Otřásá se legitimita budoucího prezidenta?

První české přímé prezidentské volby se blíží do závěrečného dějství. Místo oslavy demokracie je mohou doprovázet žaloby na jejich platnost.

Přemysl Houda 16.11.2012

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Deník MF Dnes ve čtvrtek 15. listopadu informoval o průběhu ověřování podpisů na arších nezávislých prezidentských kandidátů. A zdá se, že první přímá volba českého prezidenta nabývá prvních vážných trhlin ve své důvěryhodnosti. Snadno se totiž může stát, že 23. listopadu, kdy mají být známé výsledky ověřování podpisových archů, by mohl být zredukován počet současných jedenácti kandidátů. Prezidentské volby se proto nemusejí stát oslavou demokracie, neboť je budou doprovázet žaloby zpochybňující jejich platnost.

Stranou však zůstávají například i otázky:

  • Pokud by nastala natolik zásadní věc, jako je vyloučení některých kandidátů, jakou má společnost záruku, že se kontrola archů odehrála řádně?
  • Jakou má společnost záruku, že najatí pracovníci nemohou konat nepravosti (například ve prospěch jednoho z kandidátů)?
  • Jaké jsou kontrolní mechanismy?
  • Prošli zaměstnanci ministerstva vnitra nějakým školením?
  • Budou zveřejněny neplatné podpisy?
  • Vzniká o každém neplatném podpisu zápis, který vysvětluje, proč byl neplatný?
  • Bude se moci kterýkoli občan dozvědět, že jeho podpis byl z jakéhokoli důvodu označen za neplatný, a odvolat se proti jeho zneplatnění?
  • Zajímal se někdo o částku, kterou ministerstvo vnitra zaplatilo za počítačový program na ověřování platnosti podpisů? 

Řečeno jinak, mezi veřejnost byla „puštěna“ informace zpochybňující u všech nezávislých kandidátů splnění podmínky 50 tisíc právoplatných podpisů pro kandidaturu na prezidenta, nicméně mechanismy, jimiž se kontrolují, jsou neznámé.

Žádná šance ověření

Například víme, jak sdělil ČESKÉ POZICI vedoucí oddělení komunikace na ministerstvu vnitra Vladimír Řepka, že „petice kontrolují pracovníci odboru všeobecné správy a lidé, které zaměstnává MV na dohodu“. Nevíme však, na základě čeho byli tito lidé přijati, nebo co jsou zač. Víme jen, že jich má být zhruba 80 a že pracují v třísměnném provozu. O počítačovém programu pak víme pouze to, že dle vyjádření senátora Jaroslava Kubery (ODS) ve čtvrteční MF Dnes měl přijít na jedenáct milionů korun.

Řepka také uvedl, že „občané, jejichž hlasy byly označeny jako (ne)platné, se zveřejňovat nebudou, vzhledem k ochraně údajů to není možné.“ Veřejnost tedy nebude mít žádnou šanci si ověřit, které podpisy byly zneplatněny, a proč. Víme pouze, že dle obecného pravidla, jímž se ověřování řídí, je platný hlas, který lze ztotožnit s evidencí obyvatel. „Do petice se uvádí jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště, datum narození a podpis, když jedna z věcí chybí, hlas započítán nebude. Podpisy a jejich pravost se neověřuje,“ dodal Řepka.

Pokud se všichni uchazeči nechají projít do volebního klání, aniž by splnili podmínky, je to jednoznačně porušení platného zákona

Pro důvěru v český ústavní systém je zničující, že může být některý prezidentský kandidát formálně vyřazen, protože nesplnil podmínku 50 tisíc podpisů, a následně se kvůli tomu soudit; mezitím se však uskuteční volby a poté se ukáže, že vyřazení dotyčného prezidentského kandidáta nebylo v souladu s právem. A legitimita zvoleného prezidenta bude nulová.

Narušení důvěry

I proto právník Jan Kysela v MF Dnes říká, že je nutné celou věc nechat usadit „třeba i tak, že se nad tím mávne rukou. Někdo nějaké podpisy dodal, my nejsme schopní je zkontrolovat, tak se rozhodne až ve volbách.“ Pokud se však všichni uchazeči nechají projít do volebního klání, aniž by splnili podmínky, je to jednoznačně porušení platného zákona. A co v takovém případě udělat například s prezidentskými kandidáty, jako je Pavel Kořán, kteří kandidaturu vzdali, protože nezískali dostatek podpisů?

Dosavadní průběh výběru prezidentských kandidátů proto už nyní poškozuje legitimitu budoucího prezidenta, ať již volby dopadnou jakkoli. A je to jen další kamínek do mozaiky narušování důvěry v český politický systém.