již několik let běží spor mezi britskou „skořápkovou“ firmou United Business Agency a tradičním českým výrobcem vlaků Škoda Vagonka, který je od roku 2005 součástí plzeňského holdingu Škoda Transportation. Jde o sporné pohledávky ještě z devadesátých let v nominální hodnotě přesahující 33 milionů korun a příslušenství – tedy úroky z prodlení, které vzhledem k délce trvání sporu již nyní převyšují 100 milionů.

Aktuální stav sporu je následující. Loni Nejvyšší soud na základě dovolání britské firmy vrátil celý proces na počátek ke Krajskému soudu v Ostravě, když zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, který žalobu proti Vagonce zamítl. Potud by šlo o běžný obchodní spor. Panamské dokumenty, které LN a Investigace.cz prozkoumaly, ovšem odkrývají, kdo za britskou skořápkou stojí.

Podle britského obchodního rejstříku je majitelem United Business Agency bahamská společnost Woodward & Bradley Corporation. Ta vznikla 3. května 2000. Jejími akcionáři byli půl na půl Petr Speychal a Petr Gregor. A to až do 5. října 2010. Pak akcie na sebe nechala zapsat Louisa Anestha Henryová, která vystupuje v desítkách firem po celém světě, včetně České republiky, jako „krycí“ bílý kůň.

O dva roky později pak byly akcie přepsány podle dokumentů z Mossack Fonseky na seychelskou firmu Mostalina Investments, která byla přes panamského prostředníka rovněž zakládána z Česka. A tady to začíná být pikantní.

Miliardář Petr Speychal

Český miliardář Petr Speychal je totiž vládcem strojírenského holdingu ČKD, a to od roku 2004, kdy jeho firma – tehdy 11 FITE, dnes ČKD Asset – získala 85procentní balík akcií koncernu od státu. Konkrétně od České konsolidační agentury a Fondu národního majetku, s nimiž Speychal jednal o odkupu strojírenských podniků sdružených pod ČKD Praha Holding už od konce roku 2003.

Celkem za firmy ze zkrachovalého impéria ČKD a jejich pohledávky zaplatila 11 FITE přes 300 milionů korun. Už předtím části holdingu ČKD získala v konkurzech vyhlášených na některé firmy ze skupiny ČKD.

Výrobce kolejových vozidel, tehdy pod jménem ČKD Vagonka, byl součástí prodávaného koncernu. Na jaře 2005 pak Speychalův holding ČKD odprodal Vagonku svému soupeři z privatizace strojíren – plzeňskému Škoda Holdingu, dnes Škodě Transportation. Vagonka se sídlem v Ostravě se tak stala Škoda Vagonkou.

Sporné pohledávky

Teď do spletitého příběhu přidejme sporné pohledávky. Kvůli nim je třeba vrátit se ještě hlouběji do historie. Pocházejí z doby, kdy předlužené strojírenské impérium ČKD, které mělo stamilionové nesplácené dluhy u Investiční a Poštovní banky, spadlo přes konsolidační agenturu do rukou státu. Některé firmy z ČKD, jak už bylo řečeno, skončily v konkurzu. To byl i případ společnosti ČKD Dopravní systémy. A té právě pozdější ŠkodaVagonka dlužila desítky milionů.

Správce konkurzní podstaty ČKD Dopravních systémů zažaloval v roce 2002 preventivně pohledávky, které jím spravovaná firma držela za Vagonkou. A hned po zahájení řízení v dalším roce je zčásti postoupil na společnost Michin. Ta je obratem prodala dalším třem firmám – konkrétně BEC, Clark OilaA-Z Lokomat. Všechny tři si je na přelomu let 2003 a 2004 – tedy v době, kdy Speychal připravoval vstup do ČKD – s Vagonkou vzájemně započetly. Tedy dluhy z hlediska Vagonky přestaly existovat.

Zvrat přišel v roce 2006. Tehdy společnost Michin přes řetězec dalších firem ovládla americká společnost Brainco LLC. A tehdy Michin oživil spor s Vagonkou u Krajského soudu v Ostravě o uhrazení dluhů z 90. let. Zároveň na počátku roku 2007 jak Michin, tak jehomateřská společnost skončily z rozhodnutí vlastníků v likvidaci. A likvidátorka pak sporné pohledávky postoupila dál - tentokrát britské společnosti United Business Agency.

Uzavřený kruh

Tím se kruh uzavřel. Britská skořápka se u českých soudů snaží prokázat, že pohledávky nezanikly a nebyly postoupeny trojici firem, které si je s Vagonkou započetly. Argumentuje přitom tím, že doklady o převodu jsou neurčité a nejde o stejné pohledávky.

ČKD a jejich majitel s LN dlouhodobě nekomunikují. O vyjádření k zjištěným informacím proto zažádal server Investigace.cz. „Vzhledem k neserióznosti Vaší organizace nebudeme na Vaše dotazy reagovat,“ sdělil jen mluvčí ČKD Jiří Rachota.

Jen pro dokreslení. Brainco LLC lze v českém obchodním rejstříku nalézt i jako majitele společnosti Septime Consulting. Ta vznikla v roce 2010 odštěpením od ČKD Praha Holding a jmenovala se GAMA-Sychrov. Jejím vlastníkem, který ji na americkou firmu převáděl, byl centrální bod impéria ČKD – ČKD Asset. A za Brainco na základě plné moci z roku 2004 podepisoval smlouvu o převodu Petr Gregor – týž, který se Speychalem na počátku zakládal Woodward&Bradley.

Text vznikl ve spolupráci s Pavlou Holcovou ze serveru Investigace.cz

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.