Když mluvíme o hrdinech: pojem pochází z řeckého heros, doslova to znamená ochránce, obránce s velkou, takřka polobožskou silou, čili někdo, kdo drží hlídku a zůstává bdělý, abychom my ostatní bdělí být nemuseli, abychom mohli v klidu ulehnout. Řecké heros je rovněž dáváno do souvislosti s latinským servo – hlídat, dávat pozor. Hrdina je člověkem neobyčejné síly (ne nutně jen fyzické). Vykonává udatné činy, kterými si vydobývá slávu u svého společenství.

Později se začala zdůrazňovat ještě jedna důležitá konotace: hrdinou je někdo, kdo ve chvíli společného nebezpečí prokáže kuráž a třeba i vůli k sebeobětování, a to pro větší dobro celé komunity; nejprve tu byl zřejmý odkaz na čistě vojenskou kuráž, později ale došlo k posunu k obecnější morální skvělosti hrdiny. Život hrdiny lze pak převyprávět na způsob morálního exempla. České slovo hrdina – od být hrdý na někoho pro něco dobrého, co vykonal (a co vykonal bez vnějšího nařízení) – obsahuje právě tuto konotaci.

Média padlé české vojáky obehnala pouze frázovitými opisy definice pojmu hrdina

Média padlé české vojáky obehnala pouze frázovitými opisy definice pojmu hrdina. Zabití vojáci jsou hrdinové, protože padli, abychom my padnout nemuseli (praví se v jednom úvodníku), nebo jsou hrdinové, protože padli za náš životní styl a demokracii (praví se v jiném úvodníku). Víc nic. Argumentuje se v kruhu. Morální ponaučení neexistuje, nebo ho alespoň média nepřinášejí – na co být pak ale hrdý? Na to, že zemřelo pět mladých lidí?

Média jen konstatovala hrdinství, nelámala si hlavu se zdůvodněním. Můžeme se teď ptát: padli bychom skutečně, kdyby oni nenapadli v Afghánistánu za nás? Byl by náš svět nebezpečnější a nespali bychom klidně? Utrpěl by náš životní styl a naše demokracie, kdyby neexistovala vojenská mise v Afghánistánu? Proč a jak? Kde média skončila, měla začít, měla se ptát po smyslu intervence, a pokud by ho našla, až teprve potom mohla říci: ano, naši padlí vojáci jsou hrdinové, protože… například činí naše domovy bezpečnějšími.

Mise v Afghánistánu je tragédie

Vzpomíná si ještě někdo na původní zdůvodnění válečné operace v Afghánistánu? Mluvilo se o destrukci al-Káidy, likvidaci Tálibánu a chycení/zabití Usámy bin Ládina. Před pár lety se povedlo jen to poslední (Usáma bin Ládin byl navíc dopaden v jiné zemi, v Pákistánu); zabití bin Ládina bylo z hlediska strategie to nejmenší. Tálibán nabírá na síle – například mezi březnem a říjnem 2013 podnikl přes 6000 útoků v 30 z 34 afghánských provincií. A jak byla zničena al-Káida a oslaben islámský extremismus? Stačí se podívat na současný vývoj v Sýrii a Iráku…

Začalo se mluvit i o jiných cílech mise v Afghánistánu: o ženských právech, demokratizaci země (westernizace – dokonce přicházejí i nekonečné televizní seriály) nebo o zničení zdejší enormní produkce opia. Z těchto cílů se nesplnilo také nic.

V prvních šesti měsících roku 2013 bylo zdokumentováno přes 4000 útoků na ženy (znásilnění, napadení kyselinou, zmrzačení atd.).

Produkce opia dosahuje rekordní výše – podle zprávy SIGAR (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction) z dubna 2014 setý mák zabírá plochu 209 tisíc hektarů, což je nárůst o 36 procent od roku 2012. Odhadem 1,3 milionu dospělých Afghánců je pravidelným uživatelem drog, v roce 2009 jich přitom bylo kolem jednoho milionu (Afghánistán má necelých 32 milionů obyvatel).

Možná bychom pak mluvili o obětech kalamitní zahraniční politiky Západu, ne o hrdinech. Kdo ví.

V roce 2013 vojáci z vojenské mise a afghánské ozbrojené jednotky zabavili kolem 41 tun opia. Ale jen pro představu: odhaduje se, že se v Afghánistánu vyprodukuje ročně kolem 5500 tun opia. A o demokracii v Afghánistánu nás názorně poučují zprávy z právě proběhnuvších prezidentských voleb…

Mise v Afghánistánu prostě a jednoduše není z těch nejúspěšnějších, které by si člověk dokázal představit. Stála život desítek tisíc afghánských civilistů, jednotek tisíc zahraničních vojáků včetně necelé desítky Čechů, ale o tom, jestli jsou naše domovy bezpečnější, lze vést sáhodlouhé spory.

Nemám nic proti tomu vylíčit padlé české vojáky v Afghánistánu jako hrdiny. Jen bych chtěl vědět, za co přesně bojují a čeho se (například v tom Afghánistánu) dosáhlo. Možná bychom pak mluvili o obětech kalamitní zahraniční politiky Západu, ne o hrdinech. Kdo ví.