Pád značky ODS. Padne i Nečas?

Jak na fiasko v prezidentské volbě zareaguje tábor nespokojenců v řadách občanských demokratů.

foto: © ČTKČeská pozice

Občanští demokraté brečí. Je však třeba podotknout, že pouze ti, kteří volili v prvním kole prezidentské volby kandidáta ODS Přemysla Sobotku. Dosáhl totiž jednoho z nejhorších výsledků v dosavadní historii strany, když skončil z devíti uchazečů předposlední. ODS mu sice na kampaň nasypala okolo 15 milionů korun, ale předstihla ho i Táňa Fischerová, jejíž výdaje činily prouze 80 tisíc.

Během minulého týdne několik členů ODS pod příslibem anonymity ČESKÉ POZICI sdělilo, že volit nepůjdou, protože jejich strana přímou volbu prezidenta dlouhou dobu bojkotovala. Jeden z nich odjel do zahraničí, kde si s přáteli uspořádal volby nanečisto. Další politici strany, kteří dlouhodobě sympatizují s Václavem Klausem, zase byli odhodláni volit Miloše Zemana, protože se s ním ODS už jednou v minulosti dokázala dohodnout – na opoziční smlouvě.

Katastrofální výsledek prezidentské volby pro ODS pak možná odstartuje vnitrostranický boj o post předsedy strany.

Předseda bez odpovědnosti?

Kdo očekával jasné přihlášení se k prohře od dvoumetrového předsedy občanských demokratů a premiéra Petra Nečase, byl zklamán. Ten totiž na tiskové konferenci po prvním kole prezidentské volby z ní nepřímo obvinil samotného kandidáta ODS. Přitom nejen Sobotkovi nejbližší spolupracovníci, ale i další členové vedení strany přiznávali, že „ten chudák Sobotka“ nedostal Nečase ani na jeden předvolební mítink. Jeden z Nečasových poradců na tiskovce pak na opakovaný dotaz moderátorky ČT, zda ODS udělala vše pro podporu svého kandidáta, zahalekal, co je to za zbytečné otázky.

Výsledek souboje o Hrad vyslal pro ODS jasný signál, jak špatně může dopadnout i v příštích parlamentních volbách

Prohra však jde na vrub nejen Nečase, ale především značky ODS. Ta totiž v historicky první přímé volbě hlavy státu zaujala pouze hrstku voličů. A výsledek souboje o Hrad tím vyslal pro ODS jasný signál, jak špatně může dopadnout i v příštích volbách. A ty jsou naneštěstí pro tuto stranu parlamentní.

Odpovědnost vedení strany za katastrofální výsledek prezidentské volby naopak přiznává místopředseda ODS a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Je to katastrofa. Jde o mimořádně špatný výsledek. Zdá se, že se nepodařilo voliče přesvědčit o novém stylu politiky ODS, nezvýšili jsme rovněž důvěryhodnost, o níž byla řeč na kongresu strany. Odpovědnost za výsledek nese kromě kandidáta, jenž se však v předvolební kampani nedopustil žádných excesů, i vedení ODS, včetně mne samotného,“ řekl ČESKÉ POZICI Pospíšil. Dle exministra spravedlnosti se do volby promítla i nespokojenost veřejnosti s rozsahem novoroční amnestie, kterou Pospíšil kritizoval. A ve druhém kole volby je stejně jako Sobotka připraven podpořit pravicového kandidáta.

Ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda strany Martin Kuba hodnotí výsledek opatrněji. Dle něho šlo primárně o volbu osobností: „Dokládají to i rozdíly ve výsledcích krajských voleb z loňského října. V nich se jak TOP 09 Karla Schwarzenberga, tak SPOZ Miloš Zemana na rozdíl od prezidentských voleb strany neumístily příliš dobře.“

Nejhorší možný scénář

Premiér Nečas může jen závidět místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Navzdory všem průšvihům této strany její předseda Schwarzenberg postoupil do druhého kola, a především v posledních dnech kampaně se Kalousek snažil pro něho udělat maximum. Včetně například placky s portrétem Schwarzenberga na klopě saka, a s níž se ukazoval před televizními kamerami. Takovou podporu Sobotka od Nečase nezískal.

Ještě horší pro ODS možná je, že kromě pravicového konkurenta TOP 09, který ji dlouhodobě připravuje o voliče, se na politické scéně mohou objevit nové subjekty. Pokud se naplní nejčernější obavy občanských demokratů a neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer si založí politickou stranu, může ODS přijít o další hlasy.

Kolik členů ODS by následovalo Václava Klause, pokud by v březnu, až mu skončí funkční období, vstoupil do nějaké politické strany?

Otázkou také zůstává, kolik členů ODS by následovalo Václava Klause, pokud by v březnu, až mu skončí funkční období, vstoupil do nějaké politické strany. Minimálně jeden vrcholný politik občanských demokratů ČESKÉ POZICI sdělil, že pokud Klaus založí nějakou stranu, okamžitě k němu přejde. A neodradila ho ani námitka, že Klaus nemá po amnestii příliš velikou podporu veřejnosti. Dle něho budou v příštích parlamentních volbách rozhodovat ekonomická témata – růst daní, nedotažená důchodová reforma, církevní restituce –, která současný prezident odmítal.

Suverenita Jany Bobobošíkové by dokonce tuto Klausovu iniciativu uvítala. „Pokud volby hlavy státu dopadly tak, jak dopadly, a pokud všichni ti kandidáti včetně kandidáta největší vládní strany dávají své hlasy eurofederalistům nebo eurohujerům, tak si myslím, že je načase povolat do zbraně Václava Klaus,“ prohlásila v sobotu předsedkyně Suverenity a neúspěšná prezidentská kandidátka Jana Bobošíková.

Klánovice 2.0?

Nálada v občanské demokratické straně je mizerná. A zajímavý bude vývoj členské základny ODS. Do posledního března se platí členské poplatky. Kolik členů strany je asi po loňských krajských a senátních a letošních prezidentských volbách bude ochotných zaplatit?

Její předseda Nečas se navíc soustřeďuje především na udržení moci v ODS a ve vládě. Na loňském kongresu strany sice zatáčku smrti vybral, ale bez hlubší sebereflexe pokračuje ve svém dřívějším chování. Dokládá to i prezidentská amnestie, kterou spolupodepsal. Z ústavně-právního hlediska sice nemohl jinak, ale mohl říct, že s rozsahem amnestie nesouhlasí. Elegantně by se tím distancoval od postoje prezidenta Klause a současně by nemusel ex post trapně hlásat, jak moc ho reakce veřejnosti mrzí.

Může se stát, že Nečasovi odpůrci zinscenují setkání, na němž odstartují vnitrostranický puč

Navíc narůstá počet nejen Nečasových proher, ale i jeho odpůrců. A může se stát, že ti zinscenují setkání, na němž odstartují vnitrostranický puč. Nečas dobře ví, že to jde snadno. Takové setkání ostatně v létě 2010 zorganizoval jeho tehdejší spojenec Alexandr Vondra. Pozval do Klánovic zhruba 40 spolustraníků z regionů obávajících se velké koalice. Skutečným cílem však bylo vybudovat zázemí pro Nečase, aby se na nadcházejícím kongresu stal lídrem strany, což se také stalo.

Zatím se zdá, že tábor nespokojenců v ODS není jednotný v názoru, kdo by měl vedení strany po Nečasovi převzít. Na prvním místopředsedovi strany Kubovi se dosud neshodli.

Z uvedeného vyplývají pro ODS zásadní otázky: Jak se strana vyrovná s brutálním výpraskem v prezidentských volbách? Kolik pravicových subjektů se zúčastnío příštích parlamentních voleb? Podaří se ODS zvrátit pokles přízně jejích voličů? Na nalezení odpovědí jí zbývá už „jen“ necelého 1,5 roku. A to pokud se parlamentní volby uskuteční v řádném termínu.

Počet příspěvků: 19, poslední 20.1.2013 07:28 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.