Ve srovnání s kulturou jsem ve fotbale vlastně začátečník, říká v rozhovoru Tomáš Paclík.

LIDOVÉ NOVINY: Blíží se výročí vzniku Československa. Jak se na oslavy chystá nadace Bohemian Heritage Fund (BHF), která finančně podporuje kulturní akce?

PACLÍK: Sté výročí je pro společnost nesmírně důležité a nemělo by jen tak prošumět. Jsem rád, že i náš nadační fond se na oslavách podílí jedinečnými koncerty a prostřednictvím kultury, která povznáší, se tak budu oslav i já přímo účastnit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se od fotbalu dostal k umění?

PACLÍK: Ve srovnání s kulturou jsem ve fotbale vlastně začátečník. Zatímco ve fotbale se pohybuji devátým rokem, podpoře kultury se věnuji přes 20 let. Například bluesový festival Blues Alive v Šumperku, který letos proběhne už po třiadvacáté, podporuji od druhého ročníku.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se zapojil do chodu nadace BHF?

PACLÍK: Oslovil mě koncept privátního mecenášství. Také si mě svým nadšením a zápalem získal prezident nadačního fondu Pavel Smutný, proto jsem po letech spolupráce přijal nabídku stát se členem správní rady nadačního fondu, který se zabývá podporou výjimečných kulturních projektů.

LIDOVÉ NOVINY: Fond nyní podpořil pražský soubor Collegium 1704 a jeho turné k výročí ukončení první světové války a vzniku Československa. Oč jde?

Collegium 1704 je špičkové a dnes již světově proslulé těleso, které se téměř výhradně věnuje barokní hudbě. Jsou pravidelně zváni na prestižní festival do Salcburku a jsou také jediným zahraničním orchestrem, který kdy dostal rezidenturu ve Versailles. Bohemian Heritage Fund je podporuje dlouhodobě a jsou v podstatě jednou z našich vlajkových lodí.

PACLÍK: Collegium 1704 je špičkové a dnes již světově proslulé těleso, které se téměř výhradně věnuje barokní hudbě. Jsou pravidelně zváni na prestižní festival do Salcburku a jsou také jediným zahraničním orchestrem, který kdy dostal rezidenturu ve Versailles. Bohemian Heritage Fund je podporuje dlouhodobě a jsou v podstatě jednou z našich vlajkových lodí. Tento soubor před dvěma lety vystoupil právě na salcburském festivalu s opulentní barokní skladbou Missa Salisburgensis, což mělo obrovský ohlas. Přispěli jsme k tomu, že s tímto dílem vystoupili i v královské kapli zámku ve Versailles. A právě s touto skladbou teď absolvují zmíněné turné.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho jste akci připravovali?

PACLÍK: Příprava byla dlouhá, takže termín se sešel s výročím republiky. Díky diplomatické snaze a prezidentovi našeho fondu se podařilo domluvit, že akce s názvem Koncert svornosti k poctě našich předků se uskuteční i jako oslava výročí založení Československa. Kromě Salcburské mše zazní i další slavnostní barokní dílo – Te Deum od Jeana Baptisty Lullyho. Barokní hudba sice není úplně masarykovský vkus, my tím koncertem ale říkáme, že středoevropský kulturní prostor má s tím západoevropským mnoho společného. Evropská kulturní sounáležitost je velice silná a cílem fondu je se k tomuto odkazu přihlásit.

LIDOVÉ NOVINY: Kde všude se turné uskutečnilo?

PACLÍK: Ve Versailles, v katedrále sv. Víta v Praze, v Drážďanech a ve čtvrtek (rozhovor vznikl na počátku tohoto týdne, pozn. red.) v Římě v bazilice svatého Jana v Lateráně, což je pro křesťany jeden z vůbec nejdůležitějších kostelů. Právě římský koncert bude jedním z vrcholů oslav konce první světové války a vzniku nových států, mezi kterými bylo i Československo. Měl jsem to štěstí, že jsem si mohl osobně poslechnout koncert v královské kapli ve Versailles. S fondem se nám tam navíc podařilo navázat úzkou spolupráci zámku ve Versailles a Pražského hradu.

LIDOVÉ NOVINY: V čem může zámek ve Versailles Pražský hrad obohatit?

PACLÍK: Jsou strašně daleko v managementu kultury a v tom, jak se má pracovat s památkou a zároveň bavit lidi. Je to živá památka, jíž se můžeme inspirovat, jak citlivě, ale efektivně a zajímavě pracovat i s takovým objektem, jako je Pražský hrad. Zároveň oni mají jistou výhodu, že ve Versailles již nesídlí hlava státu, takže se nepotýkají s tolika omezeními, na druhou stranu turismus je tam ještě mnohem větší než v Praze.

LIDOVÉ NOVINY: V čem bude spolupráce spočívat?

První kontakt velkých institucí na oficiální úrovni je vždy velmi složitý a velmi formální. Aby mohl přerůst v úspěšnou spolupráci, je potřeba znát mentalitu a osoby na druhé straně stolu.

PACLÍK: Právě pondělní koncert Collegia 1704 v katedrále sv. Víta byl prvním projektem společné práce. Spolupráce bude určitě pokračovat, zdá se, že zejména v oblasti památkové péče, ale právě i kultury. Experti obou institucí se již sešli a jsou v úzkém kontaktu. Delegaci z Versailles jsme vzali také do Českého Krumlova, kde viděli původní barokní divadlo, které je okouzlilo. Tam vznikla i myšlenka spolupráce Českého Krumlova s Versailles, které má rovněž barokní divadlo. Pokud se to podaří, bude to unikátní projekt.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se podařilo kontakt zprostředkovat?

PACLÍK: První kontakt velkých institucí na oficiální úrovni je vždy velmi složitý a velmi formální. Aby mohl přerůst v úspěšnou spolupráci, je potřeba znát mentalitu a osoby na druhé straně stolu. Právě tím jsme mohli přispět, protože už tým zámku ve Versailles dobře známe a máme za sebou společné projekty. Takže i naší diplomatickou snahou se povedlo obě instituce propojit a právě v tom vidím další výraznou hodnotu našeho fondu – že kolem jeho projektů vzniká lidská synergie a energie, které můžeme využít k prospěšným tématům.

LIDOVÉ NOVINY: Pomohlo vám angažmá v manažerských funkcích ve francouzské korporaci Veolia?

PACLÍK: Za těch 20 let, co se již s Francouzi setkávám a spolupracuji s nimi, jsem jim snad začal trochu rozumět. Věřím, že tato moje osobní zkušenost také pomohla.

LIDOVÉ NOVINY: Do Prahy má dorazit prezident Emmanuel Macron. Má sté výročí vzniku republiky ve Francii ohlas?

PACLÍK: Jsme vnímáni jako významný partner mocností, které stály u zrodu nových států po rozpadu habsburského impéria, včetně Československa – Francie mezi tyto mocnosti patřila. Takže ano, Francouzi to vnímají jako důležité „narozeniny“.

LIDOVÉ NOVINY: Je renomé současného Pražského hradu, jejž reprezentuje prezident Miloš Zeman, ve Francii poškozeno?

Víte, já věřím, že kulturní diplomacie a kultura vůbec jsou prostředkem, jak jednotlivé národy a země sbližovat. Nemusíme se shodnout na řešení migrační krize, v hudbě ale můžeme najít sounáležitost a společnou řeč. Francouzi by s Čechy tolik společných témat neměli, kultura je ale jejich silné pojítko.

PACLÍK: Pražský hrad jako unikátní památka má ve Francii dobrý zvuk. Česká republika je považována za součást západního světa, který naši zemi tímto způsobem stále vnímá. Jsem rád, že náš fond k tomu ve Francii může alespoň malým dílem přispět. Víte, já věřím, že kulturní diplomacie a kultura vůbec jsou prostředkem, jak jednotlivé národy a země sbližovat. Nemusíme se shodnout na řešení migrační krize, v hudbě ale můžeme najít sounáležitost a společnou řeč. Francouzi by s Čechy tolik společných témat neměli, kultura je ale jejich silné pojítko. Když se bavíme o koncertech ve Versailles a v Římě v lateránské bazilice, vezměte si, že prezident Macron se v červnu stal čestným kanovníkem této baziliky – jsou to dílky, které přispěly do celé skládačky.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se k akci postavili čeští politici?

PACLÍK: Velmi pozitivně. Koncertu v Římě dal záštitu prezident Miloš Zeman, koncert v pražské katedrále svatého Víta zaštítil premiér Andrej Babiš a přidal se i arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka, takže akce získala v podstatě nejvyšší státní zajištění. Jiný koncert na Hradě ke 100 letům republiky nebude. Koncert v Římě navíc spolupořádají tři velvyslanectví při Svatém stolci – české, francouzské a Evropské unie. To je opět ten nadnárodní přesah a svornost národů.

LIDOVÉ NOVINY: Může kultura zafungovat i jako tmel směrem dovnitř státu?

PACLÍK: Samozřejmě, i to je posláním našeho nadačního fondu. Takto jsme se připojili k dostavbě svatovítské katedrály v podobě jejích nových varhan. Společnost je polarizovaná a nachází se v morální krizi. Varhany pro katedrálu nám přišly jako symbol, na který by se Češi mohli chtít složit a mohli by to považovat za společný projekt. Je krásnou ukázkou, jak dali společně ruce k dílu jednotlivci, rodiny i významné tuzemské firmy. Varhany jsou něco, co dává smysl – a to v době, kdy tu v kampaních politické strany šermovaly církevními restitucemi a vyvolávaly v lidech zbytečně zjitřené emoce vůči církvi. Mě štve, jak tu do sebe zbytečně kopeme.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se tuzemští politici a úředníci postavili celkově k oslavám stého výročí republiky?

PACLÍK: Nepřísluší mi to hodnotit, ale myslím, že je škoda, že příprava se rozbíjela jednotlivými volbami, chyběla větší kontinuita – zkrátka politická situace přípravám oslav nepřála.

LIDOVÉ NOVINY: Tento rozhovor se odehrává na Arcibiskupství pražském. Jak se znáte s Dominikem Dukou?

Varhany jsou něco, co dává smysl – a to v době, kdy tu v kampaních politické strany šermovaly církevními restitucemi a vyvolávaly v lidech zbytečně zjitřené emoce vůči církvi. Mě štve, jak tu do sebe zbytečně kopeme.

PACLÍK: Prvně jsme se potkali před sedmi lety v kabině, když Viktorka hrála s Barcelonou v Lize mistrů. Prohráli jsme tehdy 4:0. Daleko větší kluby než my sice s Barcelonou prohrávají i mnohem větším rozdílem, myslím ale, že takovou návštěvu už opakovat nebudeme (smích). Znovu nás svedl dohromady právě projekt svatovítských varhan. Díky tomu se již známe lépe a myslím, že máme dobré vztahy.

LIDOVÉ NOVINY: Plánujete na 28. října nějaké připomenutí výročí republiky i na plzeňském stadionu?

PACLÍK: Mezi versailleským a římským koncertem jsem měl mezizastávku na Realu Madrid, kde jsme odehráli zápas Ligy mistrů. To samo o sobě byl velký svátek. Přímo v den výročí hraje v Plzni Slovácko, takže budu na fotbale a věřím, že to bude taková moje privátní oslava.

LIDOVÉ NOVINY: Co byste si do dalšího století České republiky přál?

PACLÍK: Málo si uvědomujeme, že si zde žijeme trochu nad poměry. Život je tu výrazně snazší než i ve většině západních zemí. A přesto si na něco neustále stěžujeme. Velkými globálními problémy jsme zasaženi docela málo, naštěstí. Jestli si něco přeji, pak to, aby moje děti byly zdravé, šťastné a mohly žít ve svobodné a demokratické zemi.