Když mluvíme o hrdinech: pojem pochází z řeckého heros, doslova to znamená ochránce, obránce s velkou, takřka polobožskou silou, čili někdo, kdo drží hlídku a zůstává bdělý, abychom my ostatní bdělí být nemuseli, abychom mohli v klidu ulehnout. Řecké heros je rovněž dáváno do souvislosti s latinským servo – hlídat, dávat pozor. Hrdina je člověkem neobyčejné síly (ne nutně jen fyzické). Vykonává udatné činy, kterými si vydobývá slávu u svého společenství.
Později se začala zdůrazňovat ještě jedna důležitá konotace: hrdinou je někdo, kdo ve chvíli společného nebezpečí prokáže kuráž a třeba i vůli k sebeobětování, a to pro větší dobro celé komunity; nejprve tu byl zřejmý odkaz na čistě vojenskou kuráž, později ale došlo k posunu k obecnější morální skvělosti hrdiny. Život hrdiny lze pak převyprávět na způsob morálního exempla. České slovo hrdina – od být hrdý na někoho pro něco dobrého, co vykonal (a co vykonal bez vnějšího nařízení) – obsahuje právě tuto konotaci.
Média padlé české vojáky obehnala pouze frázovitými opisy definice pojmu hrdina |
Média padlé české vojáky obehnala pouze frázovitými opisy definice pojmu hrdina. Zabití vojáci jsou hrdinové, protože padli, abychom my padnout nemuseli (praví se v jednom úvodníku), nebo jsou hrdinové, protože padli za náš životní styl a demokracii (praví se v jiném úvodníku). Víc nic. Argumentuje se v kruhu. Morální ponaučení neexistuje, nebo ho alespoň média nepřinášejí – na co být pak ale hrdý? Na to, že zemřelo pět mladých lidí?
Média jen konstatovala hrdinství, nelámala si hlavu se zdůvodněním. Můžeme se teď ptát: padli bychom skutečně, kdyby oni nenapadli v Afghánistánu za nás? Byl by náš svět nebezpečnější a nespali bychom klidně? Utrpěl by náš životní styl a naše demokracie, kdyby neexistovala vojenská mise v Afghánistánu? Proč a jak? Kde média skončila, měla začít, měla se ptát po smyslu intervence, a pokud by ho našla, až teprve potom mohla říci: ano, naši padlí vojáci jsou hrdinové, protože… například činí naše domovy bezpečnějšími.
Mise v Afghánistánu je tragédie
Vzpomíná si ještě někdo na původní zdůvodnění válečné operace v Afghánistánu? Mluvilo se o destrukci al-Káidy, likvidaci Tálibánu a chycení/zabití Usámy bin Ládina. Před pár lety se povedlo jen to poslední (Usáma bin Ládin byl navíc dopaden v jiné zemi, v Pákistánu); zabití bin Ládina bylo z hlediska strategie to nejmenší. Tálibán nabírá na síle – například mezi březnem a říjnem 2013 podnikl přes 6000 útoků v 30 z 34 afghánských provincií. A jak byla zničena al-Káida a oslaben islámský extremismus? Stačí se podívat na současný vývoj v Sýrii a Iráku…
Začalo se mluvit i o jiných cílech mise v Afghánistánu: o ženských právech, demokratizaci země (westernizace – dokonce přicházejí i nekonečné televizní seriály) nebo o zničení zdejší enormní produkce opia. Z těchto cílů se nesplnilo také nic.
V prvních šesti měsících roku 2013 bylo zdokumentováno přes 4000 útoků na ženy (znásilnění, napadení kyselinou, zmrzačení atd.).
Produkce opia dosahuje rekordní výše – podle zprávy SIGAR (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction) z dubna 2014 setý mák zabírá plochu 209 tisíc hektarů, což je nárůst o 36 procent od roku 2012. Odhadem 1,3 milionu dospělých Afghánců je pravidelným uživatelem drog, v roce 2009 jich přitom bylo kolem jednoho milionu (Afghánistán má necelých 32 milionů obyvatel).
Možná bychom pak mluvili o obětech kalamitní zahraniční politiky Západu, ne o hrdinech. Kdo ví. |
V roce 2013 vojáci z vojenské mise a afghánské ozbrojené jednotky zabavili kolem 41 tun opia. Ale jen pro představu: odhaduje se, že se v Afghánistánu vyprodukuje ročně kolem 5500 tun opia. A o demokracii v Afghánistánu nás názorně poučují zprávy z právě proběhnuvších prezidentských voleb…
Mise v Afghánistánu prostě a jednoduše není z těch nejúspěšnějších, které by si člověk dokázal představit. Stála život desítek tisíc afghánských civilistů, jednotek tisíc zahraničních vojáků včetně necelé desítky Čechů, ale o tom, jestli jsou naše domovy bezpečnější, lze vést sáhodlouhé spory.
Nemám nic proti tomu vylíčit padlé české vojáky v Afghánistánu jako hrdiny. Jen bych chtěl vědět, za co přesně bojují a čeho se (například v tom Afghánistánu) dosáhlo. Možná bychom pak mluvili o obětech kalamitní zahraniční politiky Západu, ne o hrdinech. Kdo ví.
