Oživení ekonomiky je pomalejší, než politici i ekonomové předpokládali

České hospodářství letos čeká dle nejnovější „letní“ prognózy Evropské komise meziroční propad hrubého domácího produktu o 7,8 procenta, přičemž předchozí, „jarní“ prognóza z května předpokládala letošní pokles HDP o 6,2 procenta. Průmyslová výroba v Česku padá, ale v registru nezaměstnaných na Úřadu práce to zatím není příliš vidět.

Miroslav Petr 20.7.2020
Ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ekonomika. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Ekonomika.

Koronavirus nelítostně dusí hospodářství členských zemí Evropské unie. To české letos čeká podle nejnovější „letní“ prognózy Evropské komise (EK) meziroční propad hrubého domácího produktu o 7,8 procenta. Ukazuje se, že oživení postupuje pomaleji, než si politici i ekonomové představovali. Nejnovější analýza EU totiž předestřela horší čísla než předchozí, „jarní“ prognóza z května. Ta v případě Česka předpokládala letošní pokles HDP o 6,2 procenta. V průměru za celou EU Brusel očekává, že ekonomika klesne v tomto roce vlivem pandemie o 8,3 procenta.

S minusem HDP na úrovni 6,3 procenta musí podle prognózy počítat i motor evropské ekonomiky Německo, na kterém je české hospodářství v důsledku našeho exportu z velké části závislé. Pomalému oživení napovídají i čísla zveřejněná českými statistiky. Průmyslová výroba se v dubnu v meziročním srovnání propadla o třetinu a v květnu o čtvrtinu. „Evropská ekonomická předpověď“ má i pozitivní výhledy. V příštím roce se má ve všech členských zemích vrátit hospodářství do kladných čísel – u nás 4,5procentní nárůst HDP, v celé EU 5,8 procenta. Myšleno ale oproti letošním chabým číslům.

Celá EU

V době nouzového stavu zastavené linky automobilek, jejich dodavatelů i omezení provozu dalších firem si vybírají daň. Průmyslová výroba v Česku padá. V květnu sice zažila mírné zlepšení, navzdory tomu má do normálu daleko. Zatím se to ve větší míře neprojevuje propouštěním. I tak má Česko stejně jako další členské země EU před sebou z hlediska ekonomiky velmi složitý rok. Ukazuje se, že obnova pandemií poničeného hospodářství členských zemí postupuje pomaleji, než se původně čekalo.

Tuzemský hrubý domácí produkt může za letošek dle nejnovější prognózy EK klesnout až o 7,8 procenta. Přitom nedávná ekonomická prognóza z května uváděla „jen“ minus 6,2 procenta. Česko ve zhoršeném očekávání není samo, v porovnání se zeměmi jako Itálie či Španělsko na tom ale není zdaleka nejhůře. Naopak s lepším výhledem může počítat Švédsko, Dánsko nebo i Německo, na jehož trhu jsou čeští exportéři existenčně závislí. V průměru může spadnout výkon celé ekonomiky EU o 8,3 procenta, což je o 0,9 procentního bodu víc, než předpokládala jarní analýza.

Česko ve zhoršeném očekávání není samo, v porovnání se zeměmi jako Itálie či Španělsko na tom ale není zdaleka nejhůře. Naopak s lepším výhledem může počítat Švédsko, Dánsko nebo i Německo, na jehož trhu jsou čeští exportéři existenčně závislí. V průměru může spadnout výkon celé ekonomiky EU o 8,3 procenta, což je o 0,9 procentního bodu víc, než předpokládala jarní analýza.

V příštím roce už však lze počítat s plusovými čísly, soudí bruselští analytici. „Politická reakce v celé Evropě pomohla ztlumit negativní dopady epidemie na život občanů. Současný stav však stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě,“ komentuje situaci evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Data, která zveřejnila EK, Český statistický úřad (ČSÚ) a ministerstvo práce, ukazují, do jak složité situace se Česko, potažmo celá Evropa vlivem pandemie dostaly. Produkce továren a všech průmyslových podniků klesla v květnu oproti loňsku o 25,7 procenta.

Jistým plusem je, že jde o zlepšení oproti dubnovému, historicky rekordnímu propadu o 33,7 procenta. K meziročnímu poklesu nejvíc přispěl automobilový průmysl. Podle ČSÚ se na něm podepsal i vývoj produkce pryžových a plastových výrobků, výroba kovových konstrukcí a strojů a zařízení. „Zatímco některé podniky se začínají pomalu zotavovat, jiné očekávají, že na ně krize teprve dolehne,“ varuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

„Obrazně řečeno, zatímco v březnu a dubnu sjela česká průmyslová produkce výtahem o mnoho pater níže do suterénu, zpět na výsluní bude šlapat po schodech a o mnoho déle,“ popsal vývoj hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle Špicara musí být vládní podpora a pomoc efektivně distribuována, aby ji firmy mohly co nejlépe využít, a přežily s co nejmenším propouštěním. To se ukazuje jako velké riziko v případě, že průmysl a služby porostou do normálu pomalu.

Podpora zaměstnanosti

Zatím se ukazuje, že útlum ekonomiky paradoxně nemá zásadní dopad na růst nezaměstnanosti. Ta zůstává nejnižší v celé EU. V červnu stoupla oproti květnu pouze o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta. Pro porovnání – loni v červnu byla 2,6 procenta. Zejména programy, jako je kurzarbeit, ošetřovné i úvěry pro firmy z programů COVID, už v tuto chvíli přispívají k tomu, že zaměstnavatelé se snaží omezit propouštění.

Balíček na podporu zaměstnanosti, který má mimo jiné obsahovat pravidla dlouhodobého kurzarbeitu, chce ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) předložit v srpnu. O jeho podobě nyní jedná s odboráři a zaměstnavateli.

Míra nezaměstnanosti se drží při zemi navzdory velkému propadu výroby a více než dvouměsíčnímu uzavření mnoha podniků (včetně těch stravovacích a ubytovacích). „Pokud kurzarbeit skončí podle plánu, tedy v srpnu, bylo by pravděpodobné výraznější propouštění až na podzim. Otázkou ale je, s jak silným oživením poptávky mohou počítat třeba firmy v průmyslu nebo ve službách,“ zamýšlí se analytik ČSOB Petr Dufek.

„Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům,“ varuje ekonom Kovanda. Balíček na podporu zaměstnanosti, který má mimo jiné obsahovat pravidla dlouhodobého kurzarbeitu, chce ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) předložit v srpnu. O jeho podobě nyní jedná s odboráři a zaměstnavateli.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.